Umělá inteligence je důsledkem atomové bomby

Za moderní technologie, kosmický výzkum, pokrok v biologii a medicíně vděčíme počítači, který bylo nutné zkonstruovat kvůli matematickému ověření, zda je, nebo není možné sestrojit atomovou bombu.

George Dyson, Turing’s Cathedral: The Origins of the Digital Universe. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy George Dyson, Turing’s Cathedral: The Origins of the Digital Universe. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
George Dyson, Turing’s Cathedral: The Origins of the Digital Universe.

Dnešní digitální svět má původ v první polovině 20. století, kdy shoda okolností – kombinace geniálních vědců, kteří byli donuceni opustit Evropu, aby unikli nacistům, velkorysé filantropie a touhy amerických generálů po atomové bombě – způsobila zásadní průlom ve vývoji počítačových technologií.

Příběh vzniku prvního počítače se odehrál během druhé světové války v Princetonu, kde George Dyson, historik vědy a syn fyzika Freemana Dysona, vyrůstal. Jeho kniha Turing’s Cathedral: The Origins of the Digital Universe (Turingova katedrála. Vznik digitálního světa) je výsledkem desetiletého výzkumu a historií mužů a žen, kteří se tohoto projektu účastnili.

Turingův Colossus

Ve Velké Británii je za „otce“ počítače považován britský matematik a jeden ze zakladatelů informatiky Alan Turing (1912–1954). Ten za druhé světové války sestrojil přístroj Colossus, s jehož pomocí byl dešifrován německý kódovací mechanismus Enigma.

Turingův přístroj Colossus byl ještě 30 let po druhé světové válce státním tajemstvím, a proto lze předpokládat, že se po analýze odtajněných materiálů dočkáme jejích nových interpretací

Podle Němců počítač vynalezl ve třicátých letech 20. století německý inženýr a počítačový průkopník Konrad Zuse (1910–1995). Američané se zase domnívají, že počítač vznikl v princetonském soukromém výzkumném Institutu pro pokročilá studia nedaleko slavné univerzity, přičemž byl nezbytný pro výpočty spojené se sestrojením atomové bomby. Dysonův pohled vychází z amerických reálií a Turingovi se věnuje až v poslední čtvrtině knihy.

Turing je mnohem známější než rakousko-uherský a později americký matematik židovského původu John von Neumann (1903–1957), skutečná hlavní postava příběhu vzniku počítače, a proto zřejmě nakladatelství zvolilo trochu zavádějící titul knihy. Turing se významně podílel na dešifrování německého kódovacího mechanismu, čímž přispěl k vítězství nad Německem ve druhé světové válce.

Podle některých historiků nejen pomohl zachránit Británii v letecké a ponorkové bitvě, ale i zkrátit druhou světovou válku o několik let. Turingův přístroj Colossus byl ještě 30 let po této válce státním tajemstvím, a proto lze předpokládat, že se po analýze odtajněných materiálů dočkáme jejích nových interpretací.

Institut pro pokročilá studia

Ve třicátých letech 20. století umožnil dar Louise Bambergera a jeho sestry Caroline Bambergerové-Fuldové ve výši pěti milionů dolarů založit výzkumný Institut pro pokročilá studia v Princetonu, díky čemuž se jeho zaměstnanci mohli věnovat své práci, aniž by je zatěžovaly přednášky nebo akademické povinnosti.

Velkorysé financování a vynikající vědci, kteří museli opustit Evropu kvůli svému židovskému původu, umožnili vznik institutu na „zelené louce“ s nejlepšími mozky své doby

Institut navíc vznikal v době, kdy v Německu nastupoval k moci nacismus, a proto bylo možné získat ke spolupráci přední matematiky a teoretické fyziky, od čehož si jeho ředitel Abraham Flexner (1866–1959) sliboval jednodušší začátek.

Velkorysé financování a vynikající vědci, kteří museli opustit Evropu kvůli svému židovskému původu, jako byl Albert Einstein (1879–1955), John von Neumann či matematik a brněnský rodák Kurt Gödel (1906–1978), který sice nebyl Žid, ale nacistické školství ho považovalo za zástupce „židovské matematiky“, umožnili vznik institutu na „zelené louce“ s nejlepšími mozky své doby. Dyson popisuje založení tohoto institutu i uvádí svědectví o překážkách, s nimiž se jeho vedení muselo potýkat.

Podivné osobnostní rysy

Od počátku bylo problémem ubytování nově příchozích, a proto se institut snažil pronajmout budovu newyorské pojišťovny New York Life Insurence Company. Jednání nebyla jednoduchá a vedení nabylo dojmu, že hlavní příčinou jsou Židé, proto se rozhodlo poskytnout pojišťovně seznam, na němž sice byla i židovská jména, ale nikoli indická nebo čínská. Slovo liberální mělo ještě nedávno jiný význam – do roku 1942 Princetonská univerzita nepřijímala barevné studenty a ženám dokonce umožnila vstup až v roce 1969.

Vedení institutu se potýkalo nejen s dobovou situací, ale i s podivnými osobnostními rysy svých zaměstnanců

Vedení institutu se potýkalo nejen s dobovou situací, ale i s podivnými osobnostními rysy svých zaměstnanců. Například pro amerického počítačového inženýra Juliana Bigelowa (1913–2003) bylo soužití v něm v podstatě pozitivní – seznámil se nejen s mnoha matematiky a fyziky, ale s lidmi, kteří pracují ve zcela jiných oborech a mají odlišné zkušenosti a názory.

Ještě komplikovanější osobností byl Gödel. Jak vyplývá z korespondence vedení institutu s jeho psychiatrem, měl psychické problémy: „Doktor Gödel je přesvědčen, že tepelné radiátory v jeho bytě jsou zdrojem jedovatých plynů, a proto je nechal odstranit, což z jeho bytu dělá v zimě nehostinné místo. Naopak těší, že topná tělesa v budově institutu doktor Gödel z ničeho nepodezírá, a má velké pracovní úspěchy.“

John von Neumann

Použití matematiky ve vojenských technologiích má v americké armádě dlouhou tradici. Již za první světové války začala zaměstnávat matematiky, kteří měli vypracovávat balistické křivky k sestřelení letadla, přestože pilot věděl, že je pronásledován. V zásadě šlo o automatizaci zaměření cíle a následné střelby. Mezi tyto matematiky patřil Norbert Wiener (1894–1964), který přispěl k řešení parciální diferenciální rovnice a je považován za jednoho ze zakladatelů kybernetiky.

Za druhé světové války měla USA zajistit technologickou převahu atomová bomba a mezi nejdůležitější účastníky projektu Manhattan patřil matematik John von Neumann

Za druhé světové války pak měla USA zajistit technologickou převahu atomová bomba a mezi nejdůležitější účastníky projektu Manhattan patřil matematik John von Neumann, jehož práci a životu se Dyson věnuje nejvíce. Pocházel ze zámožné budapešťské židovské bankéřské rodiny a již jako dítě udivoval matematickým talentem a později všestranným vědeckým zaměřením.

Napsal například první knihu o kvantové mechanice z matematického hlediska, která ho proslavila v USA, kam ve třicátých letech přišel na Institut pro pokročilá studia. Přispěl i k teorii her a v roce 1944 zveřejnil společně s rakouským ekonomem Oskarem Morgensternem (1902–1977) dnes již klasické dílo The Theory of Games and Economic Behavior (Teorie her a ekonomické chování).

„Holubice“ a „jestřábi“

Von Neumannova genialita a široké spektrum zájmů ho přivedly k projektu Manhattan v Los Alamos. Nesnášel nacisty, nedůvěřoval Sovětskému svazu a byl přesvědčen, že svobodný svět by se nikdy neměl dostat do pozice slabšího. Kvůli tomuto svému přesvědčení se však brzy ocitl ve sporu vědecké obce rozdělené na dvě názorové skupiny.

„Holubice“ vystupovaly proti atomové bombě a zkouškám jaderných zbraní, „jestřábi“ podporovali vývoj vodíkové bomby a dokonce preventivní úder proti Stalinovu Sovětskému svazu

V první byly „holubice“, tedy ti, kdo vystupovali proti atomové bombě a zkouškám jaderných zbraní, a ve druhé „jestřábi“, kteří podporovali vývoj vodíkové bomby a dokonce preventivní úder proti Stalinovu Sovětskému svazu. Von Neumann byl zástupcem vojensko-průmyslového komplexu a díky tomu získal podporu a finance na vybudování počítače s nevídanou kapacitou nutnou pro výpočty atomové bomby, čímž se stal jedním ze zakladatelů informatiky.

Von Neumann byl mimo jiné členem výboru, který stanovil v Japonsku cíle pro dvě atomové bomby a vypočítal optimální detonaci k jejich nejvyššímu ničivému účinku. Jeho schopnost zjednodušit i nejsložitější problémy oceňovaly nejen státní a armádní instituce, ale i soukromá sféra, například společnost IBM ho chtěla zaměstnat jako poradce.

Von Neumann byl společenský, o čemž svědčí jeho přezdívka Good Time Johnny (Pohodář Johny), ale jeho hlava neustále pracovala. Často se během večírku najednou stáhl do ústraní a začal si dělat poznámky k problému, který právě řešil. Jeho vzdělání a znalosti byly fenomenální, například při jedné diskuse si neuvědomil, že přešel z angličtiny do latiny a před smrtí si v nemocnici nechával od přátel předčítat starořecké klasiky v originále.

Nejméně efektivní stroj

Dyson se také věnuje evoluci technologií a umělé inteligence. Podle něho zděděný genetický materiál může představovat kolektivní inteligenci, jež řídí evoluci, přičemž má mnohem více společného s počítačovým softwarem než s jedincem. Při úvahách o umělé inteligenci pak Turing dospěl k závěru, že stroj, který nedělá chyby, není inteligentní.

Celosvětová počítačová síť má sice obrovskou kapacitu, ale současně představuje nejméně efektivní stroj, jejž člověk vytvořil – v nečinnosti čekající blok totiž tvoří 99,9 procenta

Z teorie o umělé inteligenci pak ohledně existence života ve vesmíru vyplývá, že digitální forma nezávislá na lokálním chemickém uspořádání je nejpravděpodobnější a jako elektromagnetický signál bude putovat tak dlouho, až objeví digitální svět, který jí umožní založit kolonie.

Současné optické sítě a servery by mohly představovat základ digitálního organismu, který zatím spí, protože i u aktivního procesoru jednotlivá spojení drtivou většinu času čekají. Celosvětová počítačová síť má sice obrovskou kapacitu, ale současně představuje nejméně efektivní stroj, jejž člověk vytvořil – v nečinnosti čekající blok totiž tvoří 99,9 procenta.

Dyson popisuje začátek moderních technologií a základů umělé inteligence, k čemuž paradoxně přispěly zbraně hromadného ničení. Manželka polského matematika Stanislawa Ulama (1909–1994) označila paralelní vznik digitálního světa a jaderných bomb za ironii osudu. Za současné moderní technologie, kosmický výzkum, pokrok v biologii a medicíně totiž vděčíme počítači, který bylo nutné zkonstruovat kvůli matematickému ověření, zda je, nebo není možné vytvořit atomovou bombu.

Turing’s Cathedral: The Origins of the Digital Universe

Turingova katedrála. Vznik digitálního světa

AUTOR: George Dyson

VYDAL: Pantheon 2012

ROZSAH: 432 stran

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.