Trumpův souboj s establishmentem ve Washingtonu může být dlouhý

Zdánlivě protichůdné výroky nové americké administrativy podle šéfa zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka spojuje jedno. „Jsme svědky remaku triangulární diplomacie prezidenta USA Richarda Nixona ze 70. let. A všichni vědí, že na konci bude velký deal s Čínou. Aby ho mohl dosáhnout, bude muset začít v Moskvě,“ říká v rozhovoru.

Martin Shabu 31.1.2017
Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček v rozhovoru mimo jiné říká: „K Rusku je možné mít vztah buď ideologický, nebo geopolitický. V tom prvním se snažíte definovat, v čem jsou Rusové a jejich systém jiný. Samozřejmě zjistíte, že odlišný je. A v ten moment jste soupeři, dokud se z Rusů nestanou Američané anebo z Američanů Rusové. Geopolitické vidění světa ale staví na tom, že oba státy leží na jiném kontinentu a kolem svých hranic si vytvářejí zónu bezpečných států. Stejně jako jsou Američané zvyklí na Kubu, jsou Rusové citliví na Krym.“

LIDOVÉ NOVINY: Loni jste tvrdil, že klíčovou otázkou Trumpova vládnutí bude, nakolik se mu podaří získat podporu republikánských kongresmanů, jejichž část ho kritizovala. Jak se mu to podařilo?

Dělicí čára mezi lidmi, s nimiž bude Donald Trump otevřeně válčit a se kterými se naopak spojí, nepovede mezi demokraty a republikány. Půjde napříč stranami. Rozdělí je témata.

KMONÍČEK: Je to nadále veliká neznámá. Ve svém životě byl Trump demokratem i republikánem. Dnes je v první řadě prezidentem, který směřuje k základním, v překladu fundamentalistickým hodnotám. Dělicí čára mezi lidmi, s nimiž bude otevřeně válčit a se kterými se naopak spojí, nepovede mezi demokraty a republikány. Půjde napříč stranami. Rozdělí je témata.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká?

KMONÍČEK: Jedním z nich například je, kdo je intervencionista čili člověk, který hodlá exportovat americký styl demokracie na místo na mapě, kam je to v daný okamžik potřeba. To oddělí vyznavače motta „nejprve řešme Ameriku a pak se zabývejme světem“ a ty, kdo věří, že všechny problémy USA leží daleko za jejich hranicemi.

Nedovedu si například představit, jak by se skupina republikánských senátorů okolo Johna McCaina, který je znám svými prointervencionistickými postoji, mohla stát příznivci Donalda Trumpa. Tito členové Republikánské strany ho za určitých podmínek mohou maximálně tolerovat. Těžko ho ale kdy podpoří. Mnoho z nich se bude snažit získat v Kongresu politický kapitál.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se to projeví?

Nedovedu si například představit, jak by se skupina republikánských senátorů okolo Johna McCaina, který je znám svými prointervencionistickými postoji, mohla stát příznivci Donalda Trumpa

KMONÍČEK: Třeba když se budou nahrazovat odvolaní velvyslanci USA ve světě. Každý z nových kandidátů musí projít kongresovým slyšením. A souboj Donalda Trumpa s establishmentem ve Washingtonu může trvat docela dlouho. Do cesty se mu přitom může připlést jakýkoli politik republikánů, demokratů či jakákoli mezinárodní organizace, která se projeví neopatrnými výroky svých představitelů, kteří nepochopili, v čem se washingtonský svět doopravdy změnil.

LIDOVÉ NOVINY: Čtyři ředitelé tajných služeb USA řekli, že Rusko ovlivnilo prezidentské volby. Jak to poznamená vztah Trumpa k tajným službám?

KMONÍČEK: V médiích se o tom bude mluvit tak dlouho, než dospějeme k závěru, že se zpravodajské služby a americký prezident usmířily. Je to jen otázka času, protože obě strany se potřebují a jsou klíčové k zajištění bezpečnosti USA.

LIDOVÉ NOVINY: Ale ovlivnění voleb je přece trochu jiná káva...

KMONÍČEK: Pokud by se podařilo někomu prokázat, že ruští hackeři ovlivnili elektronické sčítání hlasů v prezidentských volbách, pak by to byl samozřejmě útok na západní demokracii. To je ale jiná situace, než když ukradnu zcela pravé e-maily Johna Podesty (poradce prezidentské kandidátky demokratů Hillary Clintonové – pozn. red.) a uveřejním je na WikiLeaks.

LIDOVÉ NOVINY: A to podle vás volby neovlivnilo?

Pokud by se podařilo někomu prokázat, že ruští hackeři ovlivnili elektronické sčítání hlasů v prezidentských volbách, pak by to byl samozřejmě útok na západní demokracii

KMONÍČEK: Představa, že průměrný volič v Kentucky ráno klikne na počítač, aby zjistil, co se nového podařilo ukrást z e-mailu Johna Podesty, než dorazil do své továrny, která je zavřená, je z říše snů. To jsme v situaci, kterou u nás důvěrně známe jako Kubiceho zprávu.

LIDOVÉ NOVINY: Nebojí se ale Trump toho, jaké „kompro“ na něho Rusové údajně mají?

KMONÍČEK: Donald Trump by na to řekl, že je to pokračování zkresleného popisu jeho postavy ve sdělovacích prostředcích. On neříká, což je podstatný detail, že o něm lžou a uveřejňují špatné informace, nýbrž že o něm média uveřejňují pootočené zprávy, speciálně sesbírané tak, aby výsledek odpovídal předurčenému schématu, s nímž novináři pracují. Podobné věci se budou v průběhu jeho prezidentství objevovat, jako se dodnes objevují zprávy o údajně padělaném rodném listu Baracka Obamy z Havaje. Každý prezident se silným názorem narazí na lidi, kteří s ním silně nesouhlasí.

LIDOVÉ NOVINY: Podle šéfa CIA Johna Brennana ale Trump nepochopil, o co Moskvě jde a jaké zájmy prosazuje.

KMONÍČEK: Kdybych byl členem Trumpova týmu, začal bych licitovat, kolikrát byl Donald Trump v Rusku, kterému nerozumí, na rozdíl od Johna Brennana, který mu rozumí. Skutečnou odpověď nikdo neví.

LIDOVÉ NOVINY: Slyšeli jsme, že Trump chce zrušit hospodářské sankce vůči Rusku. Jeho ministr zahraničí Rex Tillerson zase řekl, že je Rusko nebezpečné, protože napadlo Ukrajinu, anektovalo Krym a podporuje syrské síly. Jak se v tom vyznat?

Trump neříká, že o něm média lžou a uveřejňují špatné informace, nýbrž že o něm uveřejňují pootočené zprávy, speciálně sesbírané tak, aby výsledek odpovídal předurčenému schématu, s nímž novináři pracují

KMONÍČEK: Často to opravdu vypadá jako protichůdné signály. Ve své analýze jsem dospěl k závěru, který je propojuje. K Rusku je možné mít vztah buď ideologický, nebo geopolitický. V tom prvním se snažíte definovat, v čem jsou Rusové a jejich systém jiný. Samozřejmě zjistíte, že odlišný je. A v ten moment jste soupeři, dokud se z Rusů nestanou Američané anebo z Američanů Rusové.

Geopolitické vidění světa ale staví na tom, že oba státy leží na jiném kontinentu a kolem svých hranic si vytvářejí zónu bezpečných států. Stejně jako jsou Američané zvyklí na Kubu, jsou Rusové citliví na Krym.

V těchto otázkách se chovají s odlišnou mírou politické kultury, což nám sice něco říká o vyspělosti jejich politické kultury, ale nevypovídá to o tom, že by motivy jedněch byly nejšlechetnější ze všech šlechetných a zasloužily by svatořečení, zatímco ty druhé byly katastrofické a nad jejich smyslem nemá cenu ani uvažovat. Všechny výroky proto dělím do škatulek podle toho, jestli jsou motivované geopoliticky, nebo ideologicky.

LIDOVÉ NOVINY: A u Trumpa jste dospěl k čemu?

KMONÍČEK: Že 90 procent toho, co na adresu Ruska říká, je motivované geopolitikou. Existuje tudíž slušná zásobárna věcí, v nichž si ruské a americké národní zájmy nemusejí protiřečit. Například dosáhnout lepší obchodní dohody s Čínou. Domnívám se, že jsme svědky remaeku triangulární diplomacie amerického prezidenta Richarda Nixona ze sedmdesátých let.

U Trumpa je 90 procent toho, co na adresu Ruska říká, motivované geopolitikou. Existuje tudíž slušná zásobárna věcí, v nichž si ruské a americké národní zájmy nemusejí protiřečit. Například dosáhnout lepší obchodní dohody s Čínou.

Ten tehdy zjistil, že dostat ze stále komplikovanější Brežněvovy Moskvy nějaký výstup, tedy že by někdo konečně rozhodl v otázce jaderného odzbrojení, je téměř nemožné. V tu chvíli přišel Nixonův poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger s ideou, že přes Pákistán osloví Peking, protože tamní komunisté stejně komunisty nejsou, přestože v jejich čele stojí Mao Ce-Tung.

Z pohledu dnešního městského liberála to byl poměrně odvážný tah, jako když Roosevelta donutil Hitler ke spojenectví se Stalinem. Výsledkem toho bylo, že Nixon zcela změnil poměr sil v Radě bezpečnosti OSN. Nahradila se Čankajškova Čína tou novou Čínou, která nás v nočních snech pronásleduje až dodnes. Donutil tím zároveň Moskvu, aby přehodnotila rusko-americké vztahy.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to souvisí s Trumpovou vizí?

KMONÍČEK: To, co dnes dělá Donald Trump, je do velké míry nixonovský trojúhelník naruby. Samozřejmě všichni vědí, že na konci bude velký deal s Čínou. Aby ho mohl dosáhnout, bude muset začít v Moskvě.

LIDOVÉ NOVINY: Tedy nejdůležitějším partnerem Washingtonu není Rusko, ale Čína?

Američané se rozhodli, že se musejí dostat z problémů, které způsobil George Bush junior a které nevyřešil Barack Obama, anebo k nim dokonce občas nějaký přidal. To je batoh, který bude Trump řešit postupným stahováním se zpět na to, co Amerika potřebuje v tuto chvíli.

KMONÍČEK: Politicko-vojenským partnerem je Moskva, největší ekonomikou planety je ale Čína. Čína si je svojí hodnoty a váhy vědomá. Navíc čas pracuje pro ni, což znamená, že když nějaký deal o tři, pět, osm či deset let odloží, dosáhne lepších výsledků. Do této logiky zapadají i telefonáty Trumpa s tchajwanskými představiteli.

Američané se rozhodli, že se musejí dostat z problémů, které způsobil George Bush junior a které nevyřešil Barack Obama, anebo k nim dokonce občas nějaký přidal. To je batoh, který bude Trump řešit postupným stahováním se zpět na to, co Amerika potřebuje v tuto chvíli.

LIDOVÉ NOVINY: Co Amerika potřebuje?

KMONÍČEK: Začnu z druhého konce. Rozhodně z geopolitických důvodů nepotřebuje držet předměstí Damašku. Tam je možné dosáhnout relativně rychlé geopolitické dohody s Ruskem.

LIDOVÉ NOVINY: Co má být tím dealem s Čínou?

KMONÍČEK: Jeden americký bankéř mi humorně popisoval, že vzájemné americko-ruské porozumění se dostane až do fáze, kdy Čína pochopí, za kolik zase bude muset koupit americké vládní dluhopisy.

LIDOVÉ NOVINY: Jak takový deal prodá voličům?

KMONÍČEK: On na konci mandátu nebude prodávat úspěchy, co všechno v zahraničí udělal, ale to, co v zahraničí neudělal, aby měl víc času a peněz na domácím poli. Zahraniční politika nebude jeho dominantou. Bude se snažit nezačínat věci nové, ale pročistit velmi bohatý bufet, který zdědil po předchozích prezidentech.

LIDOVÉ NOVINY: Jakým pokrmem začne?

Zahraniční politika nebude Trumpovou dominantou. Bude se snažit nezačínat věci nové, ale pročistit velmi bohatý bufet, který zdědil po předchozích prezidentech.

KMONÍČEK: Nejvíce se nabízí Sýrie. Když se Rusko, Írán a Turecko dohodly na jednáních o budoucnosti Sýrie, přijde mi příznačné, že jejich hostitelským městem je Astana, a nikoli Ženeva. Tři dny po inauguraci tam budou přizvané USA. Když se ale dívám okolo astanského vyjednávacího stolu, tak tam marně hledám zástupce EU.

LIDOVÉ NOVINY: Trump kritizoval Angelu Merkelovou, ale chválil britskou premiérku. Jak bude vycházet s Evropou?

KMONÍČEK: Většina diplomatů si myslí, že nemůžete získat přesný obrázek o Británii, pokud je z 90 procent vaším informačním zdrojem Nigel Farage (podporovatel brexitu – pozn. red.). Ve chvíli, kdy se tento informační monopol oslabí, začnou se měnit i názory prezidenta Trumpa. Co se týká kritiky Německa a jeho imigrační politiky, tak to skoro vypadá, že je Trump prezidentem země visegrádské čtyřky.

LIDOVÉ NOVINY: Ale Trump se zostra pustil i do Severoatlantické aliance, kterou označil za přežilou. Poláci se obávají stažení amerických jednotek, které do Pobaltí vyslal Obama...

Trumpovi je přes sedmdesát. Ten se měnit nebude. Kdo se o to pokusí, skončí s nálepkou příslušníka establishmentu a bude mít podstatně menší možnost ovlivňovat politiku USA ve světě jinak, než že si štěkne do médií.e je Trump prezidentem země visegrádské čtyřky

KMONÍČEK: Klíčová bude Trumpova účast na summitu NATO na úrovni hlav států v polovině roku. Jedno je ale jasné už dnes, bude tlačit na zvýšení obranných rozpočtů členských zemí. Otázka amerických vojáků v Pobaltí je hrací karta, která je důležitá pro klid spojenců v NATO i coby ukázka možností partnerovi u šachového stolku Vladimiru Putinovi, tedy že dohoda s Ruskem není jedinou opcí Washingtonu. Vsadil bych si, že nebude tlak, aby se toto rozhodnutí měnilo. Upřímně, strategickou rovnováhu mezi Ruskem a NATO to nijak nenarušuje.

LIDOVÉ NOVINY: Jak chápete Trumpovy priority v bezpečnostní politice?

KMONÍČEK: Podle mě výrazně přehodnotí bezpečnostní hrozby a bude klást mnohem větší důraz na boj s islámským terorismem. To souvisí i s podstatou kritiky vůči NATO. Aliance byla vytvořená pro minulé války. Hledala pod každým lopuchem Rusa, dekonspirovala jejich agenty a snažila se je zatlačit zpět k Volgogradu. V této chvíli to ale není Ruská federace, která by na nás každý měsíc páchala teroristický útok. NATO si také musí ohlídat, aby ten, kdo platí tři čtvrtiny rozpočtu, měl pocit, že za to dostává odpovídající hodnotu.

LIDOVÉ NOVINY: Nemůže Trumpa přece jen ovlivnit i postoj některých republikánů?

KMONÍČEK: Je podle mě obrovský omyl, pokud někdo věří, že by v těchto základních věcech Donalda Trumpa změnil Kongres. Trumpovi je přes sedmdesát. Ten se měnit nebude. Kdo se o to pokusí, skončí s nálepkou příslušníka establishmentu a bude mít podstatně menší možnost ovlivňovat politiku USA ve světě jinak, než že si štěkne do médií.