Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Václav Pačes: Podpořme ve vědě a na vysokých školách kvalitu místo kvantity

S českou učeností to není až natolik špatné, jak si často stýskáme, míní někdejší předseda Akademie věd ČR profesor Pačes.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PS

21. 9. 2012 15:09
Bolševická hesla nás nevytrhnou, pane Pačes!
Heslo "Podpořme ve vědě a na vysokých školách kvalitu místo kvantity" mi důvěrně připomíná ČSSRepubliku, oblepenou hesly typu "Závěry XV. slezdu KSČ splníme" - a ještě horšími... 
0 0
možnosti
MC

Martin Cabejšek

17. 9. 2012 22:23
Pane Bože, co je to za blbosti?
         Proč ten člověk neřekne, že jediné co lze s Akademií věd udělat, je jí zrušit. Je to idiotská komunistická instituce. Jestli v ní jsou nějací vynikající odborníci, o čemž bych dost pochyboval, pak nám tito lidé chybějí na přímo na vysokých školách. Jestli je máme platit z našich daní, pak by měli vychovávat nové "vynikající" vědce a ne být uzavřeni ve slonovinové věži, kde dělají něco o čem nikdo nic neví a co dost možná k ničemu není. Ostatně byl to pan Pačes, který nám doporučil stavění jaderných elektráren v okamžiku, kdy od jejich stavění všichni ustupují a kdy cena zemního plynu drasticky klesá díky břidlicovým ložiskům, takže komerční sféra staví elektrárny na plyn.         AV vlastní a opravuje zámky jako nějaký středověký feudál. To je k nevíře. Není to tak, že z provize od stavebních firem si šéfové sichrují politické klrytí?
0 0
možnosti
C

Ctenarcp

18. 9. 2012 5:03
Je-li něco komunistického, tak je to chemická těžba
břidlicových plynů Je-li něco pitomost, tak tvrzení, že cena plynu drasticky klesá. Něco málo z New York Times:Insiders Sound an Alarm Amid a Natural Gas Rush http://www.nytimes.com/2011/06/26/us/26gas.html?pagewanted=1&sq=marcellus&st=cse&scp=12&moc.semityn.www S.E.C. Shift Leads to Worries of Overestimation of Reserves http://www.nytimes.com/2011/06/27/us/27gasside.html?_r=2&pagewanted=1 ;
0 0
možnosti
DS
Problém má historicky dvě jádra
1) Absence lidí z AVČR ve všech činnostech VŠ a potažmo absence odpovědnosti těchto lidí za kvalitu těchto činností. 2) Přivítání kvantitativních měřítek všemi vedeními vysokých škol namísto toho, aby autentická masová bakalářská studia vznikala jako nástavby průmyslovek. (To ostatně zmiňuje i prof. Pačes).Problém 2) je ovšem důsledek problému 1), na VŠ v rozhodujícící době nebyli lidé, kteří by zmasovění radikálně odmítli. Kvalitních lidí tehdy bylo obecně málo. Byla to doba masového útěku lidí ve věku 35-45 let na zahraniční stáže "abych to ještě stihnul" a zároveň vylidňování akademických institucí ve prospěch bank a zastoupení zahraničních firem. Čili - na primární vině AVČR se nic nemění. (To už prof. Pačes cudně pomlčel.)Horší je, že v důsledku tlaku na nekvalitu a masovost celá česká akademická sféra degenerovala. A s tím je třeba něco dělat. 
0 0
možnosti
C

Ctenarcp

16. 9. 2012 7:08
epistemologie
Dalibore, nezdá se Vám, že spojení epistemologická krize používáte nestřídmě?;-). Možná ... symptomaticky. Ale v  posledních dvou odstavcích Vašeho komentáře, přes radikálnost návrhů, jsou velmi podnětné náměty ke změnám. Dotaz - nemáte také pocit, že by se v textu článku mělo správně vyskytovat slovo "vytypovat" místo "vytipovat"?  Přikláněl bych se k výběru vhodných "typů" před loterií.
0 0
možnosti
DS
souhlas
1) Epistemologická krize - souhlas, jsem z toho dost .... řekněme, hluboece nespokojen. To na faktech nic nemění. 2) Abychom se nesešli na stejné straně fronty :-) 3) Může být ..... 
0 0
možnosti
DS
Konkurenceschopnost a hodnocení vědy
Obecně bych chtěl zopakovat, že pokud naše technické a přírodovědné vysoké školy nebudou produkovat absolventy schopné běžné odborné komunikace v angličtině, o nějaké konkurenceschopnosti můžeme jen snít. Možná, jak se mezi mými spolužáky říkávalo, můžeme si o tom zatančit. Řešení tohoto problému by se měli věnovat všichni, kdo k tomu mohou přispět. Což jsme všichni věděli už v roce 1989 a situace se od té doby nezlepšila. Možná si můžeme namlouvat, že jsme ještě nepadli na úplné dno ... zvláště, když jsme byli urychlování padání osobně účastni a ne tak úplně si chceme přiznat vlastní pochybení. Problém hodnocení vědy, který řešíme, je celosvětový - vz odkaz va Nature http://www.nature.com/news/we-must-be-open-about-our-mistakes-1.11353 Jedná; se v zásadě o dost hlubokou epistemologickou krizi, viz například jiný odkaz http://www.nature.com/news/sometimes-science-must-give-way-to-religion-1.11244.  V principu jde o to, nakolik je věda vědou a nakolik vírou - například v moudrost anonymního hodnotitele v časopisu. Spoustu věcí si dnes na svém počítači, i doma experimentálně, může zkusit leckterý amatér - ve smyslu nikoliv doktorand  a vyšší vědecký pomazanec - a ono to někdy jde a často nejde.Prvním krokem je hodnocení neanonymní, zcela otevřené včetně všech materiálů, déletrvající a na místě. Pokud takové hodnocení přinese danému týmu dlouhodobé (minimálně pětileté ale spíše delší) financování bez nutnosti žádat o další granty a s minimálními administrativními požadavky (a to jde, třeba ve Skandinávii) pak se tím ve skutečnosti zásadně ušetří.  (Tím myslím, že je do neefektivity třeba kromě nákladů na grantové soutěže a administrativy hodnocení započíst všechny osobní náklady za práci mimo vědu, neefektivitu vynaložení prostředků, které je třeba "do konce roku utratit" a " čerpat v plánované struktuře" atd.  Také, například, ztrátu kontinuity znalostí i technik, které se předávají osobním kontaktem apod.. )  
0 0
možnosti
PS

21. 9. 2012 15:52
"absolventy schopné běžné odborné komunikace v angličtině"
nemohou univerzity získat bez náročné kontroly "vstupů".Automobilka Hyundai, například, má, pokud vím, nejméně 300 zaměstnanců jen ve vstupní kontrole. Ze špatných surovin neuděláte ani blbé auto, natožpak chytrého absolventa. (A ani výrobce auta či studenta nesmí být žádná rychlokvaška.)Jižní Korea (ale i Finsko) dosáhla mimořádné kvality ve vzdělávání také proto, že do univerzit pro učitele 1. stupně základních škol přijímá jen přesně vymezený počet těch nejlepších uchazečů o studium. A kde je korejská konkurenceschopnost a kde naše/evropská/americká? Trošku každá někde jinde, že?Cestou ven z průšvihu jsou přísné přijímací zkoušky na VŠ a zejména vědomí, že VŠ si neplatí daňový poplatník proto, aby učitelé měli práci, ale proto, aby připravily absolventy, kteří postaví náš státeček na nohy. 
0 0
možnosti