Ukrajinská ekonomika naléhavě potřebuje pomoc

Ukrajina se ocitá na pokraji bankrotu. Půjde o jeho „měkčí“ formu, kdy věřitelé kývnou na restrukturalizaci dluhů, nebo „tvrdší“, s následným totálním kolapsem? Záchranný balíček MMF znamená náznak, nikoliv jistotu, „měkčí“ formy.

Vše se rychle mění... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vše se rychle mění... | foto: Petra Procházková, Lidové noviny
Vše se rychle mění...

Je jasné, že Ukrajina upadá do bankrotu. Z ekonomického hlediska nastává bankrot ve chvíli, kdy země není schopna splácet všechny své dluhy. A to Ukrajina zjevně není. Naopak si musí dále půjčovat. Mezinárodní měnový fond (MMF) přislíbil Kyjevu další záchranný balíček na čtyři roky ve výši 17,5 miliardy dolarů, který fakticky nahradil půjčku ve zhruba stejné výši z loňského roku. Z té Ukrajina vyčerpala 4,5 miliardy.

Společně s půjčkami Evropské unie, USA a dalších zemí si země hodlá půjčit obří částku 40 miliard dolarů. A pořád není jisté, zda to bude stačit. Tim Ash, analytik Standard Bank, vyčítá šéfce MMF Christine Lagardeové, že se tváří, jako by nabízela bůhvíco. „Toto není výrazně navýšený program MMF,“ řekl Ash podle listu Financial Times.

Splácení půjček

Ukrajinská ekonomika stála na vratkých nohou už před ruskou agresí. Válka na východě země pak ukrajinské hospodářství tlačí dál do „propasti“. Kyjev v poslední době utrácel na boje s proruskými separatisty každý den až deset milionů dolarů. Moskva navíc odmítla žádost z Kyjeva o zmírnění podmínek splácení ruské pohledávky. Ukrajina má vrátit tři miliardy dolarů do prosince. „Nebudeme akceptovat odklad,“ prohlásil ruský ministr financí Anton Siluanov. Podle dostupných informací má Moskva dokonce nárok na okamžité splacení.

Kyjev bude potřebovat v průběhu dvou let 45 miliard dolarů v půjčkách

Nyní jde o to, jaký bude mít faktický ukrajinský bankrot charakter – zda půjde o jeho „měkčí“ formu, kdy věřitelé kývnou na restrukturalizaci dluhů, nebo „tvrdší“, kdy by následoval totální kolaps. Ne nepodobný tomu, co se děje v Doněcké a Luhanské oblasti, kde válka značnou část průmyslu prostě zničila. Balíček MMF znamená náznak, nikoliv jistotu, že to bude ta „měkčí“ forma.

Odborníci mluví o potřebě masivnější a hlavně rychlejší pomoci. „Kyjev bude potřebovat v průběhu dvou let 45 miliard dolarů v půjčkách. Časem je snad dokáže splatit – pokud se tedy podaří nastartovat ekonomiku,“ řekl ČESKÉ POZICI bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš, který bude radit kyjevské vládě s ekonomickými reformami.

Vyšší šance

Pokud současné příměří skutečně přeroste v dlouhodobější klid zbraní, šance, že Ukrajina bude moci skutečně čerpat další půjčky, vzroste. Nikomu se nechce posílat peníze do „černé díry“, kterou válčící země fakticky je. A MMF si také vyřeší své dilema – podle zaběhnuté praxe totiž válčícím zemím nepomáhá.

Pokud současné příměří skutečně přeroste v dlouhodobější klid zbraní, šance, že Ukrajina bude moci skutečně čerpat další půjčky, vzroste

Také poslední zprávy o stavu ukrajinské ekonomiky potřebu naléhavé pomoci jen potvrzují – ať už šlo o dramatický pokles hodnoty ukrajinské měny hřivny o desítky procent, nebo informace o devizových rezervách. Ty se ztenčily na 5,4 miliardy dolarů. Ještě loni v květnu to bylo 16,3 miliardy. V minulém roce ukrajinská ekonomika poklesla o 7,5 procenta. Z Kyjeva se ozývá, že šlo o nejhorší rok od konce druhé světové války.

Bude tedy pomoc Západu dostatečná? Ivan Mikloš zdůrazňuje, že teď už nejde jen o ekonomický, ale i o politický problém. Stejný názor prezentuje třeba známý světový finančník George Soros: „Evropa se musí vzbudit a pochopit, že čelí útoku Ruska.“ Pokud by Ukrajina ekonomicky totálně zkrachovala, znamenalo by to velkou ránu pro prestiž celého západního společenství. Všichni si pamatují, že bývalý prezident Viktor Janukovyč se rozhodl pro spolupráci s Ruskem na úkor EU. „Neměl náhodou pravdu?“ zněla by pak kacířská otázka, která by napadla asi každého.

Řecký scénář

Jinou věcí je, že sama ukrajinská vláda bude muset dělat velmi bolestivé reformy včetně deregulací cen plynu či tepla. O potlačování byrokracie, boji s korupcí, dalším omezování výdajů a restrukturalizaci bank ani nemluvě.

I kdyby to se západní pomocí a reformami dopadlo na Ukrajině dobře, stále bude ve vzduchu cítit řecký scénář

Současní vládci v Kyjevě tak budou čelit obrovskému riziku, že ztratí popularitu. Ovšem musejí vědět, že se nepopulárním krokům nevyhnou – za prvé zůstávají podmínkou západní pomoci, za druhé by se bez nich Ukrajina dál potácela na kraji propasti. „Jednání s MMF byla složitá, ale nikdo nedává peníze jen tak,“ prohlásil premiér Arsenij Jaceňuk.

I kdyby to tedy se západní pomocí a reformami dopadlo na Ukrajině dobře, stále bude ve vzduchu cítit řecký scénář. Tedy hrozba, že se časem dostanou k moci ti, kteří veškeré reformy zase odmítnou. Čím menší pomoc ze zahraničí a čím „polovičatější“ reformy, tím vyšší taková hrozba nakonec bude. To je varování jak pro Kyjev, tak pro celý Západ.

Dokument: úplné znění dohody z Minsku

Úplné příměří, stažení těžkých zbraní a výměna válečných zajatců, ale i místní volby či ústavní reforma. To jsou závazky vyplývající z dohody o řešení ukrajinské krize. Přinášíme překlad celého znění dokumentu, jejž ve čtvrtek 12. února podepsali zástupci kontaktní skupiny i separatističtí vůdci.

1. Okamžitý a úplný klid zbraní na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině a jeho striktní platnost počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. února 2015.

2. Oboustranné stažení veškerých těžkých zbraní na takovou vzdálenost, aby tak byla vytvořena bezpečnostní zóna o šířce nejméně 50 km jeden od druhého pro dělostřelecké systémy kalibru 100 mm a více, bezpečnostní zóna o šířce 70 km pro raketové systémy a o šířce 140 km pro raketové systémy Tornado-S, Uragan, Směrč a taktické raketové systémy Točka (Točka U):

  • pro ukrajinské jednotky od stávající kontaktní linie;
  • pro ozbrojené síly jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině od kontaktní linie v souladu s minským memorandem z 19. září 2014. Stahování těžkých zbraní musí být zahájeno nejpozději druhý den po příměří a dokončeno do 14 dnů. Na tomto procesu bude spolupracovat OBSE s podporou tripartitní kontaktní skupiny.

3. Zajistit účinný dohled a prověřování příměří a stažení těžkých zbraní od prvního dne stažení OBSE za použití veškerých nutných prostředků včetně satelitů, dronů, radarových systémů atd.

4. První den po stažení (těžkých zbraní) zahájit dialog o možnostech uspořádání místních voleb v souladu s ukrajinským právem a zákonem o dočasném statusu místních samospráv na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti stejně jako o budoucím režimu těchto území na základě ukrajinského zákona. Neprodleně, nikoli později než 30 dní po podepsání tohoto dokumentu musí Nejvyšší rada Ukrajiny (ukrajinský parlament – pozn. red.) přijmout rezoluci vymezující teritorium, které spadá pod zvláštní správní režim v souladu se zákonem o dočasném statusu místních samospráv na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině a vychází z linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.

5. Zajistit omilostnění a amnestii prostřednictvím zákona, jenž zakazuje perzekuce a trestání osob v souvislosti s událostmi, jež se odehrály na vybraných místech Doněcké a Luhanské oblasti.

6. Zajistit propuštění a výměnu všech rukojmích a nelegálně zadržovaných osob v souladu s principem „všechny za všechny“. Tento proces musí být dokončen nejpozději pátý den po stažení (těžkých zbraní).

7. Zajistit bezpečný přístup, doručení, uskladnění a distribuci humanitární pomoci potřebným na základě mezinárodních mechanismů.

8. Definovat možnosti plného obnovení sociálních a ekonomických vztahů, včetně sociálních dávek, vyplácení penzí a dalších plateb (příjem a výnos, pravidelná platba komunálních účtů, obnovení platby daní v rámci systému ukrajinského práva). Za tímto účelem obnoví Ukrajina správu nad tím úsekem svého bankovního systému, jenž se nachází v oblastech zasažených konfliktem; předpokládá se vytvoření mezinárodního mechanismu, který by tyto transakce usnadnil.

9. Obnovit plnou kontrolu ukrajinské vlády nad státní hranicí Ukrajiny podél celé zóny konfliktu, jež musí být zahájena první den po místních volbách a dokončena po úplné politické regulaci (místní volby na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského práva a ústavní reformy do konce roku 2015, pod záštitou paragrafu 11 – spolu s konzultacemi a souhlasem představitelů jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci tripartitní kontaktní skupiny.

10. Stažení veškerých cizích ozbrojených sil, vojenské výbavy a také žoldnéřů z území Ukrajiny, a to pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech ilegálních skupin.

11. Reforma ukrajinské ústavy, přičemž nová ústava vstoupí v platnost do konce roku 2015; jejím klíčovým prvkem bude decentralizace (s ohledem na specifika vybraných území Doněcké a Luhanské oblasti, odsouhlasená představiteli těchto území), a rovněž souhlas stálé legislativy upravující zvláštní status vybraných území Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámkách, do konce roku 2015.

12. Na základě ukrajinského zákona „O dočasném statusu místních samospráv na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti“ budou otázky týkající se místních voleb diskutovány a odsouhlaseny s vybranými územími Doněcké a Luhanské oblasti v rámci tripartitní kontaktní skupiny. Volby se uskuteční v souladu s odpovídajícími standardy OBSE a pod dohledem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.

13. Posílit aktivity tripartitní kontaktní skupiny, včetně ustanovení pracovních skupin se zřetelem na uvedení minské dohody v platnost. Odrážet budou složení tripartitní kontaktní skupiny.

Poznámka 1:

Tato opatření, v souladu se zákonem „O dočasném statusu místních samospráv na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti“, zahrnují následující:

  • Zproštění od trestání, pronásledování a diskriminace jedinců spojovaných s událostmi, jež se odehrály na vybraných místech Doněcké a Luhanské oblasti.
  • Jazykové právo na sebeurčení.
  • Účast místních vlád na zasedání vedoucích prokurátorů a soudů ve vybraných oblastech Doněcké a Luhanské oblasti.
  • Umožnit ústředním exekutivním úřadům uzavřít s odpovídajícími místními úřady dohodu o ekonomickém, společenském a kulturním vývoji vybraných území Doněcké a Luhanské oblasti.
  • Stát bude podporovat společensko-ekonomický vývoj vybraných území Doněcké a Luhanské oblasti.
  • Asistence ústřední vlády na přeshraniční spolupráci na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti a územích Ruské federace.
  • Vytvoření jednotek lidových milic zodpovědných místním vládám za účelem udržování veřejného pořádku na vybraných územích Doněcké a Luhanské oblasti.
  • Pravomoci zástupců místních vlád a úředníků zvolených ve volbách, stanovených Nejvyšší radou Ukrajiny na základě tohoto zákona, nesmí být ukončeny.

Podepsáno účastníky tripartitní kontaktní skupiny:

Velvyslankyně OBSE Heidi Tagliaviniová;

druhý prezident Ukrajiny Leonid Kučma;

velvyslanec Ruské federace na Ukrajině Michail Zurabov;

Alexandr Zacharčenko (šéf Doněcké lidové republiky – pozn. red.);

Igor Plotnickij (šéf Luhanské lidové republiky – pozn. red.).