V Česku jsou miliony tun azbestu. Plán, jak se jich zbavit, není

Středočeský a Olomoucký kraj vedou v počtu nemocí z povolání, které vyvolávají mikroskopická vlákna azbestu v ovzduší. Taková onemocnění přitom často končí smrtí. Polsko už v roce 2009 schválilo program, jak se azbestu bezpečně zbavit. V Česku, kde ho je podle odhadů až 7 milionů tun, nic podobného neexistuje.

Miroslav Petr 10.5.2019
V minulosti již došlo k několika případům, kdy se během oprav budov do ovzduší... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V minulosti již došlo k několika případům, kdy se během oprav budov do ovzduší... | foto: Ladislav Němec, MAFRA
V minulosti již došlo k několika případům, kdy se během oprav budov do ovzduší...

Celkem 616 hlášených případů onemocnění způsobených azbestem eviduje mezi lety 1994 a 2018 Národní registr nemocí z povolání. Z toho 152 případů připadalo na zhoubný mezoteliom pleury, tedy nevyléčitelný karcinom pohrudnice, který nezpůsobuje nic jiného než vdechnutá vlákna azbestu.

Jak také zjistily LN z údajů Národního onkologického registru, počet nemocných s diagnózou mezoteliom je rok od roku vyšší. Jejich podíl se aktuálně blíží k poměru jednoho nemocného (přesněji 0,8) s karcinomem pohrudnice na 100 tisíc obyvatel. Mezoteliom pleury je přitom z onemocnění, která způsobují vdechnutá vlákna azbestu, nejnebezpečnější. Způsobují ho výhradně vdechnutá vlákna – při výkonu povolání nebo i nahodile v budovách, školách, úřadech či na ulici. Za desítky let, kdy se azbest u nás povinně používal jako účinný protipožární materiál, s ním přišly do kontaktu tisíce lidí.

Rakovina si vybírá

Odborníci připomínají, že nemocí z povolání, způsobených azbestem, není ještě velký podíl, ale přibývají. A důležité je nezanedbávat pracovní lékařské prohlídky. Někdo po nadýchání může onemocnět, jiný i po vdechnutí velkého množství vláken zůstane zdravý. Záleží na osobních dispozicích, imunitě nebo dědičných sklonech. Azbest kromě toho může, ale nemusí vyvolat karcinom plic, hrtanu a vaječníků. A také méně závažná nezhoubná onemocnění, jako je azbestóza („zaprášení“ plic azbestem) a hyalinóza pohrudnice.

Někdo po nadýchání může onemocnět, jiný i po vdechnutí velkého množství vláken zůstane zdravý. Záleží na osobních dispozicích, imunitě nebo dědičných sklonech.

„Je třeba také upozornit i na problém některých kamenolomů u nás, kde těžený kámen obsahuje azbest a dostává se v různých frakcích, třeba i jako zimní posypový materiál, do okolí,“ uvedla obyvatelka Želešic na Brněnsku Lenka Pokorná v úterý v Poslanecké sněmovně při semináři, který vůbec poprvé po možná dvou desítkách let ze všech stran popisoval problematiku nedostatečného řešení problému s odstraňováním staré azbestové zátěže v Česku.

Středočeši v čele tabulky

Souvislost uvedených chorob s azbestem, zejména jeho výrobou, která byla zakázána v roce 1995, dokládají i místa, odkud nemocní nejčastěji pocházejí. Výskyt všech onemocnění souvisejících s kontaktem s azbestem a azbestovými materiály je největší v místech, kde fungovaly největší zpracovatelské podniky. Nejvíc konkrétně ve Středočeském kraji (354 chorob od roku 1994, z toho 49 připadá na mezoteliom) a zejména na Berounsku, kde působil národní velkopodnik Azbestocementové závody Beroun.

Ve výskytu přímo zhoubného mezoteliomu je však na prvním místě podle dat Národního registru nemocí z povolání Olomoucký kraj, kde karcinomem pohrudnice od roku 1994 onemocnělo (a z většiny tedy zřejmě i zemřelo) 62 lidí ze 125 postižených některou nemocí z azbestu.

Limit při měření, který stanovuje maximální výskyt jednoho tisíce vláken na metr krychlový, Česko v mnoha případech a na mnoha lokalitách i v budovách (někde dokonce i školách) překračuje.

Česko má na svém území ještě podle odhadu České asociace pro odstranění azbestu zhruba sedm milionů tun azbestu, od roku 1995 byla odstraněna jen malá část. K dispozici je ale také legislativa, která řeší pravidla, jak odstraňovat nebezpečné materiály a co nejméně přitom ohrozit lidi, aby nedýchali nebezpečná vlákna při likvidaci například eternitových střešních krytin, boletických panelů na fasádách škol a dalších budov nebo azbestocementových stoupaček v bytovkách. Problém je, že pravidla velká část investorů i sanačních firem nedodržuje. A kontrola je nedůsledná, leckde i nulová.

Limit při měření, který stanovuje maximální výskyt jednoho tisíce vláken na metr krychlový, Česko v mnoha případech a na mnoha lokalitách i v budovách (někde dokonce i školách) překračuje. Chybí tu i přesný program bezpečného odstranění azbestu, jaký už v roce 2009 schválilo Polsko – s přesným plánem do kdy, za kolik a jak se zátěže zbavit.

Polsko, náš azbestový vzor

„Naší snahou v České republice musí být změna legislativy a také aby všechna ministerstva, kterých se problém týká, konečně začala koordinovat svůj postup. A abychom u nás vytvořili podobný program, jaký má Polsko,“ říká předseda České asociace pro odstranění azbestu Jiří Malík. Důležité podle něj také je, aby se na sanaci azbestu podílel finančně stát a bylo možné začít využívat fondů Evropské unie.

„Ročně je zde hlášeno skoro deset tisíc nových onkologických onemocnění. Ta způsobená azbestem sice tvoří jen malý podíl, ale je alarmující, že přibývají.“

Na poslaneckém semináři zástupci ministerstva zdravotnictví, životního prostředí i průmyslu a obchodu vysvětlovali, co všechno pro zlepšení situace dělají. Posledním výsledkem však zatím je jen loni vydaný metodický pokyn, shrnující povinnosti i doporučení pro sanace azbestových materiálů. Autoři dokumentu však přiznali, že doporučení, která nejsou přímo a přesně daná v zákoně, lze těžko vymáhat.

„Ročně je zde hlášeno skoro deset tisíc nových onkologických onemocnění. Ta způsobená azbestem sice tvoří jen malý podíl, ale je alarmující, že přibývají. Buď tedy přijmeme co nejdřív účinná opatření, nebo budou počty vážně nemocných přibývat. To není útok na emoce, ale na racio,“ reagovala při semináři předsedkyně Ligy proti rakovině Praha lékařka Michaela Fridrichová.

Počet příspěvků: 1, poslední 11.5.2019 12:20 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.