USA: Cenzura na internetu je horší než odstraňování soch

Agresivita v diskusi o konfederačních sochách ukazuje, že i americká společnost má problém s tolerancí. Svoboda projevu patří v USA k nedotknutelným právům, což platilo i na internetu, na němž nebyly rasistické ani neonacistické projevy cenzurované. Po událostech v Charlottesville se situace změnila.

Petr Pietraš 7.10.2017
Protesty proti vyvěšené vlajce Konfederace v Charlestonu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Protesty proti vyvěšené vlajce Konfederace v Charlestonu. | foto: Reuters
Protesty proti vyvěšené vlajce Konfederace v Charlestonu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Prezident USA Donald Trump strávil dva dny dovolené v srpnu v New Yorku, přičemž se na tiskové konferenci vrátil k událostem v Charlottesvillu, v jejichž průběhu byla usmrcena demonstrující Heather Heyerová. Trump sice nejednou ukázal, že instinktivně rozumí ulici, ale svým vyjádřením opět předvedl, že nepozná, kdy se má chovat státnicky.

Místo aby jednoznačně odsoudil násilí, události v Charlottesvillu relativizoval a prohlásil, že se jich zúčastnili nejen neonacisté, ale i řada slušných lidi, a násilí páchala i druhá strana. Tuto Trumpovu relativizaci tvrdě kritizovala média, demokrati i část jeho Republikánské strany. Argumentaci, že na obou stranách jsou nejen násilníci, ale i slušní lidé, si může dovolit vedení fotbalového klubu, když se kvůli uklidnění situace snaží vysvětlit chování fanoušků, ale nikoliv prezident státu.

V důsledku mediálního rozhořčení pak zapadla Trumpova otázka ohledně důvodu demonstrací v Charlottesvillu – odstranění sochy konfederačního generála Roberta E. Leeho. Trump se zeptal, kde to skončí, jestliže američtí prezidenti George Washington a Thomas Jefferson měli také otroky.

Generál Robert E. Lee

Po skončení občanské války Jihu proti Severu v letech 1861 až 1865, kterou Jih považoval za násilný pokus o své podřízení Severu pod záminkou zrušení otroctví, zůstala obrovská rána na duši mladého amerického národa. Dějiny se však neodvíjely na základě dobra a zla a nárok na pravdu mohl vznést jen málokdo.

Po generálu Robertu E. Leeovi, gentlemanovi a federalistovi, je pojmenována řada škol, ulic, náměstí, budov nebo lodí válečného námořnictva. Lincoln mu dokonce nabídl velení unijních vojsk, což Lee odmítl, protože byl patriot.

Volební právo měli zpočátku jen bílí majetní muži-protestanti a většina otců-zakladatelů, například Thomas Jefferson, Benjamin Franklin, James Madison či první prezident George Washington, vlastnila otroky. Pro Abrahama Lincolna, prezidenta Unie za občanské války, na jehož bibli složil prezidentskou přísahu Barack Obama, bylo zrušení otroctví taktickým manévrem a osud černochů ho příliš nezajímal.

V roce 1862 zareagoval dopisem na článek Horace Greeleyho v deníku New York Tribune, který vyzýval Lincolna, aby otroctví zrušil. A vyplývá z něj, že Lincolnovou prioritou byla záchrana Unie: „Pokud bych ji mohl zachránit tím, že neosvobodím ani jednoho otroka, udělám to. Pokud bych ji mohl zachránit tím, že osvobodím všechny otroky, udělám to. A pokud bych ji mohl zachránit tím, že některé otroky osvobodím a jiné nikoliv, udělám to.“

Po prohrané válce se na Jihu rozšířil mýtus ztraceného případu, s nímž se pojí stovky památníků, soch a pomníků jižanských osobností. Po generálu Robertu E. Leeovi, gentlemanovi a federalistovi, je pojmenována řada škol, ulic, náměstí, budov nebo lodí válečného námořnictva. Lincoln mu dokonce nabídl velení unijních vojsk, což Lee odmítl, protože byl patriot, a tudíž nemohl bojovat proti rodné Virginii. Navzdory tomu tohoto vojevůdce ctí i Sever.

Jeho toleranci uctívání jižanských hrdinů by však bylo možné považovat za velkorysost vítěze vůči poraženému, přičemž po skončení studené války se konfederačním památníkům znovu začala věnovat pozornost. Pro některé Američany představují identifikaci s jižanskou tradicí a kulturou, pro jiné symboly neonacistů a rasistů.

Trump a média

V úterý 15. srpna na newyorské páté avenue, jeden blok od Trump Tower, demonstrovalo několik desítek lidí. Ve večerním zpravodajství lokální televizní stanice NY1 se však v důsledku postavení kamery zdálo, že se demonstrace zúčastnilo mnohem více lidí než ve skutečnosti, což spíše vypovídá o vztahu médií a současného amerického prezidenta než o úmyslné manipulaci.

Trump často o médiích tvrdí, že informují nepravdivě a neférově. Ta zase neinformují nestranně, v čemž vyniká především německá veřejnoprávní televizní stanice ARD.

Trump často o médiích tvrdí, že informují nepravdivě a neférově. Ta zase neinformují nestranně, v čemž vyniká především německá veřejnoprávní televizní stanice ARD. Ta podle harvardského Shorensteinova centra informovala o Trumpovi z 98 procent negativně. Předčila tím i televizní stanici CNN a deník New York Times, s nimiž vede Trump permanentní válku, které tak učinily z 93, respektive 87 procent.

Ve středu 16. srpna informovala televizní stanice NY1, že v Brooklynu byla odstraněna pamětní deska s nápisem, že zde generál Lee zasadil strom ještě před vypuknutím občanské války. Na opačné straně USA, v Seattlu, dostala záležitost mezinárodní rozměr.

Dvě vlny

Odstranění sochy Lenina, již vytvořil slovenský umělec Emil Venkov a po pádu komunismu se dostala z Popradu do Seattlu, požadovalo na demonstraci všech sedm jejích účastníků. Na videu sice akce působí jako recese, ale argument, že Lenin byl zločinec, protože způsobil smrt milionů lidí, a proto by se jeho socha měla strhnout stejně jako konfederačních osobností, dává smysl.

První vlna jejich vztyčování se odehrála desítky let po občanské válce v době takzvaných zákonů Jima Crowa diskriminujících černochy. Druhá pak v šedesátých letech 20. století, kdy se bojovalo za občanská práva Afroameričanů.

Ve čtvrtek 17. srpna byly odstraněny v newyorské Bronx Community College ze síně slávy sochy generálů Leeho a Jeffersona Davise. V sobotu 19. srpna se demonstrovalo u newyorského Central Parku za odstranění sochy Jamese Mariona Simse, otce americké moderní gynekologie, protože experimentoval na otrokyních. V mnoha městech se začaly odstraňovat konfederační sochy v noci, aby se předešlo nepokojům. Na začátku září pak vedení Národní katedrály ve Washingtonu odstranilo vitráže uctívající generály Leeho a Stonewalla Jacksona.

Podle profesora Matthewa Dalleka z George Washington’s Graduate School of Political Management jsou konfederační památníky projevem nevyřešené minulosti. První vlna jejich vztyčování se odehrála desítky let po občanské válce v době takzvaných zákonů Jima Crowa diskriminujících černochy. Druhá pak v šedesátých letech 20. století, kdy se bojovalo za občanská práva Afroameričanů.

Odsouzení projevů nenávisti

Problém co s památníky se řeší různě. V Itálii se nechávají stát – od antických císařů až po fašistického vůdce Benita Mussoliniho, jehož obelisk u olympijského stadiónu je v noci nasvícen. Připomínají průběh dějin – nejen velké události, ale i nedůstojná období národa. Ve střední Evropě se pomníky odstraňují, přičemž nikdo neví, zda současní uctívaní jimi zůstanou i v budoucnu. Například Stalinův pomník na pražské Letné několik let po dokončení odstranil sám komunistický režim.

Při návštěvě muzea s antickými památkami, například Metropolitního muzea umění v New Yorku, si nelze nevšimnout, že mnoho soch, sarkofágů a plastik má poškozený obličej nebo nemá hlavu. Důvodem je náboženské přesvědčení, že bůh nebo živé bytosti nesmějí být ztvárněny, a proto musejí být zničeny. V současnosti stoupenci Islámského státu ničí antické a jiné kulturní památky.

Facebook, Google, Twitter, Spotify, Paypal, Airbnb, OK Cupid nebo Uber odstraňují ze svých webových stránek rasistické a neonacistické články. Šéf společnosti Apple Tim Cook vyzval k odsouzení projevů nenávisti a webové stránky amerických neonacistů, například The Daily Stormer, dostávají výpovědi od provozovatelů serverů.

Polarizace a agresivita v diskusi o konfederačních sochách pak ukazují, že i americká společnost má problém s tolerancí. Svoboda projevu patří v USA k nedotknutelným právům, což platilo i ve virtuálním prostoru, kde nebyl žádný rasistický ani neonacistický projev cenzurován.

Po událostech v Charlottesville se však situace změnila a soukromé společnosti s monopolním postavením cenzurují internet – Facebook, Google, Twitter, Spotify, Paypal, Airbnb, OK Cupid nebo Uber odstraňují ze svých webových stránek rasistické a neonacistické články.

Šéf společnosti Apple Tim Cook vyzval k odsouzení projevů nenávisti a webové stránky amerických neonacistů, například The Daily Stormer, dostávají výpovědi od provozovatelů serverů. Platební služba PayPal začala vypovídat konta rasistům a neonacistickým organizacím, taxislužba Uber přestala přepravovat extremisty a ubytovací platforma Airbnb neumožňovala již před demonstracemi bílým rasistům najít si v Charlottesville ubytování.

Samotné internetové firmy

Na internetu by sice mělo být méně projevů nenávisti, problém ale spočívá v precedentu, který ve jménu dobra odstartuje cenzuru. Toto nebezpečí si uvědomují neziskové organizace i šéfové internetových firem. Například nezisková organizace Electronic Frontier Foundation vydala prohlášení, které mimo jiné uvádí: „Je třeba si uvědomit, že metoda, která má umlčet neonacisty, bude brzy použita proti jiným – i proti těm, s jejichž názory souhlasíme.“

Politické elity nejen v autoritativních režimech, ale i v demokratických zemích chtějí regulovat internet již dlouho. Nové je, že by měly cenzurovat samotné internetové firmy.

Matthew Prince, šéf internetové firmy Cloudflare, která přestala poskytovat služby zmíněnému The Daily Stormer, toto dilema shrnul v e-mailu svým zaměstnancům: „Dnes ráno jsem vstal s mizernou náladou a rozhodl, že někdo nesmí být v internetu. Nikdo by neměl mít takovou moc.“

Politické elity nejen v autoritativních režimech, ale i v demokratických zemích chtějí regulovat internet již dlouho. Nové je, že by měly cenzurovat samotné internetové firmy. Nejdál je Německo, zákon schválený letos v červnu většina odborníků považuje za neústavní. Podle jeho kritiků má katastrofální dopad na svobodu myšlení a prosazování práva přenáší do soukromých rukou.

Hranici, co je legální a co nelegální, nestanovuje zákon a jeho vymáhání nepřísluší státním institucím, ale zaměstnancům soukromých firem. Otvírá se tím Pandořina skřínka netransparentní cenzury na internetu, což je mnohem horší než odstraňování konfederačních soch.



Počet příspěvků: 2, poslední 8.10.2017 09:57 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.