Ústupek landsmanšaftu narazil na soud

Zásadní symbolická změna stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení, která měla odstranit slova o právu na domov a restitucích, neprošla. Alespoň zatím. Stopku jí vystavil soudní verdikt.

Bavorský premiér Horst Seehofer (vlevo) a europoslanec a bývalý předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt navštívili také památník připomínající vyhlazení Lidic v roce 1942 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bavorský premiér Horst Seehofer (vlevo) a europoslanec a bývalý předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt navštívili také památník připomínající vyhlazení Lidic v roce 1942 | foto: Reuters
Bavorský premiér Horst Seehofer (vlevo) a europoslanec a bývalý předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt navštívili také památník připomínající vyhlazení Lidic v roce 1942

Měl to být historický krok, který zlepší vztahy mezi sudetskými Němci a Čechy. Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) rozhodlo koncem února o tom, že takzvaný landsmanšaft vypustí ze svých stanov „právo na opětovné získání domova“ a „právo na majetkové restituce“.

Odstranění těchto formulací následně před měsícem potvrdil i sjezd SL v Augsburgu. Ačkoliv ale tato zásadní úprava základního programového dokumentu sudetoněmeckého landsmanšaftu vyvolala řadu pozitivních reakcí i na české straně, nyní se ukazuje, že to byly reakce předčasné.

Neplatná změna

Správní soud v Mnichově totiž rozhodl, že změna stanov SL je neplatná. „Jedná se o změnu cílů organizace. A v takovém případě je potřeba souhlas naprosto všech členů,“ napsal soud v odůvodnění, které mají LN k dispozici. I když pro vypuštění majetkových nároků ze stanov hlasovalo v únoru 71,8 procenta členů spolkového shromáždění SL, podle soudu ani více než dvoutřetinová většina nestačí. Z celkem 68 zástupců sudetoněmeckých spolků se totiž 19 vyjádřilo proti návrhu. Soud je přitom přesvědčen o tom, že podle německých zákonů nesmí při takové změně stanov chybět ani jeden hlas.

Správní soud v Mnichově totiž rozhodl, že změna stanov SL je neplatná.

A tak i když návrh šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta odsouhlasila většina shromáždění SL a následně i delegátů sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu, nyní je všechno jinak a proces se vrací na začátek.

Rozporuplné reakce

Soudní rozhodnutí vzbudilo mezi sudetskými Němci rozporuplné reakce. Odpůrci vypuštění majetkových nároků vůči Česku verdikt pochopitelně vítají.

„Soud dal jednoznačně za pravdu argumentům, které jsme předkládali už dříve. Tohle kolo jsme vyhráli,“ řekl lineckému deníku Neues Volksblatt předseda krajanského sdružení v Horním Bavorsku Johann Slezak. Zamítnutí změny stanov podle něj představuje „hořkou pilulku“, kterou budou muset politici spolknout před návštěvou českého premiéra Bohuslava Sobotky v Mnichově, plánovanou na konec června. Slezak vyzval bavorského premiéra Seehofera, aby příště nikomu nesděloval, že sudetští Němci rezignovali na svá práva.

„Soud dal jednoznačně za pravdu argumentům, které jsme předkládali už dříve. Tohle kolo jsme vyhráli.“

Horst Seehofer totiž patřil k těm politikům, kteří změnu stanov SL jednoznačně přivítali. „Vzdání se nároku sudetských Němců na restituce a odškodnění považuji za historický krok,“ prohlásil bavorský premiér v březnu.

Také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se o možné změně stanov vyjádřil pozitivně. „Může to souviset s tím, že jsme dávali mnohokrát najevo, že tento článek je překážkou komunikace, založené na větší důvěře. Je to potvrzení toho, že se nemusíme obávat budoucnosti,“ řekl v České televizi.

Umírněnější slovník

Pasáž týkající se „práva na získání domova a majetkové restituce“ dostala obecnější formulaci. Nově měla být ve stanovách zmíněna snaha SL „o takové národní a státní uspořádání, které garantuje dodržování lidských práv, právo na domov a sebeurčení národů a národních skupin a vylučuje vyhánění, genocidu a protiprávní vyvlastňování majetku“.

Podle Berndta Posselta by tato změna mohla vzít vítr z plachet některým českým politikům.

Podle Berndta Posselta by tato změna mohla vzít vítr z plachet některým českým politikům, kteří dosavadní stanovy využívají k útokům na landsmanšaft a k nesmlouvavému postoji vůči sudetským Němcům. „Termín znovunabytí domova může být například mylně chápán jako teritoriální požadavek vůči Česku,“ uvedl Posselt.

Právní problém?

Zastánci změny se ale každopádně nevzdávají. Člen rady sdružení Christoph Lippert označil rozhodnutí soudu za „zcela normální právní problém“, za kterým stojí „jen jeden soudní úředník“. A landsmanšaft se proti verdiktu podle něj už odvolal.

„Naši právníci mají jiný názor,“ uvedl Lippert. Mnozí sudetští Němci ale vedení SL vyčítají, že je o rozhodnutí soudu informovalo se zpožděním. Soud totiž zamítl změnu stanov už před měsícem. „Nechtěli jsme některé právní spory tahat na veřejnost,“ řekl Lippert.