V tuzemských vodních tocích narůstá množství léčivých látek

Vodohospodáři loni objevili v českých říčních tocích přinejmenším jednu léčivou látku ve sto procentech měření, tedy pokaždé. Koktejl čtrnácti různých léků pak přesně v polovině všech odebraných vzorků z tuzemských řek. Poukazuje na to vládní zpráva o vodním hospodářství Česka v roce 2017, která zmiňuje tuto kontaminaci vůbec poprvé.

Pavel Bartošek 19.10.2018
Léky (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Léky (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Léky (ilustrační foto)

Chytat pstruhy v potoce, do kterého ústí čistička odpadních vod, může být snadné. Vědci prokázali, že v takovém prostředí pstruzi ztrácejí bázlivost a stávají se snadnou kořistí. V odpadních vodách je totiž řada léčivých látek včetně antidepresiv, které chování ryb ovlivňují. Léky jsou přitom v povrchových vodách téměř všudypřítomné. Vodohospodáři loni nalezli alespoň jednu léčivou látku při sto procentech (!) měření, tedy pokaždé. Koktejl 14 různých léků pak našli přesně v polovině všech odebraných vzorků z tuzemských řek.

Poukazuje na to vládní zpráva o vodním hospodářství Česka v roce 2017, která zmiňuje tuto kontaminaci vůbec poprvé. „Výskyt farmaceutických přípravků je v některých lokalitách značný, zejména v menších tocích, do kterých jsou odvodněna velká města,“ stojí ve zprávě. Důvod je prostý. Spotřeba léků v Česku roste. Loni jich Češi podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv spolykali o 107 milionů denních dávek víc než předloni, celkem přes 6,5 miliardy dávek léků. S tím pak souvisí nárůst množství léčivých látek v českých vodních tocích.

Nejčastěji lék na cukrovku

Tělo nedokáže všechny látky spotřebovat, takže se vylučováním dostávají do odpadních a pak i do povrchových vod. Odstranit je z nich je drahé. Jak navíc ukázal průzkum STEM/MARK, každá třetí domácnost ročně vyhodí nebo spláchne léky dohromady za půl miliardy. Tím se dostanou do vody přímo. Protože nejde o vodu k pití, neměla by mít žádné zdravotní dopady na člověka. „Legislativa nestanovuje žádné nadlimitní koncentrace pro tyto látky,“ vysvětlil LN Ladislav Faigl z ministerstva zemědělství, vedoucí oddělení vodohospodářské politiky.

Tělo nedokáže všechny látky spotřebovat, takže se vylučováním dostávají do odpadních a pak i do povrchových vod. Odstranit je z nich je drahé. Nejčastěji se v řekách vyskytuje lék na cukrovku metformin. V Česku se jím léčí asi 700 tisíc diabetiků.

Farmaka však mají podstatný vliv na vodní živočichy. Místa, kde se výskyt léků ve vodě měří, se vybírají podle toho, kde je lze nejpravděpodobněji očekávat. „Zpravidla vycházejí vysoké koncentrace léčiv v povrchových vodách tam, kde menší tok odvodňuje větší město, ve kterém je navíc ještě třeba nemocnice, domov důchodců, rehabilitační ústav nebo psychiatrická léčebna,“ vysvětlil LN Marek Liška z Povodí Vltavy. Nejčastěji se v řekách vyskytuje lék na cukrovku metformin. Loni ho vodohospodáři našli ve 100 procentech vzorků měření kvality vody.

V Česku se jím léčí asi 700 tisíc diabetiků. Dokonce se předepisuje i k zabránění vzniku cukrovky u lidí, kteří ji ještě nemají, ale už jim hrozí. Mezi zeměmi OECD mají větší spotřebu tohoto léku jen Finové. Někteří však tento lék zřejmě berou i na hubnutí, na webových diskusních fórech se totiž takto doporučuje. Profesorka Terezie Pelikánová, přednostka Centra diabetologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, s takovými radami nesouhlasí. „To je omyl. Na váhu má neutrální efekt,“ řekla LN. Nemyslí si ani, že by výskyt tohoto léku v řekách byl nebezpečný.

Dopad na ryby

Ve čtyřech z pěti měření pak vodohospodáři našli hned tři látky, kromě léku na cukrovku to byl lék proti bolestem a na vysoký tlak. Hypertenze je přitom jedním z přidružených onemocnění cukrovky. Také ve spotřebě těchto léčiv je Česko mezi zeměmi OECD velmi vysoko, více jich konzumují jen Němci a Maďaři. Při každém druhém odběru pak vodohospodáři odhalili celkem 14 účinných léčivých látek, včetně třeba antiepileptik nebo protizánětlivých léků. V deseti procentech všech měření kvality povrchové vody v loňském roce pak nalezli koktejl neuvěřitelných 29 různých léků.

Odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity se zaměřili na objasnění otázky, zda mohou látky vypouštěné z čističek v delším časovém horizontu přecházet do ryb. A prokázali, že pstruzi žijící v potoce, kam ústí čistička odpadních vod, v sobě mají až jedenáct psychoaktivních látek včetně antidepresiv.

Množství léků v tocích vedlo odborníky z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity k tomu, aby se zaměřili na objasnění otázky, zda mohou látky vypouštěné z čističek v delším časovém horizontu přecházet do ryb. Svůj experiment založili na světově unikátním postupu, který spočíval ve zkoumání ryb žijících přímo ve sledovaném toku. Část jedinců pstruhů obecných žijících nad městem Prachatice odlovili, označili a přesadili do lokality ovlivněné výtokem z čističky. Následně je ve zvolených časových odstupech analyzovali.

Výhodou tohoto přístupu byla dobrá a rychlá adaptace přesazených ryb, které žily volně, přijímaly přirozenou potravu a nestresovalo je například umístění do klecí, které se často v rámci podobných experimentů používají. To i zvýšilo vypovídací schopnosti této studie s ohledem na realitu, kterou nelze studovat v laboratorních podmínkách. Vědci prokázali, že pstruzi žijící v potoce, kam ústí čistička odpadních vod, v sobě mají až jedenáct psychoaktivních látek včetně antidepresiv. To má ovšem důsledky.

Spouštění výzkumných projektů

„Koncentrace těchto látek v těle může ovlivňovat jejich metabolismus i chování,“ vysvětluje doktorka Kateřina Grabicová z Laboratoře environmentální chemie a biochemie Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Ryby mohou například projevovat menší bázlivost a neukrýt se včas před predátorem,“ dodává. Důsledky to však má i pro lidi. Ne snad zdravotní, nýbrž finanční. Existují opatření, která dokážou zabránit tomu, aby se někde vyskytovaly léčivé látky v pitné vodě.

Ve světě se teprve spouštějí výzkumné projekty, jež se pokoušejí identifikovat kroky, které bude třeba činit, aby léky nepůsobily v přírodě nevratné škody a neničily biodiverzitu. Evropská komise už také připravuje dokument Strategický přístup k farmakům v životním prostředí, který bude obsahovat potřebná celounijní opatření.

Relativně nejrychlejším z nich je doplnit úpravny vody o další stupeň pokročilých technologií, nejčastěji o proces ozonizace a následného prohnání vody přes aktivní uhlí či membránovou filtraci. Jenomže tato řešení jsou drahá. „V konečném důsledku se tak zhoršená kvalita surových vod určených pro výrobu vody pitné projeví ve výši plateb za vodné,“ upozorňuje ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřich Vlasák. V Česku se pitná voda vyrábí nejen z podzemní, ale i z povrchové vody. Podle ČSÚ se v roce 2017 na vyrobené vodě podílely povrchové zdroje dokonce více než 50 procenty.

Nedávno se třeba musela modernizovat za 1,1 miliardy úpravna vody v Plzni. Impulzem pro rekonstrukci byl výskyt stále účinnějších a nevyzpytatelnějších pesticidů a právě léčiv ve vodě odebírané z Úhlavy. Pokud by se měly léky z řek důsledně odstraňovat, fakticky by to znamenalo, že se za každou čističkou odpadních vod musí nově postavit další čisticí jednotka, která by používala stejně náročné postupy jako při výrobě pitné vody. A to je nerealistické.

Jak upozorňuje vedoucí oddělení vodohospodářské politiky Ladislav Faigl, ve světě se přitom teprve spouštějí výzkumné projekty, jež se pokoušejí identifikovat kroky, které bude třeba činit, aby léky nepůsobily v přírodě nevratné škody a neničily biodiverzitu. Evropská komise už také připravuje dokument Strategický přístup k farmakům v životním prostředí, který bude obsahovat potřebná celounijní opatření.

Znečištění poškozuje samčí rysy ryb

Léčivé látky, které se dostávají do řek, mění chování ryb a mohou ohrožovat existenci celých populací. Ještě drastičtější vliv však na ně mají hormonálně aktivní látky, které narušují jejich hormonální soustavu. Jde o různorodou skupinu látek, do níž patří zbytky některých léčiv, antikoncepce, některé druhy pesticidů či třeba zpomalovače hoření. Jak už LN informovaly, ryby začínají mít v důsledku narušení hormonálního systému transgenderové anebo oboupohlavní rysy. Samci sladkovodních ryb často vykazují femininní znaky, mají samičí chování a dokonce někdy produkují jikry.

S těmito „hermafrodity“ se lze setkat i v Česku. Vyskytují se například v Labi, ve Vltavě, v Jihlavě, ve Svratce nebo v Tiché Orlici. „V postižených lokalitách byl pozorován zvýšený výskyt intersexu (se znaky obou pohlaví), abnormalit u pohlavních žláz, současný výskyt samčích i samičích buněk, zmenšení pohlavních žláz u samců či snížená hladina samčích hormonů,“ uvedla Klára Hilscherová z centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Rybí „mezipohlavnost“ u nás vědci již prokázali na populaci parmy obecné, pstruha obecného či jelce tlouště.

Brněnští výzkumníci spolu s kolegy z Ostravské univerzity dokonce našli v jedné severomoravské nádrži ohrožené raky bahenní, kde intersexuální rysy vykázalo až 18 procent jedinců. V případě hormonálně aktivních látek, takzvaných endokrinních disruptorů, přitom neexistuje bezpečná dávka. A v tom je jejich zákeřnost. „V povrchových vodách se vyskytují často v nízkých koncentracích, řádově v nanogramech na litr (miliardtiny gramu na litr). Jejich účinek na vodní živočichy se však může projevit již při koncentracích řádově v desítkách biliontin gramu na litr,“ upozorňuje docent Branislav Vrana z centra Recetox.

„Pro ilustraci: je to koncentrace, která by vznikla rozpuštěním jedné kávové lžičky čistého steroidního hormonu používaného v antikoncepci, v celém objemu vodní nádrže Lipno,“ dodává Vrana. Tyto látky ale představují zdravotní riziko i pro lidi. Mluví se často o jejich vlivu na kvalitu mužského spermatu. Většina z nich totiž působí hlavně jako ženské hormony estrogeny.

Počet příspěvků: 2, poslední 19.10.2018 01:31 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.