V obchodní válce USA a EU české firmy ztratí miliardy korun

V pátek 1. června vstoupila v platnost americká cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent. Reakce Evropské unie přišla obratem. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil krok USA za protekcionismus a unie řeší problém u Světové obchodní organizace a slíbila i odvetná celní opatření.

Donald Trump hovoří den před uvalením cel s reportéry. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Donald Trump hovoří den před uvalením cel s reportéry. | foto: Reuters
Donald Trump hovoří den před uvalením cel s reportéry.

V pátek 1. června začala obchodní válka USA a Evropské unie. Negativní dopad by mohla mít i na české firmy. Vypršela totiž celní výjimka, kterou Evropa od USA měla. Americká cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent vstoupila v platnost už ve druhé polovině března, ale Evropa od nich byla dosud osvobozena. O tom, že americké opatření začne platit i pro EU, informoval ve čtvrtek 31. května v Paříži americký ministr obchodu Wilbur Ross. O výjimku přijdou rovněž Kanada a Mexiko.

Reakce EU přišla obratem. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil krok USA za protekcionismus a čtvrtek 31. května za „špatný den pro světový obchod“. Unie už začala řešit problém u Světové obchodní organizace, slíbila i odvetná celní opatření. Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil USA z ekonomického nacionalismu. „A nacionalismus, to je válka. Je to přesně to, co se stalo ve třicátých letech,“ prohlásil Macron.

Tvrdě reagoval i německý ministr zahraničí Heiko Maas: „Naší odpovědí na ,America first‘může být jedině ,spojená Evropa‘.“ Český ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner LN řekl, že opatření USA „jdou za hranice přijatelných rizik vzájemných obchodních vztahů“. Česká pozice bude podle informací LN v souladu s postojem EU.

Minimální dopady

V březnu Brusel schválil seznam amerických produktů, na které by měla být cla uvalena. Jde například o bourbon, motocykly Harley-Davidson, arašídové máslo nebo džínové oděvy. Tržby českých firem, zejména těch, které v oboru působí, by se mohly propadnout o miliardy korun, jak uvádí analýza společnosti Deloitte. „Celkový negativní dopad na tržby firem v České republice vychází na 3,6 miliardy korun,“ říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte. Vliv na zaměstnanost Deloitte neodhadovala, řádově by mohlo jít o stovky osob.

Oceláři, jako je ostravský ArcelorMittal či Třinecké železárny, tvrdí, že dopady na ně budou minimální s tím, že výpadek nahradí jinde

Ačkoli zavedení cel by mělo snížit HDP Česka jen o 0,02 procenta, ministr Hüner upozorňuje: „Nikdo v současné době není schopen dohlédnout konce těchto kroků.“ Podle údajů Ocelářské unie ČR dodali tuzemští výrobci do USA loni výrobky v celkové hodnotě bezmála pěti miliard korun. „Clo samozřejmě poškodí konkurenceschopnost naší oceli na americkém trhu a zároveň zdraží vstupy pro ty americké odběratele, kteří za speciální typy oceli z Evropy nemají náhradu,“ konstatoval Tomáš Telúch, prezident Asociace výrobců ocelových trubek, kteří do USA dodávají hlavně trubky pro olejářský průmysl.

Nicméně oceláři, jako je ostravský ArcelorMittal či Třinecké železárny, tvrdí, že dopady na ně budou minimální s tím, že výpadek nahradí jinde. „Na trh do USA směřuje velmi malá část naší produkce, jde pouze o jednotky do pěti procent,“ uvedla Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren, které do zámoří dodávají kolejnice.

Mimořádná opatření

„V první etapě, nejspíš do konce letošního roku, část naší produkce exportované do USA nebude ohrožena, neboť americké firmy nemají za naše výrobky náhradu,“ upřesnila Jurásková. „Konkrétně u kolejnic očekáváme výpadek objemu prodeje. Budeme jej ale schopni nahradit u našich zákazníků v Evropě, kde je po kolejnicích z důvodu investic do infrastruktury vysoká poptávka.“

Ocelářské unie podporuje zavedení mimořádných opatření na evropské úrovni, která by korigovala příliv levné oceli ze třetích zemí, například z Číny

„Z celkového objemu výroby ArcelorMittal v České republice je množství vyvážené do USA zanedbatelné,“ uvedla mluvčí Arcelor Mittealu Barbora Černá Dvořáková. „Zatím neumíme přesně vyhodnotit, jaké dopady by měl tento krok na naše podnikání. Předpokládáme ale, že budeme muset čelit i nepřímému dopadu amerického protekcionismu,“ dodala.

Podle ocelářů se problémy projeví jinde obřím nadbytkem oceli na evropském trhu. „Americký protekcionismus bude mít na naše firmy bohužel i nepřímý dopad v podobě přesměrování části dovozů určených pro americký trh na otevřený trh EU,“ řekl LN Daniel Urban, statutární ředitel Ocelářské unie. Ta proto podporuje zavedení mimořádných opatření na evropské úrovni (takzvaných safeguards), která by korigovala příliv levné oceli ze třetích zemí, například z Číny.

Růst protekcionismu

Přitom ale hrozí eskalace obchodní války mezi EU a USA. Trump nedávno uvedl, že zvažuje také zavedení nových cel na dovoz aut do USA. Podle listu Wall Street Journal by přirážka mohla činit až 25 procent. Německý časopis Wirtschaftswoche k tomu uvedl, že Trump chce vytlačit německé automobilky z amerického trhu. Časopis dokonce s odvoláním na diplomatické zdroje z Evropy i ze zámoří uvedl, že americký prezident během setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem na konci dubna prohlásil, že nechce, aby New York brázdily mercedesy.

Největší nebezpečí Trumpových kroků je roztočení spirály obchodních válek a růstu protekcionismu, kdy se sníží role Světové obchodní organizace

Trumpova administrativa ostatně už prošetřuje, zda dovoz aut nepoškozuje tamní automobilový průmysl. „Největší nebezpečí Trumpových kroků je roztočení spirály obchodních válek a růstu protekcionismu, kdy se sníží role Světové obchodní organizace,“ okomentoval pro LN obchodní politiku Bílého domu náměstek ministra zahraniční Martin Tlapa. „Když to přeženu, budeme mít svět bez pravidel, respektive ta pravidla se přestávají respektovat.“

„Pro Česko a naše firmy potřebujeme obchodní svět, kde budou platit nějaká pravidla. Pro nás to bude znamenat újmu,“ doplnil Tlapa. „Mezinárodní obchod, který je dnes založený na pravidlech, se najednou dostává do fáze, kdy to bude záležet na tom, co si kdo vybojuje,“ upozorňuje náměstek. To je z pohledu Česka, které je malou otevřenou ekonomikou a ve velké míře závislé na mezinárodním obchodě, špatně.

Hlavní problém pak podle Tlapy je, že jakmile jedna země s porušováním mezinárodních obchodních pravidel začne, ostatní státy ji následují, a ze začarovaného kruhu národního ochranářství není snadné uniknout. „V nejhorším případě to může znamenat postupný rozklad jednoho ze základů globalizované ekonomiky,“ dodal Tlapa závěrem.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.