Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zvýšíme DPH, zmrazíme důchody, zadáme milionové zakázky. Váš Kalousek.

  16:37

I když ministerstva operují armádou úředníků, jejich šéfové stále zadávají různé poradenské zakázky v řádu mnoha milionů.

Ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem oponuje, že k žádnému outcoucingu veřejné správy nedochází. foto: © ČTKČeská pozice

Do redakce ČESKÉ POZICE dorazil zajímavý text, jenž se zabývá čím dál masivnějším přenášením povinností úřadů na soukromé společnosti. Jeho autor, manažer z nejvyšší byznysové sféry zabývající se finanční kontrolou a interním auditem, chtěl zůstat v anonymitě. Jeho přání respektujeme, zároveň jsme však požádali o stanovisko ministerstvo financí, jehož se článek také dotýká. Uvádíme jej na konci textu.

Dnes a denně se dozvídáme, jak ministr financí vypouští testovací balonky o tom, co všechno zdraží a jaké daně stoupou, aby se srovnal schodek státního rozpočtu. Mohlo by se to zdát v současné ekonomické situaci pochopitelné, kdyby ale nebyla u moci pravicová vláda, která by měla snižovat daně a omezovat státní výdaje.

Redukovat výdaje vlastních úřadů se ale politikům vládní koalice zatím moc nechce. I když ministerstva operují armádou úředníků, jejich šéfové stále zadávají různé poradenské zakázky v řádu mnoha milionů. Mimo poradenství se také začíná stále více rozmáhat kompletní outsourcing služeb, jak se to „podařilo“ například Všeobecné zdravotní pojišťovně v kauze IZIP.

Poradenské společnosti samozřejmě poradí, co si bude ministr přát„Nezávisle závislé“ poradenské společnosti samozřejmě poradí, co si bude ministr přát. Proč by třeba nedoporučily, ať se celá veřejná správa outsourcuje, ať se nakupují drahá IT řešení bez jednotné koncepce, ať se zavádějí „novátorská“ řešení toho, co už je dávno vymyšleno a jinde funguje.

Co nás tedy v budoucnu čeká? Stanou se z ministerstev jenom úřady, které zadávají veřejné zakázky za miliardy? Není právě toto cíl současné vlády – likvidace veřejné správy a „moderní“ outsourcing veřejných služeb spřízněnými společnostmi, které budou inkasovat tučné zisky?

Dobrá rada za 25 milionů

Uveďme si modelový příklad. Na stránkách ministerstva financí (MF) můžete během několika vteřin najít třeba následující zakázku – „Příprava realizační studie projektu reformy kontrolních a dohledových procesů v resortu MF“. Předpokládaná cena činí 25 260 000,- Kč včetně DPH. Dále se dočteme:

„Předmětem veřejné zakázky je výběr dodavatele služeb pro projekt ‚Příprava realizační studie reformy kontrolních a dohledových procesů v resortu MF‘ (dále zkráceně ‚Realizační studie Reformy KDP‘ nebo jen ‚projekt‘), financovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen ‚OP LZZ‘). Registrační číslo projektu je CZ.1.04/4.1.00/48.00050.

Účelem tohoto projektu je vytvořit Strategii RKDP, definovat procesy a organizační strukturu orgánů vykonávajících kontrolní a dohledové procesy a provést posouzení reformy z ekonomického hlediska, z hlediska legislativy a z hlediska ICT.

Klíčové prvky řešení RKDP z pohledu ostatních institucí resortu MF ČR:

  • státní dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami;
  • finanční řízení a kontrola a systém interního auditu;
  • cenová kontrola.“

Když se podrobněji začtete do zadávací dokumentace, brzy zjistíte, že nepůjde o první poradenský projekt k této problematice, který si pan „ministr rozpočtové odpovědnosti“ nechá z našich daní proplatit. Ministerským úředníkům na toto téma radí každoročně mezinárodní odborníci Světové banky a vytvářejí mnohastránkové zprávy s doporučeními.

Jsou ministerští úřadníci tak hloupí, že nedokážou sami vytvářet koncepce?I když máme na financích stovky úředníků, musíme zaplatit dvacet pět milionů za dobré rady od externích poradců. K čemu nám tedy tito úředníci vlastně jsou? Jsou tak hloupí, že nedokážou sami vytvářet koncepce?

Dělat ministerského úředníka musí být zajisté příjemnou činností. Nemusí nic umět a může ignorovat doporučení odborné veřejnosti. Pokud je potřeba vypracovat novou strategii oblasti, kterou řídí, nechá si poradit od Světové banky. A když těm radám moc nerozumí, nebo se jim brání, vypíše se tendr za desítky milionů a úředník bude jenom dohlížet, jak někdo udělá práci za něj.  Veřejnost se pouze může obávat toho, aby nám externí konzultant neporadil outsourcing nebo nákup IT řešení za miliardy.

Nemůže jít náhodou o úmyslné vyvádění peněz ze státního rozpočtu? A kdyby náhodou nebyly peníze ve státním rozpočtu, tak od čeho tu máme evropské fondy... Ty unesly a unesou prakticky všechno, tak proč je nevyužít pro další nadbytečnou poradenskou zakázku!

Budoucnost nebo drsná realita?

Začínám se s hrůzou ptát, proč se nyní začal ministr Kalousek zaobírat myšlenkou snižování počtu úředníků. Nemuselo by totiž jít o snahu ušetřit ve státním rozpočtu, ale o jeden z dalších kroků k systematickému rozkladu veřejné správy. Místo toho, abychom měli kvalitní, dobře placené a zkušené úředníky, kteří budou řešit strategické úkoly, budeme spoléhat na to, jak dopadnou veřejné zakázky, jež budou vyhlašovat politici vládní koalice.

To, že ministři zadávají poradenské zakázky nebo přenášejí povinnosti úřadů na soukromé společnosti, které inkasují neopodstatněné zisky, není nic nového. Nyní to ale začíná přerůstat únosnou mez.

Prostřednictvím externího poradenství za desítky milionů se dostáváme k outsorcingu v řádu miliard. Mluvíme tu o zakázkách jako Kalouskovo jednotné inkasní místo za necelé dvě miliardy, Drábkovy sociální karty za 3,5 miliardy, již zmiňovaný nefunkční IZIP a podobně. Všechny samozřejmě provázejí problémy. Není náhodou důvodem to, že se zadávalo bez promyšlené strategie a veřejné diskuse?

Je děsivé, že pod rouškou strategických vládních reforem se dostáváme krok po kroku k budoucí devastaci veřejné správy a jejímu přechodu do rukou soukromých společností. Co nás může čekat v budoucnosti? Nefunkční stát závislý na soukromých firmách napojených na zkorumpované politiky? Další miliardové tendry na jedné straně a vyšší DPH či nižší důchody na straně druhé?

Vyjádření ministerstva financí

K žádnému outsourcingu veřejných služeb nedochází

„V návaznosti na zavedení jednoho inkasního místa (JIM) a na základě bezplatného doporučení Světové banky byla na ministerstvu financí zpracována koncepce reformy kontrolních a dohledových procesů. Tato koncepce má za úkol zmapovat všechny procesy nefiskální povahy, například správu dotací, finanční a cenovou kontrolu nebo státní dozor tak, aby jejich výkon nebyl roztříštěn mezi složky ministerstva financí, celní správy a daňové správy.

Zásadním cílem je vytvořit fungující přehledný systém zabezpečující optimální zajištění těchto procesů s minimalizací nákladů jak personálních, tak finančních. Na návrh koncepce získalo ministerstvo financí finanční podporu v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost z Evropského sociálního fondu. Zmiňované zatížení daňových poplatníků zde tedy není na místě, neboť ze státního rozpočtu je placeno pouze 15 procent z vysoutěžené částky, která bude jistě mnohem nižší, než je stanovený limit.

O devastaci veřejné správy nemůže být řeč, natož o jejím přechodu do rukou soukromých společnostíV žádném případě nejde o outsourcing veřejných služeb spřízněnými společnostmi, to je bohužel zásadní nepochopení problému. Finanční podpory plynoucí z evropských fondů do jednotlivých operačních programů mají danou strukturu a konkrétní rozpočet. Součástí rozpočtu je i částka na veřejnou zakázku na dodavatele služeb. Tito dodavatelé zaručují nezbytný nezávislý nadhled nad řešenou problematikou. Výstupy jejich práce jsou zadavatelem samozřejmě pravidelně kontrolovány, případně oponovány.

O devastaci veřejné správy tedy nemůže být řeč, natož o jejím přechodu do rukou soukromých společností. Naopak, tato vláda řeší úkoly, které měly být dávno vyřešeny. Výsledkem projektu bude vyšší komfort daňového poplatníka, transparentnost a racionalizace podstatné části veřejné správy.

Úspora nákladů

Cílem projektu JIM je snížení administrativních nákladů státu a daňových poplatníků. Podstatou je sjednocení inkasa veřejných odvodů, tedy daní, sociálního a zdravotního pojištění do jedné instituce. To je umožněno díky sjednocení základu daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění.

Díky JIM tedy poplatníci nebudou muset obíhat několik úřadů, ale vše si vyřídí na jednom místě. Sníží se počet formulářů a podání, sjednotí se i kontrola. Tím logicky dojde nejen k úspoře času a administrativních nákladů poplatníků, ale také k výraznému snížení provozních nákladů na straně státu.

Je pochopitelné, že vznik JIM si vyžádá určité vstupní náklady, ty však budou nízké vzhledem k dlouhodobé provozní úspoře. Jen pro ilustraci, výše administrativních nákladů vyvolaných daňovým systémem u soukromých subjektů se odhaduje na 40 miliard korun za rok. I podle velmi konzervativních odhadů nastane úspora v řádu miliard korun ročně, pokud počítáme pouze se střízlivým desetiprocentním snížením nákladů v oblasti přímých daní.“

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!