V očích jistých politiků se státní zastupitelství utrhlo z řetězu

„Pokud tady existuje politiky ovládané státní zastupitelství, které v zásadních věcech nepodá obžalobu, nezávislé soudy mohou točit mlýnky své nezávislosti, jak chtějí, ale k ničemu to nepovede. Státní zastupitelství musí mít určitou míru autonomie,“ říká v rozhovoru prezident Unie státních zástupců Jana Lata.

Martin Shabu 3.6.2017
Státní zástupce Jan Lata. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Státní zástupce Jan Lata. | foto: Marie Stránská, MAFRA
Státní zástupce Jan Lata. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Důvodům milosti pro Kajínka nerozumím, konstatuje Jan Lata. Prezident podle něj ale má právo milost mu dát.

LIDOVÉ NOVINY: Co unii vadí na milosti prezidenta Zemana pro Jiřího Kajínka?

LATA: V případě Jiřího Kajínka bylo pravomocně rozhodnuto, ve věci rozhodoval opakovaně krajský soud, Vrchní soud v Praze, Nejvyšší soud, Ústavní soud. Nikdo neshledal, že by byl jakýkoli problém z hlediska závěru, tedy toho, že se dopustil jednání, za které byl odsouzen. Z tohoto hlediska nerozumím důvodu, proč by mu měla být milost poskytnuta za situace, kdy u něj nejsou zdravotní ani humanitární důvody.

LIDOVÉ NOVINY: Prezident ale nemusí mít důvody.

Nevybavuji si, že by někomu byla dána milost kvůli tomu, že prezident má vážné pochybnosti o tom, jestli ten člověk byl odsouzen odůvodněně.

LATA: Nemusí. Proto nám nezbývá než to respektovat. Tradicí však bylo, že nikdy nebyla v případě prezidentských milostí zpochybňována samotná vina. Nevybavuji si, že by někomu byla dána milost kvůli tomu, že prezident má vážné pochybnosti o tom, jestli ten člověk byl odsouzen odůvodněně. V případě Kajínka těm důvodům milosti nerozumím. Nezpochybňuji ale, že prezident má právo tak učinit u kohokoli, klidně může propustit všechny doživotně odsouzené vrahy.

LIDOVÉ NOVINY: Co je Unie státních zástupců? Cítíte se odborářem, vedoucím neziskovky, lobbistou?

LATA: Cítím se dobře. Unie je občanské sdružení, stavovská organizace státních zástupců. Nemáme žádná oprávnění, ale hájíme svá práva a předáváme zkušenosti. Jedním z našich hlavních cílů je podílet se na prosazování veřejného zájmu v trestním řízení – státní zastupitelství nemá být nějakou bezhlavě žalující prokuraturou, má usilovat o to, aby žalováni byli ti, kteří jsou důvodně podezřelí, aby byla šetřena základní práva podezřelých i poškozených a aby řízení bylo efektivní. Není žádná platforma, kde by řadoví státní zástupci mohli vyjádřit svoje stanoviska, názory, kritiku, v tom je unie do značné míry nenahraditelná.

LIDOVÉ NOVINY: Cítíte se jako vítězové, když jsou vaši členové a představitelé na významných místech?

LATA: Nevím, jestli je to dobrá formulace. Je pravda, že Lenka Bradáčová je vrchní státní zástupkyní, což ovšem není dáno tím, že byla prezidentkou USZ, ale jejími kvalitami. Obecně od dob působení Renaty Vesecké udělalo státní zastupitelství obrovský kus práce a vývoj je pozitivní.

LIDOVÉ NOVINY: Jste na vrcholu možností, nebo emancipace státních zastupitelství může ještě pokračovat?

Není namístě, aby se státní zastupitelství emancipovalo a emancipovalo až do úplného vyemancipování.

LATA: Není namístě, aby se státní zastupitelství emancipovalo a emancipovalo až do úplného vyemancipování. Naopak, aktuálně tu jsou větší tlaky si státní zástupce víc podřídit – v očích některých politiků se státní zastupitelství „utrhlo z řetězu“.

LIDOVÉ NOVINY: S nástupem Pavla Zemana přišla očekávání chycení velkých ryb, ale soudy to nepotvrzují. Vlečou se kauzy Nagyová, Rath, propuštěn byl Marek Dalík. Co to vypovídá o práci státních zástupců?

LATA: Spousta těch kauz ještě není skončena.

LIDOVÉ NOVINY: A není to špatně, když začínaly před třemi, čtyřmi, pěti lety?

LATA: Jsou to kauzy velmi složité, obžalovaní se hájí účinným způsobem, jsou zastoupeni špičkovými advokáty, kteří zkoušejí všechny možné procesní taktiky, což je samozřejmě jejich práce. Drtivá většina trestních stíhání je skončena do několika měsíců nebo let. Občas se zapomíná, že 95 procent obžalob končí pravomocným odsouzením, z těchto několika kauz nelze vyvozovat nějaké přehnané závěry. Nicméně chápu, že veřejnost je z těchto kauz frustrována. Může se stát, že první soud něco odsoudí, odvolací soud potvrdí rozhodnutí a pak přijde rozhodnutí Nejvyššího soudu jako v případě Dalíka. Nejde než to snést a doufat, že kauzy budou pokračovat. Ať už skončí jakkoli, myslím, že státní zastupitelství nepochybilo, pokud se je snaží otvírat.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jsou dnes tlaky na státní zastupitelství větší?

LATA: Těžko říci. Asi to navazuje na reorganizaci celostátních útvarů policie a z toho vyplývající návrhy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny na omezení postavení státního zástupce ve vztahu k policii. Mně přijdou tyhle návrhy nesprávné a jako státní zástupci bychom měli politikům a médiím vysvětlovat proč.

LIDOVÉ NOVINY: Proto jsem se ptal, zda se cítíte jako vítězové.

Je symptomatické, že zákon o státním zastupitelství začal drhnout po zásahu na Úřadu vlády.

LATA: Je symptomatické, že zákon o státním zastupitelství začal drhnout po zásahu na Úřadu vlády. Z toho se odvíjí určitá změna naladění některých politiků ve vztahu ke státnímu zastupitelství. Ale ať už zákon bude, či nebude schválen, tak se státní zastupitelství obrovsky posunulo. Není až tak rozhodující, jaká bude zákonná úprava, už ta nynější nám poskytuje záruky pro to, abychom pracovali oproštěni od nějakých tlaků. Důležitá je mentální proměna.

LIDOVÉ NOVINY: Co jste si pomyslel, když jste se dozvěděl, že do přípravy závěrů sněmovní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci zasahoval Zdeněk Koudelka, váš bývalý kolega z Nejvyššího státního zastupitelství?

LATA: V Brně je všeobecně známo, že Zdeněk Koudelka a předseda komise Pavel Blažek jsou kamarády již z dob právnických studií. Příliš mě to tedy nepřekvapilo. Myslím si, že Zdeněk Koudelka neunesl fakt, že byl odvolán z funkce náměstka na Nejvyšším státním zastupitelství po tom, co byla odvolána Renata Vesecká. Od té doby trvale na státní zastupitelství útočí. Tady našel platformu, jak ztížit státním zástupcům plnění role, tak ji využil.

LIDOVÉ NOVINY: Proč si myslíte, že na jeho závěry kývlo 81 poslanců napříč všemi stranami?

LATA: Nerozumím tomu. Je to pro mě znepokojivé.

LIDOVÉ NOVINY: Jak s odstupem skoro roku hodnotíte policejní reorganizaci?

LATA: Řada kvalitních policistů odešla. Přetrvávají pochybnosti, proč ke sloučení dvou útvarů došlo. Rozhodnutí bylo neočekávané. Neopíralo se o nějaké pečlivější analýzy. Nedá se říci, že by něco zásadního přestalo fungovat. Rozhodně mi ale nepřijde, že by se práce nějak zlepšila. Jestli něco funguje hůře, nelze říci s odstupem pouhého tři čtvrtě roku.

LIDOVÉ NOVINY: Není veřejnost zklamaná, že si státní zástupci nedokázali velké případy lépe připravit? Cítíte se spoluzodpovědní za změnu nálady, která nyní probíhá?

Pokud se zproštěná obžaloba jeví jako selhání státního zástupce, pak je to nepochopení. On je povinen podat obžalobu, i když jsou pochybnosti, zda se trestný čin stal.

LATA: Mediálně zajímavé jsou komplikované, atraktivní případy a procesní nezdary. Může to působit tak, že státní zastupitelství není tak úspěšné, jak by si přálo. Nedomnívám se, že je to objektivní realita. Pokud se zproštěná obžaloba jeví jako selhání státního zástupce, pak je to nepochopení. On je povinen podat obžalobu, i když jsou pochybnosti, zda se trestný čin stal. Typický příklad je znásilnění: poškozená tvrdí, byla jsem znásilněna, obviněný to popírá. Nelze se chytit ničeho jiného. Státní zástupce musí podat obžalobu, soud věc posoudí, a zdá-li se mu, že pochybnosti přetrvávají, rozhodne o zproštění. A je to v pořádku. Kdyby státní zástupci chodili k soudům jen „na jistotu“ a sporné případy odsouvali, pak bychom žalovali jen vraždy, krádeže v supermarketech a neplacení výživného.

LIDOVÉ NOVINY: U případu, který vedl k pádu vlády Petra Nečase, veřejnost vnímá, že pokud by to skončilo u kabelek a celního nedoplatku, bude to prohra. Je toto legitimní pokus, když při něm padla vláda?

LATA: Podle mě tam hrála velmi specifickou roli soudkyně Helena Králová, které odvolací soud několikrát vytkl rozhodovací činnost, ale ona jela stále ve svých kolejích. Nemyslím si, že vláda padla kvůli zásahu policie. Vláda podle mě padla, protože se ukázalo, jak funguje premiér a jeho nejbližší okolí. Co se ale týče kabelek, je to takové klišé. To byly přece dary vrchní ředitelce sekretariátu premiéra a jeho milence v hodnotě deseti milionů. Takové jednání má nepochybně kriminální rozměr. Za situace, kdy se nepodaří prokázat, že se jednalo o úplatky, je zcela namístě toto posoudit jakožto trestný čin daňového charakteru. Chápu, že to nemusí být uspokojivé, ale státní zástupci by v podobné věci museli zasáhnout i tak.

LIDOVÉ NOVINY: Ale v případu je několik větví.

U Marka Dalíka Nejvyšší soud dlouho neřekl, co mu vadí, a veřejnost byla jeho propuštěním znepokojena. Připadá mně to dost nešťastný způsob mediální prezentace. Zvláště pokud to srovnáme s praxí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Ty, když rozhodnou důležitý případ, vydají srozumitelnou a přitom právnicky přesnou tiskovou zprávu, v níž uvedou co, proč a jak rozhodly.

LATA: Co se týká Vojenského zpravodajství, tam byly rozsudky soudkyně Králové zásadně kritizované odvolacím soudem, takže v této věci si opět myslím, že kauza není nedůvodná. Výměnu Králové nakonec posvětil i Ústavní soud. Do případu poslaneckých trafik velmi razantně vstoupil Nejvyšší soud, který řekl, že je to zahrnuto pod poslaneckou imunitu. O rok později v jiné věci, v případu poslance Otty Chaloupky, Ústavní soud konstrukci Nejvyššího soudu rozmetal. Řekl bych, že se tam sešlo několik aspektů, které finálně mohou vyvolávat pocit, že se kauza nedaří. Ale opravdu se nedomnívám, že státní zastupitelství může zavřít oči a říci si, toto je na nás příliš vysoko, do toho nepůjdeme. U Marka Dalíka Nejvyšší soud dlouho neřekl, co mu vadí, a veřejnost byla jeho propuštěním znepokojena. Připadá mně to dost nešťastný způsob mediální prezentace. Zvláště pokud to srovnáme s praxí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Ty, když rozhodnou důležitý případ, vydají srozumitelnou a přitom právnicky přesnou tiskovou zprávu, v níž uvedou co, proč a jak rozhodly. Nakonec se ukázalo, že Nejvyšší soud souhlasil se závěry státního zastupitelství i soudů, že se Dalík dopustil trestného činu podvodu, ale vytkl soudům, že měly lépe posoudit, zda je pro něj příznivější starý, nebo nový trestní zákoník. Nyní se má vrchní soud hlouběji zamyslet nad použitím správného trestního kodexu a Nejvyšší soud nám možná v příštím kole řekne, zda se zamyslel dostatečně a správně. Je to takové „neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde“. A přitom tuto otázku mohl posoudit sám Nejvyšší soud, a pokud trest, který byl i tak uložen pod zákonnou sazbou, považoval za příliš přísný, mohl sám uložit trest mírnější. Dalík by věděl, na čem je, a kauza by se neprotahovala. Obávám se, že toto rozhodnutí důvěru veřejnosti v justici příliš nezvýšilo.

LIDOVÉ NOVINY: Výměna Renaty Vesecké za Pavla Zemana bývá přičítaná takzvané čunkiádě, tedy trestnímu řízení okolo bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Jak se díváte na opětovný vzestup tohoto lidoveckého politika?

LATA: Je vidět, že Jiří Čunek svým Východomoravanům rozumí a oni rozumí jemu. Ale kauza Jiřího Čunka není v tom, jestli vzal, nebo nevzal úplatek. Existovalo vážné podezření, že Jiří Čunek něco udělal, ale nebyla v té věci podaná obžaloba, která by umožnila konání hlavního líčení před soudem. Dokážu si představit i to, že by Jiří Čunek nakonec byl zproštěn.

LIDOVÉ NOVINY: Co tedy bylo nesprávné?

Když se verze obžalovaného jeví být věrohodnější než verze poškozeného. Když se zjistí, že nemám důvod obviněnému či obžalovanému nevěřit.

LATA: Byla zásadní chyba, že v té věci nebyla podaná obžaloba a soudu bylo znemožněno, aby o té věci rozhodl. Pokud tady totiž existuje politiky ovládané státní zastupitelství, které v zásadních věcech nepodá obžalobu, nezávislé soudy mohou točit mlýnek své nezávislosti, jak chtějí, ale k ničemu to nepovede. Státní zastupitelství musí mít určitou míru autonomie, aby nebylo možné na ně vyvíjet tlaky, kdo má či nemá být obžalovaný.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to změnilo uvažování žalobců?

LATA: Právě tak, že je občas nutné jít do rizika. Je nutné čelit politickým tlakům.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy by si státní zástupce naopak měl říci, že do rizika nepůjde?

LATA: Když se verze obžalovaného jeví být věrohodnější než verze poškozeného. Když se zjistí, že nemám důvod obviněnému či obžalovanému nevěřit. Ale v situaci, kdy tu mám stejné penzum podobně věrohodných důkazů, které svědčí jak pro vinu, tak i nevinu obžalovaného, a já nemám další prostor pro dokazování, prostě obžalobu podat mám.



Počet příspěvků: 1, poslední 3.6.2017 06:59 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.