Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

TOP20 institucí v českém výzkumu

Mezi dvacítkou nejlepších organizací se celých pět let udržuje třináctka fakult a ústavů, které potřebují stabilnější financování.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Nahlik

9. 3. 2012 15:32
... jeste na doplneni predchoziho prispevku
Ještě si dovolím doplnit svůj předchozí příspěvek o pár čísel: Univerzita Karlova: 7800 odborných zaměstnanců a 513 337 bodů dle Metodiky RVVI 2011. Ústavy akademie věd celkem: více jak 3 tis. odborných zaměstnanců a cca 836 000 bodů dle Metodiky RVVI 2011 (jestli jsem si to sečetl správně). Nemá smysl z výše uvedeného dělat nějaké populistické závěry, myslím si, že rozumný člověk z toho pochopí, že AV svoje opodstatnění má, a že v ní pracují profesionálové, kteří VaV výstupy mají. Nemá cenu srovnávat výkon na hlavu, protože odborní pracovníci VŠ daleko hojněji vyučují, takže by to nebylo fér, nicméně ten rozdíl ve prospěch AV je naprosto evidentní a nedá se zdůvodnit pouze menší zátěží při výuce u zaměstnanců AV a to jsem pro srovnání použil nejprestižnější univerzitu v ČR.
0 0
možnosti

Nahlik

9. 3. 2012 9:20
No chtelo by to trosku objektivnosti
Článek pojednává o tom, že zdaleka největší a nejdražší ústavy mají nejvíce výsledků. Jak překvapivé! Tvrzení, že VŠ mají 2,5 x vyšší výkon než AV je pro znalce poměrů silně pokulhávající a silně neobjektivní. Pokud vezmeme nejlepší výsledky VŠ zjistíte, že na min. 1/3 se podíleli pracovníci AV (naopak to neplatí).Další významnou skupinou výsledků, jsou výsledky doktorandů. I když je doktorandi dosáhnou díky školitelům z AV a na pracovištích AV, prospěch z toho mají univerzity, protože AV nemá své doktorandy a doktorand je vždy studentem některé z univerzit. Opět by bylo zajímavé porovnat výsledky doktorandů školených na AV s těmi školenými na univerzitách. Ale to vše by znamenalo, aby ten kdo chce provést objektivní hodnocení (nebo o tom psát do médií) byl znalý poměrů v ČR. Do začátku by stačilo VaV výstupy normovat počtem VaV pracovníků či množstvím fin. prostředků (všech ne jen vybraných), které tyto výstupy stojí.Pro laiky kteří se diví, že je tak málo ústavú AV v první 20 tohoto přehledu a dělají z toho ukvapené závěry: ty ústavy co jsou v přehledu dosahují stejných VaV výsledků jako nejlepší naše fakulty, ovšem s řádově menším počtem zaměstnancům a nejméně o řád menším rozpočtem a k tomu platí ještě to, co bylo napsáno výše. Jen pro ilustraci: celá UK má cca 7800 odborných pracovníků. Celá AV (50 ústavů) má cca 3000 odborných pracovníků.Samostatnou otázkou je pak ještě kvalita VaV výstupů, tím až se začne někdo zabývat, no to bude pozdvižení. Zase je třeba znát specifika ČR a pro alespoň trošku objektivní hodnocení se podívat, kde se ty "body" vzaly. To je poměrně často tristní záležitost, zejména v oblasti "funkčních vzorků" či "softvare" dle Metodiky RVVI. Doufejme, že se kategorie "funkční vzorek" již v nové verzi Metodiky neobjeví.A ještě si dovolím komentář k myšlence, že univerzity a AV jsou dominantní organizace podílející se na výsledcích VaV v ČR. To je také fantastické zjištění, když kromě výše uvedených máme jen pár dalších v. v. i. Na toto zjištění ovšem není potřeba žádné metodiky RVVI, na to stačí alespoň základní znalost VaV institucí v ČR.
0 0
možnosti
FF UK
Gratuluji, fakt dobre, smekam.  Zvlaste ve svetle toho, ze na 1800 vysledku, ktere RVVI uznava mate jeste dalsich 2150, ktere vam neuznali.  Trochu tim nabouravate moji teorii, ze kafemlejnek znevyhodnuje humanitni obory:).   
0 0
možnosti

Sam Zajicek

22. 2. 2012 14:19
Znevyhodneni?
No, ono je to letos tak, ze oborove skupiny maji proste fixni podil bodu - humanitni a umelecke obory proste maji fixne 7.75 % bodu z celku, spolecenske vedy 7.85 %, fyzikalni vedy 15.08 %, chemicke 15.80 %, technicke 15.60 %,  atd...Coz je politicke rozhodnuti, pochopitelne, a je jen na Vas, zda budete tyto pomery povazovat za "znevyhodneni humanit" nebo za "spravedlive stanoveni priorit".
0 0
možnosti

Sam Zajicek

22. 2. 2012 11:33
Vysledky hodnoceni vedy a
Vysledky hodnoceni vedy a vyzkumu je nastesti uz mozne prehledne brouzdat na webu, takze je videt, ze FF UK pres 3/4 bodu ziskala za monografie ci kapitoly v nich a za clanky v neimpaktovanych casopisech ve svetove uznavanych db:http://www.isvav.cz/h11/organizationDetail.do?rowId=orjk%3A11210 ;
0 0
možnosti
Výkonnost
Celková výkonnost má smysl jen velmi omezený. Průměr na zaměstnance se zas těžko dělá v postředí, kde každý druhý má úvazek 1,5 a větší, statistiky nejsou běžne k dispozici  a navíc je každý dělá jinou metodou. Nejrozumnější je stanovit určitou mnimální velikost, například jeden studijní program (PhD+Bc+Mgr), a posuzovat 5 nejlepších výsledků ročně + odpovídající počet kvalifikačních prací, kdy PhD práce musí obsahovat také publikace. Kdo toto nesplňuje, není univerzita ale college / Fachhochschule. Kde je chyba? 
0 0
možnosti

Rob

22. 2. 2012 8:46
Myslím, že chyba není nikde,
Myslím, že chyba není nikde, ale i tento Váš navržený způsob evaluace 5 nejlepších výsledků ročně (nazvěme ho pracovně "faktor excelence") má smysl pouze tehdy, je-li součástí nějakého komplexnějšího hodnocení, kde by, myslím, ten celkový výkon asi podstatnou roli hrát měl.Mohlo by to být něco jako body z kafemlejnku (v rámci možností maximálně vylepšeného a oborového) vynásobené nějakým tímto "faktorem excelence", který by u výzkumných institucí mohl nabývat hodnotytřeba  od 1,0 do 1,5...O tom kdo a jak by ten faktor přiděloval se zatím raději rozepisovat nebudu a bojím se, jak by u nás v Čechách a na Moravě a ve Slezku dopadlo. Ale v principu OK...Bez toho celkového výkonnostního parametru by to svádělo vydržovat si 1 - 2 špičkové týmy a na kvantitě a kvalitě vědy zbytku by vlastně ani nezáleželo a mohli by se v klídku vézt - jak tomu často bylo v končící éře výzkumných záměrů...
0 0
možnosti

Mgr.Pavel

21. 2. 2012 20:10
Pár postřehů
Přestože objektivní hodnocení úrovně výzkumu z tohoto žebříčku (stejně jako z drtivé většiny ostattních) udělat nelze, některá fakta asi těžko lze přehlédnout:1) Ve výzkumu drtivě "vedou" technické obory nad humanitními. Je metodika tak špatná anebo humanitní obory tak špatné (v oblasti výzkumu)?2) Soukromé "univerzity" jsem v žádném takovém žebříčku nezaznamenal. Neříká to něco o úrovní výzkumu na soukromých VŠ?3) Až na velmi osamělé čestné výjimky ústavy Akademie věd pokulhávají ve výsledcích výzkumu. Přičemž AV je primárně zaměřena na výzkum, zatímco univerzity mají i druhý "hlavní" cíl výuku. Neříká to něco o kvalitě většiny ústavů AV?
0 0
možnosti

Rob

22. 2. 2012 10:18
Ad 1) Myslím, že platí oboje.
Ad 1) Myslím, že platí oboje. Metodika (kafemlejnek) je pro humanitní obory špatná. Ale zároveň si myslím, že pokrok, který za posledních 20 let udělaly přírodovědné obory v dohánění vyspělého světa humanitní a společenskovědné obory nezvládly (můj subjektivní dojem).Ad 2) No ano, určitě soukromé VŠ příliš na výzkum zaměřeny nejsou...Ad 3) To záleží na velikostech institucí - kromě mamutích Fyzikálního ústavu, UOCHB je většina dobrých ústavů AV prostě jen menších a do té "Top 20" se nedostala... Kdyby se spojily třeba biomedicínské ústavy AV v Krči, hned by tam byly...
0 0
možnosti
ad TOP20
Dobrý den, tento "žebříček" TOP20 z připravené minianalýzy je nastaven jen kvůli zjednodušenému zachycení výzkumného trendu institucí v posledních pěti letech (a srovnání metodik) a uvádí dvacítku výzkumných organizací (VO), které získaly podle Hodnocení 2011 nejvíce bodů. rmt
0 0
možnosti

Ctenarcp

21. 2. 2012 16:57
Tento zebricek je zcela zhovadily
Uvedte jmena 5 spickovych vedcu z kazde z uvedenych - tech, kteri jsou na prvnich mistech ve svych institucich v poctu publikaci, citaci . A porovnejte jejich dosazene vysledky s poradim jejich instituci v zebricku. Dale vyberte 10 nejcitovanejsich ceskych vedcu a overte, zda jejich instituce jsou v uvedenem zebricku a na kolikate pozici. Zvlaste u CVUT bude k popukani, jake vlystupy prispely k umisteni uvedenych instituci tak vysoko v ramci CR. Opakuji, prehled je zcela zhovadily a jmena autoru by mela byt uvedena i s uvedenim jejich profesniho pusobiste.
0 0
možnosti

Rob

21. 2. 2012 15:50
To snad nemůže nikdo myslet
To snad nemůže nikdo myslet vážně porovnávat výzkumné instituce bez ohledu na jejich velikost! Nic proti 20 jmenovaným, bezesporu jsou to (na české poměry) dobré až vynikající výzkumné instituce, ale jsou tu i další fakulty a ústavy, které mají třeba poloviční nebo třetinovou velikost a při přepočtu na jednoho vysokoškolského akademického nebo vědeckého pracovníka vykazují přinejmenším stejnou výkonnost...(P.S. Já jsem z jedné z nich... ;o))))
0 0
možnosti

Mgr.Pavel

21. 2. 2012 20:13
Oba žebříčky (celková
Oba žebříčky (celková "výkonnost" i průměr na jednoho zaměstnance) mají smysl. Pokud má tento sloužit na zjištění důležitosti jednotlivých fakult či ústavů AV, pak je metodika porovnávání v pořádku.
0 0
možnosti