Uspěchaná policejní reforma?

Ministr vnitra Milan Chovanec podepsal v polovině minulého měsíce reorganizaci policie. Materiál však vyvolává řadu otazníků. Především, co se stane s detektivy, kteří slouží na krajských expoziturách protikorupční a protimafiánské policie.

Ministr vnitra Milan Chovanec ukazuje podpisy na dohodě o policejní reformě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr vnitra Milan Chovanec ukazuje podpisy na dohodě o policejní reformě | foto:  Petr Topič, MAFRA
Ministr vnitra Milan Chovanec ukazuje podpisy na dohodě o policejní reformě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vládě minulé pondělí předložil materiál, který popisuje způsob policejní reorganizace. V dlouho očekávaném dokumentu, jehož kopii se LN podařilo získat, však řada klíčových informací o způsobu transformace schází.

Především není zřejmé, co se odehraje s desítkami detektivů, kteří slouží na krajských expoziturách protikorupční a protimafiánské policie. Tyto útvary by se měly spojit, leckdy však sídlí na odlišných adresách a vyšetřují jiný typ zločinů. Za pozornost stojí i to, že ministerstvo vnitra sice vytvořilo kvůli reformě speciální tým odborníků, ale učinilo tak až poté, co vedení policie počátkem měsíce změny prezentovalo a ministr Chovanec je podpořil.

Ministerstvo vnitra sice vytvořilo kvůli reformě speciální tým odborníků, ale učinilo tak až poté, co vedení policie počátkem měsíce změny prezentovalo.

Úsměv pak vyvolává zmínka o postoji šéfžalobce Pavla Zemana k expertnímu týmu. „O účast na jednání bylo požádáno i Nejvyšší státní zastupitelství, které ovšem v této fázi přípravy vyhodnotilo svoji účast prozatím jako předčasnou,“ uvádí dokument.

Na protest proti reformě z policie odchází šéf protimafiánské policie Robert Šlachta, který se v minulém týdnu nečekaně sešel s prezidentem Milošem Zemanem. A sněmovna rovněž schválila vytvoření vyšetřovací komise k policejním šachům.

Zločinci nedodržují policejní škatulkování

Jako hlavní důvod sloučení útvarů pod hlavičku nově vznikající Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) dokument ministerstva vnitra uvádí skutečnost, že zločinci již nedodržují policejní škatulkování trestné činnosti – na obchod s lidmi, hospodářské zločiny, korupci či terorismus. „Jejich činnost prorůstá tradičním dělením, přičemž orientace se mění podle okamžité možnosti generovat co největší zisk,“ napsali experti.

Tím vedení policie vysvětluje i příčinu kompetenčních sporů mezi protimafiánskou a protikorupční jednotkou, které v některých případech rozpracovávají stejné kauzy, aniž by o tom vzájemně věděly. Hlavním přínosem reformy má být lepší koordinace a sdílení informací. Růst má i efektivita šetření. V celém materiálu ale chybí analýza či statistika o v současnosti nevyhovujícím stavu celorepublikových útvarů. Z materiálu navíc nevyplývá, jaké konkrétní kroky k naplnění ambicí povedou.

Co s expoziturami?

Reforma má být odstupňována do tří fází. První etapa odstartuje 1. srpna, kdy by se měly oba celorepublikové útvary sloučit a nad nimi by měl vzniknout nový management. Minulou středu speciální komise vybírala adepta na post ředitele centrály, který si pak k sobě najde tři náměstky – pro výkon, pro logistiku a pro ekonomiku. A v centrále by měly vzniknout čtyři sekce – terorismu a extremismu, organizovaného zločinu, kybernetické kriminality a korupce a závažné hospodářské činnosti. „Ostatní součásti (odbory, oddělení) se pouze začleňují do nové organizační struktury bez zásadních změn,“ konstatuje zpráva.

„Podle mě je hlavní zavést systém, kdy se nebude dělat operativa, nebude se vyhledávat a zmizíme z prostředí. Zpracovávat se bude jen nápad nových věcí – co přijde poštou.“

V praxi se však změny dotknou 900 detektivů, kteří v obou útvarech pracují. Důležitými součástmi útvarů jsou dnes expozitury, které si ve vybraných krajských městech vytvořil jak protimafiánský ÚOOZ, tak protikorupční (ÚOKFK) policie. Kupříkladu v severních Čechách mají oba útvary jiná sídla. Zatímco detektivové z ÚOOZ sedí v Teplicích, ústřednou ÚOKFK je Ústí nad Labem. Jak by mělo probíhat sloučení, z materiálu není zřejmé. A není jasné ani to, jak bude spolupracovat expozitura a centrála rozdělená do sekcí. „Co budou dělat vyšetřovatelé v Brně? Budou spadat pod sekci terorismu, anebo pod kyberzločin? Jaké informace budou vlastně vyhledávat?“ podivoval se důvěryhodný zdroj LN z justice.

Podobně nejasné je, kdo expozitury povede. Až dosud měly každá svého šéfa. Není tedy zřejmé, kdo se bude muset z funkce po sloučení poroučet, ani to, jak bude vybrán nový vedoucí.

Materiál na adresu poboček uvádí pouze jednu větu: „Expozitury jsou sloučeny také v první etapě.“ Z přiložených grafů vyplývá, že by měly být expozitury „schované“ pod samostatnou sekcí centrály. V ní by měly zůstat jak teplická pobočka ÚOOZ, tak ústecká buňka ÚOKFK.

Bývalý zkušený vyšetřovatel z protikorupční jednotky ke změnám LN skepticky sdělil: „Podle mě je hlavní zavést systém, kdy se nebude dělat operativa, nebude se vyhledávat a zmizíme z prostředí. Zpracovávat se bude jen nápad nových věcí – co přijde poštou.“ Naopak policejní šéf Tomáš Tuhý je přesvědčen o pozitivním přínosu změn. „Pokud z jednoho místa budeme cílit boj proti organizované zločinnosti, je to správný směr,“ prohlásil na obranu zvolené strategie.

Druhá etapa má odstartovat 1. ledna příštího roku, kdy by měl být znám „konečný návrh organizace“. S ní podle plánu přijde nové vedení centrály na základě analýzy, a to do konce listopadu.

Připomínky žalobců

„Následným krokem bude navržení případného sloučení odborů tam, kde se to ukáže jako důvodné a efektivní,“ uvádí zpráva. To je pozoruhodné, protože se srpnovým rozjezdem změn se ÚOOZ rozdělí na tři samostatné sekce, zatímco ÚOKFK by měl být zachován v rámci samostatné sekce.

Na ukvapené a neprokonzultované změny už počátkem měsíce poukázal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle něj nepromyšlené reformy ohrožují vyšetřování rozpracovaných kauz. Proto si vymínil, aby vedení policie splnilo několik zásadních podmínek, které zapracuje do písemných rozkazů policejního prezidenta. Ty ale zatím vedení policie nepředstavilo.

Na ukvapené a neprokonzultované změny počátkem měsíce poukázal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

„Dále jsou finalizovány interní akty řízení, které řeší praktické fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu,“ uvádí zpráva s tím, že se žalobcům dostanou k připomínkám do konce června. V nich by mělo vedení policie specifikovat příslušnost jednotlivých sekcí centrály, vztahy mezi nimi včetně řešení sporů o to, kdo bude konkrétní kauzu v budoucnu vyšetřovat, i ochranu citlivých údajů v databázích.

Třetí etapa ve hvězdách

Nejvíce abstraktní se zdá být poslední, třetí fáze reformy. „Tou se rozumí pravděpodobné zastřešení všech výkonných celorepublikových útvarů v rámci NCOZ, a to v horizontu let 2019 až 2020,“ uvádí materiál.

Od počátku přitom reformu provází kritika, že se změny dotknou ÚOKFK a ÚOOZ a Národní protidrogová centrála (NPC), která patří rovněž mezi výkonné složky Policejního prezidia, zůstane nedotčená. To by se však podle obecně formulovaného záměru mohlo změnit a vytvořila by se česká obdoba německého národního kriminálního úřadu.

Kromě NPC je však pod Policejním prezidiem třináct celorepublikových útvarů včetně například Útvaru rychlého nasazení. O nich materiál nehovoří vůbec.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.