Zpráva vojenských zpravodajců: Poučné informace ze zahraničí

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství (VZ) za rok 2013 má několik kvalitních náznaků, jejichž zmnožení by veřejnost uvítala. Bylo by vhodné a prospěšné, kdyby se na těchto náznacích založená komunikace VZ s veřejností stala intenzivnější. Struktura jeho zprávy zákonem vymezenou působnost nekopíruje, ale vychází z aktuální situace.

Jan Schneider 11.11.2014
Výroční zpráva Vojenského zpravodajství. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výroční zpráva Vojenského zpravodajství. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Výroční zpráva Vojenského zpravodajství.

Vojenské zpravodajství (VZ) zveřejnilo veřejnou část své výroční zprávy za rok 2013 současně s Bezpečnostní informační službou (BIS). V obou případech platí poznámka o neaktuálnosti tohoto způsobu informování veřejnosti. Zpravodajci dávají „právo prvního čtení“ tajné části své výroční zprávy vládě a poslancům, přestože veřejná a tajná část výroční zprávy se liší, a bylo by s podivem, kdyby zákonodárci a vláda po přečtení tajné části ještě žádostivě sáhli po oné veřejné.

Nabízí se, aby zpravodajci po vypracování své výroční zprávy hned zkraje roku vždy předali utajenou část zákonným adresátům současně se zveřejněním oné neutajované části. Bylo by nepochybné, že by se zákonní adresáti dostali ke čtení utajené zprávy dříve než na podzim – už jenom proto, aby věděli, o čem se v „podhradí“ povídá. Možná by to přispělo k žádoucímu prokrvení vztahů zejména mezi exekutivou a zpravodajci. Další úvahy by se mohly brát k aktuálnějšímu, dílčímu publikování zpravodajských výstupů v případě potřeby.

VZ není BIS

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství se od výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) strukturálně liší. Vojenské zpravodajství je totiž vojenským protějškem současně jak civilní rozvědky (ÚZSI), tak kontrarozvědky (BIS). Krom toho je součástí VZ i Měřičský ústav a do konce letošního roku i 601. skupina speciálních sil (od počátku příštího roku bude logičtěji pod generálním štábem).

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství se od výroční zprávy Bezpečnostní informační služby strukturálně liší

Tomu odpovídá i odlišně zákonem vymezená působnost VZ, v níž není na rozdíl od BIS explicitně jmenována ochrana ekonomiky, demokratických základů, svrchovanosti a územní celistvosti ani problematika organizovaného zločinu a terorismu. Do působnosti VZ je naopak zákonem dáno vše, co se týká obrany České republiky, plus informace důležité pro její bezpečnost, které mají původ v zahraničí.

Struktura Výroční zprávy VZ 2013 však tuto zákonem vymezenou působnost nekopíruje, ale vychází z aktuální situace. Činí to racionálně, v čemž je možno vidět i podnět k vhodné novelizaci příslušné části „střechového“ zákona o zpravodajských službách ČR.

Informace o Islámském státu

Oproti roku 2012, kdy tato kapitola výroční zprávy VZ Balkánem začínala, zpráva za rok 2013 začíná Blízkým východem, pokračuje státy bývalého SSSR, Afrikou a Balkánem končí. Řazení není směrodatné, ale jistý akcent v něm přítomný je.

Již ve zprávě za rok 2012 VZ referovalo o zvýšeném vlivu iráckých radikálů v Sýrii (včetně dodávek zbraní), přičemž situaci v Iráku hodnotilo po odchodu amerických vojsk jako kontinuálně se zhoršující. Vojenské zpravodajství předpovídalo, že po případném pádu syrského režimu Baššára Asada by v mocenském vakuu nastalý chaos znamenal destabilizaci celého regionu.

Vojenské zpravodajství sledovalo posilování a zvyšování aktivit odnoží Al-Káidy, z nichž se vyprofiloval Islámský stát

V roce 2013 VZ hodnotilo negativně další rostoucí vliv náboženských extremistů v protiasádovské opozici, která byla roztříštěná, a tudíž těžko ovladatelná, nicméně ovládala rozsáhlá území na pomezí Sýrie, Turecka, Jordánska a Iráku. Vojenské zpravodajství sledovalo posilování a zvyšování aktivit odnoží Al-Káidy, z nichž se vyprofiloval Islámský stát (IS).

V této souvislosti je třeba se ptát, zda a jak vláda pracovala s těmito informacemi, které i ve zveřejněné podobě obsahují zárodečné indicie vzniku Islámského státu. Mezinárodní společenství si teatrálně klade otázku, kde se vzal IS, přičemž náznaky a téměř předpovědi, jak se situace bude vyvíjet, přinejmenším česká exekutiva měla k dispozici.

Další krizové oblasti

Zajímavý moment obsahuje část zprávy VZ o Íránu. Konstatuje se v ní, že charakter íránských ozbrojených sil zůstal nadále především obranný, což je v rozporu s mediálními pohádkami o agresivní podobě íránského režimu. A jak podotýkají znalci, Írán více než 200 let nevedl útočnou válku.

Podle zprávy VZ charakter íránských ozbrojených sil zůstal nadále především obranný, což je v rozporu s mediálními pohádkami o agresivní podobě íránského režimu

Vojenský puč v Egyptě, kterým byla svržena demokraticky zvolená vláda, podle VZ uklidnil situaci. Tato historie obohacuje politologickou debatu na téma vývoz „reálné demokracie“, zahrnující již podobnou situaci v Alžírsku na přelomu let 1991 až 1992, kdy byla za pomoci a potlesku Západu svržena taktéž demokraticky zvolená, Západu však protivná vláda.

Komplikovanost izraelsko-palestinského konfliktu nezná logických hranic. Palestinský Hamás, zařazený na Západě na seznam teroristických organizací, se přiklonil v syrském konfliktu na stranu protivládních povstalců – taktéž podporovaných Západem, což VZ útlocitně nedává vládě „spapat“. Tím Hamás ztratil podporu Íránu, ale – po provedeném vojenském puči – i Egypta. Spojence si Hamás hledá v oblasti Zálivu – a dost pravděpodobně mezi nimi budou i ti, kteří podporují IS, jehož je Írán zásadním odpůrcem.

Rusko

Rusko se chce podle VZ rehabilitovat jako velmoc, a k tomu přijalo ambiciózní plány modernizace vojenských sil, jejichž realizace však pokulhává. Důležitou informací – zejména ve světle analýzy strategických záměrů USA Příštích sto let George Friedmana – je ruská deklarace obnovit trvalé námořní uskupení ve Středozemním moři s využitím syrského přístavu Tartús.

Rusko se chce podle VZ rehabilitovat jako velmoc, a k tomu přijalo ambiciózní plány modernizace vojenských sil, jejichž realizace však pokulhává

Vojenské zpravodajství konstatuje, že „stejně jako v roce 2012 pokračovala ruská politika v regionu Střední Asie v oslabování vojenskoekonomického vlivu ze strany USA a Čínské lidové republiky“. To je formulace zpravodajců, kteří dělají čest svému řemeslu. Vzácný jev v prostředí prostoduchého mediálního masírování ve smyslu „ruských imperiálních choutek“! Taková zpravodajská práce naznačuje, jakým přínosem pro stát by nezávisle pracující zpravodajské think-tanky mohly být.

Poměrně symptomatickým příznakem vlivu deformovaného prostředí však je, že v kraťoučké kapitole téže výroční zprávy VZ, týkající se činnosti cizích zpravodajských služeb v oblasti obrany, jsou z tohoto velmocenského trianglu – podobně jako u BIS – jmenovány prioritami VZ pouze zpravodajské služby ruské a čínské.

Afrika a Balkán

Poučný příběh zprostředkovalo VZ vylíčením situace v Mali. Kontraproduktivní evropská vojenská přítomnost, o jejímž skutečném účelu – zejména ve francouzském případě – lze s úspěchem spekulovat, situaci nevyřešila. Zřejmě se to však – alespoň na čas – povedlo novému malijskému prezidentovi, který „kontraverzními“ kroky snížil vliv vojenské chunty na chod státu. Bývalé vůdce převratu povýšil, aby je mohl následně penzionovat. Navíc zahájil dialog se separatisty.

Kontraproduktivní evropská vojenská přítomnost v Mali, o jejímž skutečném účelu – zejména ve francouzském případě – lze s úspěchem spekulovat, situaci nevyřešila

Na pokračování si budeme muset rok počkat, nicméně se zdá, že by se to mohlo vyplatit. Každý příspěvek k tématu zmírňování napětí, zvanému „Spirit of Glassboro“, je velmi vítaný. Důstojnost, ale i budoucnost lidského rodu totiž nespočívá ve zvyšování napětí a rozněcování konfliktů, to umí každý primitiv. Nejtěžší úloha, která stojí před lidstvem, je totiž pramálo atraktivní: jak snížit napětí, abychom se všichni nepomordovali. S napětím budeme sledovat, zda se nového poučení nedočkáme dokonce z oné podceňované Afriky.

Překvapivě pozitivní vývoj normalizace vztahů Srbskem a Kosova je dalším možným příspěvkem k tématu snižování napětí. Situaci v západní části Balkánu neustále ovlivňují nesmiřitelné postoje neústupných představitelů některých etnik, zejména separatistů. Jen se musíme modlit, aby někoho z nich nenapadlo pozvat si české odborníky na lustrace, aby jim pomohli administrativně na bolševický způsob plošně „očistit“ společnost od kohosi. To by si pak po čtvrt století nebyl jist nikdo ničím, pouze stálými sváry, frustracemi a nenávistí.

Terorismus

Mnozí vojáci české armády se sice vydávají do vzdálených zemí stíhat mytickou Al-Kajdu, ale její členové se zatím nevydali do jejich domoviny je za to na oplátku ztrestat. Až to tak občas vypadá, že je to u nás někomu líto – možná to pramení z vědomí naší malé důležitosti, možná z individuální duševní vyšinutosti.

Zpráva VZ malé nebezpečí teroristické odvety na našem území vyhodnocuje realisticky

To se však netýká zprávy VZ, která toto malé nebezpečí teroristické odvety na našem území vyhodnocuje realisticky. Vojenské zpravodajství při sledování teroristických aktivit v době blížící se a probíhající olympiády v Soči zaznamenalo sblížení teroristické organizace Islámský emirát Kavkaz s Al-Káidou. Jejich nepřítelem je jak Rusko, tak obecně Západ.

Z tohoto rozložení sil pak implicitně vyplývá i jediný možný postup proti této hrozbě. Jak říkají na rozdíl od válečných „jestřábů“ skuteční odborníci, bez Ruska proti terorismu úspěšně bojovat nelze.

Extremismus, proliferace, kybernetické hrozby

Vojenské zpravodajství „řeže do vlastního“ včas, aby z problému nebyl průšvih. V armádě se – docela logicky – objevují sympatizanti pravicově extremistických myšlenek. Vojenské zpravodajství indikovalo v tomto kontextu nejen zvýšený výskyt násilí, ale i aktivní zapojení vojáků. A informačně se podílelo na policejní akci, jejímž výsledkem bylo zadržení a obvinění těchto extremistů.

Oblast kybernetických hrozeb je všeobecně považována za hlavní budoucí bojiště, a proto je mu věnována příslušná pozornost

Obchodování technologiemi zbraní hromadného ničení a nelegální obchod technologiemi dvojího užití i zbraněmi konvenčními zůstalo v repertoáru VZ i ve sledovaném období. Nijaké zvláštní změny trendů zaznamenány nebyly – a lze dovodit, že se ani nečekají. Kritickými odběrateli, respektive zájemci jsou země zejména Dálného východu a Střední Asie.

Oblast kybernetických hrozeb je všeobecně považována za hlavní budoucí bojiště, a proto je mu věnována příslušná pozornost. Je to jemný náznak dávající tušit, že vojenští zpravodajci toto riziko nepodceňují, když mu přiřkli „potenciál velmi rychlého růstu“. Kromě zaznamenaného vzestupu případů kybernetické špionáže se stále častěji objevují komplexní útoky na prvky kritické infrastruktury – i možnost objednat si kybernetický útok podle zadaných parametrů na komerční bázi.

Domácí škůdci

Obranu ČR významně ohrožují kritické jevy v oblasti obchodní – netransparentnost, korupce, obcházení zákona, neefektivní využívání prostředků, klientelistické vazby. Ani ochrana utajovaných informací nebyla bezchybná. Vojenské zpravodajství však uvádí „možné porušení zásad ochrany utajovaných informací“, přičemž o několik řádků níže konstatuje, že „ohrožení utajovaných informací v oblasti obrany nebylo identifikováno“.

Obranu ČR významně ohrožují kritické jevy v oblasti obchodní

Výroční zpráva VZ za loňský rok má několik velmi kvalitních náznaků, jejichž zmnožení by veřejnost bezpochyby uvítala. Vojenské zpravodajství může na rozdíl od BIS veřejnosti zprostředkovat velmi poučné informace ze zahraničí. Bylo by vhodné a prospěšné, kdyby se na těchto náznacích založená komunikace zpravodajců s veřejností stala intenzivnější.