V nové ekonomice bude hrát zásadní roli stát a jeho regulace

Z pár investovaných korun nebo dolarů umějí vykouzlit pěkný balík. Technologické firmy jako Google, Apple, Amazon či Netflix zkrátka dokážou nést zlatá vejce. Jistěže se za jejich úspěchem skrývá spousta inovací, ale to hlavní, co je odlišuje, je nový byznys, nebo přímo celý trh, který vynalezli.

Jan Klesla 10.2.2019
Logo společnosti Google před kanceláří v Číně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Logo společnosti Google před kanceláří v Číně. | foto: Reuters
Logo společnosti Google před kanceláří v Číně.

Silicon Valley není středobodem moderního světa proto, že by vynalézalo technologie, ale proto, že vynalézá nové obchodní modely. Jednoduchá poučka investorů z křemíkového údolí zní snad až příliš jednoduše, má ale naprostou pravdu. Jistěže za dnešními IT titány je spousta inovací, ale to hlavní, co je odlišuje od zástupu neúspěšných startupů, je nový byznys, nebo přímo celý trh, který vynalezli. A taky hromada peněz.

Uber a Airbnb otevřely nabídku na trhu do té doby oploceném jen taxikáři a hoteliéry. Netflix provedl to samé filmovým studiím. Spotify zase přišlo s úplně novým způsobem, jak kupovat a poslouchat hudbu. Každá z dnešních hvězd má za sebou nápad, myšlenku, která se dá označit za nově objevený, nebo třeba jen vylepšený a prosazený ekonomický model. Mistrem v tom byl Steve Jobs, který s prvním iPodem přišel nejen s novým způsobem, jak poslouchat, ale hlavně nakupovat hudbu a videa. S iPhonem pak otevřel nejen svět smartphonů, ale i aplikací a mobilních nákupů vůbec. Ne nadarmo se ostatně říká, že srdcem Googlu není jeho vyhledávač, ale především jeho zcela originální systém, kterým prodává reklamu.

Pro úspěšný obchodní model 21. století nicméně nemusíme až do Kalifornie. Česká internetová superstar Avast měla svého času dost namále. Ale jak vzpomínají její zakladatelé Eduard Kučera a Pavel Baudiš, pak namísto prodeje začali dávat svůj antivirus zdarma a nechali si platit jen za funkce navíc. „Pokaždé, když někdo koupil placenou verzi, zacinkal nám v počítači zvuk zvonečku. Nejdřív jsme napjatě čekali na první zazvonění, zanedlouho jsme to museli vypnout, protože to zvonilo nepřetržitě,“ smáli se v loňském rozhovoru pro LN. Dnes mají skoro půl miliardy zákazníků po celém světě, loni vstoupili na burzu a takzvané freemium je v internetovém byznysu běžně používané.

Uber začátek

Model, který začínající firmě pomůže ke světovému úspěchu, nemusí být dokonce ani její vlastní a originální. Mnohdy stačí ho udělat lépe, mít pro něj lepší produkt, nebo prostě vydržet déle. Ostatně průkopníkem freemia bylo AVG, letitý český konkurent Avastu, který si ho ale nakonec předloni koupil a pohltil. Podobně je na tom ale třeba i Uber.

S dnes slavným principem uberizace ekonomiky vlastně přišel mnohem dříve podnikatel Sunil Paul se svým startupem Sidecar, když jako první začal nabízet možnost sdílet vlastní auto a vozit s ním zákazníky.

S dnes slavným principem uberizace ekonomiky vlastně přišel mnohem dříve podnikatel Sunil Paul se svým startupem Sidecar, když jako první začal nabízet možnost sdílet vlastní auto a vozit s ním zákazníky. Následně se ho chytil dodnes největší americký konkurent v oblasti alternativní taxislužby Lyft a nakonec se umoudřila i firma Travise Kalanicka. Zpočátku totiž Uber sázel hlavně na černé limuzíny a profesionální řidiče, a i když už řidiči z lidu převládali, UberBlack byl první službou při expanzi na nové trhy. Mnozí si vzpomenou, že stejné to bylo i při jejich expanzi do Česka.

Dobrý nápad na inovativní byznys model je přitom jedna z hlavních věcí, která přiláká investory. A ti jsou pak to nejdůležitější, co začínající firma potřebuje. Zásadní pro celosvětový úspěch je výtlak v podobě stamilionů až miliard dolarů. Reid Hoffman, spoluzakladatel PayPalu, LinkedInu a investor do Facebooku či Airbnb, tomu říká blitzscaling. Klíčem k unikátnosti Silicon Valley je podle něj obrovská koncentrace talentů a nápadů, schopnost tamních investorů najít mezi nimi ty nejlepší, a především je napumpovat penězi a nechat vyrůst do globálního byznysu. Nejsou o tolik inovativnější než konkurence kdekoliv na světě, jsou ale mnohem, mnohem rychlejší.

Co dnes vidíme jako disrupci tradičního byznysu ze světa jedniček a nul, je jen začátek. Útok Uberu nebo Airbnb na tradiční modely dopravy a ubytování je proti tomu, co nás čeká, jen jako dětská hra.

Monopoly 4.0

Vyhráli jsme, a to je ten problém, napsal k výročí čtvrtstoletí magazínu Wired jeho zástupce šéfredaktora Adam Rogers. Přesně tak vystihl nejen situaci, ve které se ocitl legendární časopis všech technofanoušků a optimistů, ale celého IT světa. Nejdřív šlo jen o pohyblivé obrázky, reklamy a zásah do reálného světa byl nanejvýš v trochu jiném prodeji zboží. Mnozí si mylně mysleli, že internet bude jen jiná forma katalogového prodeje. Dnes je ale jasné, že takzvaná technologická disrupce už zasahuje, nebo brzy zasáhne všechna odvětví. Internet v mobilu má každý v ruce, přístup k zákazníkovi je okamžitý a absolutní.

V takzvaných síťových odvětvích, která jsou internetu vlastní, vládne přirozená tendence k monopolu – mít účet na jednom Facebooku je zkrátka pro uživatele mnohem efektivnější než na dvou či na třech.

Na řadě jsou mnohem větší hráči než taxislužba a hotely, hlavně finance, automobilky a všichni ostatní. S nástupem technologií jako umělá inteligence se nové obchodní modely přelijí do celé ekonomiky. Jenže s velkou příležitostí přichází i velká odpovědnost.

V takzvaných síťových odvětvích, která jsou internetu vlastní, vládne přirozená tendence k monopolu – mít účet na jednom Facebooku je zkrátka pro uživatele mnohem efektivnější než na dvou či na třech. S tím, jak budou IT titáni vlastnit algoritmy a dodávat vše od samořiditelných aut po celá města, ale přenesou svou monopolní sílu na další trhy a ovládnou je. Hrozí přitom, že zamáčknou nově vyrůstající firmy.

Stát a jeho pán

Stále větší roli pak v nové ekonomice bude hrát stát a jeho regulace, především antimonopolní pravidla. Regulace, zákony a předpisy mohou být pro nové byznysové modely přirozenou překážkou, ale i příležitostí. Crowdfunding nebo ICO například nabízejí nové příležitosti, jak investovat a získat peníze na dnes již sešroubovaném finančním trhu.

Stále větší roli pak v nové ekonomice bude hrát stát a jeho regulace, především antimonopolní pravidla. Regulace, zákony a předpisy mohou být pro nové byznysové modely přirozenou překážkou, ale i příležitostí.

Stát má také nezastupitelnou roli v podpoře vědy a výzkumu, především toho primárního. Jak upozorňuje slavná ekonomka Mariana Mazzucatová, i firmy jako Tesla čerpají státní podporu, Apple pak využívá patenty vzešlé z vývoje placeného z veřejných peněz. Na co ale zapomíná, je, že stát a úřady právě žádný byznys model nevymyslí a neprosadí, v tom je hlavní role podnikatelů.

Právě to je pak klíčové i pro využití geniálního nápadu nebo technologie z výzkumu a univerzit. V nich je obrovský potenciál a mnohdy chybí jen ona „drobnost“ – jak na nich vydělat. Že to jde i na akademické půdě, ukazuje i dvě dekády starý článek na konferenci od dvojice doktorandů Stanfordovy univerzity. Začíná slovy: „V tomto příspěvku bychom rádi představili koncept, kterému říkáme Google…“

Počet příspěvků: 1, poslední 11.2.2019 08:56 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.