Lidovky.cz

Změní Samsung budoucnost hudebního průmyslu?

  8:14

Korejský technologický gigant zaplatil rapperovi Jay-Z, aby nové album nabídl nejprve uživatelům chytrých telefonů Galaxy a spol. 

Rapper Jay-Z. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, zdroj https://www.youtube.com/watch?v=D6F74Me5ZrMČeská pozice

Tři dny předtím, než se začalo nové album Magna Carta Holy Grail amerického rappera Jay-Z oficiálně prodávat v obchodech, mělo si ho počátkem července možnost stáhnout přes milion fanoušků – zdarma. Postaral se o to korejský technologický gigant Samsung. Rapperovi zaplatil pět milionů dolarů, aby nové album nabídl nejprve exkluzivně uživatelům chytrých telefonů Galaxy S III, Galaxy S4 a Galaxy Note III. Album se logicky okamžitě po uvolnění Samsungem objevilo rovněž na nespočtu stránek s pirátským obsahem. Přesto mohou být obě strany spokojeny.

Leckomu by se deal mezi korejským Samsungem a americkým rapperem mohl zdát jako akt obrovské namyšlenosti. Řada expertů spolupráci okamžitě odsoudila. Koneckonců Samsung si od dohody nemůže slibovat vyšší prodej mobilů, když je většina zákazníků beztak vázána dvouletou smlouvou u svého operátora. Třídenní exkluzivita není nic tak zásadního, aby majitelé iPhonů naráželi vzteky hlavou do zdi a začali masově přecházet ke konkurenci. A ne každý majitel Samsungu je zároveň fanouškem Jay-Z. Rapper sice dostal pět milionů dolarů za něco, na čem zajisté beztak pracoval, vzhledem k tomu, že se milion kopií uživatelům nakonec rozdá, nebude mít dohoda však žádný vliv na prodejní hitparády.

Veškerá kritika však ztratí okamžitě smysl, jakmile člověk zjistí, kolik koncern Samsung Electronics utratil v uplynulém roce za reklamu. Jihokorejská skupina investovala v roce 2012 do marketingu neuvěřitelné čtyři miliardy dolarů (čtyřikrát tolik co Apple). Peníze, které koncern zaplatil Jay-Z, jsou ve srovnání s tím jen chybou v zaokrouhlování. Samsungu tedy v tomto případě nejde ani tak o prodej chytrých telefonů, jako spíš o gigantickou PR akci „za hubičku“.

Samsungu v tomto případě nejde ani tak o prodej chytrých telefonů, jako spíš o gigantickou PR akci „za hubičku“Když se dnes pokusíte vyhledat na Googlu Samsung a Jay-Z, „vyplivne“ vám vyhledávač přes sedmdesát milionů výsledků. Chtěli-li by Korejci dosáhnout podobné mediální penetrace tradiční cestou, zajisté by je to stálo x-násobně víc. „Nemáme žádná pravidla. Každý hledá nové cesty. Internet je jako Divoký západ. Musíme napsat nová pravidla,“ říká Jay-Z v tříminutové reklamě na nové album.

V jednom má zajisté pravdu. Dny, kdy by se pět milionů zaplatilo za televizní reklamu a následně doufalo, že se album bude prodávat, jsou definitivně ty tam.

Vítejte v éře product placementu

A přesně v tom vidí problém Vladimir 518, jeden z nejdéle působících rapperů české hiphopové scény, člen legendární skupiny Peneři strýčka Homeboye a zakladatel populárního labelu Bigg. Nedostatek financí v hudebním průmyslu mění muziku samotnou. „Když ji nefinancují lidé, musejí ji financovat firmy. Začíná období product placementu. Neustále mi někdo volá, abych natočil track o tom či onom produktu. Tím, že něco dostáváme zadarmo, strašně moc ztrácíme,“ postěžoval si během diskusního bloku Umění (ne)ocenit umění Vladimir 518.

S českým rapperem by pravděpodobně souhlasil Adam Kluger, CEO marketingové společnosti The Kluger Agency. Kluger se postaral o to, aby se do videoklipu Telephone zpěvaček Lady Gaga a Beyoncé na pár sekund dostala stránka na vyhledávání partnerů Plentyoffish.com. Návštěvnost webu vzrostla po zveřejnění klipu na YouTube o dvacet procent. „Je jedno, zda uživatelé za hudbu platí, anebo ne. Obsah nezmění,“ raduje se Kluger.

Poprvé se product placement v hudebním průmyslu objevil v roce 1986, když hiphopová partička Run-D.M.C. zveřejnila svůj hit My Adidas, věnovaný oblíbené značce tenisek. Tehdy za to rappeři kolem Russela Simmonse obdrželi 1,5 milionu dolarů. Dnes už jedna značka nestačí: „Alba Jay-Z zní skoro jako reklama,“ stěžuje si jeho kolega Xzibit a obává se, že by se z muzikantů mohly stát billboardy budoucnosti. Ostatně Xzibit má na ruce vytetované logo Hennessy, samozřejmě ne kvůli penězům: „Já ten produkt prostě miluji.“

My Adidas od Run-D.M.C.

Blogger listu The Guardian Eammon Frode v této evoluci vidí ještě jeden mnohem závažnější problém. Hudební průmysl se dle něj naprosto vzdal veškerého odporu a odevzdaně tancuje podle toho, jak Silicon Valley píská. Dle Frodeho to povede k tomu, že v blízké budoucnosti shrábne 99 procent veškerých peněz v hudebním průmyslu jedno procento těch nejvýraznějších interpretů. Tak to totiž v dnešní době dopadne pokaždé. Vždy vyhraje ten s nejsilnějším počítačem.

P.S.: Krátce po uveřejnění alba, se ozvala organizace Electronic Privacy Information Centre s tím, že aplikace, skrze kterou si uživatelé mohli nejnovější dílo Jay-Z stáhnout, o nich ukládala obrovské množství osobních údajů. Koneckonců už to říkal ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman: „Oběd zadarmo neexistuje.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.