V srpnu bude horko. Zvláště na ministerstvu financí.

Nadcházející měsíc je každoročně ve znamení tvrdých vyjednávání o rozpočtu. Jak to ustojí Rusnokova vláda?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Jednou z prvních starostí každého nového ministra bude zákon o státním rozpočtu na příští rok. Zatím situace vyhlíží – podle rozhovorů ČESKÉ POZICE s lidmi na ekonomických postech ve státní správě – tak, že se hraje přesně podle not, které po sobě nechala vláda Petra Nečase. Pro změny bude klíčovým měsícem srpen. Jaké změny se ale vlastně dají čekat?

Nečasova vláda začátkem června odhlasovala výdajové limity. To v praxi znamená celkový objem příjmů a výdajů v příštím roce pro každé ministerstvo nebo úřad. Zatím jsou celkové výdaje schválené na částce 1,098 bilionu, přičemž na straně příjmů i výdajů ještě přibude zhruba sto miliard z evropských fondů, které se započítávají až dodatečně. Deficit má činit 105 miliard. V současnosti úředníci jednotlivých resortů tyto částky rozepisují do detailů, přičemž se řídí celkovými čísly vypracovanými na ministerstvu financí za působení Miroslava Kalouska. Takto rozepsané výdaje musejí jednotlivé resorty podle zákona předat ministerstvu financí do konce července.Podstatně ovlivnit konečnou podobu vládního návrhu rozpočtu lze především do konce srpna, pak jej finance musejí odevzdat vládě

Kdyby tisíc policistů...

A pak nastane na ministerstvu financí horké období. Podstatně ovlivnit konečnou podobu vládního návrhu rozpočtu lze především do konce srpna, pak jej finance musejí odevzdat vládě. Jednání probíhají na nejrůznějších úrovních a každý resort se v této době snaží nějak upravit podobu ve svůj prospěch.

Nová vláda už avizovala, že bude chtít leckde přidat. Ministr kultury Jiří Balvín chce více peněz na kulturu, ministr vnitra Martin Pecina pro změnu chce přijmout až tisíc policistů a rovnou jim i navýšit plat. Balvín částku neupřesnil, Pecina mluví o částce kolem tří miliard korun. Nedá se očekávat, že ostatní ministři by byli zdrženlivější.

Například ministr práce a sociálních věcí František Koníček bezpochyby požádá o navýšení peněz na sociální služby, což jsou de facto dotace pro různé organizace, které tyto služby poskytují, tedy například pečovatelské služby pro seniory nebo zdravotně postižené. Tyto služby jsou dlouhodobě podfinancované a žádost o navýšení těchto peněz je jistý rozpočtový evergreen.

Sněmovna rozhodne

Obecně vzato se používá postup, kdy zástupci nějakého resortu přijdou s požadavkem na navýšení rozpočtu na nějakou neuralgickou položku, jako je třeba policie, sociální služby a podobně. Ministerstvo financí buď vymyslí, kde peníze vzít, nebo má žadatel smůlu. Obvyklým výsledkem je však kompromis, proto žadatelé o peníze zpravidla přicházejí s požadavkem několikanásobně naddimenzovaným, než jaká je skutečná potřeba.

Existuje i teoretická možnost, že by vznikla snaha změnit celkové parametry rozpočtu, tedy například celkové výdaje. Ve skutečnosti by to ale bylo dost komplikované: rozpočet by se musel kompletně předělat, což by se z časových důvodů obtížně stíhalo. Spíše lze tím pádem čekat snahu o navýšení jednotlivých kapitol na úkor jiných. Zpravidla lze zaregistrovat záměr sáhnout do kapitol Všeobecná pokladní správa nebo Státní dluh, což jsou místa, kde je obvykle nějaká rozpočtová vata.

Od loňského roku se navíc rozpočet rozepisuje do jednotlivých položek už v době sestavování. Ještě rozpočet na rok 2012 fungoval tak, že se schválily jen celkové hodnoty a rozepsání do jednotlivých položek proběhlo až v prvním kvartálu roku, v němž rozpočet platil. I tento fakt může být s ohledem na časový tlak velmi podstatný a může brzdit snahy rozpočet kompletně předělávat. V době rozpočtového provizoria jsou prakticky zastaveny investice a také prostředky na spolufinancování evropských fondů

Pokud se v průběhu srpna zástupci jednotlivých resortů dohodnou, odešle ministerstvo financí hotový návrh rozpočtu vládě, která ho musí do konce září schválit a odeslat Poslanecké sněmovně. Sněmovna následně může vládě v prvním čtení zákon vrátit k přepracování. Jestli se tak stane, bude zřejmě možné odhadnout už začátkem srpna, kdy vláda před sněmovnu předstoupí s žádostí o důvěru. 

Pokud sněmovna nějaký rozpočet nepřijme do konce roku, nastává rozpočtové provizorium, jemuž jsme se věnovali v jednom z předešlých článků. Pro vládu Jiřího Rusnoka by nepřijetí rozpočtu sněmovnou bylo bezpochyby fatální, protože v době rozpočtového provizoria jsou prakticky zastaveny investice a také prostředky na spolufinancování evropských fondů. Vláda, která by jen nečinně přihlížela, jak se zastavují například dopravní stavby či se zavírají neziskové organizace, by asi sotva mohla svou existenci obhájit.

Počet příspěvků: 1, poslední 17.7.2013 10:29 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.