Ve vedení diplomacie EU o Čecha nezavadíte

Klíčovým důvodem je nedostatek lobbingu ministerstva zahraničí ve prospěch českých uchazečů o posty v Evropské službě pro vnější činnost.

Martin Shabu 2.8.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Jednou z priorit české diplomacie v příštích měsících bude aktivnější podpora ministerstva zahraničí Čechům, kteří se snaží uspět v konkurzech do evropské diplomacie, kterou vede baronka Catherine Ashtonová. Jejímu úřadu v evropské hantýrce neřekne nikdo jinak než zkratkou EEAS (European External Action Service), tedy Evropská služba pro vnější činnost EU. Ačkoli se do této organizace za dva roky od jejího vzniku dostalo 52 Čechů, v bruselské centrále, v níž pracuje asi 1500 úředníků, nemáme jediného diplomata na postu ředitele odboru. To by se však mělo v budoucnu změnit.

Za vstřícnější přístup vůči Bruselu, a to nejen od úřednické vlády Jiřího Rusnoka, ale i prezidenta Miloše Zemana, česká exekutiva dle informací ČESKÉ POZICE očekává lepší zastoupení Čechů v evropských institucích. Ministr zahraničí Jan Kohout k tomu ČESKÉ POZICI skrze svou mluvčí vzkázal: „Zastoupení kvalitními českými experty v EEAS přestavuje nedílnou součást toho, jakým způsobem je česká diplomacie a ČR vůbec v evropských institucích vnímána. Během svého působení v čele resortu budu postupovat v otázce podpory českých kandidátů na posty v rámci EEAS standardním způsobem podobně, jako tak činí i ostatní ministři zahraničních věcí EU. V případě, že se český kandidát dostane do užšího výběru na takzvaný shortlist, jsem připraven se ve prospěch těchto kandidátů osobně angažovat a vyjádřit jim podporu.“

Za vstřícnější přístup vůči Bruselu česká exekutiva očekává lepší zastoupení Čechů v evropských institucíchJe vůbec nedostatek Čechů na důležitých postech v centrále EEAS problém? Z mnoha důvodů ano. Tak především jde o organizaci, která zaměstnává přes 3500 tisíce lidí v Bruselu a na 141 delegacích EU ve světě. Ročně spolyká půl miliardy eur, v nichž jsou obsaženy i peníze od českých plátců daní. Mělo by nás tedy zajímat, koho a proč z těchto peněz platíme.

Existují však i těžko měřitelné rozměry tohoto problému. Příští rok uplyne deset let od vstupu Česka do EU a důstojnější zastoupení v prestižní organizaci bychom si zasloužili. Pokud je navíc pravdou teze, že v horizontu několika desítek let bude EEAS zajišťovat diplomatickou práci i pro členské země unie, neměli bychom u jejího dynamického zrodu chybět. Naopak, měli bychom se snažit o maximalizaci našeho vlivu v EU, neboť je to v českém národním zájmu. Pokud tedy nebudeme chtít z EU vystoupit.

Proč to nejde? Jsme stále nováčci.

Respektované zaměstnání, plat ředitele okolo deseti tisíc eur měsíčně a kontakt s celým světem. Pro mnohé lidi na trhu práce vysněné povolání. Čím to je, že se nám do centrály evropské diplomacie na vyšší manažerská místa nepodařilo nikoho protlačit? V rámci rozhovorů ČESKÉ POZICE s bývalými a současnými ministry zahraničí, experty a diplomaty jsme dospěly ke zhruba třem příčinám:

  • V Evropské unii jsme krátce.
  • Chybí nám aktivní lobbing.
  • Jsme považovaní za unijní kverulanty.

Ano, stále patříme mezi takzvané nové členské země. V evropských institucích se Češi pohybují ve srovnání se zakládajícími zeměmi EU relativně krátce. A EEAS v podstatě vznikla řízeným přesunem úředníků Evropské komise a Rady ministrů. Pouhou třetinu jejích zaměstnanců měly doplnit členské státy.

Právě naše „nováčkovství“ označuje bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg za hlavní problém. „Máme tam několik velvyslanců a pomalu to leze nahoru. Evropská služba byla vytvořena z větší části z lidí, kteří do ní přešli z Evropské komise. Protože Česko do unie vstoupilo relativně nedávno, je v EEAS většina lidí ze starých členských zemí. Jsem přesvědčen, že za pár let se to vyrovná,“ uvedl bývalý šéfdiplomat.

Podobné příčiny zmínil i jeden z úspěšných Čechů – velvyslanec EU v Guayaně Robert Kopecký. „Konkurence je obrovská. Na vyšší manažerská místa byly určitě dlouhé řady zájemců z bývalých relevantních struktur Evropské komise a ze všech ostatních členských zemí včetně těch větších, tradičnějších a vlivnějších,“ napsal ČESKÉ POZICI z karibské oblasti Kopecký.

Jak to bylo s Hybáškovou?

Velmi důležitým aspektem při prosazování kandidátů do EEAS je podpora členské země. Zvláště pak jde-li o významnější post, jako je například funkce vedoucího delegace EU, což je v podstatě unijní velvyslanec. V náročných konkurzech se na tyto posty podařilo probojovat čtyřem zástupcům z Česka: Janě Hybáškové (Irák), Robertu Kopeckému (Guayana), Marku Skolilovi (Alžírsko) a Tomáši Úličnému (Súdán).Jak přiznávají experti i samotní diplomaté, k získání vysněného postu byla klíčová podpora českého ministerstva zahraničí

Jak přiznávají experti i samotní diplomaté, k získání vysněného postu byla klíčová podpora českého ministerstva zahraničí. A právě v tom mají prý Češi rezervy. Například Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů, který o zapojení Česka do EEAS napsalpříspěvek do sborníku vydaného bruselským think tankem European Policy Centre, ČESKÉ POZICI řekl toto: „V rozhovorech s diplomaty z našeho ministerstva zahraničních věcí byl zmiňován nedostatek lobbingu, zejména v pozdějších fázích výběrového řízení, kdy kandidát projde prvními koly soutěže a jeho přihláška se dostane na stůl Catherine Ashtonové.“

Slova Beneše potvrdil i bývalý ministr zahraničí a expředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. A přidal i jeden zákulisní příběh. „Třeba Jana Hybášková. Protože byla na kandidátce KDU-ČSL ve sněmovních volbách v roce 2010, tak ji Karel Schwarzenberg odmítl podpořit na post velvyslankyně EU v Bagdádu. Byla proto nominována svou kolegyní, bulharskou ministryní zahraničních věcí. Když už byla nominovaná bulharskou vládou, tak jí na našem ministerstvu tedy také napsali doporučení,“ řekl ČESKÉ POZICI Svoboda.

Exministr Schwarzenberg však Svobodovu verzi odmítnul: „Co je tohle za volovinu? Počátkem devadesátých let jsme s Janou Hybáškovou objížděli Arabský poloostrov, abychom tamní hlavy státu seznámili s tím, že se v  Československu změnily poměry ve prospěch demokracie. Ona je báječná, protože mluví arabsky, což neumím. Vždycky jsem Janu Hybáškovou, která jinak v politice tolik neuspěla, podporoval.“ Snažili jsme se oslovit i Hybáškovou, ta však na náš dotaz neodpověděla.

Význam lobbingu nicméně podtrhl i velvyslanec EU v Guyaně Kopecký: „Dokonce je to v jistém slova smyslu i podmínka. Ze strany Černínského paláce existuje (podpora kandidátů – pozn. red.), čehož jsem nejenom já důkazem.“

Jiný Čech v EEAS, jenž si však nepřál být jmenován, ČESKÉ POZICI napsal, že české ministerstvo zahraničí sice českým diplomatům pomáhá v profesionální přípravě a podporuje je i administrativně, v dalších fázích výběrového řízení a v aktivním lobbingu v EEAS je však laxnější a selektivní. „Někdo je zkrátka podpořen aktivněji. Lobbistická podpora je však výjimečná. A tak to nejde. Ostatní se za své lidi perou daleko víc. Nesmí se to přehánět, pak je to trapné, ale také se to nesmí podceňovat, a zvláště ne kvůli pouhé české závisti,” uvedl důvěryhodný zdroj.

Klausovo paradigma

Špatná pověst Česka v Bruselu je jednou z příčin poddimenzování českého personálu v unijních institucíchJedním z důvodů, proč se Čechům nedaří do vedení unijní diplomacie prosadit, je dle bruselských úředníků, s nimiž ČESKÁ POZICE hovořila, také pověst Česka coby věčně kverulantské země EU. Velmi negativně se do toho prý promítla i dlouhodobá kritika unie od Václava Kaluse. „Před několika lety, když byl Klaus v Bruselu, nechal si sezvat všechny naše vysoce postavené úředníky v institucích EU na naši stálou misi. Tam všem řekl, že odchodem do Bruselu Česko zradili, takže nemají počítat, že se o ně země po návratu postará,“ řekl redakci pod podmínkou anonymity vysoce postavený zdroj z Evropské komise, čímž prý Klaus mnohé lidi od práce v Bruselu odradil.

Špatnou pověst Česka v Bruselu jako příčinu poddimenzování českého personálu v unijních institucích potvrdil i exministr Svoboda. „Problém je především v tom, že za minulé vlády měla Česká republika v rámci EU extrémně špatnou pozici. Byli jsme kverulanty, kteří protestovali proti všemu. Když se něco navrhuje, tak je Česko vždycky proti, aniž bychom však sami cokoli konstruktivního navrhli. Původně jsme hlasovali i proti tomu, aby byla vojenská část Hizballáhu zařazená na seznam teroristických organizací. Pověst země je katastrofální. Není divu, že když se naši lidé v konkurzech dostávali na shortlist, dostali přednost jiní,“ konstatoval Svoboda, který má s unijními konkurzy vlastní zkušenost. Před několika lety se neúspěšně ucházel o funkci ředitele Agentury Evropské unie pro základní práva ve Vídni. Dostal se sice do finále, avšak v něm dala výběrová komise přednost kandidátovi z jiné členské země. „V úplném finále ale potřebujete i politickou podporu a hraje roli i to, jak se Česko v EU chová,“ dodal Svoboda.

Podpora se vyplatí!

Jak se může Česku investice do podpory lidí, kteří pracují pro evropskou diplomacii, vrátit? Cest je několik, od té méně hmatatelné ve formě vlivu na formulaci zahraniční politiky EU přes přenos informací až po zakázky pro české firmy. A hraje se také o prestiž Česka v rámci světové diplomacie.Vztah diplomata EU k zemi jeho původu může hrát velmi praktickou pozitivní úlohu

Uveďme příklad, jak se může českým podnikatelům vyplatit, že máme zástupce v EEAS: Delegace EU ve světě, především v rozvojových zemích, ovlivňují, kam bude směřovat finanční podpora EU v dané zemi, přičemž celková unijní rozvojová pomoc dosahuje objemu skoro deseti miliard eur ročně. Unijní velvyslanci pro bruselskou centrálu EEAS zpracovávají podklady pro rozhodnutí o nasměrování peněz. Pokud se v prioritách objeví hypoteticky například podpora obnovitelných zdrojů, mohou z toho následně profitovat i české firmy.

Vztah diplomata k zemi jeho původu může hrát v tomto ohledu velmi praktickou pozitivní úlohu. Přiznal to i vysoce postavený zdroj ČESKÉ POZICE v EEAS: „Vyhýbám se přímé podpoře exportu, to opravdu nesmím. V mnoha horizontálních rozvojových rozhodnutích se však snažím přihlížet k zájmům naší země. Dělají to všichni.“

Souznění a osobní podpora

Méně viditelné, avšak nesmírně důležité jsou diplomatické souboje o slovíčka při formulaci zahraničně-politických stanovisek EU. V případě, že máme své lidi v EEAS, můžeme její rozhodování ovlivnit. A to zvláště v případech, kde má Česko nějaký specifický národní zájem. „Máme některé ožehavé body, jež se neshodují s osobními postoji Catherine Ashtonové. V minulosti to byl například postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu. Ashtonovaná je vnímána jako spíše propalestinská, zatímco Česko upřednostňuje spíše bezpečnost Izraele,“ řekl ČESKÉ POZICI Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.

Náš ministr zahraničí by se neměl bát zavolat třeba i baronce Ashtonové, že toho Čecha tam prostě chcemeA podobně je tomu i v přenosu informací. Úředníci z české i unijní diplomacie přiznávají, že neformální vztahy mezi Čechy jsou velmi důležité. Češi v Bruselu a na zahraničních ambasádách EU často fungují jako národní tlumočníci. Například vysvětlují, proč Česko zaujalo nějakou pozici. „Jistě si umíte představit, že jsem byl svými nadřízenými dotazován velmi často. A myslím, že se mi dařilo českou pozici obhájit a odůvodnit. Pomáháme také s větší informovaností českého ministerstva zahraničí. Důležité věci se domů dostanou,“ konstatoval důvěryhodný zdroj ČESKÉ POZICE z delegace EU.

Pokud bude po několika letech ministerstvo zahraničí, Strakova akademie a Hrad souznít v názoru, že za skoro desetileté členství EU a nově i pozitivní přístup k unii bychom měli získat důstojnější postavení v evropských institucích, bude to jedině dobře. Zbývá už jen vytrvale podporovat talentované Čechy, aby se do unijních konkurzů hlásili, a pokud se probojují do finále, neměli by se ministr zahraničí bát zavolat třeba i Ashtonové, že toho Čecha tam prostě chceme.