Unikátní komplex hrobek princezny Šeret Nebti jako brána k dalším objevům

Archeologové z Univerzity Karlovy odhalili hrobku princezny z páté dynastie. Podle profesora Miroslava Bárty jde o jedinečný objev.

Jedna ze čtveřice nalezených a skvěle zachovaných soch v abúsírské hrobce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jedna ze čtveřice nalezených a skvěle zachovaných soch v abúsírské hrobce. | foto: © Český egyptologický ústav, Martin FrouzČeská pozice
Jedna ze čtveřice nalezených a skvěle zachovaných soch v abúsírské hrobce.

Po dnešku je zase o kousek patrnější, že čeští egyptologové „provozují“ archeologii světové úrovně. Vědci z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nalezli ve vyhlášené lokalitě Abúsír nedotčený komplex hrobek, mimo jiné i princezny Šeret Nebti (Šeretnebti) z páté dynastie – tedy z éry 2500 až 2350 let před naším letopočtem. Uvedla to egyptská Nejvyšší rada pro památky, jejíž zprávu citovaly tiskové agentury DPA a EFE.

Podle informací ČESKÉ POZICE se hrobka nalézá pouhých osmdesát metrů jižně od významné hrobky kněze Neferínpua, kterou Češi nalezli před pěti lety. Hrobka se vstupní síní, čtyřmi sloupy a chodbou vedoucí k samotným náhrobkům je vytesána do skály. „Hieroglyfy na zdobených pilířích mluví o zesnulé jako o ,dceři krále jeho vlastní krve, jeho miláčkovi, uctivé k mocnému bohu´,“ uvedla dnes agentura ČTK. „Jde o jeden z několika výjimečných objevů za posledních dvacet let a výsledek dvou letošních expedic,“ sdělil ČT24 profesor Miroslav Bárta, ředitel české výzkumné koncese v Abúsíru.

S unikátním souborem soch!

Čím je věc zvláštní? „Nález je unikátní tím, že se tam našel velký soubor soch a reliéfní výzdoby pohřební komory. Něco podobného se v Egyptě nepovedlo najít dlouhou dobu,“ vysvětluje profesor Ladislav Bareš, ředitel Českého egyptologického ústavu (ČEgÚ).

Výjimečný objev čekal archeology v serdábu (arabsky ve sklepě), což je označení pro uzavřenou místnost v hrobkách. Tam stávala socha i více soch zemřelého, do nichž se vtěloval jeho duch. „Našli jsme čtyři neskutečně dochované sochy z vápence včetně barev a my byli po 4500 letech prvními, kdo je měl možnost vidět,“ říká profesor Bárta, který se nyní zabývá rovněž studiem civilizačních kolapsů. Spoluvydal na to téma i úspěšnou knihu.

Dějiny zájmu o Abúsír

Na pyramidová pole v Abúsíru přijela první československá expedice roku 1960. Pod vedením Zbyňka Žáby dokončila výzkum Ptahšepsesovy mastaby z 5. dynastie, jež je největší známou nekrálovskou hrobkou ze Staré říše. V první polovině 60. let se Češi proslavili zejména spoluprací v rámci projektu UNESCO na výzkum chrámů v Núbii (a asi 5000 skalních rytin a maleb), které měla pohltit Asuánská přehrada.

I díky tomu získal ČEgÚ v roce 1976 koncesi pro jižní Abúsír, jež zahrnuje asi dva kilometry čtvereční. Povolení umožňuje provádět výzkum nejvyššího stupně: plnohodnotné vykopávky; nižšími stupni jsou průzkum a čištění. Kromě objevu Iufaa lze k hlavním českým úspěchům řadit objevení papyrového Raneferefova archivu či odkrytí pyramidového komplexu královny Chentkaus a asi dvacítky dalších hrobek, včetně té Neferínpuovy.

Podle Miroslava Bárty jde v případě princezniny hrobky o mimořádný nález, který otevírá cestu k dalším objevům. „Prostor pro nálezy je tu obrovský, lokalita v Abúsíru má veliký potenciál – jsme teprve na začátku,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Bárta. A dodal: „Výzkum je ale také nákladný, komplikovaný. Máme sice veškerou podporu naší Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy a také ministerstva školství, ale nežijeme ve vzduchoprázdnu a pochopitelně dnes cítíme ohrožení ve financování společenských věd.“

O novém objevu českých egyptologů připravujeme podrobný článek.

Články profesora Miroslava Bárty pro ČESKOU POZICI:

Počet příspěvků: 3, poslední 3.11.2012 07:37 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.