Elektronická evidence tržeb se může stát předvolebním trhákem nejen proto, že pravicová opozice si vepsala do programů její zrušení. Blíží se totiž chvíle, kdy se kontroverzní normou začnou zabývat ústavní soudci. Návrh na její zrušení podaly už loni v červnu čtyři desítky poslanců ODS a TOP 09. Namítají hlavně, že zákon byl loni v únoru přijat protiústavně. Tehdy vládní většina zlomila několikaměsíční obstrukce postupem, který jednací řád neumožňuje. Opozice v tom shledává porušení svých práv na vyjádření, jež jsou chráněny českou ústavou.
Případ má teď na starosti v roli zpravodaje ústavní soudce Josef Fiala. „V tuto chvíli nelze odhadnout, v jakém časovém horizontu bude ve věci rozhodnuto. Řízení je nyní ve fázi dopracovávání zpravodajské zprávy, jsou shromažďovány podklady pro rozhodnutí,“ tlumočila LN informace od soudce mluvčí Miroslava Sedláčková. Dle informací LN však soudci o nejtřaskavější politické kauze za dlouhá léta intenzivně diskutují. A ostré spory se vedou už jen o to, zda kauzu rozseknout ještě před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, nebo počkat na klidnější časy.
Veřejné jednání
Navrhující poslanci i někteří ústavní soudci navíc požadují, aby se ve věci konalo veřejné ústní jednání, kde by byli vyslechnuti vrcholní sněmovní činovníci. Ti by měli vysvětlit svůj postup při umlčování obstrukcí. Veřejné jednání by zaplnilo mediální prostor a případné zrušení nejviditelnější reformy bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO) by bylo pro favorita voleb citelnou ranou.
Navrhující poslanci i někteří ústavní soudci také požadují, aby se ve věci konalo veřejné ústní jednání, kde by byli vyslechnuti vrcholní sněmovní činovníci. Ti by měli vysvětlit svůj postup při umlčování obstrukcí. |
Pro nařízení takového jednání by ale musela zvednout ruku nadpoloviční většina soudců, a to v neveřejném zasedání. „Otázka postoje jednotlivých konkrétních soudců včetně soudce zpravodaje k této otázce je interní věcí pléna,“ uvedla Sedláčková. Jednotliví ústavní soudci přitom probíhající řízení nikdy nekomentují.
Jádrem návrhu pravicových poslanců je napadení postupu vládní většiny, která zatočila s jejich obstrukcemi ve třetím čtení tak, že odhlasovala ukončení rozpravy ve chvíli, kdy do ní bylo přihlášeno ještě několik poslanců, jedenáct z nich předtím ve třetím čtení vůbec nevystoupilo. Takový postup přitom jednací řád dolní komory neumožňuje. Předseda ODS Petr Fiala to označil za černý den pro českou parlamentní demokracii. V návrhu zaslaném Ústavnímu soudu pak poslanci ODS a TOP 09 hovoří o organizovaném spiknutí za účelem porušení právního řádu.
Dosavadní kritérium
„Jednání vládní většiny by nepřekvapilo, pokud by šlo o postup vládní moci v německém Říšském sněmu při projednávání zmocňovacího zákona navrženého kancléřem Adolfem Hitlerem v roce 1933. Proč však takové metody používat pro návrh Andreje Babiše?“ stojí v podání, které pro ODS a TOP 09 sepsal brněnský advokát Zdeněk Koudelka. Kromě procedurálních vad návrh kritizuje i dopady evidence tržeb, zejména na drobné živnostníky.
Dosavadní nálezy Ústavního soudu k parlamentní proceduře by mohly naznačovat, že opozici nevyhoví. Kritériem dosud bylo, zda opozice měla dostatek času pro prezentaci svých názorů, čemuž zde po několikaměsíčním projednávání návrhu zákona lze přitakat. |
„Tlak na tyto jedince může vést k tomu, že podnikání zanechají, jelikož nové povinnosti budou vnímat jako likvidační, či se přesunou do šedé ekonomiky,“ uvedli opoziční poslanci. Návrh rozhodně není bez šance na úspěch. „V dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu jde nalézt oporu jak pro zrušení zákona, tak pro zamítnutí návrhu,“ řekl LN docent Jan Wintr, expert na ústavní právo z pražské právnické fakulty.
„Dosavadní nálezy Ústavního soudu k parlamentní proceduře by mohly naznačovat, že opozici nevyhoví. Kritériem dosud bylo, zda opozice měla dostatek času pro prezentaci svých názorů, čemuž zde po několikaměsíčním projednávání návrhu zákona lze přitakat,“ míní Wintr. Na druhou stranu však kritizuje, že se vládní většina nepokusila prosadit změnu jednacího řádu. „Prostě jej prolomila způsobem, jejž Ústavní soud kritizoval v nálezu, kterým v roce 2009 zrušil ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny,“ doplňuje Jan Wintr.
