Nad očekávání nepříznivý výsledek přinesly úterní předběžné údaje Českého statistického úřadu o vývoji domácí ekonomiky. Hrubý domácí produkt klesl za první čtvrtletí o jedno procento, a to jak meziročně, tak ve srovnání s posledními třemi měsíci loňského roku. Recese českého hospodářství vyčnívá zejména při srovnání s okolními zeměmi – Německem, Rakouskem a Slovenskem, které oznámily růst o 0,5 procenta, 0,2, respektive 0,8 procenta.
Ačkoli jde o první odhady ČSÚ, které jsou skoupé na detailnější informace o struktuře HDP, z jiných makroekonomických údajů vyplývá, že negativní vliv na růst má hlavně slabá domácí poptávka. Vláda šetří kvůli snaze o snižování rozpočtového deficitu, domácnosti zase nemají dost peněz na utrácení, neboť reálné mzdy klesají. Propad domácí poptávky kompenzuje zahraniční obchod, ale jen částečně.
Zajímavá je informace ČSÚ, že v běžných cenách HDP vzrostl o více než dvě procenta, což však bylo eliminováno zvýšením cenové hladiny o 3,2 procenta. Vyšší inflace je letos v první řadě důsledkem růstu spodní sazby daně z přidané hodnoty z deseti na 14 procent od 1. ledna 2012. Z čehož vyplývá, že vláda změnou DPH v podstatě růst ekonomiky vymazala.
Údaje o poklesu ekonomiky za 1. čtvrtletí budou statistici v příštích týdnech upřesňovat, podle domněnek analytiků spíše směrem nahoru. Zároveň se však začínají pomalu přepisovat celoroční prognózy růstu HDP. Zatímco dosud se hovořilo o stagnaci či mírném zvýšení v řádu desetinek procenta, nyní již takzvanou kladnou nulu očekává málokdo. Současně s tím se objevují spekulace, že centrální banka by mohla hospodářství podpořit dalším snížením základní úrokové sazby, která se již dva roky drží na rekordním minimu 0,75 procenta.
