V každé zemi znějí varhany jinak

Pruský varhanář, který už desítky let žije v Barceloně, poskytl v rámci své kariéry hlas mnoha píšťalám, církevním i koncertním. Teď pracuje na nástroji pro nejslavnější český dóm. „Do nových varhan pro svatovítskou katedrálu chceme vdechnout i melodii češtiny,“ říká v rozhovoru Gerhard Grenzing.

Nové varhany pro svatovítskou katedrálu postaví španělská firma Gerharda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nové varhany pro svatovítskou katedrálu postaví španělská firma Gerharda... | foto:  František Vlček, Lidové noviny
Nové varhany pro svatovítskou katedrálu postaví španělská firma Gerharda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Varhanářství už není jako dříve, kdy jste za rohem měl dřevo i koželužnu. Řekl bych, že původ materiálu tak důležitý není. Jde především o jeho špičkovou kvalitu. Varhany v supermarketu nekoupíte, říká Gergard Grenzing.

LIDOVÉ NOVÍNY: V Praze jste v dubnu podepsal smlouvu na nové varhany pro svatovítskou katedrálu. Jak daleko s nimi jste?

GRENZING: Jsme ve fázi plánování. Diskutujeme s českými statiky, jestli budou třeba nějaké stavební úpravy, bavíme se s architekty a dolaďujeme detaily koncepce nového nástroje. Spolupracujeme přitom s varhaníky Štěpánem Svobodou a Pavlem Černým, abychom si udělali představu o zvuku varhan. Čtyři dny jsme cestovali po Česku, poslouchali a nahrávali zvuk vybraných varhan. Navštívili jsme Bohosudov, Olomouc a v Praze vyzkoušeli dva nástroje – v Karlíně a v Loretě. Všechny varhany spojuje to, že jsou stavěné pro romantickou hudbu a jsou dobře zachovalé. Nechceme nic kopírovat, ale hledáme inspiraci pro barvu zvuku, jeho intenzitu a charakter. V ideálním případě přípravy s touto první fází skončíme na sklonku září. Každopádně musí být nejprve všichni spokojeni s konečným výsledkem, bez toho se do samotné stavby pustit nemůžeme.

LIDOVÉ NOVINY: Máte již představu, jak budou varhany pro Svatého Víta vypadat?

GRENZING: Ano, nejen my, ale i architekti. Právě jsme ve fázi, kdy obě představy slaďujeme.

LIDOVÉ NOVINY: A jak budou znít?

Já zastávám názor, že v každé zemi znějí varhany jinak. Vždy se v nich nějak odráží místní specifika. Takže je třeba poslechnout si kázání ve Svatém Vítu, poslechnout si, jak Češi mluví.

GRENZING: Já zastávám názor, že v každé zemi znějí varhany jinak. Vždy se v nich nějak odráží místní specifika. Takže je třeba poslechnout si kázání ve Svatém Vítu, poslechnout si, jak Češi mluví. A jsem si jistý, že melodii a zvuk řeči dokážeme vtělit i do varhan pro pražskou katedrálu.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše dílna stavěla varhany třeba pro madridskou katedrálu. V čem je zakázka pro Prahu jiná?

GRENZING: Každá zakázka je jiná. Pražské varhany budou větším a mnohostranným nástrojem. Nástroj pro katedrálu má ale nejen hudební funkci, musí být také schopen zaplnit velký prostor zvukem. Víte, varhany musí být jako kazatel. Musíte jim rádi naslouchat. Zvuk musí být v určitých momentech poetický, ale také vyplnit prostor. Zároveň ale nesmí být nikdy agresivní, to je násilné. Pouhou silou zvuku nikoho neohromíte. Varhany mají být přátelské, podporovat emoce, dodávat energii. Pro varhanáře je největším vyznamenáním, když někdo řekne, že se mu zvuk nástroje dostal pod kůži.

LIDOVÉ NOVINY: Stavěl jste nástroje v Evropě, Americe i Asii. Co je spojuje?

GRENZING: Každé varhany jsou unikátem. Nemění se náš přístup – každá zakázka vzniká v úzké spolupráci s tím, kdo si ji objednává, a pokaždé si vyzkoušíme něco nového a jedinečného. Náš styl je nezaměnitelný, neskrýváme ale, že se inspirujeme historickými nástroji. Nejen španělskými, ale i německými, u nichž jsme měli to štěstí, že jsme je rekonstruovali.

LIDOVÉ NOVINY: Když si někdo objednává špičkový klavír, většinou sáhne po výrobku firmy Steinway, protože jde o velmi univerzální nástroje, na nichž zní dobře téměř jakákoliv hudba. Jak je to s varhanami?

V Německu byla spousta nástrojů mnohokrát přestavěna, a inspirace tak mizí. V jižních zemích často zůstaly původní varhany, což mě kdysi přivedlo do Španělska.

GRENZING: Tam se to děje jen výjimečně, protože nástroj je většinou stavěn na specifickou varhanní literaturu. Pro Bachovu hudbu potřebujete jiný nástroj než pro francouzské romantiky. My jsme ale třeba v Bruselu nebo naposledy v Paříži dosáhli téměř univerzálního zvuku. V bruselské katedrále jsme nechali zahrát hudbu francouzských romantiků, klasiku i Bacha. A k tomu renesanční hudbu, německou romantiku. Všechno to bylo dobré. Nahrávalo se tam CD s různými žánry a jeden recenzent pak v novinách napsal, že se dvakrát šel přesvědčit na vlastní oči, protože nevěřil, že jde o stejný nástroj. Kvalitní zvuk při různých hudebních žánrech je také jeden z důvodů, proč jsme zvítězili v soutěži o varhany pro Svatého Víta.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše rodinná firma sídlí v katalánském El Papiolu. Proč jste dal Španělsku přednost před rodným Německem?

GRENZING: V Německu byla spousta nástrojů mnohokrát přestavěna, a inspirace tak mizí. V jižních zemích často zůstaly původní varhany, což mě kdysi přivedlo do Španělska. Tady najdete německé i francouzské nástroje v původním stavu. Kromě toho je Barcelona výjimečná v tom, že má varhanářskou tradici již od 15. století, kdy se tu potkávali němečtí, vlámští a později francouzští mistři. A jsou tu i kořeny slavného varhanářského rodu CavailléColl.

LIDOVÉ NOVINY: Kde se ještě udržela tradice výroby varhan?

GRENZING: Každá země má vlastní tradice. Silnou stopu je možné najít v jižním Německu a Rakousku, ale třeba také v Burgundsku. Sever Německa byl ovlivněn brabantskou školou a rozšířil se do Skandinávie. Stopy ale najdeme i v dalekých zemích. Třeba v katedrále v Mexico City a Pueblo existují varhany, jejichž historie sahá do poloviny 17. století. Na jejich výrobě se podíleli varhanáři z Čech.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké materiály používáte? Lokální, španělské?

Velkým problémem je kůže, zvířata podobně jako lidé trpí nemocemi, které dříve nebyly. Proto se snažíme o dovoz kůží z Austrálie. Varhanářství už není jako dříve, kdy jste za rohem měl dřevo i koželužnu.

GRENZING: Ne, protože Španělsko nemá velkou dřevařskou tradici. Dubové nebo jedlové dřevo dovážíme z Francie a také z Kanady. U cínu už ani nevíte, odkud je. Velkým problémem je kůže, zvířata podobně jako lidé trpí nemocemi, které dříve nebyly. Proto se snažíme o dovoz kůží z Austrálie. Varhanářství už není jako dříve, kdy jste za rohem měl dřevo i koželužnu. Řekl bych, že původ materiálu tak důležitý není. Jde především o jeho špičkovou kvalitu. Varhany v supermarketu nekoupíte.

LIDOVÉ NOVINY: Takže Číňané pro vás žádnou konkurenci nepředstavují?

GRENZING: Číňané, stejně jako Japonci nebo Korejci, dovedou řadu věcí dobře udělat. Ale varhany jsou pokaždé jiné, ty neokopírujete. V našem případě je to obráceně – v Japonsku nebo Koreji jsme už nějaké zakázky měli a do Číny se chystáme.

Gerhard Grenzing (74)

  • Narodil se v Insterburgu ve východním Prusku (dnešní ruský Černjachovsk).

  • Varhanářem se vyučil u Rudolfa von Beckeratha v Hamburku.

  • V roce 1972 si založil vlastní rodinný podnik nedaleko Barcelony, který stavěl nástroje například pro katedrálu v Madridu, Bruselu nebo Taizé.

  • Mezi jeho poslední realizace patří varhany pro koncertní sál Radio France v Paříži. Grenzing rekonstruoval také desítky nástrojů po celé Evropě i v USA.

  • V letech 2006–2010 byl šéfem Mezinárodní společnosti varhanářů, je členem Královské akademie krásných umění a věd.

  • Letos v dubnu získal zakázku na stavbu nových varhan pro svatovítskou katedrálu v Praze, nástroj v hodnotě 70 milionů korun by měl být hotov koncem roku 2019.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Blahoslav Hruška

Blahoslav Hruška. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články