V Evropě budou jezdit chytrá auta. Hlídat budou i řidiče

Od roku 2022 budou vozy na evropských silnicích povinně plné moderních bezpečnostních technologií. Rozhodl tak Evropský parlament. Zákonodárci nicméně nakonec vyslyšeli výtky kritiků a některé části schválených pravidel přeformulovali. Řidičům tak zůstane více kontroly nad chováním automobilu a silnější bude i ochrana jejich soukromí.

Chytrá technika Valeo přináší funkce pro samořiditelná auta | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chytrá technika Valeo přináší funkce pro samořiditelná auta | foto: Valeo
Chytrá technika Valeo přináší funkce pro samořiditelná auta

Evropský parlament 16. dubna schválil upravenou verzi pravidel pro nová auta. Ta výrobcům nařizují, aby do nich od roku 2022 montovali více bezpečnostních technologií. Oproti původnímu návrhu se část požadavků zmírnila, řidiči ponechávají větší kontrolu nad vozem. Některá opatření bude možné v případě potřeby vypnout.

„Tento zákon otevírá cestu k záchraně tisíců životů,“ říká jeho předkladatelka, polská europoslankyně Róża Thunová. V Evropě loni za silnicích zemřelo zhruba 25 tisíc lidí, europoslanci předpokládají, že nová nařízení pomohou počet mrtvých snížit o pětinu.

Zákonodárci vyslyšeli výtky kritiků zákona a některé části pozměnili. Řidiči tak zůstane více kontroly nad chováním automobilu a silnější bude i ochrana jeho soukromí. Změn se dočkali i výrobci aut, kteří budou moci volit mezi více možnostmi řešení. Původní návrh Evropské komise je tlačil do konkrétních technologií.

Méně omezení

Automobily například dostanou černou skříňku, obdobné zařízení, jako je v letadlech. Díky ní lze snadněji vyhodnotit příčiny nehody. To vyvolalo řadu debat o možnostech zneužití takového zařízení. Policisté by měli informace o jízdě vozu jako na dlani. Existovaly i obavy, že by byl řidič, jenž způsobí smrt další osoby, znevýhodněn u soudu. Bylo by snadnější dokázat, že například pravidelně překračoval povolenou rychlost. Nakonec ale bude podle zákona možné analyzovat jen údaje z doby bezprostředně před nehodou a krátce po ní. Data navíc nebudou nijak propojena s identifikací auta.

Více svobody dostanou řidiči i u často kritizovaného rychlostního asistentu, o kterém se psalo jako o omezovači rychlosti. Vznikla obava, že Evropská unie chce řidiče sešněrovat a svižnější jízdu jim nedovolí. Nařízení ale počítá s tím, že tento systém nemusí fungovat stoprocentně.

Více svobody dostanou řidiči i u často kritizovaného rychlostního asistentu, o kterém se psalo jako o omezovači rychlosti. Vznikla obava, že Evropská unie chce řidiče sešněrovat a svižnější jízdu jim nedovolí. Nařízení ale počítá s tím, že tento systém nemusí fungovat stoprocentně. Může špatně vyhodnotit značku u silnice či chybně přečíst například samolepku na zádi kamionu a pochopit ji jako rychlostní omezení. Europoslanci uznali, že by bylo nesmyslné nutit řidiče, aby se autu v takovém případě podřizoval. Lidé také mohou mít legitimní důvod jet rychleji, než je v daném místě dovoleno. Což nemusí být jen převoz zraněného do nemocnice, ale třeba i snaha vyhnout se dopravní nehodě rychlým ukončením předjíždění.

Tyto systémy tak bude vždy možné buď vypnout (s dalším nastartováním se povinně opět zapnou), nebo aktivní omezení rychlosti překonat tlakem na plynový pedál. Systém je koncipován jako něco, co má řidičům pomoci dodržovat předepsané rychlosti a orientovat se v rychlostních limitech v daném místě. „Jde o asistenční režim, který nám má jízdu například v městech usnadnit, nikoli ji omezovat,“ popisuje europoslankyně Dita Charanzová.

Narazit, či ne?

Z nařízení také zmizela pasáž, podle které měla auta s nastavenou rychlostí automaticky zpomalit, pokud se změní rychlostní limit. Debaty vyvolal také systém nouzového brzdění. Auta by měla sama před překážkou zpomalit, pokud to ani přes varování nezačne dělat řidič sám. Mohou ale nastat situace, že systém selže a bude brzdit bezdůvodně. Teoreticky se může stát i to, že srážka bude v dané situaci dobrým řešením. Europoslanci tak přišli s šalamounským kompromisem. Auto do překážky narazí, pokud řidič zesílí tlak na plynový pedál.

Auto bude muset zároveň vyhodnocovat také to, zda je řidič vůbec schopen řídit – může chtít vozem vraždit nebo spáchat sebevraždu. Zatím není jasné, jak se s těmito požadavky automobilky popasují.

Auto ale bude muset zároveň vyhodnocovat také to, zda je řidič vůbec schopen řídit – může chtít vozem vraždit nebo spáchat sebevraždu. Zatím není jasné, jak se s těmito požadavky automobilky popasují. Vůz, který brzdí sám, se bude muset povinně rozblikat, aby upozornil řidiče kolem, že něco není v pořádku.

Povinné budou nově i systémy, které rozpoznávají únavu či nesoustředěnost řidiče. Ty vyhodnocují, kam se dívá a zda například nesleduje spíše mobilní telefon než silnici před sebou. I zde došlo ke změnám proti původnímu návrhu. Nařízení vysloveně zakazuje, aby systém ukládal údaje o nesoustředěnosti řidiče, aby tato data nemohla být později využita v jeho neprospěch. Auta budou mít povinně také parkovací kamery či čidla a budou pomáhat i s udržením vozu v jízdním pruhu.

Chytré technologie by podle návrhu měly být součástí vybavení nově představených automobilů od května 2022. Od května 2024 pak i existujících modelů. V dnešní době se příplatky na uvedená zařízení pohybují i v desítkách tisíc korun. Zkušenosti z minulosti ale ukazují, že masová výroba náklady mnohonásobně sníží a vliv na konečnou cenu vozů bude minimální.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.