V Česku je stomatologů nadbytek. Ale chybějí v malých městech

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nabízí sto milionů korun zubařům, kteří začnou působit v odlehlejších oblastech a menších městech. Maximální částka na ordinaci bude 1,2 milionu korun. Peníze jsou určeny na vybavení nové či odkup zařízení opuštěné ordinace, přičemž žadatel se musí na nákladech podílet aspoň 30 procenty.

U zubaře (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy U zubaře (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
U zubaře (ilustrační foto)

Když v lednu přestala v Hudlicích na Berounsku ordinovat zubařka, náhradu už se starostovi sehnat nepodařilo. „Máme obvodního lékaře, ale zubař tu už není, i když jsme ordinaci nechali nově opravit a vybavit,“ popisuje starosta Pavel Hubený. Jde o problém, který pálí řadu menších měst a oblastí v Česku. Za zubařem musejí dojíždět lidé na Šumavě, v Karlovarském kraji, v severních Čechách, na severní Moravě či na Vysočině – s výjimkou těch, kteří žijí v krajských městech, tam je situace většinou bezproblémová.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce proto díry v síti zaplnit. Nabízí sto milionů korun těm, kteří začnou provozovat zubařskou praxi v odlehlejších oblastech a menších městech. Maximální částka na jednu ordinaci bude 1,2 milionu korun. Peníze jsou určeny na vybavení nové či odkup zařízení opuštěné ordinace, přičemž žadatel se musí na nákladech podílet aspoň 30 procenty.

Nízké platby od pojišťoven

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler ministrův plán podporuje. Zároveň ale upozorňuje, že společně s ním musejí jít i další změny. „Je to jenom hašení nejhorších problémů,“ uvedl Šmucler. Systémové řešení podle něho může přinést pouze navýšení plateb od pojišťoven. Zubařů totiž není v Česku málo. V současné době je aktivních asi osm tisíc stomatologů, na deset milionů obyvatel by jich přitom podle stomatologické komory stačilo pět tisíc. Statistiky ovšem ukazují, že více než polovina zubařů působí v Praze a krajských městech.

V současné době je aktivních asi osm tisíc stomatologů, na deset milionů obyvatel by jich přitom podle stomatologické komory stačilo pět tisíc. Statistiky ovšem ukazují, že více než polovina zubařů působí v Praze a krajských městech. Problémem jsou především nízké platby od pojišťoven.

Problémem jsou především nízké platby od pojišťoven. Lidé v menších městech totiž od zubaře většinou požadují pouze ošetření, které pojišťovna proplatí, zatímco klienti ve větších městech si už zvykli, že si zubařské zákroky platí sami. „Ve městech jsou vyšší příjmy a lidé jsou ochotnější si připlatit, navíc tam je i zahraniční klientela,“ vysvětlil ekonom David Marek. V Česku je tak už asi tisíc zubařů soukromníků, kteří nemají smlouvy s pojišťovnami, protože je kvůli výdělku nepotřebují. A třeba na jihu Čech mnoho zubařů bere jen rakouskou klientelu.

Rozdíl mezi tím, když zákrok zaplatí zubaři v plné výši pacient a když mu ho proplácí pojišťovna, je podle Šmuclera asi milion korun ročně. „Takže milion, který mladý doktor dostane od státu, mu pomůže tak na rok. Pak si taky musí najít pacienty, kteří mu zaplatí třeba zubní implantát nebo korunku, protože z pojišťovny se vyžít nedá,“ míní. Zubní lékař podle něho dostává na pacienta od pojišťovny pouze tisíc korun ročně, za což ho má dvakrát ročně prohlédnout a udělat mu případně plombu, vytrhnout zub či vyrobit protézu.

Podmínka pro přidělení částky

Aby stát nedotoval soukromé kliniky, je podmínkou pro přidělení částky také smlouva alespoň se čtyřmi zdravotními pojišťovnami a minimálně 1,5 tisíce registrovaných pojištěnců do dvou let od poskytnutí peněz. Zubaři zároveň vítají, že peníze bude možné využít i na převzetí již existující praxe, protože v současnosti chce svoji ordinaci prodat asi 1,5 tisíce jejich kolegů, většinou kvůli odchodu do důchodu.

Aby stát nedotoval soukromé kliniky, je podmínkou pro přidělení částky také smlouva alespoň se čtyřmi zdravotními pojišťovnami a minimálně 1,5 tisíce registrovaných pojištěnců do dvou let od poskytnutí peněz. Zubaři zároveň vítají, že peníze bude možné využít i na převzetí již existující praxe, protože v současnosti chce svoji ordinaci prodat asi 1,5 tisíce jejich kolegů, většinou kvůli odchodu do důchodu.

Nízké platby od pojišťovny jsou dnes přitom i důvodem, proč mají mnozí zubaři jen malý zájem o dětské pacienty. „Když vycházíte z průměrných nákladů na provoz stomatologické praxe a vydělíte tím, co vám zaplatí pojišťovna za výplň dočasného zubu, pak vám z toho vyjde, že zubař by měl za hodinu stihnout udělat výplň čtyřem dětem, aby neprodělal,“ upozorňuje stomatoložka Hana Zallmannová, která vede preventivní stomatologický program pro mateřské a základní školy a dětské domovy Dětský úsměv.

Mnoho lidí si proto slibuje, že situaci mohou pomoci vyřešit zubaři z Ukrajiny. Například čtyřtisícové Lázně Bělohrad na Jičínsku přišly po roce 2015 o obě tamní zubařky. „Nikdo se sem nehlásil, ačkoli jsme nabízeli i byt v obecním nájmu,“ uvedl starosta města Pavel Šubr. Nakonec sehnali dva ukrajinské zubaře, které si místní lidé podle starosty velmi oblíbili. Na podzim ale neudělali akreditační zkoušku a k prvnímu lednu museli skončit.

Město je tak opět bez zubařů a někteří tamní obyvatelé musejí za zubařem dojíždět až do 70 kilometrů vzdáleného Liberce. „Jako jediné řešení vidíme, protože k nám se nikdo z českých zubařů hlásit nebude, aby tady zůstali ti Ukrajinci,“ tvrdí starosta. S tím ale Šmucler nesouhlasí. Ukrajinských zubařů je dle něho v Česku už asi osm set, tedy každý desátý. A pak dalších přibližně osm set, kteří aprobaci začali, ale zatím ji nedokončili. „Realita je, že poté, co akreditační zkoušku udělali, už jich 70 procent odešlo do Prahy nebo do velkých krajských měst,“ uvedl Šmucler.

Nevelký zájem lékařů

Podobný dotační program, který ministerstvo nyní spouští pro zubaře, připravilo od roku 2016 i pro praktické lékaře. Do výše 250 tisíc korun za rok podpoří mzdu sestry a stejnou částku přidá i na vybavení ordinací. Zájem však zatím nebyl velký.

Podobný dotační program, který ministerstvo nyní spouští pro zubaře, připravilo od roku 2016 i pro praktické lékaře. Do výše 250 tisíc korun za rok podpoří mzdu sestry a stejnou částku přidá i na vybavení ordinací. Zájem však zatím nebyl velký. V prvním roce byli jen dva žadatelé, loni asi dvě desítky. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je taková dotace krok správným směrem, ale hodně záleží na tom, jak se ji podaří nastavit a zda o ni bude zájem.

„Není to něco, co by dokázalo venkov spasit a přivést tam doktory ve velkém. To bude vyžadovat mnohem komplexnější přístup. Ďábel se skrývá v detailu,“ dodal. Šmucler se ale domnívá, že takový program nemůže přinést výsledky ihned. „Rozhodnutí jít žít jinam obvykle trvá roky,“ upozornil. Proto plán ministerstva považuje za zajímavý sociální experiment.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.