Tisíce Čechů dojíždí denně za prací do Bavorska

V některých městech v bavorském příhraničí, jež si oblíbili zaměstnanci z Česka, se projevuje fenomén českých pendlerů, kteří v práci a na nákupech sice v Německu tráví většinu času, rodinu, bydlení i sociální zázemí ale mají za hranicemi v Česku. Poslední dobou roste zájem také o práci v bývalém východním Německu, zejména v Sasku.

Jak dohnat Německo? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak dohnat Německo? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jak dohnat Německo?

Hornofalckému městu Cham při hranici s Českem se hlavní turistické trasy vyhýbají. Jako základna pro výlety do Bavorského lesa je to příliš daleko, historické centrum se zase nemůže vyrovnat nedalekému Řeznu. Navzdory tomu tu lze často zaslechnout češtinu. Cham, který je stejně veliký jako třeba Jičín, drží v Německu prvenství. Nikde jinde nepracuje v přepočtu na obyvatele tolik Čechů jako právě tady. Zaměstnanců z Česka, kteří odvádějí daně, a dohlédne tak na ně oko statistik Spolkové agentury práce, je v Chamu a okolí 3300.

Paradoxně s nimi ovšem místní do styku příliš nepřijdou. Totéž platí o jiných městech v bavorském příhraničí, která si zaměstnanci z Česka oblíbili – Tirschenreuthu, Schwandorfu nebo Regenu. Všude tam se naplno projevuje fenomén českých pendlerů, kteří v práci a na nákupech sice v Německu tráví většinu času, rodinu, bydlení i sociální zázemí ale mají za hranicemi v Česku.

Čtyřnásobný nárůst

„Mezi Českem a Německem pravidelně dojíždí za prací až 90 procent z těch, kteří v Německu pracují,“ upozorňuje Michael Moritz, ekonom z Institutu pro výzkum trhu práce a povolání (IAB) v Norimberku, který se fenoménem pendlerů dlouhodobě zabývá. Zájem o denní dojíždění za prací přes hranice přitom neutuchá. Počet českých zaměstnanců od roku 2011, kdy se německý trh práce po sedmileté výjimce v souladu s pravidly EU naplno otevřel i Čechům, stoupl jen v sousedním Bavorsku ze sedmi na současných 25 tisíc. Tedy téměř o čtyřnásobek.

Počet českých zaměstnanců od roku 2011, kdy se německý trh práce po sedmileté výjimce v souladu s pravidly EU naplno otevřel i Čechům, stoupl jen v sousedním Bavorsku ze sedmi na současných 25 tisíc. Tedy téměř o čtyřnásobek.

Pendleři přitom tvoří většinu všech Čechů, kteří si v Německu našli práci. Žádný jiný národ se v Bavorsku nenajezdí přes hranici tolik jako právě Češi. Dokládají to i čísla IAB. Na rozdíl třeba od Poláků, kteří pracují zejména ve velkých městech, jako je Berlín nebo Hamburk, najdeme v první desítce míst, kde je nejvíce zaměstnanců Česka, jediné velkoměsto – Mnichov. Na pendlerech je ze sociologického pohledu kromě každodenního přesunu do jiné země zajímavá ještě jedna věc.

Život na půl cesty mezi Českem a Německem volí především lidé středního věku, nejčastěji mezi 35 a 45 lety. Absolventi škol do 25 let tvoří jen desetinu z Čechů pracujících v Bavorsku. „Firmy požadují nejen alespoň základní znalosti němčiny, ale také zkušenosti. A ty samozřejmě hned po škole nezískáte,“ vysvětluje ekonom Moritz.

Švarc systém nezná hranic

Poslední dobou roste zájem také o práci v bývalém východním Německu. Úřady odhadují počet Čechů, kteří přejíždějí denně přes Krušné hory do Saska, na šest tisíc. Hned tři saské okresy se ocitly v top 10 míst, kde v rámci celého Německa působí nejvyšší počet zaměstnanců z Česka. Jde přitom o fenomén uplynulých dvou tří let. „Předtím byla v Sasku relativně vysoká nezaměstnanost, nebyl dostatek volných míst. Práci si tak hledali především ti s vysokou kvalifikací jako lékaři. Pro ostatní Sasko nebylo zajímavé,“ říká Markus Schlimbach, předseda Německé odborové konfederace (DGB) v Sasku.

I v Německu se Češi mohou setkat s metodou, která sice zní německy, dostala ale jméno po benešovském podnikateli ve stavebnictví. Švarc systém nezná hranic. Ostatně přesně totéž lze říct o pendlerech.

I podle něho poptávka po Češích stále sílí, a to zejména v technických oborech. Také za krušnohorskou hranicí se podobně jako v Česku nedostává třeba elektrikářů, obráběčů, frézařů nebo zedníků. Podobně jako bavorský ekonom Michael Moritz si ani odborářský boss Schlimbach nemyslí, že by Češi brali práci Němcům. Naopak – od úplného otevření pracovního trhu odborům přibyla práce. DGB dnes zastupuje také řadu Čechů.

„Zaznamenali jsme případy, kdy nebyla řádně proplácena minimální mzda nebo započítávány přesčasy. Zaměstnavatelé přitom zneužívají i ne příliš dobrých znalostí němčiny u zahraničních pracovníků,“ vysvětluje Schlimbach. O tom, že se zvyšujícímu zájmu Čechů a Poláků o práci za hranicemi místní firmy dokážou přizpůsobit, svědčí i jiný trik, který odborová centrála zaznamenala.

„Namísto řádné smlouvy se občas objevují dohody o provedení práce. Mnozí pracovníci se tak vzdávají zaměstnaneckých výsad a vzniká jim povinnost, aby se sami starali o odvod daní,“ líčí Schlimbach. I v Německu se tak Češi mohou setkat s metodou, která sice zní německy, dostala ale jméno po benešovském podnikateli ve stavebnictví. Švarc systém nezná hranic. Ostatně přesně totéž lze říct o pendlerech.

Divím se, že v Bavorsku nepracuje víc Čechů

Poptávka po zaměstnancích z Česka je stále silná, říká v rozhovoru ekonom Michael Moritz.

LIDOVÉ NOVINY: V Německu pracuje pestrá směs národů. V čem jsou Češi jiní?

MORITZ: Češi jsou především blízcí sousedé, 90 procent z těch, kteří našli práci v Bavorsku, denně dojíždí přes hranice. Jejich doménou je příhraničí. Zatímco na německé straně pracují, rodinu, bydlení a veškeré sociální zázemí mají na druhé straně, v Česku. Výrazně se tak liší třeba od Poláků, kteří podle statistik Spolkového úřadu práce pracovně působí především ve velkých německých městech – Berlíně, Hamburku nebo Mnichově.

LIDOVÉ NOVINY: Německý trh práce je pro Čechy zcela otevřený teprve od roku 2011, sedm let od našeho vstupu do EU. Proč němečtí politici tak dlouho práci sousedům znemožňovali?

MORITZ: To je spíš historická otázka. Po roce 1990 jsme tu měli situaci, kdy byly platy v Německu až desetkrát vyšší než u vás. Teď jsme na poměru 3:1. K tomu je nutné přičíst fakt, že v příhraničí byla vysoká sezónní nezaměstnanost. To se ale v uplynulých letech kompletně změnilo. Teď by si naopak většina bavorských firem přála, aby u nich pracovalo více Čechů. Všude panuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil – a to samozřejmě i na české straně.

LIDOVÉ NOVINY: Takže nabídka práce v Bavorsku kanibalizuje český pracovní trh?

MORITZ: Takto se to říct nedá. Alespoň ne z bavorského pohledu. Těch 25 tisíc Čechů, kteří u nás pracují, jsou v makroekonomických číslech jen zlomkem, protože celkově v Bavorsku pracuje 5,4 milionu lidí. Také pracovníci z jiných zemí EU jsou v Bavorsku mnohem hojněji zastoupeni – mluvím třeba o Polácích, Rumunech nebo Bulharech.

Ani z českého pohledu jistě oněch 25 tisíc zaměstnanců v Bavorsku není jediným důvodem pro nedostatek kvalifikovaných sil v příhraničních regionech. Dojíždění za prací k sousedům navíc není trvalé. Mnoho Čechů se zkušeností z Bavorska začíná později doma podnikat, takže své vědomosti a know-how přenášejí zpět domů. Takže bych řekl, že z dlouhodobého hlediska na tom mohou vydělat obě strany.

LIDOVÉ NOVINY: Proč podle vás Čechů nejezdí do Bavorska více?

MORITZ: Jednou z hlavních překážek zůstává znalost jazyka. Různá povolání mají různé nároky, na komunikační úrovni je ale znalost němčiny nutná ve všech oborech. Je ale třeba říct, že minimálně v českém příhraničí je o výuku němčiny zájem. V Česku také chybí duální systém, v rámci kterého by učni získávali vzdělání nejen ve škole, ale i přímo ve firmách. Běží ale společný projekt mezi městy Domažlice a Cham, v němž jsou zainteresovány německé firmy, které mají v Česku své pobočky. Některým německým zaměstnavatelům se pak vyplatí české zájemce o práci přímo proškolit.

LIDOVÉ NOVINY: Počet Čechů pracujících v Německu trvale stoupá. Jak dlouho ten trend vydrží?

MORITZ: V současnosti nejsou žádné náznaky, že by byl bavorský trh práce nasycen, poptávka je pořád velká a několik dalších let ještě bude. Z mého pohledu je překvapivé, že je Čechů nakonec tak málo.

Češi, národ pendlerů

  • K 30. červnu 2016 pracovalo v Německu 44 060 Čechů.
  • Nejvíc v Bavorsku – 25 387 – téměř čtyřikrát více než v roce 2011, kdy se otevřel německý pracovní trh.
  • Denně dojíždí za prací přes německou hranici až 90 procent z nich.
  • Poslední dobou roste počet pendlerů i v Sasku – kolem 6000.
  • Nejvíce Čechů v Bavorsku pracuje ve službách, výrobě a pohostinství.
  • Věk průměrného pendlera se pohybuje mezi 34 až 45 lety. Čerstvých absolventů není mezi zaměstnanci z Česka ani desetina.

Kde Češi v Bavorsku pracují

  • obchod, doprava, pohostinství: 7624
  • výroba: 6767
  • svobodná povolání, věda, výzkum: 5130
  • stavebnictví: 2264
  • ostatní: 3602

Údaje k 30. 6. 2016

Zdroj: Spolková agentura práce, Institut pro výzkum trhu práce a povolání o pendlerech



Počet příspěvků: 1, poslední 24.4.2018 01:42 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.