Onehdá tu na ČP byl rozhovor s nějakým podnikatelem

který se podivoval nad tím, proč se tu v ČR pořád někdo na něco vymlouvá.Říkal: Já jsem se rozhodl podnikat a tak jsem  flusal krev, stejně tak moje rodiny a společníci. A to je ten problém. Všichni pořád jen plácaj, vymlouvaj se a krev se jim flusat opravdu nechce.Politik, ten dělá vše proto aby vedl pohodlný život a flusání krve max ordinuje  občánkům. Bohužel ti nejsou na flusání krve moc motivování, vzory žádný nejsou a smysl vládních meducín je prakticky nedohlatelnej.No a novinář ten to taky dost "ojebává" uhnízdět ve své nic neříkající roli ochránce demokracie. Čest vyjímkám, je to dost děs běs. Z principu přesvědčený flusače krve by člověk mezi novinářema hledal opravdu těžko.A Pečinka, kterýho za svého milovníka označila poslankyně Kočí - dcera pána co se kolem státních zakázek motá již od dob Kalouskova Štábního informačního systému a pro kterého byla  velká rozdávačka na MPSV je jen další rošambo v řadě, to je vyložený novonormalizační škrabal . Pro politika je občan komodita, kterou je třeba v zájmu vlastního pohodlí vytěžit. A komoditě tak nejak nedochází, že by to mělo být přesně naopak. Vybrat jedince vhodného na nějaký ukol a toho využít v politice a pak aby si šel zas po svejch.Takhle je v politice partička provařenejch ksichtů prakticky od revoluce. Někteří i déle. Novinář nemá ani koule na to napsat, že někteří jsou prostě za zenitem a nejsou prostě již z principu použitelní.Je jedno, jestli to je z důvodu příliš dlouhého působení v politice, věku či zdravotní indispozice nebo jen z důvodu prosté nekompetence..  Bojí se ztráty vlastní pohodlné pozice a tak produkuje jen různe přežvejkané kompiláty politických proklamací. A volič to čtě . Je to dostatečné aby si vybral nějaký předvolební program a zas to tam hodil. Prostě začarovaný kruh. Uklizečky i popeláři jsou nepostradatelní, což se nedá říci o nezdravě velkém počtu politiků v ČR.

Bohumil Pečinka ...

... talentovaný novinář, který by se byl býval mohl stát ozdobou svého řemesla. Totiž kdyby měl jiné osobnostní vlastnosti. Namísto nezávislého psaní se dal do služeb jednoho politika. A to je smrt každého nezávislého novináře.

Svobodné médium?

Ja bych začal od základů. Co je to "svobodné médium". Opravdu jím může být médium závoislé na svém živiteli nebo na inzerci a ratingu?

Vlastně se s Vámi dá souhlasit,

Zeman je vděčný námět na vytříbení stylu novinářských začátečníků, nejsou zatíženi břemenem vlastnictví stranické knížky  (před tím je uchránilo jejich mládí) a konkurence dobře platících chlebodárců jim otevírá obzory, dříve netušené. Zeman je  natolik velikán mezi hladovými politickými tasemnicemi, že skýtá každý den širokou nabídku vhodnou ke komentování, fabulačním konstrukcím a v neposlední řadě i nálepkování. A Zeman si to užívá, předpokládám, že jejich literární výtvory si po večerech se svými přáteli čte a velmi dobře se baví.  A my, lid socek, póvlu a prasat si to užíváme, hysterie tzv. elit, včetně význačných představitelů umělecké scény neschopných se uživit bez podpory z našich daní (ty jim nesmrdí ani po prasatech, že Hřebejku) oživuje náš život. Jen tak dál novináři "nové doby".

Velikán Miloš Zeman ... :-)

Tohle jsem naposled četla na Virtually ... o Václavu Klausovi, pochopitelně. :-)

Dobrý článek - sám bych to líp neřekl.

Souhlasím s Vámi.Žurnalista by měl doplňovat mezery mezi oficiální školní indoktrinací a oficiálním patolízalstvím.Jen doufejme že zcela vymizí biologický druh "Žurnalista pomatený" který po roce 1990 zaplavil českou kotlinu a byl reprezentován prohlédnuvšími pobrkanci typu Dienstbier,Ruml, Uhde,Kohout, Pithart,Šiklová  a podobní.Je celkem osvěžujicí číst informace od nové generace žurnalistů o nichž lze s jistotou říci že nebyli ve straně stran a že jim silnější streanické krysy ve rvačce o koryto nešlápli na kuří očíčka.  V případě těch výše citovaných však platí jeden neodiskutovatelný fakt - a sice že: "Výskyt nesmrtelného člověka nebyl dosud nikdy vědecky doložen". 

Potíž je, že i novináři se musí uživit v konkurenčním prostředí

A podřizují tomu i obsah a zaměření svých textů, resp. své práce. Lidu kocourkovskému nevadí, že si zvolil prezidentem lháře a tlučhubu, a když se jeho blahorodí ožere, že má problém na veřejnosti a před kamerami udržet rovnováhu, lid mu ještě zatleská... :-)