Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zombie IPB straší v České národní bance

  17:55
V červnu před 16 lety padla za dramatických okolností Investiční a Poštovní banka. A ani po 16 letech není konec s vyrovnáním se s následky.

Demontáž poutače zkrachovalé banky IPB. foto: Lidové noviny

Tento měsíc to bude přesně 16 let, co za asistence zakukleného komanda padla Investiční a Poštovní banka, honosící se sloganem „Lev na vaší straně ve světě financí“. Stát čili daňové poplatníky vyšel tento historicky největší český krach a zametání jeho následků na bezmála 200 miliard korun. A stejně není uklizeno dodnes. Aktuálně podle informací LN řeší Česká národní banka otázku v hodnotě 20 miliard korun.

Konkrétně jde o to, jak si tuto částku vyčlenit pro případnou potřebu doplácet ji v budoucnu Československé obchodní bance (ČSOB). Tedy té, která IPB v červnu 2000 převzala za jednu korunu.

Na tento článek Adama Junka zareagovala ČNB: http://www.cnb.cz/cs/aktuality/uvodni-strana/reakce_na_clanek_ln.html

Arbitráž jako pojistka

Letošním rokem totiž musí podle smluv o zárukách mezi ČSOB a ČNB v souvislosti se zkrachovalou „lví bankou“, posvěcených Evropskou komisí, skončit jakékoliv doplatky spojené s dědictvím po padlé finanční instituci.

Jaká je situace? ČSOB vyvolala proti ČNB koncem loňského roku arbitráž právě až o 20 miliard korun. Jde o preventivní krok, kdyby musela kvůli sporům zděděným z IPB sama platit. Smlouva o záruce jí – ale jen do letoška – zajišťuje, že to uhradí ČNB.

ČSOB vyvolala proti ČNB koncem loňského roku arbitráž až o 20 miliard korun.

Platba by měla ovšem proběhnout letos podle regulí Evropské komise, aby to nebylo považováno za nedovolenou podporu. Jenže spor o případnou platbu neproběhne dříve než za několik let. Co s tím?

Dle informací LN vznikl v ČNB plán vyhradit peníze například na speciální vázaný účet ve prospěch ČSOB preventivně dopředu a v případě nutnosti již „poslané“ peníze uvolnit. „Pravidla daná Bruselem by tak byla naplněna. Pokud by peněz nebylo třeba, stáhla by si je ČNB zpět do své bilance,“ popsal trik důvěryhodný zdroj obeznámený se sporem.

Sama centrální banka nechce a ani nemůže informace komentovat. „Váš dotaz se týká neukončeného případu souvisejícího se smlouvou a slibem odškodnění, kterou ČNB uzavřela s Československou obchodní bankou po prodeji Investiční a Poštovní banky, a ČNB jej není oprávněna komentovat,“ sdělil LN mluvčí centrální banky Marek Zeman.

ČNB by do řešení ráda ještě zapojila ministerstvo financí. Záruky totiž dosud fungovaly tak, že pokud ČSOB nárokovala nějakou platbu od ČNB kvůli zkrachovalé IPB, nechala si tento nárok centrální banka posvětit soudem nebo arbitráží. Vyplacené peníze – za 16 let šlo o 3,2 miliardy korun – pak nárokovala díky další záruční smlouvě po státním rozpočtu. Ministerstvo se však dle informací LN do této konstrukce s dvaceti miliardami nechce nechat vtáhnout.

Víra v úspěch

Naopak dobrou zprávou pro centrální banku jsou ovšem signály z ČSOB. V její centrále v pražských Radlicích se totiž nepočítá s tím, že by bylo nutné arbitráž proti centrální bance dotáhnout do konce. „Vládne přesvědčení, že spor, kvůli kterému by hrozila platba 20 miliard, ČSOB neprohraje,“ uvedl pro LN pod podmínkou anonymity zdroj obeznámený s historickou kauzou, pocházející z IPB.

O co tedy v příběhu, který vede ČNB k vymýšlení kliček, jde? O spor mezi ČSOB a bývalým ostravským papírenským kolosem ICEC Holding, za nímž stojí offshorová skořápka ze souostroví Svatý Vincenc a Grenadiny. Suma, již ICEC po bance žádá, se pohybuje nad dvanácti miliardami korun a úroky stále přibývají. I proto je v případném sporu mezi bankou a ČNB nahlášena suma dvacet miliard.

Dobrou zprávou pro centrální banku jsou signály z ČSOB. V její centrále v pražských Radlicích se totiž nepočítá s tím, že by bylo nutné arbitráž proti centrální bance dotáhnout do konce.

Zda má ostravská firma nárok na miliardy, které po bance požaduje, má rozsoudit rovněž arbitráž, která ale ani nezačala – kvůli průtahům při sestavování tribunálu. Pro pochopení sporu je třeba vrátit se o dvě desetiletí zpět. V roce 1996 se ICEC, patřící dnes již zesnulému „papírovému knížeti“ Jaroslavu Dostálovi, který v té době platil za jednoho z nejbohatších Čechů, rozhodl expandovat do Slovinska a koupil tamní papírny Vipap Videm Krško. Jejich akciemi se zaručil za rozsáhlé úvěry, které měl u IPB, s níž ostatně spolupracoval, banka byla i spolumajitelkou některých firem papírenského impéria. V roce 1998 ovšem kvůli nespláceným úvěrům banka akcie převzala a po jejím pádu přešly v rámci nechvalně proslulých kajmanských fondů do ČSOB. Později pak při řešení dědictví „lví banky“ na stát. Ten ostatně slovinské papírny, které v minulosti vydaly i knihu Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta, vlastní dodnes a několikrát se pokusil o jejich odprodej.

ICEC v minulosti u několika soudů napadl postup IPB, leč neúspěšně. V arbitráži tedy chce alespoň náhradu škody, která mu vznikla. Jeho podíl měl mít v 90. letech hodnotu 1,6 miliardy korun. A dnes by prý dosahoval až osmi miliard. Zbytek do žalované částky jsou úroky.

O výši nároku se dá ovšem pochybovat. Stát musel v minulosti miliardovými subvencemi slovinské papírny udržet při životě. Papírově pak jeho podíl – 96,5 procenta, zbytek akcií drží samy slovinské papírny – má hodnotu 78 milionů eur, tedy asi dvě miliardy korun. Že se papírny ovšem nepodařilo odprodat, svědčí o tom, že hodnota bude výrazně nižší. V tomto směru mohou být tedy trezory ČNB zřejmě v klidu. Není to ovšem jediný spor, který ČSOB s centrální bankou vede. Před pařížským arbitrážním tribunálem, který zasedá v Praze, zažalovala ČSOB centrální banku zhruba o 400 milionů korun.

Jde o náhradu nákladů, které bankovní dům za vedení obchodních a trestních soudních řízení doma i v zahraničí v případu známém jako České pivo zaplatil. Podle zdrojů LN ho vedením těchto sporů sama centrální banka v roce 2001 pověřila, a proto si ČSOB peníze nárokuje.

Pojistka pro Nomuru

V pivní kauze byly z později zkrachovalého finančního kolosu IPB v podstatě zadarmo vyvedeny akcie předních českých pivovarů jako Prazdroj nebo Radegast. Vedly se kvůli tomu desítky dlouhých soudních sporů i arbitráží o miliardy korun.

Že akce České pivo nebyla úplně křišťálově čistá, naznačilo vyrovnání Česka s Nomurou po prohrané arbitráži kvůli pádu banky se lvem ve znaku.

Šlo přitom o jakousi pojistku pro japonskou banku Nomura, která v IPB získala postupně zhruba šestačtyřicetiprocentní podíl. Za státní podíl okolo 36 procent zaplatila přes tři miliardy korun. S nutným navýšením kapitálu a odkupem dalších akcií byla investice Nomury vyčíslena na 7,1 miliardy korun.

Na stejnou sumu pak byly ohodnoceny akcie předních českých pivovarů v čele s Plzeňským Prazdrojem, které držela IPB. A ty získala právě Nomura. Zaplatit za ně mohla podle smlouvy buď hotově, nebo akciemi IPB. Druhou variantu skutečně využila, a to až po pádu banky, kdy platila bezcennými papírky. Tudíž pivovary získala v podstatě zdarma. Přitom je obratem prodala světové pivovarnické špičce SABMiller za 24 miliard.

V obchodních sporech kolem Českého piva ČSOB neuspěla, trestní řízení v podstatě vyšuměla doztracena. Že ale akce České pivo nebyla úplně křišťálově čistá, naznačilo právě vyrovnání Česka s Nomurou po prohrané arbitráži kvůli pádu banky se lvem ve znaku. Od sumy přesahující 34 miliard korun, kterou stanovili arbitři jako hodnotu IPB v době krachu, se ke konečné sumě, již musela státní kasa Japoncům vyplatit, dospělo mimo jiné odečtením částky 8,4 miliardy korun. A to byla nominální hodnota bezcenných akcií, jimiž za pivovary Nomura platila.

Historie kauzy IPB

4. března 1998 Kabinet rozhodl o prodeji 36procentního podílu v Investiční a Poštovní bance (IPB) japonské bance Nomura za 3,031 miliardy korun.

16. června 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu.

19. června 2000 ČSOB se dohodla s nuceným správcem IPB, ČNB a ministerstvem financí na převzetí kontroly v IPB.

18. října 2000 Saluka, dceřiná firma Nomury, oznámila, že požaduje po státu náhradu škody vzniklé převedením IPB na ČSOB. Tím začala arbitráž minimálně o 40 miliard korun.

17. března 2006 Stát arbitráž s Nomurou prohrál, protože neochránil investici Nomury do IPB.

30. listopadu 2006 ČR podepsala s Nomurou smír. Nomura se vzdá všech nároků vůči ČR a zastaví všechny spory se státem. Česko stáhne žalobu na ochranu investic a zajistí zastavení všech sporů s Nomurou.

9. června 2008 Arbitři určili, že IPB v době, kdy na ni stát uvalil nucenou správu, měla hodnotu 34,2 miliardy korun. Stát zaplatil podle narovnání s Nomurou přibližně desetinu částky, tedy asi 3,65 miliardy korun.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...