V digitálním věku by se školy měly začít učit, jak nově učit

Nechtějí-li se školy stát pouhými skořápkovými institucemi, musejí se adaptovat na současné potřeby. Pokud se to nestane, může to mít negativní dopad nejen na vzdělanost, ale i vzdělávací systémy.

Překážkou pro rozvoj a uplatnění distančního vzdělávání v České republice je i... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Překážkou pro rozvoj a uplatnění distančního vzdělávání v České republice je i... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Překážkou pro rozvoj a uplatnění distančního vzdělávání v České republice je i... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Školství je v krizi, stěžují si pesimisté. A mají pravdu. Otázkou však je, zda školství někdy v minulosti v krizi nebylo. Současná situace se ale poněkud liší, a to kvůli exponenciálnímu růstu změn,přičemž vzdělávací systém se na ně adaptuje velmi pomalu.

Současný vzdělávací systém má počátek v 18. století – jeho vznik vyvolala začínající průmyslová revoluce a byl vytvořen pro potřeby tehdejší doby, která kladla důraz především na standardizaci výroby, její kvantitu a rychlost. To sice do určité míry platí i dnes, ale spektrum lidských činností a požadavků je mnohem větší.

Dnešní společnost se radikálně mění, čemuž je třeba přizpůsobit vzdělávání. Digitální věk staví před vzdělávací instituce obtížný úkol. Nechtějí-li se školy stát pouhými skořápkovými institucemi, musejí se adaptovat na současné potřeby a začít se učit, jak učit. Pokud se to nestane, může to mít negativní důsledky nejen pro vzdělanost, ale i pro vzdělávací systémy, které ji nedokážou zprostředkovat.

Vysoké školy

Otázky jak a co učit rezonují na všech stupních vzdělávacího systému. Největší výzvě a krizi však čelí vysoké školy – zejména společenské vědy, ale i právnické a ekonomické obory. Stále více lidí hledá odpověď na otázku, proč je třeba studovat.

Největší výzvě a krizi však čelí vysoké školy – zejména společenské vědy, ale i právnické a ekonomické obory

Studenti humanitních předmětů slýchávají otázku, co z tebe bude, což je nutí o ní přemýšlet (nebo by mělo). Také studenti ekonomie a práv ale mohou přemýšlet, zda se jim úsilí vložené do studia vrátí a zda najdou po jeho ukončení v dohledné době práci, popřípadě budou mít aspoň srovnatelný plat (a pracovní dobu) s číšníkem v baru, kde oslavují složení zkoušek – a především, zda ze své budoucí činnosti budou mít uspokojení a radost. A to například kvůli krizi pracovních příležitostí.

Tradiční koncepce vzdělávání stojí před výzvou digitálního věku. Letos se pravděpodobně částečně naplní slova Billa Gatese z roku 2010, že do pěti let budou nejlepší přednášky k dispozici na internetu. Otázkou však je, co je nejlepší, protože předávání poznatků přednášejícím společně s jeho osobností často vytváří jedinečnou atmosféru, která je nenahraditelná.

Otevřené vzdělávací zdroje

Otevřené vzdělávací zdroje (Open educational resources) během několika let nicméně výrazně změnily nejen způsob, jímž se studenti učí na zkoušky a píší své práce, ale značně ovlivňují i jejich vyučující, kteří je stále více používají. Wikipedie se pozvolna stává tím, čím chce být, databází s veškerými lidskými vědomostmi. Podle průzkumu časopisu Nature je podobně seriózním zdrojem, jako byla Encyclopedia Britannica.

Otevřené vzdělávací zdroje během několika let výrazně změnily nejen způsob, jímž se studenti učí na zkoušky a píší své práce, ale značně ovlivňují i jejich vyučující

Otevřené on-line přednášky MOOC přivádějí studenty z celého světa do digitálních aul. Tento vzdělávací trend možná mnozí z krátkodobého hlediska přeceňují, ale z dlouhodobého se zdá naopak nedoceněný, protože jde o skutečný zlom ve vzdělávání. V současnosti totiž technologický pokrok předstihl didaktické metody a koncepty. Tablety, učebnice s 3D animacemi a možnost sledovat přednášky z celého světa z domova však ke kvalitnímu vzdělání nestačí.

Současný vzdělávací systém není dobrý, a proto nemá smysl jej převádět do virtuální reality. Především je třeba se oprostit od dnešních schémat a vytvořit nová, o což se mnozí snaží. Například Nadace Billa a Melindy Gatesových financuje výzkumnou iniciativu MOOC Research Initiative, jejímž prostřednictvím uděluje granty na další využití otevřených on-line kurzů. Google podporuje institucionálně i finančně řadu aktivit zaměřených na nové možnosti ve vzdělávání.

Osobní kontakt studentů a vyučujících

Mnoho teoretiků vzdělávání a vyučujících digitální vzdělávání kritizuje a tvrdí, že osobní kontakt pedagoga se studentem je klíčový a nenahraditelný. Osobní předávání vědomostí a formování postojů v debatách či dotazy na přednáškách a po nich, popřípadě neformální setkávání, je podstatné pro kvalitní vzdělání. Dobrý pedagog má být průvodcem studenta nejen v době jeho studia, ale zprostředkovaně i jeho životem. Atmosféru akademické diskuse jejích účastníků nelze nahradit konferencí na Skypu.

Část vysokého školství, která se zaměřuje jen na získánítitulu, má daleko k ideálu vysoké školy, v níž se tříbí vnímání a krystalizuje poznání. Tento trend lze zaznamenat již v osvícenství a pokračoval za průmyslové revoluce, kdy se objevovaly snahy podřídit svobodné vzdělání zájmům státu, popřípadě podnikatelů, a produkovat spíše zaměstnance než vzdělance.

Internetové vzdělávání by ale nemělo zcela nahradit osobní kontakt studentů a vyučujících – na jejich setkáváních by měl být poskytován mnohem větší prostor diskusi a vysvětlování konkrétních problémů

V minulosti nahradila maturita bakalářský titul, který však v dnes mnozí považují za synonymum maturity pro uplatnění na pracovním trhu. V současnosti, kdy narůstá význam specializace, zaměstnavatelé vyžadují spíše konkrétní znalosti a dovednosti a aktivní přístup ke vzdělávání po celý život nežtituly.

Digitální inovace usnadňují celoživotní vzdělávání i dálkové vzdělávání handicapovaných, dlouhodobě nemocných, seniorů na univerzitách třetího věku či zájemců, kteří na ně nemohou fyzicky docházet. Internetové vzdělávání by ale nemělo zcela nahradit osobní kontakt studentů a vyučujících – na jejich setkáváních by měl být poskytován mnohem větší prostor diskusi a vysvětlování konkrétních problémů.

Rovnováha off-line a on-line metod je klíčovým předpokladem pro současné dobré vzdělávání. On-line metody se v přednáškových kurzech již v omezené míře používají, ale většinou samovolně a bez dostatečné přípravy – je třeba připravit konkrétní dlouhodobý záměr a postupně jej aplikovat, aby nenastával chaos.

On-line i off-line diskuse

V současné době se o digitálním vzdělávání začíná diskutovat i u nás – vláda schválila strategii digitálního vzdělávání do roku 2020. Nové možnosti ve vzdělávání byly tématem mnoha konferencí a článků. České lékařské fakulty jsou průkopníky v digitálním vzdělávání – jejich Wikiskripta jsou jedním z největších projektů na světě.

Objevují se i další snahy o vytvoření nástrojů na principech otevřených vzdělávacích zdrojů. Studenti environmentálních oborů mohou nalézt informace pro studium na Enviwiki a právníci na Ius Wiki. Česká pobočka Wikimedie odstartovala projekt Studenti píší Wikipedii, do nějž se zapojilo několik vysokoškolských institucí a více než 200 studentů. Na začátku června byla založena Aliance pro otevřené vzdělávání, která podporuje volné a otevřené sdílení znalostí.

Uplatňování nových metod by nemělo být nařizované shora, nýbrž vyplývat z rozsáhlé on-line i off-line diskuse celého vzdělávacího prostředí

Důležitým předpokladem pro efektivnější využívání otevřených vzdělávacích zdrojů jsou kritéria pro hodnocení jejich kvality. Digitální vzdělávání by nemělo umožňovat dnešní časté nicnedělání, ale klást nároky na výsledky. Proto je důležité, aby se nestalo synonymem pro snadné získání titulu.

Toho lze dosáhnout pouze tak, že digitální vzdělávání začnou používat seriózní instituce, a nikoli jen ty se špatnou pověstí. Proto je třeba střežit současné kvalitní obory a neškodit jim necitlivými reformami – ať digitálními či jinými. Uplatňování nových metod by nemělo být nařizované shora, nýbrž vyplývat z rozsáhlé on-line i off-line diskuse celého vzdělávacího prostředí.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.