Jak nahradit ruský plyn

Éra spalování uhlí v českých elektrárnách by dle všeho měla v historicky krátké době několika desítek let skončit, Zatím to však i kvůli ukrajinské krizi vypadá, že odchod uhlí do „propadliště dějin“ může být poněkud pomalejší, než se dosud zdálo. A to nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

Jan Žižka 9.5.2014
Velkolom ČSA na Mostecku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velkolom ČSA na Mostecku. | foto: Česká pozice
Velkolom ČSA na Mostecku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Je špinavé, volají ekologové. Jako energetická surovina je nejlevnější a ekonomicky nejvýhodnější, namítají energetici. Bitva mezi těmito dvěma – v obou případech pravdivými – pohledy na uhlí ale nyní získává nový rozměr vzhledem k ukrajinské krizi. A sílí další argument: země, které mohou využívat vlastní uhlí, méně závisí na ruském plynu, jehož dodávky jsou za současné situace nejisté.

Nejde o to, že by uhlí mělo být nějak oslavováno – to rozhodně není ani mým záměrem. Evropané si nyní zkrátka lámou hlavu nad tím, čím vším je možné ruský plyn nahradit. Možností je více včetně plynu z jiných oblastí světa. Jenže to nemusí zrovna levné. A částečnou náhradu může některým evropským státům poskytnout uhlí.

Polské volání

Není divu, že po využívání uhlí nejsilněji volají Poláci, kteří ho také ve své energetice využívají nejvíce ze všech Evropanů. „Chceme, aby celá Evropa uznala, že uhlí je legitimní energetický zdroj,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. A důraz na vlastní fosilní paliva, jako je uhlí a břidlicový plyn, Tusk zahrnul do svého velkolepého návrhu evropské energetické unie, díky níž by Evropa dokázala čelit právě Rusku.

Zatímco dosud Poláci na evropské scéně čelili kritice kvůli „špinavým uhelným“ plánům, když odmítali i závazný cíl pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, nyní návrhy premiéra Tuska ocenila i německá kancléřka Angela Merkelová – představitelka země, která je lídrem projektů „zelené energetiky“.

Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Polsku je tedy dominantní, přičemž ani v Česku není zanedbatelný. Podle údajů za minulý rok dosáhl necelých 50 procent a udržel si prvenství před jádrem. A odklad dostavby jaderné elektrárny Temelín se vedle ukrajinské krize v českých poměrech stává dalším argumentem ve prospěch dalšího využívání uhlí.

Tlak na prolomení limitů

„Určitě budeme elektřinu potřebovat a v tuhle chvíli se zdá nejsnazší cestou uhlí. Otázkou je, kde ho budeme brát,“ říká český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. On sám sice není zastáncem prolomení současných územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, ale tlak na jejich zrušení nyní zřejmě stoupne. Česká energetika při výrobě elektřiny a tepla využívá převážně právě hnědé uhlí.

„Když zvážíme rizika dodávky a ceny plynu, která přináší vývoj na Ukrajině, tlak na využití uhlí bude větší,“ říká také poslanec ČSSD Milan Urban, který je považován za zastánce prolomení limitů. Chystanou energetickou koncepci je podle něho nutné dále aktualizovat v souvislosti se zrušením temelínského tendru, ukrajinskou krizí i dalšími plány Evropské unie v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Urban na druhé straně pořád věří, že Česko nebude s výstavbou dalších jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně příliš otálet.

Bude-li silnější tlak na prolomení limitů stačit, ale není ani zdaleka jisté. Ministr průmyslu Jan Mládek prohlašuje, že rozhodnutí o limitech těžby uhlí by mělo padnout v příštím roce. Podporuje prolomení limitů tam, kde to nezpůsobí žádné škody na lidském obydlí. Tam, kde něco podobného hrozí, by se o případném zrušení limitů mělo rozhodnout v krajském referendu. V tomto případě jde o Ústecký kraj.

Česká energetická koncepce

Na to, že za současné uhlí neexistuje v „měřítku“ nejméně příštích 20 let adekvátní náhrada, upozorňuje tým expertů na energetiku v čele s Danou Drábovou a Václavem Pačesem, kteří se podíleli také na současném návrhu české energetické koncepce. I když spotřeba suroviny začne dříve nebo později klesat, reálný určitě není nějaký skokový přechod všech elektráren či tepláren na jiné palivo.

Tento závěr podle zmíněných odborníků platí navzdory skutečnosti, že do budoucna můžeme počítat se stále větším uplatněním sluneční energie, tepelných čerpadel i všech forem přírodního plynu, jehož dovoz však zhoršuje bilanci zahraničního obchodu. V době, kdy byly kvůli ukrajinské krizi zpochybněny dodávky plynu z Ruska, navíc bude asi málokdo volat po větším využití této suroviny v české energetice.

Nyní však půjde o to, aby tradiční využívání „špinavého“ uhlí se stalo co nejčistším – s maximálně efektivním využitím suroviny. K tomu mají přispět i přísnější ekologické požadavky. „Cílem další energetické politiky musí být vysoce účinná technologie využívání uhlí,“ uvedli zmínění energetičtí experti v publikaci o perspektivách české energetiky.

Zatímco zastánci uhlí tvrdí, že dříve či později nezbude, než prolomit současné územní limity těžby, tým vedený Drábovou a Pačesem je v tomto ohledu opatrnější. A dospívá k závěru, že v tomto případě záleží na celkové strategii: „Nejhloupější řešení je prolomit limity, uhlí spálit v elektrárnách s nízkou výkonností a elektřinu pak vyvézt.“

Využití uhlí v Česku

Pohled do Německa

Z českého hlediska je důležitý i pohled do sousedního Německa. Navzdory zcela opačné rétorice je tam uhlí zatím na vzestupu – paradoxně i právě díky tamní podpoře obnovitelných zdrojů, která vytlačuje například zdroje plynové. Přičteme-li k tomu nízkou cenu emisních povolenek, je totiž výsledkem situace, kdy se vyplatí buď vládou podporované zdroje, nebo právě ty staré uhelné, v kterých se dá elektřina vyrobit relativně levně.

Podle předpovědi energetické společnosti ENI nahradí Němci do příštího roku plynové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu deset gigawattů uhelnými zdroji o výkonu sedmi gigawattů.

I když lze předpokládat, že Němci se pokusí nepříznivý trend – kdy v této zemi dokonce rostou emise skleníkových plynů – zvrátit, také globální trendy hovoří spíše ve prospěch uhlí.

Zatímco v Česku – a do jisté míry v celé Evropě – se bavíme spíše o tom, že odchod od uhlí nebude až natolik rychlý, ale dříve nebo později nastane, globální pohled na tuto surovinu je ještě příznivější. V celosvětovém měříku uhlí žádný rychlý dramatický pád v dohledné době nečeká. Mezinárodní energetická agentura dokonce předpokládá, že by uhlí mohlo do roku 2017 zaútočit na dosavadní prvenství ropy jako nejvyužívanějšího zdroje energie na Zemi.

Palivo budoucnosti

„Palivo budoucnosti, bohužel,“ napsal o uhlí týdeník The Economist, který upozornil na škodlivé emise uhelných elektráren. Zároveň ale upozornil, že uhlí na rozdíl od jiných surovin pochází z politicky stabilních oblastí. A zatímco v případě jiných paliv tlačí cenu nahoru různé monopoly a kartely, v případě uhlí „panují“ spotřebitelé a cena zůstává nízko.

V Evropě pak navíc vstupuje do hry efekt levného černého uhlí z USA, které už v nich nemá šanci v konkurenci s tamním levným břidlicovým plynem. Zatímco úvahy o exportu amerického plynu do Evropy, který bude „zbraní“ proti tomu ruskému, jsou zatím pořád značně nejisté, americké uhlí už na starém kontinentě je.

V tomto případě však nejde o konkurenci, kterou by bylo možné výrazněji využít v české energetice – postavené zejména na hnědém uhlí. Na rozdíl od severomoravského černouhelného dolu Paskov s komplikovanou hlubinnou těžbou proto ekonomika severočeských hnědouhelných dolů vypadá nadějně – aspoň do chvíle, kdy bude možné surovinu využívat. Klíčové pak bude právě rozhodnutí o případném prolomení těžebních limitů.

J. Kadeřábek Hm. Jak se topí úsporami? 17:30 12.5.2014

Počet příspěvků: 40, poslední 12.5.2014 05:33 Zobrazuji posledních 40 příspěvků.