Banky, byznys a Evropská unie začínají uvažovat o dosud nepřijatelné možnosti, že Řecko opustí eurozónu. To by mělo nejen obrovské ekonomické, ale i politické důsledky. V úvahách o krizi eurozóny se však zatím geopolitické souvislosti neobjevují.
Zásadní politický a ekonomický zvrat v důsledku odchodu Řecka z eurozóny by totiž mohl vyvolat změnu geopolitického uspořádání ve východním Středomoří. Týká se pěti zemí – Řecka, Turecka, Kypru, Izraele a Ruska. Pokud Řecko zbankrotuje, je pravděpodobné, že totéž postihne i Kypr.
Dle deníku The Financial Times je kyperský finanční systém značně propojený s řeckým státním dluhem, a proto by byl případný bankrot Řecka pro tento systém zničující. Kypr loni dostal od Ruska půjčku ve výši 2,5 miliardy eur s nízkým úrokem, protože Kreml má zájem chránit vysoké částky bohatých ruských vkladatelů, jež si uložili v kyperských bankách. Ty by však mohly zanedlouho potřebovat ještě vyšší finanční pomoc.
Rusko-řecké vztahy
Navíc by uvolněné evropské spojení s Řeckem mohlo zaplnit Rusko. Mezi těmito dvěma zeměmi totiž existují těsné kulturní vztahy dané jejich pravoslavnými církvemi a v důsledku vyloučení ze Západu a zahořklosti vůči němu by se mohly spojit. Řecko-ruské vazby jsou historické a sahají až do doby Osmanské říše. V té době pravoslavné Rusko chránilo řecké pravoslavné křesťany v islámské říši a často k obraně jejich práv používalo diplomacii. Novověké Řecko také po většinu období od roku 1830, kdy získalo oficiálně nezávislost na Turcích, považovalo Rusko za svého spolehlivého spojence.
Uvolněné evropské spojení s Řeckem by mohlo zaplnit Rusko. Mezi těmito dvěma zeměmi totiž existují těsné hostorické kulturní vztahy.
Rusko zase na svém počátku v 10. a 11. století přijalo křesťanství od řeckých křesťanů. Ruští carové se ženili s byzantskou císařskou rodinou. Slovo car je ruskou obdobou císaře a je v něm skrytý silný ruský pocit, že se pravoslavná Moskva po dobytí centra Byzantské říše (Východořímské říše) Konstantinopole v roce 1453 stala „třetím Římem“. Velká část novověké ruské identity a pocitu jedinečného místa ve světě je důsledkem civilizačního spojení s byzantskou kulturou a náboženstvím.
Pohoří Athos, centrum pravoslavného klášterního života a duše Řecka, má v Rusku velký vliv. Například současný ruský prezident Vladimír Putin sem vykonal několik náboženských poutí, naposledy letos v dubnu. Existuje však i další spojení. Většina z finančních prostředků ruských oligarchů procházela přes banky v řecké části Kypru, jež jsou již dlouhou dobu blízké postkomunistické Moskvě.
Izrael a Turecko
O Řecko se zajímá i Izrael. Po zhoršení turecko-řeckých vztahů před dvěma lety, kdy izraelské vojenské komando obsadilo flotilu tureckých lodí, jež vezly humanitární pomoc do Gazy, a na jedné z nich usmrtilo devět tureckých občanů, kteří se postavili na odpor, se naopak řecko-izaelské vazby zlepšily. A objevení zemního plynu v kyperských a izraelských vodách toto spojení posílilo.
Tyto zásoby plynu jsou natolik velké, že v příštích několika desetiletích bude Kypr energeticky soběstačný a z Izraele se stane jeden z hlavních vývozců plynu na světě. To se však Turecku nelíbí. Současně vysoký počet imigrantů z postkomunistického Ruska do Izraele vytvořil nová byznysová, investiční a obchodní spojení mezi rusky mluvícími Izraelci a jejich rodinami a přáteli ve staré vlasti.
EU na ústupu
Evropská unie je ve východním Středomoří na ústupu. Turecko nadále nespojuje svůj osud s členstvím v EU. A pokud Řecko a Kypr samy opustí eurozónu, nebo z ní budou přinuceny vystoupit, pak sice zůstanou členskými zeměmi EU, ale jejich členství bude méně významné než v minulosti.
Rusko může poskytnutím pomoci Kypru a Řecku, až to budou potřebovat, získat nové vztahy, které by mu mohly kompenzovat dohody a spojení, jež pozbude v Íránu, Libyi a možná i v Sýrii. Bude-li se Řecko potýkat s problémy v důsledku slabé drachmy a hospodářské krize, i relativně malá finanční a obchodní pomoc od Ruska by mu mohla pomoci z dlouhodobého hlediska přežít.
Vytvoření eurozóny bylo nejen ekonomickou, ale i geopolickou událostí. Totéž platí i o jejím rozpadu.
