Jilemnice. Malebné město v podhůří Krkonoš má od poloviny června, k nelibosti místních, nového obyvatele. Je jím Petra Janáková, kterou byl soud nucen pustit na svobodu, ačkoli předloni zavraždila sběratele mincí a má si odpykat 30 let v žaláři. Propustku na svobodu si zajistila těhotenstvím. Pokud totiž kriminálnice za mřížemi otěhotní, soud vždy přeruší výkon trestu, velí zákon. Díky tomu bude Janákové nejspíše až do jednoho roku věku potomka přerušen trest a bude se moci volně pohybovat nejen po Jilemnici, kde bydlí její matka.
Nad propuštěnou vražedkyní totiž není žádný dohled. Ze zákona ji na svobodě nikdo nehlídá. „Město nemůže monitorovat občany. Jsme v tom krátcí,“ řekl LN starosta Jilemnice Vladimír Richter (ODS). Na situaci první zareagovala skupina poslanců pod vedením Jana Farského (STAN). Chtějí novelizovat trestní řád, který by nově dával soudu pravomoc rozhodnout, jak s těhotnou kriminálnicí naloží. Novelu chystá i ministerstvo spravedlnosti, zjistily LN. K zásadní změně chce přikročit i Vězeňská služba (VS). Ženám hodlá umožnit rodit za mřížemi.
Různé způsoby
„Jsme schopni se o narozené dítě postarat na speciálním oddělení pro matky s dětmi v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou,“ řekla Petra Kučerová, mluvčí VS, jež změnu zákona podporuje. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zkoumá, jak mohla Janáková ve vězení otěhotnět. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se k odpovědnosti strážců věznice nechce vyjadřovat. „Čeká se na výsledek šetření GIBS,“ napsala redakci LN. O možnost vyhnout se spravedlnosti otěhotněním usilují odsouzené různými způsoby. Využívají k tomu například vycházky, které může povolit šéf věznice.
O možnost vyhnout se spravedlnosti otěhotněním usilují odsouzené různými způsoby. Vězeňská služba o problému s účelovým otěhotňováním ví, stoprocentní ochranu před tímto způsobem vyhýbání se trestu bez novely ale zajistit nedokáže. |
Přijít do jiného stavu se snaží usilovně mnohdy také už před nástupem do výkonu trestu. Poslední možností bývá takzvané koňování, tedy otěhotnění pomocí spermatu v injekční stříkačce, které do sebe žena vpraví za mřížemi. Právě s posledně zmíněnou variantou pracuje v šetření i GIBS, která se snaží zjistit, jak otěhotněla vražedkyně Petra Janáková. „Dost pravděpodobně šetření uzavřou až po narození jejího potomka, protože bude teprve možné odebrat vzorek pro genetickou analýzu. Dřívější odběr by mohl porod a zdraví matky a plodu ohrozit,“ řekl LN důvěryhodný zdroj z justice.
GIBS případ nechtěl komentovat. „Pořád se tím zabýváme, ale víc nemohu sdělit,“ napsala LN Ivana Nguyenová, mluvčí inspekce. Vězeňská služba o problému s účelovým otěhotňováním ví, stoprocentní ochranu před tímto způsobem vyhýbání se trestu bez novely ale zajistit nedokáže. „Současná právní úprava je přežitá. Vězeňství se modernizovalo. V dnešní době jsou ve věznicích takové podmínky, že bychom se o těhotné ženy dokázali postarat,“ říká Pavel Dohnal, generální ředitel VS.
Snížení rizika
S novelou zákona a rozšířenými možnostmi zajistit těhotným adekvátní zdravotnickou péči by se podobné riziko jako v případě Janákové výrazně snížilo. O mezeře v zákonu ví i Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze a specialista na trestní právo. V praxi se s ní už setkal. „Pamatuji si na podobnou situaci v devadesátých letech. Jedna kapsářka, navíc HIV pozitivní, ve snaze odvrátit výkon trestu otěhotněla asi třikrát za sebou,“ vzpomíná Vávra, který „šéfuje“ největšímu soudu v zemi. Vždy je proto podle něho dobře, když zákon ukládá, aby soud danou situaci uvážil.
S novelou zákona a rozšířenými možnostmi zajistit těhotným adekvátní zdravotnickou péči by se podobné riziko jako v případě Janákové výrazně snížilo |
Do hry se tím dostává i státní zástupce, který může podat opravný prostředek a znalecké zkoumání. „Soud by měl mít možnost zvážit nejen nebezpečnost pachatele, ale i zdravotní stav, sociální zázemí. To může být pro matku a dítě pozitivní,“ dodává Vávra, který debatu o změně zákona vítá. Nejraději by ale viděl komplexní revizi celého trestního řádu. Až do devadesátých let trestní řád poskytoval u těhotných vězeňkyň soudci větší volnost. Dával mu k úvaze, jestli by za mřížemi těhotné či jejímu plodu nehrozila újma. Když nic takového nehrozilo, ve vězení zůstala.
Tato možnost zvážení situace ale ze zákona při dalších novelizacích vypadla. Znalci justice upozorňují, že šlo o reakci na uvolnění společnosti a zákonů po znovunabytí svobody spojeného s pádem komunismu v roce 1989. Odpadl také takzvaný následný dozor, kdy policie mohla kontrolovat vězně, kterým byl přerušen výkon trestu. Dnes je soud při monitorování propuštěných těhotných závislý jen na informacích od gynekologa.
Místopředseda Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl, který Janákové musel trest přerušit, si nyní může vyžádat zprávu od lékaře, ke kterému odsouzená chodí na kontroly. Zákon umožňuje i odvolání přerušení trestu, a to pokud by vznikly obavy, že odsouzený uprchne nebo zneužije povolené přerušení. To by se ale soud musel nějak dozvědět.
Resocializace nezabere
|