Úkol pro novou vládu: Vyřešit migraci, zvýšit platy, snížit daně

Podle studie Český volič společnosti Herzmann by pro necelých devět procent občanů mělo být prioritou příští vlády řešení migrační krize. V závěsu – 40 procent – uváděli ekonomické podněty.

Ondřej Koutník 13.10.2017
Rivalové. Lubomír Zaorálek (vlevo, ČSSD) a Andrej Babiš (ANO). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rivalové. Lubomír Zaorálek (vlevo, ČSSD) a Andrej Babiš (ANO). | foto:  Dan Materna, MAFRA
Rivalové. Lubomír Zaorálek (vlevo, ČSSD) a Andrej Babiš (ANO). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Blížící se volby do sněmovny se od těch předchozích liší. Letošnímu předvolebnímu zápasení chybí dominantní téma, které by váhající voliče donutilo zvednout se ze židle. Ve hře je přitom ještě mnoho hlasů – až čtvrtina lidí neví, koho podpoří. A o sestavování příští vlády bude rozhodovat každé získané procento. LN se podařilo získat zářijovou studii Český volič společnosti Herzmann, kterou si před volbami objednalo několik stran a hnutí.

Když se výzkumníci občanů ptali, co by měla příští vláda řešit jako svoji hlavní prioritu, necelých devět procent z nich žádalo řešení migrační krize a „vyhození uprchlíků“. Hned v závěsu uváděli ekonomické podněty, které v úhrnu tvořily zhruba 40 procent – šlo především o zvyšování důchodů, snižování daní, lepší mzdy či oddlužení státu. Příznivá finanční kondice země a společnosti tedy voliče nejvíce zajímá.

Absence centrálního tématu

Absence centrálního tématu pro stratégy stran a hnutí může představovat problém. Musí totiž vymyslet, jak přivábit k volbám své potenciální voliče a sympatizanty. Podle sociologa Jana Herzmanna, který stojí za studií Český volič, to nebudou mít funkcionáři snadné. Volební účast by podle něho zvýšila například neočekávaná migrační vlna do Evropy, teroristický útok na Českou republiku nebo třeba rozhodnutí evropských orgánů o dotaci pro Čapí hnízdo, spojené s Andrejem Babišem.

Absence centrálního tématu pro stratégy stran a hnutí může představovat problém. Musí totiž vymyslet, jak přivábit k volbám své potenciální voliče a sympatizanty.

„To jsou tři věci, které mohou zásadním způsobem ovlivnit volby,“ řekl LN Herzmann. Analýza rovněž poukazuje na nové téma mezi voliči. Kolem 3,3 procenta jich považuje za prioritu příštího kabinetu „zbavit se Babiše“. Zatímco do jara problematika „Antibabiš“ ve veřejném mínění nehrála téměř roli, nyní v důsledku jeho odchodu z vlády, odposlechů či Čapího hnízda začíná rezonovat. Navzdory tomu je podle zářijových průzkumů ANO favoritem voleb. O druhé místo se má utkat ČSSD, KSČM a ODS. Dvouciferný zisk může atakovat i Tomio Okamura a do sněmovny premiérově míří Piráti.

Dáme-li dohromady témata týkající se živobytí a obsahu peněženky, lze říct, že dominují předvolební kampani. Dle analýzy Český volič jsou otázky finančního rázu – důchody, snižování daní, zvyšování mezd či stav státního dluhu – prioritou pro zhruba pětinu české veřejnosti. Na chvostu zájmu se ocitají témata, která přitom v uplynulých měsících rezonovala ve veřejné debatě, například zrušení Senátu, které ve své knize vizí navrhl Andrej Babiš a o němž se v médiích v letních měsících čile hovořilo. Voliči za prioritu příští vlády nepovažují ani debatu o zákazu kouření.

Malý zájem o program strany

Ve volbách v roce 2010 a 2013 představoval jedno z hlavních témat boj proti korupci. Z analýzy Data Collect pro společnost Jana Herzmanna ze září 2017 vyplývá, že voliči od příští vlády apel na korupční tematiku tolik neočekávají.Pouze čtyři procenta voličů by požadovala, aby se problematika potlačení korupce a dořešení starých korupčních kauz stala doménou nového kabinetu. Jelikož v kampani chybí jednotné a dominující obsahové téma, nelze se divit, že podle průzkumu je pouze pro čtvrtinu potenciálních voličů nyní nejdůležitější při jejich rozhodování program strany.

V kampani chybí jednotné a dominující obsahové téma, a proto se nelze divit, že podle průzkumu je pouze pro čtvrtinu potenciálních voličů nyní nejdůležitější při jejich rozhodování program strany

Další čtvrtina voličů při svém výběru nejvíc zohledňuje osobnost lídra. „Celkově jsou tyto faktory důležité pro více než devět z deseti potenciálních voličů,“ píše se v analýze Český volič. Oproti tomu lidé kladou minimální důraz na kandidátní listinu jako celek nebo – což překvapuje – na historii strany.

„S ohledem na poznatky o tom, jak malou pozornost ve skutečnosti občané věnují volebním programům a jak velká část voličů se rozhoduje na poslední chvíli, se domníváme, že úloha programu stran a hnutí je ve skutečnosti ještě menší a úloha volební kampaně naopak větší,“ dodávají analytici ve studii, se kterou nyní v kampani pracuje více politických subjektů.

Ve hře čtvrtina občanů

Výsledky voleb se veřejnost dozví za týden. Podle Herzmanna bude klíčové, jak si se závěrem kampaně strany poradí. Ve hře je ještě hlas zhruba čtvrtiny občanů, kteří plánují jít k volbám, ale zatím nejsou přesvědčeni o výběru. Favoritem zůstává ANO, které však po odchodu Andreje Babiše z vlády, zveřejněných odposleších a policejním vyšetřování Čapího hnízda zpomalilo. Podle průzkumů agentur STEM/MARK a Median se jeho preference pohybují okolo 27 procent. LN zjistily, že podle dvou interních průzkumů hnutí by ANO nyní získalo mezi 24 až 26 procenty.

Klíčové bude, jak si se závěrem kampaně strany poradí. Ve hře je ještě hlas zhruba čtvrtiny občanů, kteří plánují jít k volbám, ale zatím nejsou přesvědčeni o výběru.

Může jeho podpora spadnout pod hranici 25 procent? „Možné to je, ale nepovažuji to za zvláště pravděpodobné. Myslím si, že ANO získá přes 25 procent. Bude záležet na volební účasti. Hnutí má řadu příznivců z oblasti váhajících voličů – tedy těch, kteří přijdou k volbám ve chvíli, kdy mají pocit, že jde o něco podstatného a důležitého. Tato skupina významně ovlivní výsledek ANO,“ míní Herzmann.

Za hnutím v řadě stojí několik stran, které se utkají o „stříbrnou placku“. Jejich preference v průzkumech oscilují mezi 10 a 15 procenty. „Čtyři strany hrají o desetiprocentní hranici: ČSSD, KSČM, ODS a SPD Tomia Okamury. Myslím si, že silnější z těchto hráčů jsou ČSSD a KSČM,“ sdělil Herzmann. Upozornil, že Okamura se může stát skokanem voleb. „Nevypadalo to, ale SPD posiluje velmi rychle, a navíc je možné, že část příznivců Tomia Okamury v průzkumech mlží a neuvádí svou volbu. Takže se může stát, že na 10 procent SPD opravdu dosáhne,“ dodal sociolog.

Tematické návrhy pro příští vládu. Co považují voliči za prioritu?

  • „Vyhození“ uprchlíků si vybralo nejvíce dotázaných jako hlavní úkol pro budoucí ministry. Vzhledem k počtu migrantů v zemi má příští kabinet tento bod v podstatě předem splněný. Obtížnější už bude vyhovět dalším prioritám: zvýšit důchody a mzdy, snížit daně či odbourat zbytečnou byrokracii.

Průzkum Data Collect pro projekt Český volič sociologa Jana Herzmanna

(v procentech)

  • Řešit migrační krizi, „vyhodit“ uprchlíky: 8,9
  • Zvýšit důchody: 7,2
  • Snížit daně a odvody: 6,7
  • Zvýšit platy a mzdy: 6,1
  • Snížit zadlužení státu, zajistit vyrovnaný rozpočet: 5,7
  • Snížit byrokracii: 5,1
  • Vypsat referendum o vystoupení z EU: 4,6
  • Kontrolovat a omezit sociální dávky: 4,4
  • Potlačit korupci a dořešit staré kauzy: 4
  • Zrušit EET: 3,8
  • Zlepšit zdravotnictví: 3,6
  • Zbavit se Babiše: 3,3
  • Favoritem sněmovních voleb zůstává ANO, které však po odchodu Andreje Babiše z vlády, zveřejněných odposleších a policejním vyšetřování Čapího hnízda zpomalilo. Odstup od pronásledovatelů je ale nadále značný.
  • Se svou stranou Svoboda a přímá demokracie se Tomio Okamura může stát skokanem voleb. Už teď se v průzkumech blíží deseti procentům, a navíc je možné, že někteří respondenti o své přízni k Okamurově uskupení „mlží“.

Volební modely v září 2017

Median

27 procent ANO; 13,5 procenta ČSSD; 12,5 procenta KSČM; 9,5 procenta ODS; 7 procent TOP 09; 6,5 procenta SPD; 6 procent Piráti; 6 procent KDU-ČSL; 4 procenta STAN

CVVM

30,9 procenta ANO; 13,1 procenta ČSSD; 11,1 procenta KSČM; 9,1 procenta ODS; 7,3 procenta SPD; 6,4 procenta Piráti; 6,2 procenta KDU-ČSL; 4,4 procenta TOP 09; 2,7 procenta STAN

STEM/MARK

27,7 procenta ANO; 11,9 procenta KSČM; 11,7 procenta ČSSD; 9,2 procenta SPD; 7,5 procenta ODS; 7,4 procenta Piráti; 6,7 procenta TOP 09; 5,8 procenta KDU-ČSL; 3,3 procenta Zelení; 2,9 procenta STAN