Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

V Ženevě se bude testovat jaderná politika íránského prezidenta

Hasan Rouhání bude moci na rozhovorech o nukleárním programu své země ukázat, nakolik myslí vážně svou větší vstřícnost.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Martins

15. 10. 2013 12:56
Zajímavý a věcný článek. Se
Zajímavý a věcný článek. Se dvěma záhadnými poznámkami o Izraeli - jedné ze samého úvodu, druhé ze samého závěru článku: 1) O tom, v jaké fázi a proč jsou izraelsko-palestinská jednání, ví velmi omezený okruh lidí, kteří o tom vědět smějí. Je možné, že jsou na mrtvém bodě. Stejně tak je možné, že jsou daleko (a nakonec krachnou na nějakém nepřekonatelném sporném bodu - stačí vzpomenout na Barakovu nabídku z roku tuším 2000, která co do velkorysosti už překonána těžko bude - a přesto byla podle Arabů nedostatečná).Kouzlo vyjádření všem možných analytiků a jiných údajných insiderů spočívá v tom, že tato vyjádření nelze ověřit - mohou tak prohlašovat cokoliv. 2) Netanjahu nevaruje před usmiřováním s Íránem obecně. Netanjahu varuje před polevováním tlaku na Írán a usmiřováním s Íránem, kdy Írán zatím kromě slov nenabídl prakticky žádné skutky (kromě zrušení antisionistické konference, která dělala Íránu ostudu). Nebyl nijak zpomalen nebo omezen jaderný program (a podle v článku citovaného vyjádření se k tomu Írán ani nechystá). Nebyl umožněn přístup jaderných inspektorů na libovolná místa v libovolné době, dle jejich přání, aby mohla být vyloučena možnost (Íránem vehementně popíraná, ale ničím neprokazovaná), že jaderný program má vojenský charakter. Nebyla zastavena či výrazně omezena íránská podpora teroristům Hizballáhu, Hamasu a Džihádu ani zastavena nebo výrazně omezena íránská angažovanost v syrské občanské válce. Sankce a hrozby silou pomohly v řadě případů. Například na rozhodnutí syrské vlády vzdát se chemických zbraní (jistě, dosud nebylo realizováno, ale bylo alespoň deklarováno) měla nepochybně zásluhu diplomacie - ale mnohem více bezprostřední hrozba mohutných leteckých úderů USA na Sýrii. O vynucení konce občanské války v Bosně nebo Kosovu nemluvě - bez síly by byly jen roky neplodných jednání. Diplomacie jistě má nezastupitelnou roli. Ale diplomacie podložená hrozbou použití vojenské síly je zpravidla mnohem efektivnější. Vrátíme-li se obloukem k Íránu - lze si zaspekulovat, zda by Íránci zvolili Rúháního, pokud by neexistovaly sankce...
0 0
možnosti