Ústavní soud: ČEZ se informační zákon netýká

Český energetický gigant uspěl u Ústavního soudu. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na něj už vztahovat nebude. Právníkům firmy se podařilo přesvědčit ústavní soudce, že jedna z největších českých firem není veřejnou institucí, ale obchodní společností.

Budova ČEZ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Budova ČEZ | foto: Vojtěch ŠeredaLidovky.cz
Budova ČEZ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Až do 18. července musela energetická společnost ČEZ poskytovat informace o své činnosti veřejnosti. O uvolnění informací mohl požádat kdokoliv, ČEZ totiž spadal pod paragrafy zákona o svobodném přístupu k informacím. Tomu je ale konec.

Ústavní soud (ÚS) totiž vyhověl stížnosti energetického gigantu, který se chtěl z povinnosti poskytování informací vyvléknout. Zástupcům ČEZ se povedlo soudnímu senátu, ve kterém zasedl i předseda celé instituce Pavel Rychetský, vysvětlit, že zákonu firma podřízena není.

Jako stěžejní důvody uváděla společnost hlavně fakt, že nevykonává veřejnou správu a není plně ve vlastnictví státu.

Paragraf druhý předmětného zákona stanovuje, že informace musejí uvolňovat i všechny veřejné instituce. A právě tento právní pojem je kamenem úrazu. Oficiální definice, která by vysvětlovala, co nebo kdo je tím myšlen, neexistuje. Toho se chytli právníci ČEZ a začali shromažďovat argumenty, proč jedna z největších českých firem veřejnou institucí není.

Jako stěžejní důvody uváděla společnost hlavně fakt, že nevykonává veřejnou správu a není plně ve vlastnictví státu. Stát má v ČEZ „jen“ 70 procent akcií a při výkonu akcionářských práv jej zastupuje ministerstvo financí.

Zrušení předchozích rozhodnutí

Červencové rozhodnutí ÚS završilo spor energetické společnosti s organizací V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín, který se táhl od roku 2006.

Organizace po ČEZ požadovala analýzu jaderného paliva dodávaného do Jaderné elektrárny Temelín. To ČEZ poskytnout odmítl. Kauza skončila nejprve na stole soudců Městského soudu v Praze, následně na Nejvyšším správním soudu (NSS). Obě instituce ČEZ vyčítaly vyhýbání se zákonem stanovené povinnosti.

NSS považoval kontrolu skrze zákon o svobodném přístupu k informacím za klíčový veřejný zájem. „Nevýhody spojené s tím, že jsou takové entity veřejnou institucí, jsou podle NSS přiměřenou daní za vyšší míru transparence,“ uvedl NSS ve vyjádření k ústavní stížnosti.

Červencové rozhodnutí ÚS završilo spor energetické společnosti s organizací V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín, který se táhl od roku 2006.

Zastání se ČEZ dostalo až před vrcholnou soudní instancí. Předchozí dvě rozhodnutí ÚS zrušil. Podle něj zveřejňování informací ohrožuje postavení společnosti v rámci hospodářské soutěže.

„ČEZ je obchodní společností, která se řídí výlučně soukromoprávní úpravou. Skutečnost, že si v ní stát ponechal většinu akcií, ze společnosti nečiní výjimku. Je to klasická obchodní společnost,“ řekl pro Českou televizi předseda ÚS Pavel Rychetský.

Energetická společnost může být spokojena, jako veřejná instituce se totiž nikdy necítila. „Nález Ústavního soudu potvrzuje stanovisko, které ČEZ dlouhodobě zastává,“ řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Informační embargo

S ústavní stížností ČEZ spojil také návrh na úplné vyjmutí veřejných institucí ze zákona. To opět ostře kritizoval NSS. „Kontrolu pouze ze strany státu považujeme v moderním státě protknutém lobbystickými zájmy na pomezí politiky a veřejné správy za nedostatečnou,“ oponuje NSS.

Ústavní soud návrh na zrušení této části zákona nakonec pro jeho neopodstatněnost odmítl.

Proč by ČEZ neměl být veřejnou institucí? Jeho argumenty:

  • ČEZ nevykonává veřejnou správu.

  • O jeho zrušení rozhoduje valná hromada, nikoliv stát.

  • O orgánech společnosti (představenstvo a dozorčí rada) rozhoduje valná hromada, resp. dozorčí rada (tu volí valná hromada a zaměstnanci).

  • ČEZ není podroben státnímu dohledu. Stát vystupuje pouze v pozici akcionáře, nikoliv vykonavatele veřejné správy.

  • Společnost neplní žádný veřejný účel.

  • Na trhu obchodu s elektřinou čelí konkurenci dalších obchodníků.

Když zákon neplatí pro ČEZ, vyhnou se mu i jiní

O klíčovém výkladu pojmu veřejná instituce hovoří soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka jako o šedé zóně.

LIDOVÉ NOVINY: V otázce veřejných institucí se Nejvyšší správní soud názorově rozešel s pohledem Ústavního soudu. Jaké byly důvody, proč NSS považoval ČEZ za veřejnou instituci?

ŠIMKA: Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že informační otevřenost státem vlastněné obchodní společnosti má mít přednost před její ochranou jako soutěžitele na trhu. Uznávám ale, že je to tak trochu šedá zóna, protože vše stojí na výkladu velmi neurčitého zákonného pojmu „veřejná instituce“. Ústavní soud míní, že širší výklad tohoto pojmu je nepřípustný a že k tomu, aby ČEZ a podobné státem vlastněné společnosti měly být povinnými subjekty, by to muselo být v zákoně výslovně a konkrétně uvedeno. Zkrátka obecný pojem „veřejné instituce“ Ústavnímu soudu nestačí.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho se tato problematika před Nejvyšším správním soudem řeší?

ŠIMKA: Zhruba deset let. První rozsudek, který řekl, že FC Hradec Králové, akciovka stoprocentně vlastněná městem, je veřejnou institucí, vydal Nejvyšší správní soud v roce 2008.

LIDOVÉ NOVINY: Nemůže rozhodnutí Ústavního soudu vést k tomu, že se obdobně začnou bránit i ostatní společnosti?

ŠIMKA: Nález Ústavního soudu má samozřejmě precedenční účinky. U všech společností, kde stát (obec, kraj) má většinový, ale nikoli stoprocentní podíl, je nyní, zdá se, jasno – veřejnými institucemi nejsou. Nemusí proto žádné informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat. Ten zákon se na ně vůbec nevztahuje.

LIDOVÉ NOVINY: A co společnosti, kde stát či obec stoprocentním vlastníkem jsou?

ŠIMKA: Tam může problém přetrvávat. Například u Dopravního podniku hlavního města Prahy. Nález Ústavního soudu naznačuje, že tyto společnosti veřejnými institucemi být mohou – pokud jsou splněny některé další podmínky, zejména asi veřejný účel takového podniku (zde zajištění městské hromadné dopravy). K tomu asi budeme muset ještě vydat další rozhodnutí, uvidíme.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké informace bude muset nyní ČEZ zveřejňovat?

ŠIMKA: To co jakákoli jiná s ním srovnatelná akciová společnost, s jejímiž akciemi se veřejně obchoduje. Nic podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Teoreticky, kdyby ČEZ nějaký zákon svěřil rozhodování v oblasti veřejné správy, by se mohl stát speciální povinnou osobou podle § 2 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou může být takříkajíc každý soukromník. Ale to dnes není aktuální.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.