Turecká krize se může stát rozbuškou na ekonomické šachovnici

Silnější dolar má dopad na země, jež se v něm zadlužily, například na Turecko. Turecká krize neskončila, protože po první vlně, jež se týkala zejména finančních trhů, následuje druhá, kdy propad liry zasáhne ekonomiku. Oslabení kupní síly by však mohlo snížit podporu Turků prezidentu Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Píše Matěj Široký.

Turecký prezident Recep Tayip Erdogan. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turecký prezident Recep Tayip Erdogan. | foto: ČTK/AP
Turecký prezident Recep Tayip Erdogan.

Pád turecké liry má dva kontexty – globální a lokální. Globální souvisí spíše s růstem úrokových sazeb v USA, a tudíž zdražením amerických dluhopisů a posílením dolaru, než s politikou USA vůči Turecku. Navíc se používáním dolaru v obchodních transakcích jejich účastníci vystavují odpovědnosti před americkými soudy. To vede státy, především ohrožené americkými sankcemi, hledat jinou platební měnu než dolar.

Lokální kontext je jasný – silné oslabení liry povede k růstu nespokojenosti tureckých občanů. A objevuje otázka, zda podporují prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana natolik, jak tvrdí. Oslabení jejich kupní síly by totiž mohlo tuto podporu snížit, a Erdogan by se mohl stát obětí státního převratu, čehož se obává.

Pomalé zvyšování úroků

FED již dlouhou dobu zvyšuje úrokové sazby, což je do jisté míry rozumné, protože jde o návrat ke standardní situaci. Ze zvýšení úrokových sazeb vyplývá, že doba utrácení skončila a opět bude lepší šetřit než žít na dluh. Vyplatí se šetřit a pak investovat, protože kapitál bude mít vyšší zhodnocení. Problémem je, že v uplynulých deseti letech si nejen státy, ale i velké korporace a malé podniky zvykly na přísun peněz za nízké a občas i záporné úroky. FED se je proto snaží zvyšovat pomalu, aby se státy a podniky dokázaly přizpůsobit.

Navzdory tomuto přechodnému období má změna monetární politiky a bude mít velký vliv na světovou ekonomiku. Tím, že se dolar stal drahý, a vzrostly ceny amerických dluhopisů, dolarů ve světě „ubývá“. Silnější dolar pak má neblahý dopad na země, které se v něm zadlužily, protože budou muset za své půjčky víc zaplatit, například Turecko a Argentiny a možná i Indie.

V uplynulých deseti letech si nejen státy, ale i velké korporace a malé podniky zvykly na přísun peněz za nízké a občas i záporné úroky. FED se je proto snaží zvyšovat pomalu, aby se státy a podniky dokázaly přizpůsobit.

Výjimku tvoří asijské ekonomiky, jejichž obchodním partnerem je Čína, protože se již dlouho a systematicky připravuje na Asii bez dolaru. Jednak tím, že svým tradičním panterům, především asijským, navrhuje jako měnu pro zahraniční transakce jüan, jednak tím, že kryje svou měnu zlatem, což jí umožňuje nakupovat saúdskou ropu výměnou za to, že Saúdové mohou své zahraniční rezervy v jüanech kdykoliv vyměnit za zlato na Šanghajské burze.

Zlato má nahradit dolar coby devizové rezervy, a přestože je vázané na jeho cenu, není jím. Tímto způsobem se obchodníci vyhýbají americkému trestnímu právu, a zároveň je zlato akceptované všude ve světě, protože lze snadno směnit za dolary. V současnosti ho nakupují Rusové a Číňané, aby dodali váhu alternativě vůči dolaru.

Turci 20. dubna oznámili, že si chtějí vyzvednout většinu ze svých 220 tun rezerv zlata (české se odhaduji na 9,3 tuny) z trezoru FEDu, což v červnu učinili. Z toho vyplývá, že proces oddolarizování je dlouhodobý, a krize je jen příležitostí jej urychlit. Není tedy náhodná, ale dlouho očekávaná a Erdogan se tímto krokem na ni připravoval.

Problémy evropských bank

Růst amerických úrokových sazeb sužuje ekonomy a politiky ze zemí zadlužených v dolarech, ale ani prezident USA Donald Trump si jej nepřeje silný. Trump provedl důležité ekonomické reformy – zrušil tisíce regulací dusících americké podnikatele a snížil daně, což je jediný způsob, jak oživit ekonomiku a podnikání. Navzdory keynesiánským ekonomům se ukazuje, že Trumpova cesta je správná, a USA mají hospodářský růst okolo čtyř procent.

Hlavními věřiteli Turecka jsou evropské banky, a pokud by nesplácelo své dluhy, měly by vážné problémy

Důsledkem tohoto růstu však je vyšší inflace, přičemž FED ji chce omezit dalším zvýšením úrokových sazeb, což zvětší tlak na ekonomiky s problémy, čímž by se krize mohla rozšířit i do okolních států. Například hlavními věřiteli Turecka jsou evropské banky, a pokud by nesplácelo své dluhy, měly by vážné problémy.

Situaci v Turecku věnuje pozornost i ČEZ, protože zde investoval 44,3 miliardy korun. Na ztrátu této investice by doplatil především český stát, který je jeho majoritním vlastníkem. Potíže evropských bank by zostřily už napjaté vztahy Evropské unie s Trumpem. Pro novou ekonomickou krizi by se hledal viník a mezi kandidáty by byl Trump i FED. Ostré výměny mezi nimi se tedy netýkají jen zvýšení úrokových sazeb, ale i hledání viníka příští ekonomické krize.

Otázka Erdoganovy reakce

První nápor, kdy kvůli velkému poklesu liry Turecku hrozil nedostatek deviz v bankách, prezident Edrogan přečkal. Ještě větší pokles by však vyvolal paniku a většina bohatých Turků by své peníze chránila vyvedením z tureckých bank. Díky tomu, že Turci mají dostatečné rezervy deviz i zlata, dokázali finanční trhy uklidnit. Erdogan také slíbil pomoc bankovnictví, která se však bude týkat jen bank, jež mu jsou nakloněné. Získal tedy na ně páku, kterou může použít k personálním změnám, a nepochybně ji použije i k upevnění moci a loajality v bankovnictví.

Zahraniční zboží pro turecké obyvatele zdraží, což může vyvolat jejich nespokojenost, čímž by Erdogan přišel o nejsilnější podporu. A je otázkou, jak by na tento pokles popularity zareagoval.

Erdogan chce také využít situace k posílení obchodu se zeměmi, které jsou v současnosti považované za nepřátele USA, zejména Čína a Irán. Čínská pomoc však nebude zadarmo. Erdoganovo politické myšlení asi nebude Číňany zajímat, ale pokud se turecká ekonomika ještě více zhorší, hrozí, že Turecko nebude pro Čínu zajímavé, a především solventní. Erdogan chtěl posílit obchodní vztahy s Íránem, který je nyní pro Trumpa nepřítelem číslo jedna. Toto nepřátelství však nemusí stačit, aby se Írán stal tureckým spojencem.

Například íránský spojenec, syrský prezident Bašár Asad, Erdoganovi nedůvěřuje a považuje ho za hrozbu pro region. Navíc měl turecký prezident nadstandardní vztahy s Islámským státem. Proto spojenectví s Íránem není jisté a Erdoganovi se může stát, že zůstane sám. Turecká krize neskončila, protože po první vlně, která se týkala především finančních trhů, následuje druhá, kdy propad liry zasáhne ekonomiku.

Zahraniční zboží pro turecké obyvatele zdraží, což může vyvolat jejich nespokojenost, čímž by Erdogan přišel o nejsilnější podporu. A je otázkou, jak by na tento pokles popularity zareagoval.V každém případě turecká krize neskončila, a především neztratila potenciál stát se rozbuškou na ekonomické i geopolitické šachovnici.

Počet příspěvků: 1, poslední 25.9.2018 08:57 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.