Trump má šanci změnit americkou ekonomiku

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA se promítne v bezpečnostní, zahraniční a ekonomické politice této supervelmoci. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaké změny očekáváte v oblasti ekonomické a obchodní politiky USA a jak se dotknou Česka?

Jan Macháček 17.11.2016
Donald Trump. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Donald Trump. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Donald Trump.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Zvolený americký prezident Donald Trump nepochybně vyvolá změny v americké bezpečnostní, zahraniční a ekonomické politice. Bezpečnostní a zahraniční politiky, například budoucnost NATO, vztah k Rusku, Evropské unii či Velké Británii, jsou asi důležitější, jaké změny ale očekáváte v oblasti ekonomické a obchodní politiky?

Budou USA opravdu revokovat své obchodní vztahy s Čínou? Mohou vůči ní přitvrzovat tarify, když drží tolik amerického dluhu? Bude zavrženo transpacifické partnerství (TPP)? Bude rozebrána NAFTA? Má ještě Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – dohoda mezi EU a USA – šanci na schválení? Jak se to všechno dotýká Česka? Myslí Donald Trump své návrhy na reindustrializaci USA vážně?



Pavel Kohout, Partners

Pavel Kohout, Partners

Čínu lze přitlačit ke zdi

USA mají prostředky, aby mohly vyjednávat s Čínou z pozice síly. A obešly by se i bez ní, protože do Číny vyvážejí jen 0,66 procenta svého HDP a dovážejí hračky a podobné snadno nahraditelné položky.

Čína by se bez USA, kam vyváží 4,5 procenta svého HDP, hospodářsky zhroutila v horizontu týdnů. Navíc dováží z USA stroje, zařízení a technologie, bez kterých se obejde jen velmi obtížně. Koneckonců, USA žily a prosperovaly bez Číny dlouhou dobu. Opačně to však neplatí.

Nepravděpodobná představa

Pokud jde o americký federální dluh, Čína z něj drží asi 6,1 procenta, přičemž tento podíl postupně klesá – čínské devizové rezervy postupně klesají a čínská centrální banka musí prodávat americké dluhopisy, i kdyby nechtěla. Čína tedy nemá na USA žádný velký klacek.

Představa, že hypersenzitivní mladí Američané z generace „sněhové vločky“ nastupují masově do továren, je však nepravděpodobná. Ale kdo bude USA jednou živit? Politologové, při vší úctě, to nebudou.

Naopak Donald Trump by mohl Čínu ekonomicky zdevastovat, kdyby chtěl. Existuje totiž šance přitlačit Čínu ke zdi a tvrdě vymáhat respekt k západnímu intelektuálnímu vlastnictví, ukončení dotací čínskému exportu a větší otevření čínského domácího trhu.

Reindustrializace americké ekonomiky je možná, ale obtížná. Barack Obama si vypěstoval vrstvu 45,5 milionu voličů, které federální vláda živí potravinovými kupony. Tito lidé by za normálních okolností mohli a měli být zaměstnáni v průmyslu, ale kvůli sociálnímu státu se jim už nechce pracovat rukama.

Průmyslová ekonomika potřebuje více soustružníků, svářečů a inženýrů a méně sociologů, politologů a doktorů humanitních věd. To je také důvod, proč se průmyslu výborně daří v Německu a mnohem hůře v sousední Francii – rozdíl dělá vzdělávací systém, který klade důraz na prakticky použitelné studijní a učební obory.

Představa, že hypersenzitivní mladí Američané z generace „sněhové vločky“ nastupují masově do továren, je však nepravděpodobná. Ale kdo bude USA jednou živit? Politologové, při vší úctě, to nebudou.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

USA si začnou hledět svého

Z písemných podkladů na prvním místě znovu připomínám článek What Is Wrong with the West’s Economies (Co je špatného na západních ekonomikách) amerického profesora ekonomie a Nositele Nobelova ceny za rok 2006 Edmunda Phelpse zveřejněný v časopise New York Review of Books 13. srpna 2015.

Druhým podkladem by mohla být čerstvá analýza Johna Nellise pro Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis, ve které se můj dávný přítel zabývá i otázkou, zda a jak může Západ porozumět vzdálenějším regionům, například transformaci střední a východní Evropy na počátku devadesátých let. Třetím poznatkovým zdrojem budiž friedmanovsky klausovská obhajoba politiky pro market proti politice, která je jen pro business.

Návrat ztracených nadšenců

Nevíme, co Donald Trump o uvedených myšlenkových proudech ví, nicméně se odvážím tvrdit, že by jim mohl třeba i nechtěně otevřít cestu, a to docela určitě na rozdíl od Hillary Clintonové. V pražských kuloárech se už říká, že Trumpovi k tomu postačí, vyhne-li se Kennedyho chybě cestovat v otevřeném kabrioletu, tentokrát ovšem zejména v Kalifornii.

Podnikatelský solitér Trump by mohl do USA vrátit ztracené přílivy nadšenců, kteří pak budou znovu do omrzení zkoušet prosadit své nápady a jež dnes dusí například domnělá ochrana spotřebitelů

V kontextu Phelpsovy kritiky se zdá, že Trump, který je podnikatelský solitér, by mohl do USA vrátit ztracené přílivy nadšenců, kteří pak budou znovu do omrzení zkoušet prosadit své nápady (většinou beznadějné) a jež dnes dusí například domnělá ochrana spotřebitelů právě před těmito nadšenci pozoruhodně prosazovaná zejména korporacemi. Možná to byl právě tento typ „bílých mužů“, kteří Trumpa údajně volili.

Ze zmíněné Nellisovy analýzy bychom zase mohli dovodit, že Trumpova Amerika si už konečně začne hledět svého, protože si uvědomí, že svých problémů má víc než dost a že, jak všichni víme, radit ostatním je vždy jednodušší než sám sobě. Trump, na rozdíl od Clintonové nezanechal na Blízkém východě hory neuspokojených ambicí, a proto by se mohl s Putinem snáze dohodnout, kde budou ležet nové hranice Sýrie a Iráku, nemluvě o Kurdistánu a členství Turecka v NATO.

Na závěr poznámka z našeho společenského života. V rámci tuzemské vrcholné politické elity to byli zase jen Klaus a Zeman, kdo pochopili, odkud nyní povane vítr a dokázali opět vsadit na správnou kartu.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Ještě je brzy

K odpovědi na otázku by šlo použít přísloví, že „žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří“. I v evropském prostředí lze sledovat, že političtí vítězové mají sklon uplatňovat slogan „sliby se slibují, blázni se radují“, respektive doporučení německého vojenského stratéga Möltkeho, že „každý plán se musí změnit po prvním setkání s realitou“.

Na hodnocení dopadu vlivu nového presidenta USA na ekonomiku a politiku je tedy stále příliš brzy. Politika závisí na kompromisu, a jeho obrysy nejsou, a nějakou dobu ještě nebudou jasné.

Podřezávání větve

Každopádně je zřejmé, že splnění některých slibů by bylo pověstným podřezáváním větve, na které nová americká administrativa sedí. Mezi ně například patří zavedení celní sazby na všechny dovozy z Číny ve výši 45 procent. Takové clo by sice ochránilo některé americké producenty, ale současně by zvýšilo ceny dováženého čínského, především spotřebního zboží. Toto zvýšení cen by mělo především dopad na nízkopříjmové podporovatele Donalda Trumpa.

Splnění některých slibů by bylo pověstným podřezáváním větve, na které nová americká administrativa sedí. Mezi ně například patří zavedení celní sazby na všechny dovozy z Číny ve výši 45 procent.

USA také určitě nechtějí soutěžit s Čínou ve výrobě triček nebo montáži telefonů. Lze tedy spíše očekávat selektivní zavedení cel, kde se dá jasně prokázat dumpingová politika a cena, jako je tomu při výrobě oceli. Jen taková cla jsou obhajitelná ve Světové obchodní organizaci.

Zajímavé bude například sledovat, jak se USA postaví k dohodě o boji s klimatickými změnami. Odstoupením od závazků z Paříže jde určitě krátkodobě dosáhnout významné konkurenční výhody. Rozhodnutí o zvýšení samostatnosti USA v produkci energie, těžby ropy a zemního plynu pak může definitivně poslat ruskou ekonomiku ke dnu se všemi neočekávanými důsledky, především pro evropskou bezpečnost.

Podpora podnikání a inovací

Bude zajímavé sledovat především opatření nové vlády USA v oblasti podpory podnikání a inovací.

Americká ekonomika se z krize vždy zotaví rychleji než evropská. Dlouhodobě si také USA udržují rychlejší ekonomický růst a díky tomu je i trvalý rozdíl v ukazateli HDP na obyvatele přibližně o 25 procent ve prospěch USA. Bude proto zajímavé sledovat především opatření nové vlády USA v oblasti podpory podnikání a inovací.

Svoboda trhu a iniciativa jednotlivce historicky dělaly americkou ekonomiku konkurenceschopnou. Z hlediska Evropské unie a České republiky je právě politika směřující k menší regulaci a více trhu experimentem, který bude užitečné sledovat a v případě úspěchu vhodné následovat.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 2, poslední 19.11.2016 11:38 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.