V rámci protikorupčního boje jsme zašli, kam jsme nechtěli

„Žili jsme v extrému, kdy se evidentně kradlo. Pak i vlivem pozitivních posunů v boji policie proti korupci jsme se vychýlili k primitivnímu pranýřování politických rozhodnutí kvůli formalitám,“ říká v rozhovoru komunální politik a šéf STAN Petr Gazdík.

Petr Gazdík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Gazdík | foto: MAFRA - Ondřej Němec
Petr Gazdík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Starostové a nezávislí jdou do podzimních krajských voleb s unikátním precedentem. Jejich kandidátku v Libereckém kraji vede hejtman Martin Půta, který byl v listopadu 2014 obviněn, že měl vzít úplatek související s rekonstrukcí kostela. Jeho kolegové jsou přesvědčení, že je nevinný a stal se obětí extrému, do kterého se Česko posunulo z opačného pólu, kdy Praze vládl Pavel Bém a středním Čechám David Rath.

Šéf STAN Petr Gazdík v rozhovoru mimo jiné říká: „Komunální politika je lidsky mnohem složitější a přísnější než celostátní. Člověk, který je neoprávněně obviněn, v našem mediálním prostředí a při malosti a maloměšťáctví některých opozičních zastupitelů, se hroutí, má zdravotní potíže, rozpadají se mu vztahy i rodina. Po dvou i třech letech, protože spravedlnosti to u nás trvá, má na duši šrámy a v médiích je na stránce šestnáct vlevo dole napsáno, že se nepodařilo prokázat vinu. Ale fakticky už toho člověka v obci nikdy nikdo neočistí.“

LIDOVÉ NOVINY: Mluví se o tom, že volení zastupitelé v samosprávách jsou stresováni z policejního zájmu o každodenní politickou agendu, a bojí se rozhodovat. Odpovídá to vašim zkušenostem?

GAZDÍK: Znám spoustu případů ze zastupitelstev, kdy se o něčem hlasuje, jeden ze zastupitelů se zdrží, nezapíše se ale do zápisu pro případ, že by došlo k nesmyslnému stíhání. Aby pak policie nedokázala říct, který to byl, který se zdržel, a nemohli by být obviněni. Bohužel už i k těmto praktikám jsme dospěli. Míra nesmyslnosti postupu policie a státních zástupců v těchto kauzách je naprosto absurdní.

LIDOVÉ NOVINY: Přibývá takových případů, nebo je to stejné?

Znám spoustu případů ze zastupitelstev, kdy se o něčem hlasuje, jeden ze zastupitelů se zdrží, nezapíše se ale do zápisu pro případ, že by došlo k nesmyslnému stíhání. Aby pak policie nedokázala říct, který to byl, který se zdržel, a nemohli by být obviněni

GAZDÍK: Podle dat Unie obhájců přibývá. Požádali jsme proto příslušné orgány, aby vyjasnily práva a povinnosti při nakládání s majetkem obcí, sjednotily právní výklad, aby zastupitelé nebyli nezákonně stíháni a aby byla vyvozená zodpovědnost u těch, kteří svým neodborným a formalistickým přístupem zasahují do práv zastupitelů.

Komunální politika je lidsky mnohem složitější a přísnější než celostátní. Člověk, který je neoprávněně obviněn, v našem mediálním prostředí a při malosti a maloměšťáctví některých opozičních zastupitelů, se hroutí, má zdravotní potíže, rozpadají se mu vztahy i rodina. Po dvou i třech letech, protože spravedlnosti to u nás trvá, má na duši šrámy a v médiích je na stránce šestnáct vlevo dole napsáno, že se nepodařilo prokázat vinu. Ale fakticky už toho člověka v obci nikdy nikdo neočistí.

LIDOVÉ NOVINY: V čem je podle vás příčina natolik vyhrocené situace? Že policie začala stíhat i to, co vždy bylo brané jako politické rozhodnutí, s nímž mají zúčtovat voliči?

GAZDÍK: Naše společnost přechází z extrému do extrému. Žili jsme v extrému, kdy se tu evidentně kradlo, evidentně existovali kmotři a v mnoha případech byli z kontaktu s nimi podezíráni politici ve všech patrech.

Na koho se ukáže, ten je vinen, toho upalme a zničme. To je současný stav a této náladě se policie a státní zástupci přizpůsobili, mnohdy ale konají bez odbornosti a s neznalostí problematiky rozhodování v samosprávách.

Pak i vlivem pozitivních posunů v boji policie proti korupci jsme se vychýlili na druhou stranu, k primitivnímu pranýři ve stylu: Na koho se ukáže, ten je vinen, toho upalme a zničme. To je současný stav a této náladě se policie a státní zástupci přizpůsobili, mnohdy ale konají bez odbornosti a s neznalostí problematiky rozhodování v samosprávách.

LIDOVÉ NOVINY: Obviňování politických oponentů z nezákonností prorostlo i do předvolebních kampaní. Co si myslíte o tomto trendu?

GAZDÍK: Podávání trestním oznámení se stalo standardním nástrojem konkurenčního boje. To byl případ exstarostky Moravské Nové Vsi Jany Krutákové, jejíž obvinění bylo od počátku úplně nesmyslné a absurdní.

Po dvou letech se jí podařilo osvobodit, a u soudu, kde se domáhá náhrady škody, jsem byl svědkem, že jí ministerstvo spravedlnosti za podlomení zdraví i zničení kariéry vyplatilo 35 tisíc. To je směšné. A ti, co to vyvolali, žádný postih nedostanou, ti se prostě jenom mýlili, i když jsou známky, že to bylo účelové a organizované.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké známky?

Podávání trestním oznámení se stalo standardním nástrojem konkurenčního boje

GAZDÍK: Byla to součást politického boje.

LIDOVÉ NOVINY: Máte na mysli Marka Košuta z TOP 09, který se stal starostou po ní a sám podal trestní oznámení?

GAZDÍK: Ano, přesně tak. Je to bohužel nekalý způsob politického boje, ale vrátím se k tomu, co už jsem říkal – bude se to dít, dokud nebudeme mít státní zástupce a policisty, kteří budou dostatečně kompetentní a budou umět oddělit, co je a co nemusí být trestným činem. Dnes k tomu přistupují tak, že když si není žalobce jistý, pošle to k soudu. Že to má obrovské důsledky pro obviněnou osobnost, že je to pro lokálního politika mimořádně citlivé, to už nikoho nezajímá.

LIDOVÉ NOVINY: Teď se sestavovaly kandidátky do krajských a senátních voleb. Zaznamenal jste, že by se popisovaná situace podepisovala na ochotě lidí kandidovat?

Řada klasických lokálních osobností, jako jsou učitelé, místní podnikatelé či lékaři, kandidovat nechce. Proč by měli, když jim to přinese pouze problémy?

GAZDÍK: Už jsme to zaznamenali v komunálních volbách, řada klasických lokálních osobností, jako jsou učitelé, místní podnikatelé či lékaři, kandidovat nechce. Proč by měli, když jim to přinese pouze problémy? Za dobrý pocit, že svou obec někam posouváte, už nechtějí obětovat zdraví, rodinu a být špiněni nesmyslnými obviněními. V důsledku to ovlivňuje kvalitu demokracie. Ta nestojí na ústavních činitelích, stojí na desítkách tisíc lidí v komunálu. Pokud vznikne ústavní krize, je to regionální úroveň, která drží demokracii.

LIDOVÉ NOVINY: STAN jde v Libereckém kraji do voleb s lídrem Martinem Půtou, který čelí obvinění, že vzal úplatek. Proč jste se rozhodli do toho jít? Je to lehce využitelné v kampani protivníků.

GAZDÍK: Počítáme s tím, že to budou zneužívat. U obvinění mohou být věci, které jsou nejasné a vzbuzují dojem, že by je měl do detailu zhodnotit soud. Ale u Martina Půty neexistuje jediný přímý důkaz, neexistuje nic, co by nasvědčovalo, že by něco udělal. Bereme to jako snahu o znemožnění výrazné politické postavy.

Pokud vznikne ústavní krize, je to regionální úroveň, která drží demokracii

Půta vyvodil důsledek, vzdal se předsednictví STAN, aby nepoškozoval značku, ale za rok a půl té kauzy se nestalo vůbec nic. Pevně věřím, že nemůže existovat nezávislý soud, který by bez přímého důkazu někoho odsoudil. Obávám se, že jsme v rámci protikorupčního boje zašli někam, kam jsme nechtěli, a děje se něco stejně nebezpečného a hrozného, jako byl opačný extrém s kmotrovskými klikami.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvíte o nich pořád v minulém čase, podle vás kmotrovské kliky zmizely?

GAZDÍK: Úplně ne, nicméně z mého pohledu se situace výrazně zlepšuje, prostředí je nastaveno mnohem lépe, jen jsme se vychýlili na opačnou stranu. Známe případy, kdy jsou zastupitelstva nebo rady vyšetřovány dvěma policejními útvary proto, že něco udělaly i že to neudělaly. Chtěl bych vzkázat státním zástupcům i policistům, že jsme připraveni s nimi jednat, pomoci najít tu hranu, za níž je trestný čin. Ale ta se rodí v diskusi, ne metodou pokus-omyl a ničením lidských osudů.

LIDOVÉ NOVINY: Ten základní ukazatel by mohl být, je-li ve hře osobní prospěch.

Známe případy, kdy jsou zastupitelstva nebo rady vyšetřovány dvěma policejními útvary proto, že něco udělaly i že to neudělaly

GAZDÍK: Souhlasím. Pamatuji si, když Suchá Loz dostala dotaci, o níž žádala už dříve, já jsem se tehdy stal čerstvě poslancem. Volal mi jeden novinář a ptal se, jestli v té ulici, kde se má z dotace budovat cesta, vlastním pozemek. Odpověděl jsem, že ne.

Tak se ptal, jestli tam vlastní pozemek někdo z mých přátel nebo spolužáků. To jsem musel říci ano, ve dvousethlavé obci je to dost nevyhnutelné. Nicméně ta hrana je správná, zkoumat, je-li za rozhodnutím zastupitelů jejich osobní prospěch. Ale nemohou se dít formalistické postupy, za něž byla souzena Jana Krutáková.

LIDOVÉ NOVINY: Za co to bylo?

GAZDÍK: Byla obviněna za to, že dala věcné břemeno na obecní pozemek. Hodnota toho břemene byla policií nesmyslně vyčíslena na deset milionů, takovou cenu nemá ani ten pozemek, natož věcné břemeno na něm. Druhá věc byla, že to nenechala dost dlouho viset na úřední desce, což zajišťují úředníci. Nedovedu si představit, že nějaký starosta středně velké obce bude hlídat, že tam všechno visí přesně 30 dní.

LIDOVÉ NOVINY: A co s tím? Může pomoci metodická pomoc ministerstva pro místní rozvoj tím, že o novém zákoně o veřejných zakázkách školí i orgány činné v trestním řízení?

Nedovedu si představit, že nějaký starosta středně velké obce bude hlídat, že tam všechno visí přesně 30 dní

GAZDÍK: Může to pomoci, ale nebude to stačit. Chce to uspořádat mnoho seminářů s rozborem případů nezákonně stíhaných zastupitelů, je nutná diskuse mezi politiky a orgány činnými v trestním řízení, abychom se snažili najít tu zmiňovanou hranu. Nedělám si iluze, že sto procent zastupitelů by nikdy nic zlého neudělalo, ale hranice se musí ujasnit.

U starostů vládne nejistota

Šestasedmdesát procent zastupitelů, které žalobci poslali před soud, od něj odešlo sice bez trestu, ale s pošramocenou pověstí a často i zničenými osobními vztahy. Na jaře 2014 poslala tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dopis nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a žádala ho, aby žalobci vyjasnili hranici, za kterou už považují politické rozhodnutí za zločin.

Nejistotu šířící se mezi starosty tehdy vyvolala kauza pražského tunelu Blanka. Protikorupčnímu útvaru policie se nelíbilo zastavení prací na stavbě, jiná jednotka současně Blanku vyšetřovala z důvodů přesně opačných, kvůli smluvním dodatkům, které umožnily, aby stále dražší projekt pokračoval.

Nutnost přesnějších pravidel

Uplynuly dva roky, a pravidla zpřesněna stále nebyla. Čísla Unie obhájců dokazují, že kvůli tomu v soudní mašinerii často uvíznou regionální politici, kteří nic zlého neudělali. Data zaznamenávají situaci od roku 2010 do dubna 2015. V té době mělo svůj pravomocný závěr 43 trestních řízení proti stovce zastupitelů.

„Pouze v 19 trestních řízeních, vedených proti 24 zastupitelům, došlo k rozhodnutí o vině. Ve zbývajících případech bylo trestní stíhání zastaveno nebo byli zastupitelé zproštěni obžaloby. Znamená to tedy, že 76 procent zastupitelů bylo stíháno nezákonně,“ shrnul prezident unie Tomáš Sokol. Celkem zkoumali 75 trestních řízení proti 266 zastupitelům měst a obcí. Tříčtvrtinový podíl nezákonných stíhání vede k tomu, že apel k žalobcům a policii se ozývá znovu.

Komunální politici žádají, aby se určila jasnější hranice mezi tím, zač se budou zodpovídat voličům a zač soudům. „Je třeba si uvědomit, že komunální politika je ještě lidsky mnohem složitější a přísnější než ta celostátní. Člověk, který je jednou neoprávněně obviněn – v našem mediálním prostředí a při malosti a maloměšťáctví některých opozičních zastupitelů –, se hroutí, má zdravotní potíže, rozpadají se mu vztahy i rodina,“ říká Petr Gazdík, který předsedá Starostům a nezávislým a od roku 2002 je členem zastupitelstva v Suché Lozi, kde do roku 2010 také vedl radnici.

Dokumentuje to osud někdejší starostky Moravské Nové Vsi Jany Krutákové. Po volbách, když na radnici přišla nová reprezentace, podal její následník Marek Košut z TOP 09 trestní oznámení kvůli věcnému břemenu na obecní majetek. Více než dva roky trvalo, než Krutáková slyšela osvobozující verdikt. Důvodem, proč musela k soudům, bylo, že oznámení o břemenu neviselo na úřední desce předepsaných 30 dní a Košutovi se nezdálo, jak bylo věcné břemeno oceněno. Žádný osobní prospěch nebo úmysl poškodit obecní rozpočet nebyl ve hře.

Zohledňování úmyslu

Už před dvěma lety v žádosti Válkové o ujasnění pravidel bylo, aby se při posuzování jednotlivých případů zohledňoval úmysl. Aby se třeba nestalo, že představitelé spravedlnosti budou pronásledovat zastupitelstvo za to, že si nevybrali při prodeji obecní hospody kupce s nejvyšší cenou, protože věděli, že by restauraci proměnil v hernu plnou automatů.

Nejvyšší státní zastupitelství reagovalo výkladovou metodikou, ale debata se nerozproudila a problém nebyl vyřešen. Rostoucí tendenci ukazuje i počet stíhání v průběhu let. Podle podkladů Unie obhájců policie v roce 2010 obvinila pět zastupitelů, v roce 2014 už dvaasedmdesát. S problémem se teď snaží aspoň částečně vypořádat ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

Od podzimu vstoupí v účinnost nový zákon o veřejných zakázkách, který dává zadavatelům víc svobody a s ní i víc zodpovědnosti. Aby to nebyla kontraproduktivní úměra, jako první začali ministerští úředníci školit právě policii, soudy, oslovili i žalobce.

„Ministerstvo pro místní rozvoj je Národním orgánem pro koordinaci, což znamená, že se tu scházejí kopie všech trestních oznámení na zakázky v rámci projektů spolufinancovaných z evropských zdrojů. Když se podívám, kolik jich nám sem chodí, rozhodli jsme se, že nejprve budeme oslovovat orgány činné v trestním řízení, aby zákon uměly,“ uvedla Šlechtová v nedávném rozhovoru s LN.