Trestní oznámení na politické elity? Však my si vás prokádrujeme!

Poslanec Boris Šťastný nevědomky odhalil, jak politické elity vnímají své výjimečné postavení a zakročují proti těm, kdo je chtějí ohrozit.

Z nedávno odvysílaného rozhovoru s poslancem Borisem Šťastným (vlevo) a advokátem Václavem Láskou o politických trafikách se mohl posluchač mimo jiné dozvědět, jaký názor mají politici na své voliče. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z nedávno odvysílaného rozhovoru s poslancem Borisem Šťastným (vlevo) a advokátem Václavem Láskou o politických trafikách se mohl posluchač mimo jiné dozvědět, jaký názor mají politici na své voliče. | foto: © ČTK, montáž ČESKÁ POZICEČeská pozice
Z nedávno odvysílaného rozhovoru s poslancem Borisem Šťastným (vlevo) a advokátem Václavem Láskou o politických trafikách se mohl posluchač mimo jiné dozvědět, jaký názor mají politici na své voliče.

V pořadu „Pro a proti“, který vysílá stanice ČRo Plus každý všední den večer, se 25. března na téma „Politické trafiky“ setkal poslanec Boris Šťastný s advokátem Václavem Láskou. Pořad to byl zajímavý, jak plánovaným obsahem, tak i tím, co jsme se dozvěděli na okraji. Řeč byla o trestním oznámení, které podal Václav Láska na Petra Nečase, Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu. Korupčního jednání se údajně dopustili, protože za to, že se poslanci vzdali svého mandátu, měli dostat lukrativní politické trafiky ve státních podnicích.

Řeč se nejdřív točila kolem toho, co je a co není politická trafika, a poměrně dobře to vystihl Václav Láska výrokem (stopáž 01:56):

  • „Já chápu politickou trafiku jako situaci, kdy politik dostane nějakou další funkci ve státu nikoli proto, že je schopný a že může být v té funkci užitečný, ale jako odměnu za své dosavadní politické služby.“
Udání nebo oznámení?

Z dalších vyjádření poslance Šťastného ale začalo vycházet najevo, že nejde ani tak o to, co je politická trafika a jestli je její sjednání korupcí, ale spíš o to, z jakého důvodu někdo podává trestní oznámení na vysoké politiky a co to vypovídá o jeho osobnosti (stopáž 06:28):

  • „Pan Láska tak učinil, čili, opakuji, podal trestní oznámení na předsedu této vlády, je jenom otázkou, jaké jsou ty motivace. A teď se dostávám k jádru věci.“

a dále (08:08):

  • „(...) já tady mám vážnou obavu, že pan Láska se chystá do politiky, anebo dokonce už se domnívá, že v té politice je, a místo toho, aby si založil politickou stranu, popřípadě kandidoval v rámci primárních voleb v nějaké již existující straně a hájil své politické názory v politické soutěži a získával hlasy občanů v politické soutěži, tak se snaží z nějakého podivného postavení, které nikdo neumíme vydefinovat, zviditelňovat sebe a své názory prostřednictvím nejrůznějších udání. To je můj osobní názor. V tomto případě udání na předsedu vlády této země.“

Pan poslanec nám tedy přímo potvrdil to, co i jindy slýcháme mezi řádky: Když někdo podá trestní oznámení na vrcholného politika, je nejdůležitější to, kdo ho podává a z jakého důvodu tak činí. O nic jiného v podstatě nejde a už vůbec ne o to, aby nezávislý orgán celou věc vyšetřil, popřípadě pak nezávislý soud rozhodl o vině či nevině, a tedy o meritu tohoto oznámení.

Politici z pozice svého majestátu nepřipouštějí možnost, že někdo podá trestní oznámení z nezištných důvodůVšimněme si také, jak poslanec obratně používá slovo „udání“ místo neutrálního „oznámení“. Tím říká, že kdo podá trestní oznámení na politika, nebo alespoň na politika z jeho strany, není angažovaný občan, ale udavač. Politici z pozice svého majestátu vůbec nepřipouštějí možnost, že někdo podá trestní oznámení z nezištných důvodů – buď je to padouch, nebo to dělá na cizí objednávku. To poslanec Šťastný vzápětí potvrzuje (11:11):

  • „(...) je potřeba, abyste jasně řekl lidem, za co a za koho bojujete. Řekněte, za koho bojujete. Máte nějaké zadání, někdo vás platí za to, co děláte, nebo je to vaše přesvědčení? (…) všechny kroky nebo naprostá většina kroků, které v této věci pan magistr Láska podniká (...), dělá proto, aby svůj názor nějakým způsobem zviditelnil v médiích, popřípadě slouží někomu, kdo má zájem, aby takto postupoval. Nevím, bohužel, komu.
    Já jsem třeba slyšel, a mě to strašně mrzí, protože to hrozně škodí občanským demokratům, já jsem například slyšel od mnoha lidí uvnitř ODS, že může jít o jakýsi souboj uvnitř ODS, souboj primátora pražského Bohuslava Svobody s Petrem Nečasem (…) To znamená, že to podání proti předsedovi vlády v tomto ohledu, že bylo zcela  účelové a že bylo řízeno ze strany pana Hanče, tajemníka, který otevírá dveře panu primátorovi v pražském magistrátu, ale opravdu toto se pouze říká, já to nemohu jakkoli dokázat.“

Zde už naplno jede známý mechanismus vytváření spiknutí temných sil proti politikům. Všimněme si, že obecné výroky typu „zakročíme proti korupčním kauzám, padni komu padni“, které přímé zapojení politiků do korupce přinejmenším připouštějí, jsou akceptovatelné a ve volebním boji i hojně používané, ale jakmile dojde na konkrétní případ politického soukmenovce, okamžitě se začnou hledat temné síly v zákulisí, které – v nejlepším případě – chtějí destabilizovat politickou scénu.

Pamětníci totalitního režimu takovéto formulace okamžitě poznají. Byl to standardní způsob komunistických papalášů, jak reagovat na každé i zdánlivé ohrožení. Těm, kteří to už nepamatují, doporučuji občasnou četbu komunistického Rudého Práva – je to poučná četba, která nám má stále co říci. Začít můžete třeba s článkem o Chartě 77 Ztroskotanci a samozvanci.

Útok na osobu, nikoli na obsah

V tomto bodě se diskuse už pohodlně svezla na kádrování Václava Lásky, jestli byl někým placen a jestli bylo vypsáno transparentní výběrové řízení a kolik dostal od koho peněz. Žádný z účastníků diskuse se nezmínil o tom, že při trestním oznámení zásadně nejde o to, kdo ho podává a z jakého důvodu, ale pouze o to, jestli se oznámený skutek stal a jestli byl trestný.

Jak už jsme zmínili v článku Velezrada jako test demokracie aneb Kdo má v hlavě totalitu?, politici naprosto bez skrupulí a studu veřejně používají útoky ad hominem, útočí tedy na osobu, se kterou nesouhlasí, místo toho, aby polemizovali s obsahem toho, co řekla. Je to bohužel známkou totality, kterou si zřejmě mnozí politici stále ještě, nebo spíše zase už, nosí v hlavě a která jim tak často při jejich veřejných vystoupeních pomáhá, protože média je v tom s chutí podporují.

Nejpregnantněji ovšem vyjádřil své přesvědčení poslanec Šťastný ve větě (25:07):

  • „V tomto hledisku já jsem přesvědčen, že když někdo se rozhodne postupovat takto proti elitám, jako je prezident republiky, předseda vlády, že k tomu má mít vždycky velmi silný pádný důvod.“

Co si sami politici myslí o politice a demokracii? Jak se dostanete nahoru, musí se s vámi zacházet v rukavičkách.Tato věta, ač vcelku nenápadná, ve skutečnosti neuvěřitelně jasně dokládá, co si sami politici myslí o politice i demokracii: Jak se dostanete v politice nahoru, musí se s vámi zacházet v rukavičkách. Premiéra, který jede na červenou, nesmí nikdo zastavit, protože nemá silný pádný důvod. Politika, který zázračně zbohatl, si nesmí nikdo všímat. Kdyby se tato věta dostala třeba k Dominique Strauss-Kahnovi, asi by k nám okamžitě emigroval. Advokát Láska ve své replice poměrně výstižně reagoval (25:20):

  • „Chci na to reagovat, protože v téhleté odpovědi, která tady zazněla, přesně vidíte to dnešní myšlení vrcholových politiků: ‚My jsme elita, postupujte proti nám obezřetně.‘ Jenže trestní právo žádné elity nezná a neuznává. Před trestním právem jsou si rovni jak pekař z Dolní Horní, tak premiér této vlády. A pokud se kterýkoli z nich dopustil trestněprávního jednání, lze na něj podat trestní oznámení a musí se ze zásady k oběma přistupovat stejně. Ten argument, který tu zazněl: ‚Proti elitě musíte mít extra důvod‘, ne, stačí mi jeden stejnej pro pekaře i pro předsedu vlády.“

Není samozřejmě divu, že jsou politici přesvědčeni o své výjimečnosti. Dlouhou dobu jim to přece dobře fungovalo a nejsou připraveni si zvykat na něco jiného.

Bez znalosti faktů

Zoufalá snaha očernit osobu protivníka může vést až ke kuriózním situacím. Poslanec Šťastný totiž prohlásil, a bylo vidět, že si to předem připravil (30:18):

  • „Pan magistr Láska, pokud vím, byl elitním policistou, následně, poté, co odešel od policie, není trafikou, že pracoval v ABL?“

Posluchači jsou pro politiky zřejmě jen méněcenný dav, který se spokojí s polopravdou a lžíZde i moderátorka namítla, že ABL je přece soukromá firma, takže ani při sebevětším úsilí nemůže jít o politickou trafiku. Řeč přešla zase na to, že si stát má udržet zpravodajské odborníky, ale tím byl Václav Láska nucen vysvětlit, jak to bylo s jeho angažmá u ABL:  že v roce 2003 odešel ze státní služby a u ABL byl několik měsíců v roce 2007. Takže i z tohoto důvodu byla poznámka Borise Šťastného dost nevhodná. Korunu tomu ovšem nasadil Alexandr Vondra, který s moderátorkou hovořil před pořadem a ze záznamu pak pronesl (33:59):

  • „Já si o tom nemyslím nic, ale jedno říci mohu, že pan doktor Láska, o němž je známo, že léta pracoval pro Vítka Bártu na zakázku, ještě v dobách, kdy Věci veřejné stoupaly na české politické scéně, tak si myslím, že pan doktor Láska je ten poslední, kdo by měl koho kádrovat v této společnosti.“

Takže v této společnosti se smí ozvat pouze ten, komu to dovolíme. Opět klasický útok ad hominem: je zcela lživý a jeho autor je navíc upřímně přesvědčen, že z tohoto důvodu je protivník naprosto diskvalifikován k jakékoli občanské iniciativě. Oba politici nám také názorně předvedli, s jakou péčí se připravují na veřejná vystoupení a co si myslí o publiku. Nepovažovali za nutné si nastudovat relevantní fakta, protože na to zřejmě ani nejsou zvyklí, obvykle jim asi stačí jen polopravdy a stokrát opakované lži. Posluchači jsou pro ně nejspíš jen méněcenný dav, který se s tím spokojí.

Kdo umí poslouchat...

Tak vypadá naše demokracie: místo toho, abychom přesvědčovali občany o tom, čemu sami věříme, tak lžeme a očerňujeme ostatní. Je to opět jasná praxe z totality, kdy ani sama vládnoucí vrstva nevěřila tomu, co prohlašovala, proto mohla pouze očerňovat ty, kdo s ní nesouhlasili.

Ani naši politici zjevně sami nevěří tomu, co říkají, jinak by se při každé možné příležitosti nesnižovali k hledání temných živlů a k osobním útokům na protivníky. Kupodivu si neuvědomují, že ten, kdo umí poslouchat, v nich potom může číst jako v otevřené knize.

Počet příspěvků: 18, poslední 2.4.2013 02:03 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.