V Polsku se vytrácí právní jistota

„Mimořádnou stížnost může podat jen generální prokurátor, ombudsman, specializované instituce a skupina poslanců,“ říká v rozhovoru polská soudkyně Marta Kożuchowská-Warywodová.

Marta Kożuchowska-Warywoda, polská soudkyně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Marta Kożuchowska-Warywoda, polská soudkyně. | foto: MAFRA
Marta Kożuchowska-Warywoda, polská soudkyně.

Marta Kożuchowská-Warywodová, polská soudkyně a předsedkyně varšavské pobočky soudcovského sdružení Iustitia, v rozhovoru mimo jiné říká: „Ústavní soud teď vydává mnohem méně rozhodnutí než v minulosti, v podstatě nefunguje. Některé instituce k němu ztratily důvěru a vůbec se na něj neobracejí – vědí, že by to bylo bezvýsledné. Je to patová situace, protože soudci tvrdí, že zákony o reformě justice jsou protiústavní. Dokud ale nebude Ústavním soudem vydáno rozhodnutí, že konkrétní právní předpisy jsou protiústavní, platí domněnka, že jsou v souladu s ústavou.“

LIDOVÉ NOVINY: Jaké to je, být soudcem v dnešním Polsku?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Máme obavy z budoucnosti a o stabilitu práva v Polsku. Důležité změny, které se týkají justice, jdou tak rychle za sebou, že i já jako právnička jsem ztracena v tom, co je platným a účinným právem. Příkladem je nový zákon o Nejvyšším soudu, který vstoupil v účinnost 3. dubna a hned 12. dubna parlament schválil jeho další novelu. Dalším vážným problémem je nesouladnost těchto změn s polskou ústavou.

LIDOVÉ NOVINY: Co je hlavním důvodem, proč protestujete proti novému zákonu o Nejvyšším soudu?

Máme obavy z budoucnosti a o stabilitu práva v Polsku. Důležité změny, které se týkají justice, jdou tak rychle za sebou, že i já jako právnička jsem ztracena v tom, co je platným a účinným právem.

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Jednou z nejdůležitějších změn je, že soudci musejí odejít z funkce v 65 letech a soudkyně dokonce již v 60 letech. Právě to parlament nedávno změnil, protože to bylo diskriminační pro ženy – nucený odchod do penze byl sjednocen pro obě pohlaví na 65 let. Dosud to bylo tak, že soudci mohli pracovat do 70 let a poté žádat o prodloužení mandátu o dalších pět let.

Tyto změny jsou závažné, protože na Nejvyšším soudu jsou lidé s dlouhou praxí, často profesoři práva, a tato novela 40 procent z nich nuceně pošle do důchodu. Znamená to také zkrácení šestiletého funkčního období předsedkyně Nejvyššího soudu, které je zakotveno v ústavě.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) tuto změnu odůvodnila?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Oficiálně se hovoří o tom, že chtějí soud dekomunizovat. To ale vůbec neodpovídá realitě, protože již v roce 1990 proběhla přísná lustrace a na Nejvyšším soudu zůstal jen zlomek soudců, kteří tam působili za minulého režimu. A i pokud by tam nějací zůstali dodnes, neměla by se uplatňovat kolektivní odpovědnosti vůči všem soudcům starším 65 let.

Jednou z nejdůležitějších změn je, že soudci musejí odejít z funkce v 65 letech a soudkyně dokonce již v 60 letech. Právě to parlament nedávno změnil, protože to bylo diskriminační pro ženy – nucený odchod do penze byl sjednocen pro obě pohlaví na 65 let. Dosud to bylo tak, že soudci mohli pracovat do 70 let a poté žádat o prodloužení mandátu o dalších pět let.

Z Nejvyššího soudu tak budou muset odejít i lidé jako Stanisław Zabłocki, který byl známým obhájcem disidentů v dobách komunismu. Změna dopadne i na předsedkyni soudu Małgorzatu Gersdorfovou, která pětašedesátý rok dovršila loni a jejíž funkční období by mělo trvat šest let.

LIDOVÉ NOVINY: Chápete to jako snahu vlády o politické ovládnutí Nejvyššího soudu?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Ano, záměr je zcela jasný. Nejdříve reformovali prokuraturu, potom povolali nového předsedu Ústavního soudu. V tuto chvíli již lze říct, že po změnách Ústavní soud pracuje značně pomaleji a vydává méně rozhodnutí. Nyní se bojíme o budoucnost Nejvyššího soudu, protože mnoho fundovaných, zkušených a respektovaných odborníků odejde, což bude mít vliv na rychlost a efektivnost rozhodování tohoto soudu. Byl přijat zákon, který umožňuje jmenovat k Nejvyššímu soudu soudce, prokurátora nebo advokáta, který má deset let praxe.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo nahradí soudce, kteří budou muset odejít?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: O tom, kdo povýší na Nejvyšší soud, rozhoduje Zemská soudcovská rada (KRS). Její členové byli doposud vybíráni samotnými soudci, podle novely přijaté na začátku letošního roku je nově vybírá přímo parlament. Soudce do KRS fakticky vybraly dvě strany, které aktuálně mají parlamentní většinu. Tito noví členové KRS následně vyberou nové soudce Nejvyššího soudu. Musím dodat, že kromě soudců proti tomuto postupu protestují i běžní lidé a neziskové organizace, nedávno zapalovali svíčky před budovou Nejvyššího soudu s heslem „Zůstaňte“. Lidem není lhostejné, co se v justici děje.

LIDOVÉ NOVINY: Týká se předčasný odchod do penze i řadových soudců?

Oficiálně se hovoří o tom, že chtějí soud dekomunizovat. To ale vůbec neodpovídá realitě, protože již v roce 1990 proběhla přísná lustrace a na Nejvyšším soudu zůstal jen zlomek soudců, kteří tam působili za minulého režimu.

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Ano, týká se to nás všech. Tyto se změny nejvíce dotknou Nejvyššího soudu a odvolacích soudů, protože tam působí nejstarší soudci. Všichni ale chceme pracovat co nejdéle a osobně znám několik lidí z nižších soudů, kteří budou muset přestat soudit, přestože vůbec nepočítali, že budou muset odejít už v 65 letech.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké konkrétní obavy máte z toho, že vládnoucí garnitura ovládne Nejvyšší soud?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Těžko odhadovat, co se reálně bude dít, protože nikdy v historii se nic podobného nestalo. Nový zákon se ale neomezil jen na věkový limit, ale také založil dvě nové komory. První je takzvaná komora mimořádné kontroly a zavádí nový opravný prostředek – mimořádnou stížnost. Druhá je komora disciplinární, která bude odvolací instancí pro kárná řízení se soudci, advokáty i dalšími právnickými profesemi.

LIDOVÉ NOVINY: Co si pod „mimořádnou stížností“ představit? Jak to bude fungovat?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Jde o úplně novou možnost podat mimořádnou stížnost proti jakémukoliv rozhodnutí, které byly v Polsku vydány od roku 1998. Jedinou výjimku tvoří rozvody a další rodinné záležitosti.

Záměr je zcela jasný. Nejdříve reformovali prokuraturu, potom povolali nového předsedu Ústavního soudu. V tuto chvíli již lze říct, že po změnách Ústavní soud pracuje značně pomaleji a vydává méně rozhodnutí. Nyní se bojíme o budoucnost Nejvyššího soudu

Stížnost si nemůže podat každý občan, je to pravomoc vyhrazená vybraným orgánům – generálnímu prokurátorovi(tato funkce je od roku 2016 sloučená s funkcí ministra spravedlnosti – pozn. red.), ombudsmanovi, dalším specializovaným institucím, ale také skupina poslanců. Takto půjde otevřít jakékoliv soudní řízení za uplynulých 20 let, Nejvyšší soud bude moci rozhodnutí zrušit a nechat soudy rozhodnout znovu. Tím se úplně vytrácí právní jistota.

LIDOVÉ NOVINY: Pokoušela se polská soudcovská unie jednat s ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem v jedné osobě? Čím reformy odůvodnil?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Naše sdružení od začátku zavádění reforem deklarovalo svůj zájem o účast v diskusi o budoucnosti justice v Polsku. Mnoho let jsme poukazovali na to, že mnoho institucí a procedur potřebuje změny. Navzdory tomu ministr spravedlnosti zůstával hluchý k těmto názorům a jednání se nikdy neuskutečnilo. Mimochodem, my jsme nebyli proti změnám v justici jako takovým, naopak. Dlouho se třeba mluvilo o tom, že by se měla reformovat Zemská soudcovská rada.

O tom, kdo povýší na Nejvyšší soud, rozhoduje Zemská soudcovská rada (KRS). Její členové byli doposud vybíráni samotnými soudci, podle novely přijaté na začátku letošního roku je nově vybírá přímo parlament.

Dříve její členy vybírali soudci, ale nikoliv bezprostředně, ale přes volitele. Iustitia prosazovala přímou volbu členů KRS, aby v ní byli lépe zastoupeni soudci okresních soudů. Ti v ní měli jediného zástupce, přitom těchto soudců je v Polsku nejvíce. Nyní je tam z okresních soudů většina, čehož jsme chtěli docílit, ale chtěli jsme, aby členy vybrali přímo soudci, a ne aby je zvolili poslanci… Politický výběr nové KRS vedl k tomu, že evropská síť soudcovských rad (ENCJ) zpochybnila, že jde o pokračovatelku organizace, která do ní v minulosti vstoupila.

LIDOVÉ NOVINY: KRS rozhoduje, kdo se v Polsku stane soudcem?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Ano, mimo jiné zajišťuje výběr soudců v celém Polsku, rozhoduje také o všech povýšeních v soudní soustavě. Nyní se chystá výběr soudců obecných soudů. Poslední dva roky ministr spravedlnosti neohlásil nábor na nové soudcovské pozice. V důsledku toho u soudů chybí mnoho úvazků, což má vliv na efektivnost naší práce.

Jsou slyšet hlasy části advokátů, kteří již avizovali, že napadnou rozhodnutí nově jmenovaných soudců, protože nebyli vybráni legitimním orgánem. Nechci předjímat, jak to dopadne, ale i takové myšlenky přispívají k takovému právnímu chaosu, který jsme si ještě před několika lety vůbec nedovedli představit.

LIDOVÉ NOVINY: Po reformě prokuratury byla řada vedoucích prokurátorů degradována „na okres“. Mohlo by se něco takové stát i na soudech?

Těžko odhadovat, co se reálně bude dít, protože nikdy v historii se nic podobného nestalo. Nový zákon se ale neomezil jen na věkový limit, ale také založil dvě nové komory.

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Naštěstí ne, protože soudci jsou jmenováni ke konkrétnímu soudu. Může se akorát stát, že bude soudce předčasně odvolán z dočasné stáže na vyšším soudu. O několika takových případech vím, ale v prokuratuře se to dělo v mnohem větším rozsahu.

LIDOVÉ NOVINY: Již na sklonku roku 2016 vládní garnitura politicky ovládla Ústavní soud. Jaké to má pro polský právní systém důsledky?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Ústavní soud teď vydává mnohem méně rozhodnutí než v minulosti, v podstatě nefunguje. Některé instituce k němu ztratily důvěru a vůbec se na něj neobracejí – vědí, že by to bylo bezvýsledné. Je to patová situace, protože soudci tvrdí, že zákony o reformě justice jsou protiústavní. Dokud ale nebude Ústavním soudem vydáno rozhodnutí, že konkrétní právní předpisy jsou protiústavní, platí domněnka, že jsou v souladu s ústavou.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo je hlavním motorem odporu justice proti politickým reformám? Je to třeba předsedkyně Nejvyššího soudu Małgorzata Gersdorfová, která musí kvůli věku opustit justici?

Naše sdružení od začátku zavádění reforem deklarovalo svůj zájem o účast v diskusi o budoucnosti justice v Polsku. Mnoho let jsme poukazovali na to, že mnoho institucí a procedur potřebuje změny. Navzdory tomu ministr spravedlnosti zůstával hluchý k těmto názorům a jednání se nikdy neuskutečnilo.

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Nechci být neskromná, ale domnívám se, že mnohem důležitější než vrcholní soudní funkcionáři byli řadoví soudci sdružení v organizaci Iustitia. Tváří justičního odporu proti reformám je náš předseda Krystian Markiewicz, který působí na soudu v Katovicích a je profesorem Slezské univerzity. Za běžnými soudci stojí i řada profesorů práva z univerzit.

LIDOVÉ NOVINY: Máte obavu, že bude mít váš odpor i následky pro vaší kariéru?

KOŻUCHOWSKÁ-WARYWODOVÁ: Snažím se na to nemyslet a doufám, že jako soudci jsme nezávislí a nic takového nemůže nastat. Situace je pro nás složitá, protože celá léta nás učili, že se vůbec nesmíme bavit s médii, že soudce komunikuje s veřejností jen prostřednictvím svých rozhodnutí. Až teď nám došlo, že i soudci mají své místo ve veřejné debatě, jako vzdělaní lidé s přehledem o dění v justici.

Musíme dohnat čas, kdy jsme se nehlásili o slovo, v době, kdy byly přijaty změny nepříznivé pro soudnictví. Nemyslím si, že porušuji své povinnosti jenom proto, že prezentuji změny v již platných nových zákonech a prezentuji naše obavy ohledně budoucnosti fungování justice v Polsku.

Politické ovládnutí polské justice

  • Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) po získání většiny v parlamentu ve volbách v říjnu 2015 nejprve začátkem roku 2016 zreformovala prokuraturu, na sklonku roku 2016 pak politicky ovládla Ústavní soud.
  • Loni v létě vláda zahájila snahu o ovládnutí obecné justice. Dva ze tří kontroverzních zákonů vetoval prezident Andrzej Duda, v prosinci ale v pozměněné podobě prošly.
  • Již loni v létě prošla reforma obecných soudů, jež dala ministru spravedlnosti pravomoc volně jmenovat a odvolávat předsedy soudů. Od začátku letošního roku platí reforma polské Národní rady soudnictví (KRS), která mimo jiné vybírá nové soudce a rozhoduje o povýšeních. Její členy nově volí poslanci. Od dubna je účinná reforma Nejvyššího soudu, která nuceně pošle do důchodu 40 procent jeho soudců.

Marta Kożuchowská-Warywodová

  • Polská soudkyně.
  • Předsedkyně varšavské pobočky soudcovského sdružení Iustitia.