Když v roce 2008 vypukla světová ekonomická krize, začal v Česku mimo jiné klesat počet svateb. Největší propad nastal v roce 2013. Tehdy si „ano“ řeklo jen 43 499 párů.

„Sehnat práci bylo opravdu těžké, a to se pojí s celkovou nejistotou ve společnosti. Lidé v takovém období o uzavírání sňatků moc nepřemýšlejí,“ sdělila LN Hana Maříková ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Teď se ale podle ekonomů Čechům daří. A projevilo se to i na svatbách – loni se jich konalo rekordní množství za posledních 11 let – celkem 54 470, tedy o 1,9 tisíce více než v roce 2017.

Častěji vysokoškoláci

Nejvíce ženichů se k oddávajícímu vydalo ve věku 29 let a nejvíce nevěst ve věku 27 let. „U 36,6 tisíce párů šlo o první sňatek jak pro ženicha, tak pro nevěstu, u 7,4 tisíce sňatků byli oba snoubenci rozvedení,“ informovala Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Meziroční nárůst se týkal jak sňatků svobodných (o tři procenta), tak rozvedených, přičemž u rozvedených byl výraznější (pět procent).

Častěji také pořádají veselku vysokoškolsky vzdělaní partneři. „Menší procento nesezdaných párů je mezi vzdělanějšími lidmi. Takže zvyšující se počet vysokoškoláků může být tím důvodem, proč se počet sňatků začíná zvyšovat,“ vyjádřil se Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV.

Loňský rok lásce skutečně přál. Méně svazků se totiž rozpadlo. Podle předběžných údajů bylo rozvedeno 24,1 tisíce manželství, meziročně o 1,6 tisíce méně.

Údaj o sňatcích za rok 2018 je sice za posledních 11 let rekordní, zatím ale ani náhodou nedosahuje na nejúspěšnější ročník v historii. V roce 1990, kdy byla součástí Československa, se totiž v České republice konalo 90 953 svateb.

Loňský rok lásce skutečně přál. Méně svazků se totiž rozpadlo. Podle předběžných údajů bylo rozvedeno 24,1 tisíce manželství, meziročně o 1,6 tisíce méně. Čtyři pětiny mužů a žen se rozváděly poprvé. Rozvedeným mužům bylo v průměru 44,8, rozvedeným ženám 41,9 roku.

I když míra rozvodovosti klesá, je stále poměrně vysoká. Podle socioložky Maříkové to platilo už v bývalém Československu v 70. letech. Vysvětlení pro to měli tehdy demografové různá. „Hovořili o materiálním zabezpečení, nedostatku bytů a také o tom, že lidé brzy vstupovali do manželství, navíc za situace, kdy polovina mladých dívek byla těhotná,“ popsala Maříková.

Svatba i za 700 tisíc

Uspořádat svatbu něco stojí. Běžná česká veselka vyjde podle svatební koordinátorky Lucie Holé na 30 až 50 tisíc korun. Není ji ale problém uspořádat ani za 700 tisíc. „Se svatbou je to jako s nákupem auta,“ přirovnává Holá.

Na běžnou svatbu se podle ní zve kolem 60 hostů. „Stále častěji nás oslovují snoubenci, kteří chtějí mnohem uvolněnější svatbu, na níž hosté jen nečekají na krájení dortu. Jde spíš o celodenní párty.“

Zájem o netradiční svatební místa a čas obřadu u tuzemských snoubenců roste. Ne každá matrika ale kývne na louku nebo obřad ve večerních hodinách. Lidé, i nepokřtění, se proto v takových případech častěji obracejí na náboženské společnosti.

Když partner požádá partnerku o ruku, měla by se svatba konat do roka a do dne. A právě zhruba rok je na plánování svatby ideální. Hned po zásnubách je dobré zavolat na matriku a také si domluvit místo pro hostinu. „Platí čím dříve, tím lépe. Jen tak máte záruku, že vaše vyhlédnuté místo a dodavatelé budou v požadovaném termínu volní,“ dodává koordinátorka Holá.

Zájem o netradiční svatební místa a čas obřadu u tuzemských snoubenců roste. Ne každá matrika ale kývne na louku nebo obřad ve večerních hodinách. Lidé, i nepokřtění, se proto v takových případech častěji obracejí na náboženské společnosti.

Například na unitáře. Unitářský svatební obřad měl i Tomáš Garrigue Masaryk se svou ženou Charlottou. V roce 2017 unitářští duchovní oddali 270 párů. Rok od roku jich je více.