USA: Bude Michael Bloomberg kandidovat na prezidenta?

Dosud znali Michaela Bloomberga burzovní makléři, obyvatelé New Yorku a ti, kdo se zajímají o americkou politiku a byznys. Od příštího roku mohl jako prezident reprezentovat vlajku s hvězdami a pruhy, pokud by se rozhodl kandidovat. To však neučinil.

Petr Kain 6.3.2016
MIchael Bloomberg. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy MIchael Bloomberg. | foto: Reuters
MIchael Bloomberg. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Taxikář Matt po oku sleduje cyklistu, který se vedle jeho žlutého fordu opřel do pedálů. I když teď, v době, kdy zasněžený Times Square křižoval snowboardista tažený za autem, jsou tu kola výsadou výstředníků a messengerů, jezdit mají kde. „Bloomberg,“ zadrmolí Matt. „Bloomberg nechal město protkat pruhy pro cyklisty. To nám tu po tomhle starostovi zůstalo.“ A spolu s tím i síť veřejných půjčoven s šesti tisíci kol. „To byste do miliardáře neřekli, co?“ pokračuje Matt.

Jenže Michael Bloomberg se dost možná nehodlá zastavit u cyklostezek a postu starosty New Yorku. V první polovině února totiž v rozhovoru pro Financial Times připustil, že uvažuje o kandidatuře v prezidentských volbách. Pokud by se rozhodl účastnit boje o Bílý dům, nechal by se dle svých slov na volební seznamy zapsat začátkem března. „Poslouchám, co říkají kandidáti a jak rozhodují voliči v primárkách,“ dodal.

Americký sen realitou

Životní příběh osmého nejbohatšího Američana se jměním dosahujícím 35,6 miliardy dolarů dokládá, že pověstný americký sen se někdy skutečně může stát realitou. Člen třetí generace ruských imigrantů se dokázal po společenském žebříčku vyšplhat až do těch nejvyšších pater. V podstatě z ničeho vybudoval jednu z nejdůležitějších světových firem v oblasti finančních informací. Když už mu byl svět byznysu malý, skočil oběma nohama do americké politiky, aby se stal na dvanáct let starostou nejlidnatějšího amerického města New York. A nakonec se možná zabydlí i v Bílém domě.

Životní příběh osmého nejbohatšího Američana Michaela Bloomberga se jměním dosahujícím 35,6 miliardy dolarů dokládá, že pověstný americký sen se někdy skutečně může stát realitou

Michael Bloomberg je typickou ukázkou, že lze uspět, i když se člověk zrovna nenarodí se stříbrnou lžičkou v puse. Na svět přišel za druhé světové války do nikterak bohaté rodiny na dnešním předměstí Bostonu. Otec William pracoval šest dní v týdnu jako účetní v místní firmě, kde byla zaměstnána i Michaelova matka Charlotta.

Židovský původ rodiny byl navíc v některých částech poválečných USA vnímán jako stigma. Dodnes je ostatně součástí rodinné tradice Bloombergových příběh líčící nákup domu v Medfordu nedaleko Bostonu v roce 1945. Kvůli silnému antisemitismu jej pro ně musel koupit jejich právník. Židům by jej totiž místní neprodali.

Jak vzpomíná Bloombergova matka v knize Joyce Purnickové Mike Bloomberg: Money, Power, Politics (Mike Bloomberg. Peníze, moc, politika) její syn sice nevynikal ve sportu, ani nebyl výjimečně dobrý student, nesnáze a překážky ale překonával s udivující urputností. Od dětství byl nesmírně soutěživý a také tvrdohlavý: „Ať jsme dělali cokoli, vždy tomu chtěl šéfovat.“

Ambice a tvrdá dřina

Ambiciózní je slovo, které asi nejlépe charakterizuje Bloombergovu povahu. Dobře to ukazuje i vzpomínka jeho přátel z dob univerzitních studií na Johns Hopkins University. V nedávném článku v deníku New York Times líčili, jak jim tehdy bez nadsázky tvrdil, že má tři vysněná pracovní místa – post generálního tajemníka OSN, šéfa Světové banky, případně prezidenta USA.

Tvrdá dřina se Bloombergovi vyplatila. V roce 1972 se vypracoval až na post partnera celé firmy. Pracoval tehdy dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu.

Po studiích elektrotechniky získal Bloomberg na Harvardově obchodní škole titul MBA. V roce 1966, uprostřed zuřící války ve Vietnamu, se hlásil do armády, kvůli plochým nohám ho ale odmítli. Co vadí armádě, není na překážku v bankovnictví, a tak Mike Bloomberg nastoupil s platem devět tisíc dolarů ročně do banky Salomon Brothers v New Yorku.

„Otročili jsme tam jen ve spodním prádle, v bankovní trezorové místnosti bez klimatizace, kam někdo občas přinesl pár piv, aby se to dalo alespoň trochu vydržet,“ popisuje ve své autobiografii Bloomberg by Bloomberg. Tvrdá dřina se mu ale vyplatila. V roce 1972 se vypracoval až na post partnera celé firmy. Pracoval tehdy dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu.

V roce 1976 byl odměněn prestižním místem šéfa akciových obchodů. Když ho o tři roky později šéf Salomon Brothers John Gutfreund požádal, aby svůj mocnou post opustil a začal se místo toho starat o oblast rozvíjejících se počítačových systémů, všichni to brali jako degradaci. Zakrátko se ale ukázalo, že tato zkušenost bude pro Bloombergův další život klíčová.

Obchod s terminály

V roce 1981 banka změnila majitele a Bloomberg dostal vyhazov. Zní to paradoxně, ale stalo se mu to nejlepší, co ho v ten okamžik mohlo potkat. Bloomberg si byl v té době velmi dobře vědom, jak obrovská je na Wall Street poptávka po přehledných, rychlých a kvalitních finančních informacích. Již nějakou dobu koketoval s myšlenkou založit v tomto oboru vlastní firmu.

Společnost, která se záhy přejmenovala po svém šéfovi, provozovala nejprve desítky a poté stovky tisíc terminálů po celém světě a zakladateli vydělala miliardy dolarů. Ambicióznímu Bloombergovi to ale nestačilo.

Díky práci v oddělení počítačových systémů k tomu získal dost zkušeností. A tak vzal čtyři miliony dolarů z celkem desetimilionového balíku, který mu v Salomon Brothers vyplatili jako bolestné za vyhazov, a založil informační agenturu Innovative Market Systems. O rok později si od jeho společnosti objednala banka Merrill Lynch první desítky slavných terminálů, na nichž mohli makléři sledovat burzovní informace. S postupem let se bez nich neobešla žádná investiční firma. Možná za to mohl i velký Bloombergův obchodní talent a přímočarost.

„Dobrý obchodník se nesmí bát říci si o objednávku,“ říkal. Společnost, která se záhy přejmenovala po svém šéfovi, provozovala nejprve desítky a poté stovky tisíc terminálů po celém světě a zakladateli vydělala miliardy dolarů. Ambicióznímu Bloombergovi to ale nestačilo. V byznysu již uspěl, přišel čas prosadit se i v politice.

Výhoda peněz

V roce 2001 se pustil do boje o post newyorského starosty. Až do té doby byl stoupencem Demokratické strany, na newyorskou radnici se ale rozhodl dostat v barvách republikánů. Od počátku to vypadalo jako ztracená věc. New York měl tehdy za sebou dvě funkční období republikánského starosty Giulianiho a zdálo se, že toto tradiční centrum demokratů, jichž žije v New Yorku šestkrát více než republikánů, si přeje změnu. Ještě 11. září, kdy se mělo odehrát první kolo voleb nového starosty, ztrácel Bloomberg v průzkumech rozdílem dvouciferných čísel.

Úspěšný byznysmen Bloomberg měl navíc na své straně jednu nepopiratelnou výhodu – peníze. Do kampaně vložil na tehdejší dobu rekordních 74 milionů dolarů, pětkrát více než jeho demokratický protikandidát.

Teroristické útoky ale vše změnily. Volby byly odloženy, „Rudy“ Giuliani si svým chováním v nejtragičtějších momentech moderní historie New Yorku získal obdiv obyvatel, a když podpořil Bloombergovu kandidaturu, demokraté začali ztrácet. Úspěšný byznysmen měl navíc na své straně jednu nepopiratelnou výhodu – peníze. Do kampaně vložil na tehdejší dobu rekordních 74 milionů dolarů, pětkrát více než jeho demokratický protikandidát. A tak listopadové volby nakonec skončily Bloombergovým vítězstvím.

Začala se nová kapitola jeho života, která oproti všem očekáváním trvala nečekaně dlouho – celých dvanáct let. O čtyři roky později dokázal Bloomberg vyhrát volby znovu, tentokrát za demokraty. A v roce 2009 nechal změnit zákon, aby se mohl o post starosty ucházet potřetí v řadě. Opět vyhrál, pro změnu jako nezávislý kandidát.

„Zelenější“ město

Během tří volebních období prokázal schopnost vládnout městu, které bylo ještě v osmdesátých letech považováno za neovladatelné. Ačkoli během svého života několikrát převlékl politický kabát, jeho politika byla konzistentní. Ve finanční oblasti se snažil zastavit schodky městského rozpočtu a skutečně se mu to dařilo. Cena byla ale pro mnohé vysoká, rozsáhlé škrty městského rozpočtu zasáhly širokou škálu lidí – od bezdomovců, jimž se snížily dávky, až po hasiče, kterým se ztenčily dotace.

New York se stal pod Bloombergovým vedením bezpochyby „zelenějším“ městem. Plocha parků se zvětšila o 800 akrů, přibyly stovky kilometrů nových cyklostezek.

New York se stal pod jeho vedením bezpochyby „zelenějším“ městem. Plocha parků se zvětšila o 800 akrů, přibyly stovky kilometrů nových cyklostezek. Výrazně se snížila kriminalita. Popularitu i za hranicemi USA pak Bloombergovi zajistila jeho paternalistická politika, kdy se různými popostrčeními či rovnou zákazy snažil zlepšit zdraví Newyorčanů.

Od Bloombergových dob se v New Yorku nesmí kouřit nejen v hospodách a restauracích, ale ani v parcích, na pěších zónách a veřejných plážích. Ve fast foodech jsou zakázány transmastné kyseliny a řetězce, jako je McDonald’s, musejí u každého jídla uvádět obsah kalorií. Tato dvě opatření se rychle rozšířila i v dalších městech USA. Newyorské restaurace i kiosky mají kromě toho zakázáno používat polystyrenové „pěnové“ nádobí, protože se snadno láme a jeho útržky znečišťují ulice a ucpávají kanalizaci.

Navzdory chvále neoblíbenost

Bloomberg také rozjel kampaň, jež měla mladé lidi varovat před škodlivým vlivem hlasité hudby ze sluchátek. Jeho ambice a politická agenda postupně překračovaly hranice pěti newyorských městských částí. Po celých USA například proslul jako velký odpůrce zbraní. Je spoluzakladatelem platformy Starostové proti nelegálním zbraním, do níž se od vzniku v roce 2006 zapojilo více než tisíc starostů po celých USA.

Navzdory vší chvále, kterou za své starostování Bloomberg sklidil, nakonec ale v postu nekončil jako oblíbený politik. Podle některých byl jeho význam pro vzestup New Yorku přeceňován, protože jen slízl smetanu za své předchůdce.

Je známý i jako zastánce manželství osob stejného pohlaví a rovněž jako jeden z politiků varujících před následky klimatické změny. Jak napsal magazín The New Yorker, mnozí liberálové, kteří označení byznysmen považují takřka za nadávku, o něm proto s uznáním hovoří jako o jediném republikánovi, kterého kdy v životě volili.

Slova chvály pro něho měla i velká jména americké politiky. Bill Clinton o něm řekl, že je výborným starostou, Barack Obama ho nazval starostou mimořádným a mladí starostové po celé zemi pro něho také měli jedno označení symbolizující jejich vzájemný vztah. Říkali mu taťka Šmoula. Navzdory vší chvále, kterou za své starostování sklidil, nakonec ale v postu nekončil jako oblíbený politik. Podle některých byl jeho význam pro vzestup New Yorku přeceňován, protože jen slízl smetanu za své předchůdce.

Nabobtnalé jmění

„Ed Koch rozklepl vejce, Giuliani udělal omeletu a pak se objevil Bloomberg, který ji naservíroval,“ píše ve své knize o Bloombergovi novinářka Joyce Purnicková. Newyorčané mu především vytýkali, že navzdory slibům a miliardám utracených dolarů nedokázal zlepšit kvalitu newyorských škol. Že příliš péče věnoval ozdravení Wall Street a finanční sféře, v níž má řadu známých a přátel, ale trestuhodně zanedbával chudší obyvatele města. Některá čísla ukazují, že na tom něco bude.

Bloombergovo jmění během dvanácti let v postu starosty nabobtnalo sedminásobně – ze 4,5 miliardy na 32 miliard dolarů

Bloombergovo jmění během dvanácti let v postu starosty nabobtnalo sedminásobně – ze 4,5 miliardy na 32 miliard dolarů. Takřka polovina obyvatel města přitom na konci jeho posledního mandátu žila buď těsně nad, nebo dokonce pod hranicí chudoby. „Kdyby byl Manhattan nezávislým státem, panovala by v něm příjmová nerovnost podobné úrovně, jako je v Jižní Africe či v Namibii,“ napsal Steven Wishnia z liberálního webu Talking Points Memo.

Když na konci roku 2013 odešel Bloomberg z newyorské radnice, tvrdil, že se bude věnovat jen své rozsáhlé charitativní činnosti. Už na podzim roku 2014 se však vrátil do čela své společnosti Bloomberg. Ani toto angažmá ho ale zjevně neuspokojovalo dostatečně, a proto letos oznámil, že zváží kandidaturu do prezidentských voleb.

Bez podpory velké strany

Do hry o Bílý dům se chtěl Bloomberg pustit již v minulosti, nikdy to však nakonec nedotáhl ani na startovní čáru. V průběhu prezidentské kampaně v roce 2008 se chtěl do prezidentského klání zapojit, přesvědčivé Obamovo vítězství v primárkách v Iowě ho ale zase vrátilo na zem. Podobně zvažoval a nakonec zavrhl svou prezidentskou kandidaturu v roce 2012.

Vydá-li se Bloomberg skutečně do boje o Bílý dům, bude se pokoušet o něco, co se od doby George Washingtona ještě nikomu nepovedlo – získat prezidentský post bez podpory jedné z velkých stran

Ačkoli je Bloomberg ambiciózní, nerad jde do rizika a nesnáší prohry. Udělá vše pro to, aby se jim vyhnul. Na své první volby starosty New Yorku se začal intenzivně připravovat dva roky před jejich začátkem. Najal poradce, scházel se s bývalými starosty, navštěvoval jednotlivé části města, nechal si udělat spoustu průzkumů veřejného mínění. Stejně jako tehdy i dnes jsou jeho výhodou takřka nevyčerpatelné zásoby peněz. Do kampaně je údajně ochotný vložit ze svého až miliardu dolarů.

Jak podle amerických novinářů přiznávají mimo záznam Bloombergovi blízcí spolupracovníci, do voleb se pustí, jen když demokraté nasadí Bernieho Sanderse a republikáni buď Donalda Trumpa, či Teda Cruze. Všichni tito kandidáti jsou totiž pro umírněné voliče obou stran příliš radikální, a proto by Bloomberg mohl tyto středové hlasy vysát.

Vydá-li se ale skutečně do boje o Bílý dům, bude se pokoušet o něco, co se od doby George Washingtona ještě nikomu nepovedlo – získat prezidentský post bez podpory jedné z velkých stran. Vypadá to jako mise bez šance na úspěch. Třeba si ale Bloomberg řekne: „Yes, I can!“

Michael Bloomberg

  • Majetek: 35,6 miliardy dolarů.
  • Zdroj jmění: Bloomberg LP.
  • Počet zaměstnanců: 15 500.
  • Věk: 74 let.
  • Souhrnné příspěvky na charitu: 3,7 miliardy dolarů.
  • V politice strávil jako 108. starosta New Yorku dvanáct let.



Počet příspěvků: 2, poslední 7.3.2016 01:09 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.