ŤOK: Vzpomínka na 50. výročí srpna 1968 byla v duchu kádrování

Přijetí deklarace, podle které „vtrhnutí vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem“, zcela určitě nezmění názor těch, kteří si myslí něco jiného či znevažují a překrucují to, co se v roce 1968 odehrálo.

Dan Ťok 25.8.2018
Lidé s československými vlajkami v ulici Na Příkopě v centru Prahy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lidé s československými vlajkami v ulici Na Příkopě v centru Prahy. | foto: Archiv bezpečnostních složek
Lidé s československými vlajkami v ulici Na Příkopě v centru Prahy.

Letošní připomínka kulatého 50. výročí srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy se spíše než v duchu odsouzení cizí agrese a pietní vzpomínky na oběti, nesla v duchu kádrování těch, kdo vzpomínali. Na pietním shromáždění u Českého rozhlasu byl vypískán předseda vlády Andrej Babiš, neboť podle části shromážděných nebyl hoden toho, aby uctil oběti okupantů, nepřítomný prezident Miloš Zeman byl stejnými lidmi naopak proklínán, že nepřišel, evidentně proto, aby mohl být při svém projevu rovněž vypískán. Je to tím vedrem, že se nedokážeme společně ani poklonit památce mrtvých?

Samozvaní demokraté, kteří před 50 lety ani nebyli na světě, potrestají každého, kdo podle nich není dostatečně proti invazi. Směju se těm, co v novodobém honu na čarodějnice přehlédli moji prázdnou lavici. A pro jistotu na závěr: Byla to invaze a okupace! Stačí?

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU_ČSL) ví, že hlasováním ve sněmovně se pravda nikomu nezjeví. Přijetí deklarace, podle které „vtrhnutí vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem“, jistě nezmění názor těch, kteří si myslí něco jiného či znevažují a překrucují to, co se v roce 1968 odehrálo. Pro nás ostatní v ní nebylo nic, co bychom dávno nevěděli. Spíše než k obrácení „nevěřících“ posloužila k lidovecké předvolební kampani a… dalšímu kádrování.

V době okupace mi bylo devět let, a přesto jsem patřil k postiženým. Tehdejším kádrovákům nestačilo potrestat mého otce a šikanovat matku. Kvůli kádrovému profilu jsem se ani já nemohl dostat na školu. Časy se mění, ale kádrováci ne. Pro uvedenou deklaraci jsem totiž nehlasoval a spolu se stejnými provinilci se na mne okamžitě vrhla novinářská věrchuška a další „hejtři“, abych se z tohoto ohavného činu zodpovídal. Samozvaní demokraté, kteří před 50 lety ani nebyli na světě, potrestají každého, kdo podle nich není dostatečně proti invazi.

Nevím, jestli se mám kát nebo smát. Ze sněmovny jsem totiž musel z pracovních důvodů odejít ještě před hlasováním o dodatečně zařazeném bodu. Proto jsem se při něm nemohl ani zdržet, jak je zjevně chybně uvedeno na záznamu z hlasování. Kaju se tedy za to, že jsem se nezúčastnil hlasování, ve kterém se rozhodovalo o tom, co se stalo před 50 lety. Směju se těm, co v novodobém honu na čarodějnice přehlédli moji prázdnou lavici. A pro jistotu na závěr: Byla to invaze a okupace! Stačí?

Počet příspěvků: 19, poslední 27.8.2018 02:55 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.