Tři české tajné služby bude kontrolovat pětičlenná superkomise

Trojice českých tajných služeb potřebuje strážce s mimořádnou pravomocí. Mělo by jich být pět a zákonodárci pro ně nastavili přísná kritéria. Musejí disponovat nejvyšším stupněm bezpečnostní prověrky, mít vysokoškolský titul z práv a poslední tři roky nepůsobit v žádném bezpečnostním sboru. Kvalifikaci proto splňuje jen hrstka lidí.

Martin Shabu 5.11.2018
Zpravodajské služby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zpravodajské služby. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Zpravodajské služby.

Spory o údajnou výrobu novičoku v Česku nebo o osudu odposlechových zařízení Agáta jen potvrdily, že trojice českých tajných služeb potřebuje strážce s mimořádnou kvalifikací a pravomocí. Pět takových má zasednout v „superkomisi“ pro jejich kontrolu. Ale kde je najít? „Nezávislá komise měla vzniknout už před 20 lety. Stálé kontrolní komise ve sněmovně jsou nesmysl. Jde o politická tělesa, v nichž si lidé různě pinkají a hrají,“ říká penzionovaný generál a bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. Podivuje se, že sbor, jenž má klíčovou pravomoc nahlížet do živých kauz, není vytvořen, ač s ním počítá zákon.

Hledání vhodných kandidátů provázejí obtíže. Zákonodárci totiž nastavili přísná kritéria. Kromě toho, že uchazeči musejí disponovat nejvyšším stupněm bezpečnostní prověrky, měli by se prokázat vysokoškolským titulem z práv, a ještě poslední tři roky nepůsobit v žádném bezpečnostním sboru. Kvalifikaci proto splňuje, a to ještě jen částečně, pouze hrstka lidí v Česku. „Dohodli jsme se, že na vládu předloží všichni ministři všechny návrhy a následně rozhodneme,“ napsal LN premiér Andrej Babiš.

Seznam nejméně deseti adeptů musí předložit Poslanecké sněmovně, která rozhodne o finální pětici. Jak zjistily LN ze tří zdrojů, horkými kandidáty jsou lidovecký exministr Cyril Svoboda a ústavní právník Jan Kudrna. „Už si oba podali žádost o bezpečnostní prověrku,“ prozradil LN zdroj z bezpečnostní komunity. Spekuluje se také o ústavním soudci Janu Musilovi. Předminulý týden předseda Ústavního soudu Jan Rychetský připustil pro iRozhlas.cz, že právě Musil na konci příštího ledna zřejmě svlékne talár.

Změna

Jak moc je třeba nezávislý pohled na práci tří českých tajných služeb – BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenského zpravodajství (VZ) – otevřeně vysvětluje bývalý šéf jedné z nich Karel Randák. Uvádí příklad sporu prezidenta Miloše Zemana s ředitelem BIS Michalem Koudelkou. Zatímco Zeman veřejně prohlašuje, že v Česku se vyráběl jed novičok, kterým byl přiotráven dvojitý agent Sergej Skripal, civilní rozvědka podala hlavě státu jinou informaci.

Stálé komise v Poslanecké sněmovně sice existují tři, pro každou službu jedna, jsou však považované za bezzubé. Nemohou například vyžadovat podrobné informace z takzvaných živých případů, kterými se zpravodajci právě zabývají. To by se mělo vznikem „superkomise“ změnit.

„BIS se zachovala naprosto správně a její šéf Michal Koudelka je za to nyní perzekuovaný. Kdyby existovala nezávislá kontrolní komise, mohla by dát dobrozdání,“ říká Randák, který v letech 2004 až 2006 vedl ÚZSI. Naráží na to, že Zeman nepovýšil Koudelku do generálské hodnosti, ačkoli ho do ní vláda už podruhé navrhla.

České tajné služby nad sebou nemají nezávislou expertní kontrolu už více než 20 let. Stálé komise v Poslanecké sněmovně sice existují tři, pro každou službu jedna, jsou však považované za bezzubé. Nemohou například vyžadovat podrobné informace z takzvaných živých případů, kterými se zpravodajci právě zabývají. To by se mělo vznikem „superkomise“ změnit. Ředitel příslušné zpravodajské služby jí bude muset doložit, na čem a jak jeho lidé pracují. Za utajení probíhající operace se hned tak neschová.

„Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou,“ stojí v novele zákona. Výjimkou je, pokud by informování mohlo probíhající operaci zmařit. V takovém případě ale musí mít ředitel služby k odepření souhlas premiéra. Dalším důvodem může být, pokud by zveřejnění odhalilo nebo ohrozilo agenty nebo si to nepřáli spojenci.

Otázka kandidátů

Po vytvoření nezávislého stupně kontroly volaly tajné služby delší dobu. Že pro ně bude přínosem, věří i Randák. „Skoro bych řekl, že je to lepší věc pro ředitele tajné služby než pro veřejnost a politiky,“ říká bývalý šéf rozvědky. O tom, že zpravodajců je na co se ptát, nikdo nepochybuje. Každá z tajných služeb měla své skandály. Od aféry Nagygate či kauzy Libanon u vojenských zpravodajců přes vyzrazení odposlechů exprimátora Pavla Béma a pražského lobbisty Romana Janouška v BIS až po poslední aféru se „zašantročenými“ odposlouchávacími zařízeními Agáta u ÚZSI.

Premiér Andrej Babiš nekomentoval, s jakými jmény vláda přijde. Jasno není ani v tom, kdy se tak stane. Jen prověření žadatelů o bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné zabere devět měsíců.

Dodnes nikdo veřejnosti zcela neobjasnil, kde agenti, na které jdou z veřejného rozpočtu ročně miliardy, selhali. Kdo zasedne v „superkomisi“, je ovšem zatím otázka. Randák kritizuje úzce nastavená kvalifikační kritéria, která řadu odborníků diskvalifikují. O osobě Cyrila Svobody, který je podle informací LN jedním z kandidátů, ale Randák soudí, že to není špatná volba. „Už je dostatečně dlouho mimo politiku. Vzhledem k tomu, že byl ministrem vnitra a šéfem legislativní rady vlády, mohl by tomu trochu rozumět.“

Pokud by se v pětičlenné superkomisi objevil i bývalý ústavní soudce, bylo by to podle Randáka dobře. LN získaly informaci, že právě ústavní soudce Jan Musil figuruje mezi navrženými, dalším pak je ústavní právník Jan Kudrna. Vyjádření Svobody a Kudrny se LN v této citlivé věci získat nepodařilo. Zatímco Svoboda je jako poradce premiéra Andreje Babiše považován za nominanta ANO, ČSSD by mohl reprezentovat právě Kudrna, který v minulosti radil expremiéru Bohuslavu Sobotkovi a kandidoval v komunálních volbách za ČSSD.

Jediný, kdo se vyjádřil, byl ústavní soudce Musil. „S panem profesorem jsem o tom hovořila. Mám vyřídit, že to poprvé slyší od vás a vůbec nic o tom neví,“ řekla LN včera Miroslava Sedláčková, mluvčí Ústavního soudu. Premiér Babiš nekomentoval, s jakými jmény vláda přijde. Jasno není ani v tom, kdy se tak stane. „Bude to, jakmile najdeme dostatečný počet kvalitních kandidátů,“ napsal. Jen prověření žadatelů o bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné přitom zabere devět měsíců.

Jak se kontrolují tajné služby

Nejvíce pravomocí získá nová superkomise.

Bude mít pět členů, které na návrh vlády odsouhlasí poslanci. Jejich mandát bude pětiletý. Umožní jim nahlížet do supertajných operací, které agenti aktuálně provádějí.

Kvalifikační kritéria jsou přísná:

  • Věk přes 40 let.
  • Právní vzdělání.
  • Bezpečnostní prověrka na nejvyšší stupeň přísně tajné.
  • V posledních třech letech nesměl člen komise pracovat pro žádný bezpečnostní sbor.
  • V čele superkomise stojí předseda, jenž se každý rok mění. Postupuje se od nejstaršího po nejmladšího. Pokud zjistí, že zpravodajci porušili základní práva a svobody nebo zákon, může superkomise vyžadovat od ředitele zpravodajské služby vysvětlení. Může také podat trestní oznámení nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Sněmovní kontrola

Každá ze tří tuzemských zpravodajských služeb má vlastní kontrolní komisi v Poslanecké sněmovně. Její členové se mohou šéfů tajných služeb ptát a požadovat vysvětlení, která jim však mohou ředitelé – například kvůli utajení „živé“ kauzy – odmítnout poskytnout. Zpravidla jim předsedají zástupci opozičních stran.

České zpravodajské služby

Bezpečnostní informační služba (BIS)

Civilní kontrarozvědka zajišťuje ochranu ekonomických zájmů a kontrašpionáž. Ředitele BIS jmenuje a odvolává vláda po projednání v příslušném výboru sněmovny. Před dvěma lety se jím stal Michal Koudelka.

Stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS předsedá Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Vojenské zpravodajství (VZ)

Shromažďuje a vyhodnocuje klíčové informace pro zajištění obrany Česka. Šéfa jmenuje a odvolává ministr obrany po souhlasu vlády a projednání ve sněmovně. Ředitelem je od roku 2014 Jan Beroun.

Na činnost VZ dohlíží komise v čele s Vítem Rakušanem (STAN).

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)

Civilní rozvědka získává v zahraničí informace důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů státu. Ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Od letošního léta ÚZSI šéfuje Marek Šimandl.

Stálou komisi pro kontrolu ÚZSI vede Pavel Blažek (ODS).

Kandidáti do nové superkomise

Cyril Svoboda (62)

V letech 2001 až 2003 a 2009 až 2010 předsedal KDU-ČSL. Bývalý lidovecký poslanec zastával průběžně posty ministra pro místní rozvoj, vnitra a zahraničí. Předsedal také legislativní radě vlády. Od letoška je členem poradního týmu Andreje Babiše.

Jan Kudrna (42)

Expert, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako pedagog. Specializuje se na ústavní právo. V roce 2012 byl Senátem zvolen do Etické komise ČR. V minulosti radil politikům ČSSD Lubomíru Zaorálkovi a Bohuslavu Sobotkovi.

Jan Musil (77)

Bývalý prokurátor a specialista na problematiku kriminality mládeže. Profesor na pražských právech, v letech 1998 až 2003 byl rektorem Policejní akademie. Dvakrát do sobě byl zvolen ústavním soudcem, mandát by mu měl vypršet v roce 2024.

Počet příspěvků: 1, poslední 6.11.2018 03:33 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.