V Česku určuje volební preference zejména věk a vzdělání

Kdo koho volí v České republice? Na tuto otázku se snaží odpovědět projekt České televize Trendy Česka. Vyplývá z něj, že zdrojem politických konfliktů či neshod v české společnosti jsou zřejmě životní okolnosti podmíněné věkem a vzděláním.

Jaromír Mazák 22.10.2016
Při shodě hlasů může o senátorovi rozhodnout počítač. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Při shodě hlasů může o senátorovi rozhodnout počítač. | foto: Lidovky.cz
Při shodě hlasů může o senátorovi rozhodnout počítač. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Začátkem října se konaly krajské volby, ve kterých v nejvíce krajích zvítězilo hnutí ANO. Toto vítězství nebylo velkým překvapením pro ty, kdo sledují výzkumy stranických preferencí, ve kterých ANO vedlo před druhou ČSSD prakticky nepřetržitě již od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2013.

Zhruba dva týdny předtím se odehrály již šesté studentské volby. Také studenti středních škol volili tentokrát do krajských zastupitelstev a největší podporu vyjádřili Pirátům, tedy straně, která nesedí, ani nikdy neseděla v Poslanecké sněmovně. Stojí za to položit si otázku, koho u nás volí různé skupiny obyvatel.

Chybí hlubší analýza

V České republice vstoupily do Poslanecké sněmovny dvě nové strany v roce 2010 (TOP 09, Věci veřejné) a další dvě v roce 2013 (ANO, Úsvit). O jejich voličích jsme toho ale dlouho příliš nevěděli. Jak například volí v České republice různé věkové a vzdělanostní skupiny? Odlišují se volební preference žen a mužů?

Při volbách v roce 2013 se žádný exit-poll neuskutečnil, takže v době největších politických kotrmelců zůstáváme bez hlubší analýzy

Podobné otázky v minulosti pomáhal zodpovídat takzvaný exit-poll, dotazníkové šetření založené na dotazování jedinců opouštějících v den voleb volební místnosti. Při volbách v roce 2013 se ale žádný exit-poll neuskutečnil, takže v době největších politických kotrmelců zůstáváme bez hlubší analýzy.

Tradiční dotazníková šetření na přibližně tisícovce respondentů totiž sice umožňují poměrně robustně odhadnout voličské preference v populaci, ale neumožňují příliš spolehlivé odhady pro jednotlivé voličské podskupiny, například podle věku či vzdělání.

Pokud však spojíme data sbíraná každý měsíc podle stejné metodiky v rámci projektu České televize Trendy Česka, můžeme odhadnout přibližné volební preference různých skupin občanů ČR.

Faktor vzdělání

Díky tomu například víme, že pohlaví hraje v Česku při výběru politické strany jen minimální roli. Kdyby například v ČR měly volební právo jen ženy, rozložení sil v Poslanecké sněmovně by pravděpodobně zůstalo prakticky nezměněné. Pouze některé menší strany mají jasnou převahu buď mužských, nebo ženských voličů. Konkrétně voliči Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), Úsvitu, Pirátů a Svobodných jsou asi ze dvou třetin muži, zatímco Zelení se naopak spoléhají z 60 procent na voličky.

Volební model pro jednotlivé vzdělanostní skupiny (průměrný odhad za období červen 2015 až květen 2016)

Zdroj: Katedra sociologie FF UK. Agregovaná data z 15. až 24. vlny šetření (10 vln) Sběr dat: TNS Aisa pro Českou televizi

Zdroj: Katedra sociologie FF UK. Agregovaná data z 15. až 24. vlny šetření (10 vln) Sběr dat: TNS Aisa pro Českou televizi

Mnohem dramatičtější rozdíly ve volebním chování se objevují podle dosaženého vzdělání, (viz graf). Sloupečky jedné barvy ukazují vždy odhad toho, jak by v průměru dopadly fiktivní volby do sněmovny v období od června 2015 do května 2016, kdyby volila jen určitá skupina obyvatel. Tmavě šedé sloupečky pak ukazují odhad volebního modelu pro celou populaci oprávněných voličů.

Pokud by volili jen lidé s vysokoškolským vzděláním (modré sloupečky), o první místo by se utkaly hnutí ANO a strana TOP 09

Například žluté sloupečky ukazují odhad volebního výsledku, pokud by volili jen lidé nejvýše se základním vzděláním. V takovém případě by například pozice ANO zdaleka nebyla stejně silná, jako je v celé populaci. Naopak ČSSD by v takové situaci mírně posílila a stala by vedle hnutí ANO jedním z favoritů. Ještě významněji by v tomto scénáři posílila KSČM, která by ve volebním modelu osob s nejvýše základním vzděláním mohla prolomit hranici 15 procent.

Pokud by volili jen lidé s vysokoškolským vzděláním (modré sloupečky), o první místo by se utkaly hnutí ANO a strana TOP 09, která by byla schopná dosáhnout dvojnásobného volebního výsledku ve srovnání se situací, kdy volí všechny vzdělanostní skupiny. Teprve na třetím místě by skončili sociální demokraté a komunisté by mohli mít potíž dostat se vůbec do sněmovny.

Věk

Také jednotlivé věkové skupiny se od sebe ve volbě politických stran liší (viz graf).

Volební model pro jednotlivé věkové skupiny (průměrný odhad za období červen 2015 až květen 2016)

Zdroj: Katedra sociologie FF UK. Agregovaná data z 15. až 24. vlny šetření (10 vln) Sběr dat: TNS Aisa pro Českou televizi

Zdroj: Katedra sociologie FF UK. Agregovaná data z 15. až 24. vlny šetření (10 vln) Sběr dat: TNS Aisa pro Českou televizi

Pozoruhodné je, že pro tři české nejsilnější strany platí, že podporu nejsnáze hledají mezi lidmi ve věku 60 a více let. Pokud by volila jen tato věková skupina, rozdělili by si ANO, ČSSD a KSČM asi tři čtvrtiny všech platných hlasů, zatímco v celé populaci oprávněných voličů by si rozdělily jen necelých 60 procent hlasů a mezi lidmi do 29 let dokonce jen třetinu hlasů.

Ukazuje se, že z hlediska věku a vzdělání je podpora jednotlivých voličských skupin poměrně stabilní v čase

Pokud by volila jen nejmladší věková skupina voličů od 18 do 29 let, nejvíce by to pomohlo TOP 09, Úsvitu, SPD a Pirátům. ODS a KDU-ČSL mají relativně stabilní podporu ve všech věkových skupinách. Zajímavé je, že zatímco v nejmladší věkové skupině (18 až 29 let) by strany bez současného zastoupení v Poslanecké sněmovně volilo asi 30 procent voličů, v nejstarší věkové skupině (60 a více let) je to jen pět procent.

Mění se v čase to, které voliče jsou politické strany schopné oslovovat? Ukazuje se, že z hlediska věku a vzdělání je podpora jednotlivých voličských skupin poměrně stabilní v čase, tedy alespoň za omezenou dobu trvání projektu Trendy Česka, tedy začátku roku 2014.

Fenomén ANO

Výjimkou je vývoj z hlediska věku u voličské základny hnutí ANO. Zatímco v prvním přibližně 1,5 roce po volbách by hnutí získalo asi 25 procent hlasů i od nejmladší věkové skupiny (18 až 29 let), v období od června 2015 do května 2016 spadla jeho podpora ve volebním modelu této skupiny přibližně k 16 procentům.

Mezi nejstaršími voliči si hnutí ANO udržuje trvale silnou podporu okolo 30 procent nebo v poslední době dokonce posiluje nad ně

Pokud tedy nováček politické scény ANO muselo po volbách v roce 2013 svoji pozici v rámci politického spektra teprve vyjasnit, u mladých nebylo hnutí až natolik úspěšné. Naopak mezi nejstaršími voliči si hnutí udržuje trvale silnou podporu okolo 30 procent nebo v poslední době dokonce posiluje nad ně.

Nabízí se také otázka, na čí úkor si hnutí ANO vybudovalo v Česku silnou pozici. Analýza Kamila Gregora zveřejněná na serveru idnes.cz ukázala, že předvolební růst ANO byl způsoben především schopností přilákat bývalé voliče pravicových stran ODS a TOP 09 z voleb v roce 2010. Ti podle Gregorových výpočtů tvořili bezmála polovinu voličů ANO ve volbách v roce 2013, zatímco bývalí voliči KSČM a ČSSD jen asi deset procent.

Noví voliči

Z naší analýzy vyplývá, že další, povolební růst ANO byl spojen s odlišnou dynamikou a hnutí se dařilo přetahovat především voliče ČSSD. Konkrétně mezi respondenty, kteří v průzkumech v období od června 2015 do května 2016 uvedli, že by nyní volili ANO, volilo v minulých volbách ČSSD třináct procent z nich, komunisty dvě procenta a ODS a TOP 09 po třech procentech.

Hnutí ANO také patří k politickým stranám, kterým se ve sledovaném období podařilo udržet podporu relativně největšího podílu svých voličů od voleb v roce 2013. Hnutí si podobně jako KDU-ČSL a KSČM (viz graf) udržuje loajalitu přibližně 70 procent lidí, kteří v průzkumu uvádějí, že danou politickou stranu volili v roce 2013.

Podíl voličů strany z voleb do PS PČR v roce 2013, kteří uvedli, že by stranu volili i v období červen 2015 až květen 2016

Zdroj: Katedra sociologie FF UK. Agregovaná data z 15. až 24. vlny šetření (10 vln) Sběr dat: TNS Aisa pro Českou televizi

Zdroj: Katedra sociologie FF UK. Agregovaná data z 15. až 24. vlny šetření (10 vln) Sběr dat: TNS Aisa pro Českou televizi

Naopak Úsvit si udržel jen asi 31 procent svých původních voličů, a i pokud bychom jej uvažovali společně s SPD, jednu z těchto dvou stran chtělo ve sledovaném období volit jen 56 procent původních voličů Úsvitu. Noví voliči Úsvitu a SPD přitom více než u ostatních stran pocházejí z těch, kdo v roce 2013 nebyli volit. Z toho vyplývá otázka, kolik z nich by k volbám skutečně přišlo, a tuto otázku podtrhuje velmi špatný výsledek obou stran v krajských volbách, pokud ho zařadíme do kontextu současných volebních zisků krajně pravicových stran jinde v Evropě.

Dobrá zpráva

Minimální rozdíly mezi ženami a muži mohou být považované za dobrou zprávu o absenci velkých genderových propastí ve veřejném životě

Proč je důležité vědět, kdo koho volí? Cynik by mohl namítnout, že taková analýza je prospěšná jen pro marketingová oddělení politických stran. Protože ale různé politické strany reprezentují různé politické postoje a představy o spravedlivém uspořádání společnosti, může být taková analýza také indikátorem problémů, jež jsou palčivé pro různé skupiny obyvatel a která řešení jsou pro různé skupiny nejpřesvědčivější.

Minimální rozdíly mezi ženami a muži mohou být považované za dobrou zprávu o absenci velkých genderových propastí ve veřejném životě. Pravděpodobnějším zdrojem politických konfliktů či neshod v české společnosti jsou zřejmě životní okolnosti podmíněné věkem a vzděláním lidí. Možná by proto těmto otázkám měl být věnován větší prostor ve veřejné debatě.

Metodologie

  • Agregovaná data z různých vln dotazníkového šetření prováděného Českou televizí v rámci projektu Trendy Česka, na kterém s ČT spolupracuje Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
  • Každá vlna šetření čítá kvótně reprezentativní vzorek 1200 respondentů získaný technikou CATI. Pro každou vlnu je proveden nový výběr respondentů, nejde tedy o panelové šetření.
  • Sběr dat provádí agentura TNS Aisa.
  • Do volebního modelu vstupují z každé vlny asi dvě třetiny respondentů. Pokud tedy například analýza pracuje s deseti vlnami šetření, což je případ většiny analýz v článku a všech tří grafů, je založena na stranických preferencích asi osmi tisíc respondentů.
  • Detailní rozbor metodologie sběru dat a konstrukce volebního modelu je dostupný v přílohách výzkumných zpráv Trendů Česka pravidelně publikovaných na webu České televize.
  • Respondenti byli dotazování na volbu v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny. Podobně zaměřenou analýzu na menším vzorku respondentů, ale orientovanou přímo na kontext krajských voleb, je zde.


Počet příspěvků: 2, poslední 23.10.2016 12:13 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.