V nemocnici na Karláku a na Bulovce můžete rovnou točit válečný film

Zdravotnické objekty jsou někdy i v katastrofálním stavu. Velké nemocnice zoufale potřebují peníze na modernizaci. Pomoci řešit tento problém by měl vládní Národní investiční plán, který myslí na zdravotnictví částkou 71,5 miliardy korun. Peníze půjdou hlavně do areálů nemocnic, IT a přístrojové techniky.

Nemocnice na Bulovce | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nemocnice na Bulovce | foto: Lidové noviny
Nemocnice na Bulovce

Fakultní poliklinice na pražském Karlově náměstí se přezdívá Kachlíkárna a při vstupu do ní padá úzkost i na zdravého člověka. Na vlastní oči se tam příchozí přesvědčí, jak zoufale potřebují velké státní nemocnice peníze na modernizaci budov. Jenom Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) odhaduje nutnou investici zhruba na šest miliard korun.

Pomoci řešit tento problém by mohl vládní Národní investiční plán, který konkrétně na zdravotnictví myslí s celkovou částkou 71,5 miliardy korun do konce roku 2030. Peníze půjdou hlavně do areálů nemocnic, IT a přístrojové techniky.

Celkem chystá vláda sedm strategických akcí, mezi nimiž je třeba výstavba největší tuzemské porodnice v Brně, pavilonu chirurgických oborů v Plzni či centrálního urgentního příjmu v pražské Thomayerově nemocnici. Stát na ně dá souhrnem 12 miliard, něco přidají i jednotlivé nemocnice.

Na špatný stav zdravotnických objektů upozorňují ředitelé velkých nemocnic. Podle nich by jen na investice do budov bylo potřeba přes 40 miliard. „Na Karláku a na Bulovce můžete rovnou točit válečný film,“ glosuje situaci Robert Grill, šéf Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Toto zařízení, založené císařem Františkem Josefem I., by podle Grilla na opravy budov potřebovalo kvalifikovaným odhadem 3,8 miliardy korun. Jím také zmiňovaná Nemocnice Na Bulovce by spolykala na rekonstrukce až šest miliard. Za takové peníze už lze pomalu postavit nový středně velký špitál.

„Celkově je možné podinvestovanost státních nemocnic odhadnout na desítky miliard,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. O závažnosti problému svědčí i to, že velké státní nemocnice poskytují zhruba polovinu veškeré zdravotní péče v Česku. Špatný stav budov tak může tuto péči ohrozit.

Nejhorší situace je zřejmě v Praze, kde se nachází i většina velkých nemocnic. A protože je hlavní město rozvinutý region, nemohou čerpat evropské dotace. Musejí přitom sloužit všem obyvatelům metropole, protože Praha dosud neměla vlastní nemocnici. „Hlavní město dává do zdravotnictví suverénně nejméně ze všech krajů,“ zlobí se ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Důsledek je pak ten, že na „profesorských“ lůžkách za miliony se léčí běžné nemoci.

Neřešený paradox

Velké pražské nemocnice ostatně suplují i polikliniky a pohotovostní lékařskou službu. „Když se vám něco stane v Londýně, nemůžete přijít v sobotu o půlnoci na univerzitní kliniku urologie, což je můj obor, a říct, že jste si na scrotu (šourku – pozn. red.) našel klíště. Ne že by vás vyhodili, ale vůbec se tam nedostanete, protože mají zavřeno. Jenže tady v Praze sestoupí docent urologie a klíště vám vykroutí,“ upozorňuje šéf vinohradské nemocnice Grill.

Stížnosti ředitelů pražských nemocnic přitom ostře kontrastují s tím, jak situaci v Praze popisoval ještě loni tehdejší radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO). „Magistrát cítí odpovědnost za obyvatele Prahy. Takže se v maximální možné míře angažujeme v dovybavování nemocnic moderními přístroji, ve výstavbě nových pavilonů a opravě starých. Boříme pomyslnou zeď mezi státními nemocnicemi a magistrátem. Praha se z nečinného pozorovatele postupně stává hybatelem dění. Pražské zdravotnictví už není popelkou, vyklubala se z něj princezna,“ tvrdil vzletně. Na šéfy velkých pražských nemocnic zjevně dojem neudělal.

Problém je totiž v tom, že zatímco hejtmani si nemohou dovolit nemocnice v kraji zanedbávat, protože by jim to voliči spočítali, v Praze to na výsledek voleb na magistrát nemá velký vliv.

Problém je totiž v tom, že zatímco hejtmani si nemohou dovolit nemocnice v kraji zanedbávat, protože by jim to voliči spočítali, v Praze to na výsledek voleb na magistrát nemá velký vliv. Menší zájem o zdravotnictví v hlavním městě dokládá ostatně i skutečnost, že když současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti) prohlásil, že by v Letňanech měla vzniknout nová nemocnice, ihned dodal, že by ji měl postavit stát. Ten ovšem nemá ani na opravy nemocnic již existujících. A ostatně, jak LN potvrdil i ředitel Bulovky Jan Kvaček, ani primátor Hřib nemá konkrétní plány na novou nemocnici, jen smělá prohlášení.

Že se Praha nemůže spoléhat jen na fakultní nemocnice, si ovšem uvědomuje nová radní Milena Johnová (Praha sobě). Magistrát chce proto nyní převzít od Prahy 1 provoz Nemocnice Na Františku. „Hlavní město musí začít s podstatně aktivnější politikou v oblasti zdravotnictví, než tomu bylo doposud. Nemocnice Na Františku, jediná budoucí městská nemocnice podobného rozsahu, by se mohla stát základním kamenem stabilního systému zdravotní péče v Praze,“ uvedla nedávno Johnová.

Chybí jasná koncepce

Nekoncepční marasmus se sice týká Prahy především, ale nikoli výlučně, takže ho znají i v jiných krajích. Proto třeba ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci Roman Havlík považuje za největší nedostatek současného zdravotnictví, že zde neexistuje jednoznačná představa, jak by měla péče o pacienty vypadat za 30 let. „Taková vize by jasně formulovala, jaká bude struktura nemocnic, nakolik bude péče centralizovaná, zda bude každý poskytovat všechno a kolik nemocnic zde bude,“ řekl LN. Ani v Olomouci totiž není městská nemocnice, a tak fakultní zdravotnické zařízení supluje i její činnost.

Jedna věc je jistá – budovy státních nemocnic nutně potřebují rekonstruovat. Mnohde se opravy odkládají už od revoluce. Zřejmé je přitom i to, že nemocnice si na opravy samy nevydělají.

Olomoucká nemocnice přitom pamatuje ještě časy císaře Františka Josefa I. Proto by i ona na rekonstrukci budov potřebovala peníze, a to pět až šest miliard. „Pokud ale chceme budovat zdravotnické provozy na úrovni běžné například ve skandinávských zemích – tedy budovy energeticky vysoce úsporné, vybavené řadou technologií na řešení odpadních materiálů, prádla, automatizovanou distribuci léků a zdravotnického materiálu – a pokud budeme chtít taková stavební řešení, která zvyšují bezpečnostní standardy, potom se dostáváme k částce v podstatě dvojnásobné, tedy deset miliard. Domnívám se přitom, že Česko je bohatou zemí, která by o nejmodernější evropské standardy usilovat měla,“ řekl LN Havlík.

Jedna věc je jistá – budovy státních nemocnic nutně potřebují rekonstruovat. Mnohde se opravy odkládají už od revoluce. Zřejmé je přitom i to, že nemocnice si na opravy samy nevydělají. „Abychom plně rekonstruovali areál, potřebovali bychom v příštích deseti letech asi pět až šest miliard korun. Jenže nemocnice s obratem tři až 3,5 miliardy nemůže generovat zisk 600 milionů ročně, který by stabilně dávala do budov. To je nereálné,“ vysvětluje ředitel Bulovky Jan Kvaček.

Aby stát zabezpečil alespoň udržitelný rozvoj svých nemocnic, naplánoval právě seznam strategických investic. Už letos by se měla začít v Brně-Bohunicích stavět největší česká porodnice a dva nové pavilony pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Počet příspěvků: 2, poslední 17.5.2019 11:00 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.