Pondělní Mladá fronta DNES měla na titulní straně dvě „headlines“ – hlavní zprávy dne, řečeno česky. První s titulkem Ministerstvo chce zastavit hloupnutí dětí pojednávala o šesti plánech ministra školství Josefa Dobeše (VV) na zlepšení tuzemského vzdělávání. Druhá se týkala Ceny Františka Filipovského za nejlepší dabing roku, kterou získal herec Martin Stránský za namluvení lékaře ze seriálu Dr. House.
V čem obě „nesourodá“ témata souvisejí? Ve více věcech, než by se na první pohled možná zdálo... Leč postupně. Ministerstvo školství představilo deníkem citovaných šest zásadních bodů, jak bojovat proti hloupnutí malých Čechů:
- Zavřít polovinu víceletých gymnázií
- Testovat děti 5. a 9. tříd
- Učit děti používat znalost v praxi
- Vytvořit seznamy učiva, které mají umět všichni
- Zlepšit výuku budoucích učitelů
- Vzdělávat pedagogy v praxi
Citace první: V anketě MF DNES odpovídali ředitelé škol na otázky, proč se v mezinárodních testech zhoršují výsledky českých školáků. Děti nečtou knihy, místo toho sedí u internetu či televize. „Hlavně po mně, učiteli, nic moc nechtěj. Myšlení přece bolí a já nejsem zvyklý překonávat překážky,“ uvedla Zuzana Škapová, ředitelka ZŠ v Ostravě-Porubě.
Citace druhá: Cenu za nejlepší dabing roku získal herec Stránský z plzeňského divadla J. K. Tyla, když triumfoval jak v hlavní kategorii, tak v diváckém ocenění. Ke své práci pro televizi Prima (Doktor Ludsky) uvedl: „Dodnes nechápu, proč slovenský seriál máme předabovávat do češtiny. Možná to vadí legislativě, ale i tak si myslím, že je to věčná škoda; Slovákům přece snad ještě rozumíme,“ říká hlasem populárního doktora House.
Win-Win-Win situace?
Zlatá slova! Takže si to shrňme. Děti nečtou. Sedí u televize. Nechtějí překonávat překážky. Přestávají rozumět i těm nejbližším cizím jazykům. Vynakládáme každoročně miliony za dabing do češtiny. A dabéry navíc oceňujeme za přínos české kultuře...
Nabízí se snadné řešení, jehož výsledkem by mohla být úplná win-win-win situace. Pokud děti sedí u televize, koukají nejspíše na dabované filmy. Pakliže je přestaneme tlumočit, nutně děti začnou číst titulky, překonávat překážky a začnou se tak nějak přirozeně učit cizí řeči a dokonce je uplatňovat v praxi, jak si přeje ministerstvo v bodě tři. Televize navíc ušetří spoustu peněz, které se budou moci využít na nákup nebo výrobu vlastních kvalitnějších pořadů. A co víc: budeme mít světovější společnost znalou jazyků.
Prodavačka lepší profesora...
„S dabingem je potíž, že u některých seriálů nepoznají Češky v domácnosti podle dabérčina hlasu konkrétní postavu, protože dotyčná herečka už dabuje v příliš mnoha seriálech,“ uvedl v České televizi host komentující Cenu Františka Filipovského.
Prosté řešení? Sledovat originál. Vezměme si například Švédsko...Prosté řešení? Sledovat originál. Vezměme si například Švédsko. Země, jež má s Českem srovnatelný počet obyvatel, už léta sází na vysílání pořadů v originálním znění, pouze s titulky. Když zapnete ve stockholmském hotelu televizi, na většině švédských kanálů zní v hlavním vysílacím čase angličtina – v dokumentech, velkofilmech nebo seriálech. A prodavačky, řidiči i průvodčí tu hovoří anglicky lépe než čeští akademici.
„Určitě to na nás má značný pozitivní vliv. Už od dětství sledujeme pořady v angličtině, hodně toho naposloucháte, naučíte se výslovnost i slovíčka,“ řekla reportérovi ČESKÉ POZICE naprosto perfektní angličtinou Julia S. ze švédského ministerstva zahraničí, která studovala „jen“ doma ve Stockholmu a na jediné zahraniční univerzitě: v Barceloně.
Jistě existuje vědecká studie, jež vliv nedabovaných pořadů na učení cizích jazyků shrnuje, doporučuje. Neznám ji. Znají ji jistě odborníci, ale patrně si ji nepřečtou předseda českého Senátu, šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny ani ministr školství. Bude jistě v angličtině.
Každopádně by měla být otevřena veřejná diskuze, zda by odklon od pohodlného dabérství Česku dlouhodobě neprospěl.
