Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila, aniž by musela, jak v doprovodném komentáři zdůraznila, veřejnou zprávu o své činnosti za rok 2013. BIS ovšem vždy dbá, aby se s tajnou částí téže výroční zprávy nejprve seznámila vláda, a proto veřejnost musela opět počkat.
Důsledkem této blahosklonnosti je, že se veřejná část zprávy BIS stává spíše materiálem pro historiky. Pokud je to úmyslem zpravodajské služby, pak je vše v pořádku, jen by to mělo být explicitně uvedeno. Pokud by však BIS chtěla působit na veřejnost profylakticky, měla by v případě potřeby neprodleně zveřejnit aktuální tematické informace – třeba víckrát do roka.
Souhrnná „historická“ výroční zpráva by pak posloužila především vládě a zákonodárcům, kteří při rozhodování o rozpočtu potřebují mít možnost srovnání, co BIS stojí a co produkuje.
Ochrana ekonomických zájmů státu
Pokud lze soudit z pořadí, rozsahu i dikce kapitol nejnovější výroční zprávy BIS, pak prioritou je opět ochrana ekonomických zájmů státu. Priorita je to oprávněná, neboť historie i současnost potvrzují intenzivní zaměření zpravodajských služeb na tuto oblast, a to celosvětově.
Ekonomické zájmy státu neohrožují pouze zahraniční špióni, ale snad především „naše vlastní škodná“ |
Nicméně ekonomické zájmy státu neohrožují pouze zahraniční špióni, ale snad především „naše vlastní škodná“. Předmětem zpřesněné kritiky BIS je proto řízení a kontrola státem ovládaných ekonomických subjektů, neboť rozsah škod způsobených ryze formalistickým výkonem práv státu je značný. (Otázkou je, zda jde přitom jen o nedbalost, nebo přímo o úmysl.)
BIS též rozpracovává nejen jevy zjevně nelegální, ale i postupy sestávající z řady legálních kroků, v jejichž důsledku se však otevírá prostor pro prosazování zájmů, které jsou v rozporu se zájmy státu. BIS se vydala směrem velmi zajímavým, ale přirovnatelným k minovému poli.
Nabízí se totiž logická otázka: Ví BIS víc než politici, když zná „zájmy státu“, aby mohla indikovat aktivity, které jsou s nimi ve výsledném rozporu? Doufejme jen, že BIS nemá „politické“ ambice, protože pod touto rozumně znějící rouškou by je mohla skrytě prosazovat.
Organizovaný zločin
Stejně jako v předchozím období 2012 se BIS soustředila na přetrvávající a snad nejdůležitější problém, jímž jsou ataky organizovaného zločinu na veřejnou správu (centrální orgány státní správy a samosprávu).
BIS uvádí v anonymizované podobě, ale dost detailně, závažné případy klientelismu, korupce, střetu zájmů a zneužívání veřejných finančních prostředků |
BIS jako určitou nadstavbu k tomuto problému podrobně zmapovala učebnicový příklad činnosti legislativních orgánů ovlivněné lobbistickými skupinami. Zákon o veřejných zakázkách byl v průběhu dvou let dvakrát novelizován, podruhé natolik filigránsky, že se norma vrátila do původního stavu.
BIS v této kapitole uvádí v anonymizované podobě, ale dost detailně, závažné případy klientelismu, korupce, střetu zájmů a zneužívání veřejných finančních prostředků. Soustředění se na komunální úroveň je pro úspěšnou eliminaci organizovaného zločinu velmi důležité, protože kompromitující vazby politiků začínají již na této úrovni.
Jde přitom často o nízké částky, které bývají „pod rozlišovací schopnost“ trestněprávních orgánů. Nicméně v budoucnu mohou sehrát klíčovou roli v okamžiku, kdy kompromitovaný jedinec „vyvzlíná“ do vyšších pater politiky a začnou mu být připomínány „hříchy mládí“.
Kontrarozvědná činnost
BIS uvádí jako prioritu aktivity čínských a ruských zpravodajců směřující především do ekonomické oblasti. Ti působí jak pod diplomatickým krytím, tak přijíždějí jako soukromé osoby za účely turistickými, vzdělávacími či podnikatelskými.
Podle BIS „k úspěšné prevenci vlivových opatření (a obecně špionáže) cizí moci je nezbytné vzít v úvahu možnost, že například zájem ruského/čínského diplomata, novináře či experta o naši osobu není dán naší osobní či profesní výjimečností, ale připustit i možnost rizika zneužití tohoto zájmu a kontaktů s námi pro cizí zpravodajský užitek“.
Výchovný a preventivní účinek této části zprávy BIS je rusko-čínským akcentem poněkud deformovaný |
Lze dovodit, že výchovný a preventivní účinek této části zprávy BIS je právě oním rusko-čínským akcentem poněkud deformovaný. Již sama formulace, že aktivity ruských a čínských zpravodajců jsou pro BIS prioritní, zasluhuje pozornost. Znamená to buď, že naše země je zajímavá už jen pro takové země, jako je Rusko a Čína, nebo že nejsme natolik nezajímaví, ale nejchytřejší zpravodajci jsou Rusové a Číňané.
Popřípadě – a to by byla nejhorší varianta – nejsme nezajímaví, ale BIS obyvatelstvo varuje k ostražitosti především vůči Rusům a Číňanům. To by ovšem mohlo být selháním ochrany státních zájmů, zejména když by zpravodajci z „nepřátelské“ země přicházeli „pod třetí vlajkou“ jakoby ze spřátelené země – a přistupovalo by se k nim bez přiměřené ostražitosti.
Trapná zmínka o „asymetrii“
Zkreslená optika BIS je zřejmá v pasáži o „asymetrickém“ vyznění IX. pražské bezpečnostní konference. Nejprve BIS kritizuje, že si její účastníci dovolili tleskat při zmínkách o problematických zpravodajských aktivitách USA vůči jejich spojencům, a pak se jí nelíbilo, že na konferenci prý byly nedostatečně reflektovány zpravodajské aktivity Ruska a Číny.
Odhlédneme-li od neslýchané a naprosto nepřípadné ingerence státní organizace do akademického světa, nelze pominout trapnost zmínky o „asymetrii“ od BIS |
Odhlédneme-li od neslýchané a naprosto nepřípadné ingerence státní organizace do akademického světa, nelze pominout trapnost této zmínky o „asymetrii“ od BIS. Ta ve své výroční zprávě nemá zase ani zmínku o problematických aktivitách amerických zpravodajců, které od poloviny roku 2013 vzrušují celý svět.
Tento postoj, jakkoliv se tváří „proamericky“, což je u zpravodajské služby nepřípustné, je svou implicitní devótností ve skutečnosti „protiamerický“, což je též nepřípustné. Užitečný vztah musí být férový, to znamená v případě potřeby tvrdý. V případě Schwarzenbergovy kritiky výstavby izraelských osad na okupovaném území se pak potvrdilo, že to jde. Izraelci prohlásili, že skuteční přátelé se poznají právě tím, že si říkají pravdu.
Ochrana ústavnosti a demokracie
BIS označuje zvýšené mezietnické napětí za potenciálně větší problém než pravicový extremismus. Tento poněkud schizofrenní postoj je však korigován připuštěním vzájemné souvislosti těchto dvou jevů. Sociologickou analýzu eskalace tohoto napětí nemá BIS v popisu práce, ale indikaci jakýchkoliv úmyslně akcelerujících momentů bezesporu ano. Bylo by asi prospěšné zaměřit se tímto směrem, byť by BIS riskovala nařčení z nějakých „nekorektností“.
BIS konstatuje, že nárůst protiromských nálad byl zpočátku spontánní, postupně však iniciativu začali přebírat pravicoví radikálové a přibývalo násilí |
BIS konstatuje, že nárůst protiromských nálad byl zpočátku spontánní, postupně však iniciativu začali přebírat pravicoví radikálové a přibývalo násilí. K uklidnění situace nepřispěla ani média, ani jednostranná vyjádření politiků. Ta naopak frustrované obyvatelstvo z míst konfliktů ještě spíše radikalizovala.
Hrozí-li „společenský papiňák“ výbuchem, přestává být čas na velké zdvořilosti. Ze zprávy BIS lze dovodit, že stát by měl důsledněji prosazovat své pravomoci vůči všem zúčastněným stranám, protože nebude-li konfliktní situace řešena, poroste podpora radikálním až extrémním postojům a řešením.
Terorismus
Je příjemné, když Bezpečnostní informační služba zveřejní, že její šetření nějaké poznatky nepotvrdilo. Stará zpravodajská poučka totiž zní, že kvalitně potvrzená informace je stejně dobrým výsledkem jako informace kvalitně vyvrácená.
Je příjemné, když BIS zveřejní, že její šetření nějaké poznatky nepotvrdilo |
Velmi dobrým výstupem je i poznatek BIS o projevech takzvaného islamoskepticismu (zřejmě politicky korektní náhražka islamofobie), které ve své radikální podobě mohou radikalizovat dosud umírněné muslimy.
Práce BIS v této oblasti je zřejmě poučena chybami v minulosti, a je tudíž co do výstupů velmi zdrženlivá, což nelze nikdy dostatečně vynachválit.
Kybernetická bezpečnost
Tato část výroční zprávy je opět asymetrická, byť ve své zveřejněné části nesporně kvalifikovaná. Nicméně obsahuje pouze kritiku čínských IT společností Huawei a ZTE a jejich hardwaru (problematika vzdálené neautorizované manipulace), ačkoliv celý svět mluví o zneužívání IT firem a technologií v souvislosti i s americkými produkty a společnostmi.
Asymetrický postoj BIS dříve známý jako syndrom „Velkého bratra“ začíná být zřejmě trvalejšího rázu |
Tento zvláštní asymetrický postoj BIS dříve známý jako syndrom „Velkého bratra“ začíná být zřejmě trvalejšího rázu. Přílišná politizace vidění světa projevující se dokonce pokusem mentorovat akce akademiků, včetně asymetrického hodnocení operativní situace, jsou signály, které naznačují, že určitá, velmi rozvážná a klidná změna klimatu ve zpravodajské službě by mohla být ku prospěchu věci.
