V temné hlubině internetu

Darknet, podsvětí internetu, je odrazem toho, co se ukazuje na povrchu. Stejně jako na povrchu v něm však existuje moc a svoboda, které posilují kreativní i destruktivní možnosti lidí. A je na rozhodnutí každého, jež však nelze předem odhadnout, zda se stane masovým vrahem jako Anders Breivik nebo začne sledovat dětskou pornografii.

Jamie Bartlett, The Dark Net: Inside the Digital Underworld. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jamie Bartlett, The Dark Net: Inside the Digital Underworld. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Jamie Bartlett, The Dark Net: Inside the Digital Underworld. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pod zářivým povrchem internetu se skrývá temná hlubina, ve které se pohybují všichni, kdo chtějí zůstat v anonymitě – od dealerů drog přes hackery až po producenty dětské pornografie. Darknet – virtuální podsvětí – funguje nezávisle na oficiálním internetu, ale je s ním propojen. Jde o prostor absolutní svobody a anonymity, kde každý může říct a dělat, co chce – bez cenzury, omezení a bez ohledu na společenské normy.

Darknet, paralelní internet, znepokojuje a může šokovat, ale současně je neskutečně inovativní a kreativní. V tomto virtuálním podsvětí vedle internetových výkladních skříní, jako je Facebook, Google či Amazon, lze koupit ukradená umělecká díla, falešnou identitu nebo vraždu na objednávku. Do něj se vypravil novinář a blogger Jamie Bartlett, který píše pro britský deník Daily Telegraph o moderních technologiích, a své zážitky popsal v knize The Dark Net: Inside the Digital Underworld (Temná síť. Uvnitř digitálního podsvětí).

Neplatnost omezení

Bartlett se pokouší odpovědět na otázku, zda anonymní kontakt s jinými lidmi na internetu pomáhá odhalit temné stránky lidské duše. Americký profesor psychologie John Suler na základě svých výzkumů zjistil, že účastníci internetových diskusí jsou agresivnější a nenávistnější. Důvod vidí v tom, že obrazovka počítače odděluje od reálného světa, ve kterém platí sociální odpovědnost a pravidla. Ve virtuálním světě vyvolává skutečná, nebo domnělá anonymita pocit, že tato omezení neplatí a že jejich překročení nebude potrestané.

Ve virtuálním světě vyvolává skutečná, nebo domnělá anonymita pocit, že žádná omezení neplatí a že jejich překročení nebude potrestané

Na internetové stránce 4chan známé díky hnutí Anonymous, které ji používá k domluvě a organizaci, zveřejnila dívka Sarah několik svých fotek, na nichž byla polonahá. Její naivita se jí rychle vymstila. Nejdříve ji jeden uživatel vyzval, aby se vyfotila nahá a na kůži si napsala své jméno. Další pak, aby se vyfotila s léky, pokud nějaké používá.

Sarah jim vyhověla, čímž se vydala napospas nemilosrdné smečce, která se rozhodla odhalit její pravou identitu, aby ji společensky znemožnila. Na lécích, s nimiž se vyfotila, bylo totiž nejen její celé jméno, ale i lékaře a jeho adresa. Trvalo chvíli najít její adresu a telefonní číslo v seznamu místní univerzity a poté i účet na Facebooku a Twitteru. Celou dobu Sarah seděla u počítače a sledovala, jak se jí hroutí život.

Seznam přátel Sarah na Facebooku byl za několika vteřin zkopírován a následně všichni její přátelé a rodina prostřednictvím falešného účtu dostali její fotky. Takové akci se říká life ruin a jejím cílem je dlouhodobě uškodit – zničit život, což se v případě Sarah stalo za necelou hodinu.

Trollování jako zábava

Trollováním se v internetových diskusích záměrně vyvolávají hádky, uráží nebo provokuje. Cílem trolla je vyvolat emocionální reakci, přičemž se baví tím, že rozvrátil diskusi. Na webové stránce Reddit existovala skupina Game of Trolls, jež se řídila jednoduchými pravidly – komu se podařilo někoho vyprovokovat, aniž si toho dotyčný všiml, získal bod. Kdo byl jako troll identifikován, tomu byl naopak odečten.

Někteří trollové svou činnost obhajují tím, že je prospěšná pro společnost, protože demaskuje její pokrytectví a hloupost

Trollování je jen zábava bez politických nebo jiných úmyslů, pouhá zlomyslnost. Někteří trollové svou činnost obhajují tím, že je prospěšná pro společnost, protože demaskuje její pokrytectví a hloupost. Jde o stoupence radikálního liberalismu, dle nichž otevřená společnost musí akceptovat, že neexistuje nic, co by nešlo zpochybnit nebo zesměšnit.

Trollové útočí na každé omezení jen proto, že existuje. Na otázku, proč zničili Sarah, když nic neudělala, odpověděl jeden troll Barlettovi: „Otázka zní, proč to udělala ona. Nejde o to jí udělit lekci, jen se musí naučit vzít odpovědnost za to, co dělá.“

Největší nebezpečí

Internet také umožňuje komunikaci skupin, jejichž názory jsou ve veřejném prostoru potlačované, například rasistické a xenofobní, a rychlé objevení stejně myslících, a to nejen v blízkém okolí, ale na celém světě. Nastává však uzavření do této skupiny, což utvrzují informace, jež vyhovují vlastnímu způsobu myšlení. Výměna s reálným okolím zaniká a zůstává jen virtuální svět poskytující vytouženou realitu.

Osamělý vlk, kterého zradikalizoval internet, je pro bezpečnostní služby největším nebezpečím, protože ho v podstatě nelze předem odhalit

V tomto prostředí se vedle skupin, jež pouze donekonečna diskutují, vyskytují i jedinci, kteří nepatří do žádné skupiny a nemají blízký vztah k podobně smýšlejícím. Takový osamělý vlk, kterého zradikalizoval internet, je pro bezpečnostní služby největším nebezpečím, protože ho v podstatě nelze předem odhalit. Patří mezi ně například Anders Breivik, který v Norsku usmrtil 77 lidí, nebo major americké armády Nidal Malik Hasan, jenž na texaské vojenské základně Fort Hood zavraždil 13 vojáků, pravděpodobně na protest proti válce v Iráku.

Internet nejen usnadňuje komunikaci všemožným politickým radikálům, ale poskytuje i pedofilům a zájemcům o dětskou pornografii nové možnosti. Dříve musel pedofil strávit mnoho času objevením oběti a vybudováním vazby s ní, což internet výrazně zkracuje.

Internetové nákupy

V sedmdesátých letech 20. století se v některých západních zemích prodávala dětská pornografie v obchodech. Na jejich konci však tento prodej začal být zakazovaný a v osmdesátých letech se jej podařilo v podstatě vymýtit. V roce 1990 odhadoval britský svaz na ochranu dětí (NSPCC), že v oběhu je zhruba sedm tisíc fotografií s dětskou pornografií a počet lidí, kteří je vlastnili, neustále klesal.

Každý rok rostou internetové nákupy, a to i zakázaného zboží – v roce 2013 si 20 procent Britů konzumujících drogy je koupilo online

Obrat nastal s nástupem internetu. Jen v roce 2011 dostalo americké National Center for Missing and Exploited Children (Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti) od úřadů potírajících trestnou činnost více než 22 milionů fotografií a videí s dětskou pornografií.

Webové stránky, na nichž se diskutuje o sebevraždě nebo bulimii, jsou dnes snadno dostupné, stejně jako videa s pohlavním stykem zveřejněná z pomsty bývalými partnery nebo blogy, kde se vedou vážné diskuse o kočkách, které v amatérských sexuálních videích náhodou projdou před kamerou. Navíc každý rok rostou internetové nákupy, a to i zakázaného zboží – v roce 2013 si 20 procent Britů konzumujících drogy je koupilo online.

Silk Road

V roce 2011 byl zprovozněn portál Silk Road, který byl až do svého uzavření jedním z hlavních černých trhů na internetu a jenž vznikl a mohl fungovat díky šifrování, anonymní komunikaci a digitální měně bitcoin. Silk Road byl založen podobně jako Amazon nebo eBay, a proto mu zákazníci důvěřují.

Na portálu Silk Road bylo možné koupit nejen drogy, ale i alkohol, umělecká díla, knihy, padělané rodné listy nebo dárkové poukázky za zlomek skutečné ceny

V roce 2013 byl poprvé rozbit Silk Road a zkonfiskovány bitcoiny v hodnotě tří milionů dolarů. Do té doby činil obrat portálu zhruba 1,2 miliardy dolarů, z nichž 80 milionů byla provize pro jeho provozovatele. Měsíc po rozbití zahájil činnost Silk Road 2.0, který byl zabezpečen ještě sofistikovaněji, ale v roce 2014 se stal obětí útoku, při němž byly odcizeny bitcoiny v hodnotě okolo 2,7 milionu dolarů.

Silk Road 2.0 okamžitě zareagoval krizovým managementem a slíbil, že všichni poškození dostanou své peníze nazpět a do ukončení všech sporů nedostanou provozovatelé portálu žádnou provizi. Na Silk Road bylo možné koupit nejen drogy, ale i alkohol, umělecká díla, knihy, padělané rodné listy nebo dárkové poukázky za zlomek skutečné ceny. Bartlett vyzkoušel nákup marihuany od prodejce Drugsheavena, který nabízel nejen její výbornou kvalitu za přiměřenou cenu, ale i vrácení peněz a detailní obchodní podmínky.

K utajení finančních transakcí a pravé identity vlastníka bitcoinů používal Silk Road společnou pokladnu, do které byla poslána daná částka a následně promíchána. Poté obdržel klient stejný obnos nazpět, přičemž poté už nebylo možné zjistit jeho původ. Podle Bartletta spočívá budoucnost těchto trhů v úplné decentralizaci nabídky, komunikace, finančních transakcí a ocenění, a proto je nebude možné kontrolovat ani zavřít.

Žádná kontrola státem

Darknet je spojen se snahou vyhnout se kontrole státem a s myšlenkou absolutní svobody. Na stránce Silk Road bylo možné si v roce 2012 přečíst: „Nejsme žádné ovce, které se dají podmanit, zdanit a kontrolovat.“ Po jeho prvním rozbití se jeden jeho uživatel rozohnil: „Nejde o pedofily a dětskou pornografii nebo o nás a naše drogy, ale především o to vzít nám náš prostor.“

Darknet je spojen se snahou vyhnout se kontrole státem a s myšlenkou absolutní svobody

Americký kyberlibertarián John Perry Barlow v roce 1996 v „prohlášení nezávislosti kyberprostoru“ podobně napsal: „Vaše právní představy o majetku, svobodě slova, individualitě, volnosti a kontextu se nás netýkají. Naše osobní identity nemají tělo, a proto na rozdíl od vás nemůžeme být fyzicky postiženi.“ Barlow byl přesvědčen, že konec cenzury a zdánlivá anonymita internetu mohou vést ke svobodnější a otevřenější společnosti, protože lidstvo konečně bude moci uniknout reálné identitě a nově se definovat.

Radikální liberalismus nejdůležitějších protagonistů digitální éry byl inspirován kromě jiného románem americké spisovatelky a filozofky rusko-židovského původu Ayn Randové Atlasova vzpoura. V něm se nejproduktivnější jedinci odmítají podřídit státu, a proto si vytvoří vlastní uzavřené společenství.

Kosmické programy a umělá inteligence

Soukromýé kosmické programy a umělá inteligence by jednou měly umožnit digitální, radikálně liberální elitě vymanit se z kontroly státem na Zemi

Tímto radikálním egoismem se digitální elity často vyznačují. Například americký technologický myslitel Timothy May kritizuje neproduktivní spoluobčany nebo 95 procent těch, co nic nevědí. Stížnosti na státní regulace jdou společně s rozvojem soukromých kosmických programů a vývojem umělé inteligence, které by jednou měly umožnit digitální, radikálně liberální elitě vymanit se z kontroly státem na Zemi.

Podle Bartletta je Darknet odrazem toho, co je na povrchu, jen v extrémní formě. Stejně jako na povrchu v něm však existuje moc a svoboda, které působí oběma směry – posilují kreativní i destruktivní možnosti lidí. A je na rozhodnutí každého, které však nelze předem odhadnout, zda poruší omezení a stane se masovým vrahem jako Breivik nebo začne sledovat dětskou pornografii.

The Dark Net: Inside the Digital Underworld

Temná síť. Uvnitř digitálního podsvětí

AUTOR: Jamie Bartlett

VYDAL: William Heinemann 2014

ROZSAH: 320 stran

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.