V počtu návštěv lékařů jsme na třetím místě na světě

„Nedostatek lékařů je relativní. Vidím srovnání s počtem lékařů v Evropě. Překvapivě nejvíce jich je v Řecku. A počet těch českých nijak nevybočuje. Lékařů i učitelů je momentálně v podstatě nedostatek všude,“ říká v rozhovoru přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Julius Špičák.

Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. | foto: Foto Yan ReneltMAFRA
Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Julius Špičák, který za hnutí ANO kandidoval na Kutnohorsku do Senátu, v rozhovoru mimo jiné říká: „To, co činí společnost úspěšnou, jsou výzkum a inovace. V této oblasti je stav v Česku až tragický. Musíme umět docílit toho, aby nám schopní lidé neodcházeli a naopak přicházeli. Dokud tu nebude proděkan z Finska, vedoucí ústavu z Jižní Koreje, deset procent vědeckých pracovníků z Maroka nebo Ukrajiny, nebude to fungovat. To je naprosto zásadní. Zejména naše mladá populace není motivována.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste vnímal nedávné jednávání ministerstvem zdravotnictví s praktickými lékaři o nárůstu úhrad pro příští rok?

ŠPIČÁK: Vrátím se k rozhovoru prezidenta Miloše Zemana, který jsem slyšel den předtím v televizi. Mluvil o platech lékařů a zdravotních sester. On si myslí, že by se měly spíše zvýšit sestrám, ale budou se více zvyšovat lékařům, protože více řvou.

Zvýšení platů by si zasloužili především ambulantní specialisté, zejména ti, kteří neprovádí instrumentální zákroky. Například internisté.

Řekl bych, že toto je podobná situace. Zvýšení platů by si zasloužili především ambulantní specialisté, zejména ti, kteří neprovádí instrumentální zákroky. Například internisté.U praktických lékařů ale hraje roli velká lobby, je jich asi 25 tisíc. Vůbec nezpochybňuji kompetence a zásluhy praktických lékařů, ale umějí opravdu hodně zařvat.

LIDOVÉ NOVINY: Věřil jste, že by zavřeli ordinace?

ŠPIČÁK: Věřil. Je velmi pohodlné zavřít ordinaci.

LIDOVÉ NOVINY: Z krajů zaznívá, že mají nedostatek lékařů, především takzvaných venkovských...

ŠPIČÁK: To je zajímavý fenomén. Myslím, že ten nedostatek je relativní. Nevím, jak přesně statistika vzniká. Vidím ale srovnání s počtem lékařů v Evropě. Překvapivě největší počet jich je v Řecku. A rozhodně počet těch českých nijak nevybočuje. Lékařů i učitelů je momentálně v podstatě nedostatek všude. V počtu návštěv lékařů jsme však na třetím místě ve světě. Takže ten relativní nedostatek lékařů vyplývá také z toho, že jsou doktoři navštěvováni více, než by bylo nutné.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste řekl, že si obyvatelé neuvědomují cenu zdraví a že zrušení poplatků byl špatný krok. Trváte na tom?

Poplatky byly nenáviděné především politiky, méně už občany, kteří si na ně zvykli. A kvůli jejich zrušení se vlastně zvýšil i počet návštěv lékaře.

ŠPIČÁK: Poplatky byly nenáviděné především politiky, méně už občany, kteří si na ně zvykli. A kvůli jejich zrušení se vlastně zvýšil i počet návštěv lékaře. Byla to politická hra, která se v důsledku obrací proti nám všem. Chápu argument, že poplatky mohou snižovat dostupnost zdravotní péče. Nejsou pro to ale žádné důkazy.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké největší zdravotní problémy obyvatelstva vidíte?

ŠPIČÁK: Určitě tradičně kardiovaskulární choroby a nádory. Objevuje se tu také fenomén, který se už dá nazvat pandemií, a tím je obezita. Musíme rozhodně zdůraznit význam prevence a motivace. Musíme například snížit finanční spoluúčast na zdravotnictví nebo daňovou zátěž u těch, kteří dodržují životosprávu a chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Finanční motivace vždy funguje.

LIDOVÉ NOVINY: Česká republika má podle vás v mnoha oborech značné rezervy a nevyvíjí se, jak by mohla. Jaké další aktuální problémy byste chtěl otevřít?

Musíme například snížit finanční spoluúčast na zdravotnictví nebo daňovou zátěž u těch, kteří dodržují životosprávu a chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Finanční motivace vždy funguje.

ŠPIČÁK: Rozhodně netrpím komplexem mesiášství, ale vidím reálné věci, které stojí za to ovlivnit. Aktuálním problémem je postgraduální vzdělávání, stejně vzdělávání sester a právě důraz na prevenci. To jsou zcela konkrétní věci, které jsou před námi na talíři. Ale je zde řada odložených témat jako nadstandardy nebo propagace sportu u mládeže.

LIDOVÉ NOVINY: Vzdělávání sester se nyní hodně řeší. Vláda navrhuje, aby nemusely studovat vysokou školu. Stačila by střední škola s rokem navíc na vyšší odborné. Souhlasíte s tímto krokem?

ŠPIČÁK: Vzdělání sester nemůže být modifikací vzdělání lékařů. Sestra je prostě sestra a lékař je lékař. Ona má svou osobní vizi, co chce dělat. Její vzdělání se musí do určité míry zjednodušit. Jsem rozhodně pro čtyři roky, maximálně pět a důraz na praxi.

LIDOVÉ NOVINY: Které téma je pro vás především důležité?

Vzdělání sester nemůže být modifikací vzdělání lékařů. Sestra je prostě sestra a lékař je lékař.

ŠPIČÁK: Výzkum, protože to, co činí společnost úspěšnou, jsou výzkum a inovace. V této oblasti je stav v Česku až tragický. Musíme umět docílit toho, aby nám schopní lidé neodcházeli a naopak přicházeli. Dokud tu nebude proděkan z Finska, vedoucí ústavu z Jižní Koreje, deset procent vědeckých pracovníků z Maroka nebo Ukrajiny, nebude to fungovat. To je naprosto zásadní.

Zejména naše mladá populace není motivována. Těch opravdu super kvalitních lidí je vždy maximálně tak deset procent a ti odcházejí. Říkám to opakovaně, sejdu se s vrstevníky, profesory, všichni máme děti a říkáme si, že jsme rádi, že jsou v zahraničí. A to je tragédie.

LIDOVÉ NOVINY: Podle vás je mezi tuzemskými politiky málo osob, které něčeho ve svém oboru dosáhly...

Opravdu super kvalitních lidí je vždy maximálně tak deset procent a ti odcházejí. Říkám to opakovaně, sejdu se s vrstevníky, profesory, všichni máme děti a říkáme si, že jsme rádi, že jsou v zahraničí. A to je tragédie.

ŠPIČÁK: Jsem fascinován lidmi, kteří jsou v politice od osmnácti let. Jaký měli tehdy motiv? Politici nejsou vzorkem populace. Politika přitahuje specifický typ lidí. Neříkám, že lepší, nebo horší. Velmi silná motivace nicméně je, že se v ní člověk uplatní snadněji než v civilním životě za cenu určitých ne zcela mravných kompromisů. To samé se týká lidí, kteří jsou v politice deset let a déle.

LIDOVÉ NOVINY: S politikou začal velmi brzy i nynější premiér Bohuslav Sobotka. Narážel jste na něho?

ŠPIČÁK: Ten je toho příkladem, ale podobně to byli pánové Gross, Březina, Benda a další. Pan premiér se ale politiku rozhodně naučil dělat. Určitě měl dobré učitele rétoriky. Nicméně mě naprosto fascinuje, že se za celou dobu nenaučil anglicky, ale ani v tom není výjimkou.

Julius Špičák

  • Začínal na interně nemocnice v Ústí nad Labem.
  • Přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v IKEM v Praze je od roku 1995.
  • V roce 2007 byl jmenován profesorem, absolvoval četné stáže v zahraničí.
  • V letech 1998 až 2014 vedl Českou gastroenterologickou společnost. V roce 2014 byl jmenován členem Rady vlády pro vědu a výzkum.
  • Léčil mimo jiné bývalého prezidenta Václava Havla.