V Praze je bydlení nedostupné. Ale bytový fond se ještě sníží

Výstavba bytů je recept, jak v Praze udělat bydlení dostupnější. Vzhledem k privatizaci části bytového fondu ale zůstane magistrátu po jejím dokončení o zhruba 1,5 tisíce bytů méně než současných 8194. Praha téměř dvanáct let neinvestovala do nových bytů, nyní s blížícími se komunálními volbami všechny strany slibují, že se to změní.

Central Park Praha | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Central Park Praha | foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny
Central Park Praha

Po listopadu 1989 patřila většina bytů do vlastnictví měst či družstev. Města si vylepšovala příjmy jejich prodejem, a teď se dramaticky nedostává obecního bydlení. Zejména v Praze, kde je situace nejhorší a bydlení je nedostupné, se paradoxně bytový fond ještě sníží. Přitom výstavba městských bytů je podle všech oslovených lídrů pro komunální volby recept, jak udělat bydlení v Praze dostupnější.

Navzdory této vzácné shodě pokračuje v metropoli bytová privatizace. V současné době je ve správě hlavního města (netýká se městských částí) podle Josefa Tunkla z odboru bytového fondu bytů. Vzhledem k privatizaci části bytového fondu ale zůstane magistrátu po jejím dokončení o zhruba 1,5 tisíce bytů méně.

Velké téma

Tato privatizace bytového fondu byla pražským zastupitelstvem schválena a začala v roce 2012, za primátora Bohuslava Svobody (ODS). Částku, kterou díky ní metropole získá, není možné vzhledem k měnícím se cenám na realitním trhu odhadnout. Každopádně peníze, jež prodejem svých bytů Praha vydělá, používá na rozvoj bytového fondu. Neboli jedny byty prodá, aby jiné pořídila.

Bydlení je pro Pražany velké téma, protože v hlavním městě rostou ceny nemovitostí i nájmů nejstrměji, a pro řadu lidí se pořízení vlastního domu či bytu stává nedostupným. K nastartování staveb městských bytů má podle oslovených komunálních lídrů pomoci spolupráce s developery – město by od nich mělo nové byty odkupovat.

„Tyto finanční prostředky jsou využívány magistrátem přímo k rozvoji bytového fondu na území hlavního města Prahy. Jde o profinancování nových projektů bytové výstavby, samotnou výstavbu i revitalizaci některých bytových domů, které jsou v majetku hlavního města a městských částí,“ doplňuje Tunkl.

Praha téměř dvanáct let neinvestovala do pořízení nových bytů, nyní s blížícími se komunálními volbami všechny strany slibují, že se to změní. Bydlení je pro Pražany velké téma, protože v hlavním městě rostou ceny nemovitostí i nájmů nejstrměji, a pro řadu lidí se pořízení vlastního domu či bytu stává nedostupným. K nastartování staveb městských bytů má podle oslovených komunálních lídrů pomoci spolupráce s developery – město by od nich mělo nové byty odkupovat.

Vzít na to chtějí z pražského fondu bydlení, kde jsou aktuálně dvě miliardy korun. A podle pirátské jedničky Zdeňka Hřiba lze předpokládat, že „další peníze bude možné získat na základě zákona o sociálním bydlení, který se nyní připravuje“. Předjímaná dohoda s developery má však háček – neexistuje právní úprava, jež by to hladce zajistila.

Nový stavební zákon

Například majitel developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský by kooperaci s městem řešil vytvořením transparentního fondu veřejných investic, do kterého by developeři přispívali podle zastavěné podlažní plochy v jednotlivých projektech. „Nabízíme městu a městským částem desítky milionů korun na potřebné investice a chceme za to jen, aby úřady dodržovaly stanovené lhůty, a tím zrychlily povolování projektů. Nic víc,“ dodává Kunovský. Penta Investments zpochybňuje, jestli podobná výměna je v mezích zákona.

Aktuálně se v metropoli snížil počet inzerovaných bytů realitními kancelářemi o 31,4 procenta. Praha má zákonodárnou iniciativu, ale nový stavební zákon, který by přinesl razantní zjednodušení ve stylu „jedno razítko od jednoho úřadu“, se už chystal mnohokrát. Vždy ztroskotal.

„Celá diskuse na toto téma mi přijde podivná. Nakolik zásadně může ovlivnit magistrát, tedy samospráva, výkon stavebního úřadu, což je státní správa?“ pokládá řečnickou otázku Ivo Mravinac, tiskový mluvčí Penta Investments. Stejně to vidí i Asociace developerů, která by urychlení procesu schvalování přivítala, ale nemyslí si, že je to možné výměnou za domluvu s magistrátem.

„Příslušná povolení pro výstavbu jsou vydávána v rámci státní správy, zatímco dohoda o prodeji bytů by se uzavírala se samosprávou. České právní prostředí na tuto v jiných zemích možnou spolupráci není připraveno,“ myslí si Martina Beranová z Asociace developerů. Nejsnazší by bylo stavět rychleji, více bytů by trh naředilo. Aktuálně se v metropoli snížil počet inzerovaných bytů realitními kancelářemi o 31,4 procenta. Praha má zákonodárnou iniciativu, ale nový stavební zákon, který by přinesl razantní zjednodušení ve stylu „jedno razítko od jednoho úřadu“, se už chystal mnohokrát. Vždy ztroskotal.

Roztříštěná struktura

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) od začátku roku do konce dubna získalo v Praze stavební povolení 262 bytů v bytových domech. To bylo nejméně od roku 2006, odkdy ČSÚ tento údaj sleduje. Už to podle lídra kandidátky ODS a bývalého primátora Bohuslava Svobody signalizuje průšvih. „První problém je ve stavebním zákoně, který je neuvěřitelně komplikovaný – v něm je třeba začít škrtat,“ míní. Na otázku, proč ale Praha za jeho vedení přistoupila k rozprodeji bytů, LN neodpověděl.

Složitý a zdlouhavý proces schvalování stavebního povolení vede k úbytku nově postavených bytů. V Praze je v současnosti 22 stavebních úřadů a jejich roztříštěná struktura s nestejnoměrnou kvalitou situaci ještě více komplikuje.

Složitý a zdlouhavý proces schvalování stavebního povolení vede k úbytku nově postavených bytů. Nejnovější novela stavebního zákona přitom začala platit letos v lednu. Podle Asociace developerů je to sice krok správným směrem, ale situaci nevyřeší. „Nenaplnila se původní očekávání, povolovací proces nebyl zjednodušen dle původních proklamací, nepodařilo se prosadit pravidlo jednoho úřadu a jednoho razítka,“ uvádí Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.

Podobně to vidí i Jan Čižinský (KDU-ČSL), starosta Prahy 7, který sbírá podpisy, aby mohl kandidovat za vlastní subjekt Praha sobě. Podle něho bude třeba tlačit i na vládu, aby pražskou situaci zohlednila. Patrik Nacher, druhý na kandidátce za ANO, dodává, že se musí začít stavět co nejrychleji. „V různé fázi rozpracovanosti je připraveno přes 54 tisíc bytů a na nás je tu výstavbu umožnit,“ říká Nacher.

Lidovecká jednička Jan Wolf je také přesvědčen, že je třeba zkrátit povolovací řízení: „Je na Poslanecké sněmovně, aby zkrátila lhůty projednávání stavebních povolení.“ Ale ani to nepovede k snadnému stavění. V Praze je v současnosti 22 stavebních úřadů a jejich roztříštěná struktura s nestejnoměrnou kvalitou situaci ještě více komplikuje.

Městské byty v Praze v číslech

  • Ve vlastnictví hl. m. Prahy je v současné době 8 194 bytů.
  • Ve vlastnictví 57 městských částí je zhruba 35 tisíc bytů.
  • Připravovaná je výstavba nových bytů na Černém Mostě, kde vznikne 182 bytů s předpokládanými náklady zhruba 840 milionů korun.
  • Naplánovaná je i výstavba v Dolních Počernicích, kde vznikne 310 bytů za zhruba miliardu korun.
  • Dalších více než 600 bytů vznikne například v lokalitách Praha 13, Praha-Hrdlořezy či rekonstrukcí objektu hotelového domu v Praze-Opatově.
  • Výhradním investorem všech uvedených bytů je hlavní město Praha.
  • Od soukromých investorů (developerů) hl. m. Praha v současné době byty neodkupuje.